Není všechno EU blbost, co se lidem nelíbí.

Jsem zastánce Evropské Unie, i když nesouhlasím s některými současnými kroky a stavy, a některá nařízení, jež chodí z Bruselu, jsou skutečně na hlavu postavená a odtržená od reality. Jenže je třeba si uvědomit, že řada nařízení a norem má skutečně smysl - a jak ukázala nedávná aférka s vyhodnocováním petic prezidentských kandidátů, jejich znalost může ušetřit plno potíží a práce s vynalézáním kola. Nesmyslná a absurdní nařízení jsou jenom špičkou ledovce, bohužel špičkou nejvíce diskutovanou médii.

Co mi ale leze na nervy je, když je nějaké smysluplné nařízení prezentované jako nesmyslné jenom proto, protože se většině lidí nelíbí a většina lidí jej nechápe (někdy proto, protože nebylo správně komunikováno médii). Mám nyní konkrétně na mysli toto.

... směrnice o velikosti slepičích klecí, kvůli níž letos výrazně zdražila vejce.

Smyslem tohoto nařízení totiž nikdy nebylo regulovat cenu vajec, a zvýšení její ceny u nás je jenom vedlejším účinkem. A účinkem, který při nejlepší vůli nelze považovat za nějak zásadně špatný, ať se to někomu líbí nebo ne. Česká republika má hodně obézních lidí, a lidí s kardiovaskulárními problémy, přičemž tyto problémy jsou prokazatelně u podstatného procenta lidí napojeny na nadměrnou konzumaci živočišných produktů, kterými se většina lidí láduje těžce více, než je zdrávo. Několikanásobně více.

Nejsem vegetarián ani vegan, a vím proč, ale jsem obeznámen s argumentací na obou stranách této pomyslné barikády. A na obou stranách jsou argumenty dobré a argumenty špatné. Nesouhlasím s etickými argumenty proti zabíjení zvířat, protože většina (vlastně všechny, s nimiž jsem se setkal) z nich je postavená na jejich těžké antropmorfizaci. A navíc není možné nezabíjet zvířata, a to ani při produkci veganské stravy. Jedna taková moje veganská známá se emočně sesypala, když jsem jí poukázal fakt, že i když třešně nejprve rozřízne a sní jen ty nečervavé, tak ty červy stejně namnoze zabije, protože následně vyschnou, jsou rozmačkáni a/nebo nemají možnost se zakuklit. Proto považuji za důležité, aby i dobrá životní rozhodnutí byla činěna na základě dobrých informací a platných argumentů a mezi takové v tomto případě nepatří argumenty stojící na falešném dilematu "zabíjet či nezabíjet".

Nicméně i když je antropomorfizací přisuzovat většině zvířat schopnost chápat smrt a mít koncept života, není antropomorfizací přisuzovat jim schopnost strádat v důsledku stresu vyvolaného neschopností naplnit jejich bazální biologické potřeby. A mezi biologické potřeby nepatří jenom žrádlo, ale i například pohyb, kontakt s ostatními zvířaty, určitá rozmanitost stimulů v prostředí atp. Toto jsou ověřitelná fakta, do určité míry měřitelná a reprodukovatelná.

Nemůžeme změnit svou biologickou podstatu a stát se býložravci. Člověk jako biologický druh je tvor omnivorní, a i když je zde značná variace biologického optima poměru živočišná/rostlinná strava pro jedince, tento fakt nelze ignorovat u nikoho. Co ale ovlivnit můžeme, jako jedinci i jako společnost, je, jak tuto svou biologickou potřebu naplníme. Jsme jeden z mála živých tvorů na této planetě, který má schopnost sebeuvědomění, sebereflexe a empatie. Jsme možná jediný živý tvor na této planetě schopný morálních úvah a soudů. Jako takoví máme morální povinnost snažit se, v rámci možností, minimalizovat utrpení. To jest i utrpení zvířat.

Výše uvedené nařízení evropské unie mělo, pokud se dobře pamatuji, za úkol zvýšit úroveň etického zacházení se zvířaty ve velkochovech snížením jejich utrpení v klecích tím, že v nich budou mít trochu více místa pro pohyb a místo, kde si mohou hrabat (což, jak ví každý venkovan, mají slepice natvrdo neprogramováno v mozku, a zkusí tudíž hrabat i na betonu). Zda tuto funkci plní nebo ne, a jak dobře, nevím, protože to až tak moc nesleduji. Ale argumentovat proti němu tím, že zvýšilo cenu vajec, znamená argumentovat proti něčemu jinému, než byl jeho účel, a jedná se tudíž o uzenáče.