Zobrazují se příspěvky se štítkemRůzné nasrativnosti. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemRůzné nasrativnosti. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 28. září 2019

Děti nemohou dělat politiku!

Nadpis článku je shrnutím obsahu reakce Miroslava Štěpána na studentské protesty v roce 1989. Nejedná se o doslovný citát nýbrž o sumarizaci obsahu jeho výroku tak, jak si jej pamatuji.

Štěpánova reakce tehdy byla ukázkovým příkladem toho, jak na kritiku reaguje zkostnatělý politik zaslepený loayalitou ke straně a vlastnímu prospěchu (který byl úzce provázán se stranou) a ideologii, která prostě nesmí přiznat chybu a že způsobila objektivně špatné věci. Ukázkové strkání hlavy do písku a předstírání, že žádný skutečný problém jejž je třeba vyřešit neexistuje a ta mládež je jenom banda neukázněných spratků.

A historie se opakuje.


Důvody, proč se pro mě české pravicové strany staly za posledních dvacet let nevolitelné, jsou zejména dva.

První je jejich neustálé podloudní propagování pošahaných náboženských názorů. Jako když Václav Klaus coby prezident měl coby hradního mluvčího kreacionistu. Nebo když ODS propagovala Nečase jako vzorného "křesťana a otce rodiny"(hehheh, to moc nezafungovalo). A když TOP09 udělala z církevních restitucí největší rozkrádačku státního majetku od dob privatizace atd. atp.

Druhý je jejich neustálé a eskalující popírání vědy. Ještě před pár lety bylo možné popírače globálního oteplování v Čechách jakžtakž omlouvat, když člověk opravdu chtěl. Koneckonců u nás se jeho následky nijak zvlášť negativně neprojevily. Ale po třech letech kdy padají teplotní rekordy, třech letech abnormálního sucha v důsledku něhož vysychají studny a umírají vestoje hektary lesů, popírání globálního otepování už je neomluvitelné i u nás. Vědecký konsensus byl jasný už po desetiletí, ale teď už vidíme, že něco není v pořádku, na vlastní oči. A přesto české pravicové strany následují "vzor" těch západních a strkají hlavu do písku.

Výroky pánů Babiše, Kalouska, Klause a Zemana (a dalších) na adresu Grety Thunberg a mladých lidí bojujících za svou budoucnost mají ultimátně stejný původ a důvod jako Štěpánova ad hominem před třiceti lety - výkřiky zkostnatělých starých páprdů, kteří nechtějí vidět smutnou realitu. Je to výraz loajality k politické ideologii, která se tvrdolavě odmítá přizpůsobit nové realitě a odmítá akceptovat, že součaný klimatický průser je jejím výsledkem.

A onou pomyslnou perličkou na tomto dortu hlouposti je pokrytectví jejich útoků- před třiceti lety to byla mládež kdo katapultoval tyto lidi k moci.

Mladí lidé musí dělat politiku. Jenom oni mají totiž sílu změnit věci k lepšímu a nejsou ještě zaslepeni mocí a prospěchářstvím.

pondělí 17. dubna 2017

Švih sem, švih tam...

Takže velikonoční pomlázka se zvrhla ve rvačku na nože. Inu, stupidní tradice musí někdy a někde nevyhnutelně vést ke stupidnímu výsledku.

Velikonoce jsou mi zcela cizí svátek. Kromě toho, že se jedná o další z pohanských svátků které si křesťané přisvojili, aby svou pohádku pohanům lépe prodali, má ten svátek u nás ještě jako pomyslnou ureální polevu na onom exkrementálním koláči pitomostí onu unikátní tradici mlácení ženských klackem.

Samozřejmě znám všechny výmluvy o údajném symbolismu onoho bití atd. atd. Všechno jsou to výmluvy.

Je to sexistická, násilnická tradice která degraduje ženy a z mužů dělá blbce. To, že tuto tradici u nás stále ještě mnoho lidí zastává a provozuje na tomto faktu nic nemění. Tlouct někoho klackem je špatné. Doopravdy i symbolicky.

Co se této záležitosti týče, výše uvedeou úvahu jsem učinil v předškolním věku, když jsem nechtěl bít maminku pomlázkou, a to ani symbolicky. Od té doby jsem už přes třicet let pomlázku do ruky nevzal a nevezmu. Jediné, co mne kdy na velikonoční tradici kdy bavilo, a co bych rád viděl pokračovat, je malování vajíček a kraslic. Ale tlouct ženské klackem? Děkuji, nechci. Nevidím pointu.

čtvrtek 17. listopadu 2016

Pan preziden není korunovanej, pan prezident je...

... volený reprezentant státu. Ovšem obraz toho současného bych si coby občan tohoto státu pověsil na zeď pouze pod zárukou, že na něj budou srát mouchy.

Normálně o politice nepíši, ale tentokráte trochu musím. Nechci být jeden z těch, kdo nečinně přihlíželi zlu.

Je mi zle z našeho prezidenta, jeho předchůdce (a jeho syna). V USA vyhrál volby de facto fašista, vědomě rozdmychávající  nenávist  poukazováním na fiktivní problémy a usilující o vytvoření totalitního rasově čistého státu po vzoru Třetí Říše. Jeho příznivci v průběhu voleb hrozili ozbrojenou vzpourou v případě prohry a ozbrojení zastrašovali na některých volebních místech opozici, aby mu zajistili vítězství. A když nakonec volby vyhrál navzdory tomu, že si ho většina Američanů jako prezidenta nepřeje (díky anachronismu ve volebním systému z dob otrokářství), tak začali malovat po zdech hákové kříže, vyhrožovat násilím komukoliv kdo není bílý, heterosexuál, muž a konzervativec. První týden po jeho zvolení bylo v USA stejně nenávistných útoků proti menšinám, jako předtím za kvartál.

A celá řada českých prominentních figur, včetně hlavy státu současné a bývalé, neumí nic lepšího než vyzdvihovat jeho imaginární kvality. A někteří komentátoři na Novinkách si k tomu ještě plivnou na lidi, kteří mají morální kuráž se tomuto monstru postavit a protestovat proti jeho pokusu zatáhnout USA (a s nimi celý svět) zpět o sto let. Představitelé národa, který byl jako první na mušce hitlerovského Německa, by si měli ze školy lépe pamatovat, jak to tenkrát bylo.

Největším pokrytectvím je ale vyzdvihování Trumpovy "politické nekorektnosti" a to zejména Zemanem.

Rád bych využil této příležitosti k vysvětlení toho, jak politickou korektnost a "boj" proti ní chápou burani, xenofobové a rasisti Zemanova typu. Pan Zeman už nám jednou dal  krásný příklad. Stejně tak jako jeden můj kolega, s nímž jsem měl před asi tak rokem následující konverzaci:
K: "Ta politická korektnost už mi leze na nervy. Člověk už ani nemůže říct slovo "negr"."
Ch: "Ale samozřejmě že můžeš říkat slovo negr, nikdo ti to přece nezakazuje. Akorát když ho budeš používat pro označování a ponižování/urážení černochů, tak budeš nazván rasistou. V čem je problém?"
K: variace na rybí píseň

Takzvaným rebelúm proti politické korektnosti strašně, strašně moc vadí pokroková liberální společnost. Podle nich omezuje celou řadu svobod, ovšem jak přesně, není schopen žádný říct. Jak je omezena svoboda heterosexuálů se ženit, když je totéž právo dáno homosexuálům? Jak je omezena svoboda mužů, když ženy dostanou stejný plat za stejnou práci? Jak je omezena svoboda slova, když je někdo posuzován na základě toho, co říká a je mu odpovídáno?

Všichni, s nimiž jsem měl tu nečest se setkat, považují za svobodu slova říkat co jim se zlíbí, o kom se jim zlíbí, jakkoliv urážlivým způsobem se jim zlíbí. Ale běda! když někdo využije svou svobodu slova k tomu, aby je za toto kritizoval. To ne, to  nemůžeme mít, to je omezování svobody slova. Běda když se s nimi někdo odmítne bavit. Běda když někdo usoudí, že jejich slova vypovídají o tom, že mají v hlavě řezanku, a na základě toho správně odhadne jejich (ne)schopnosti.

Jinými slovy chtějí svobodu pro sebe, ale už ne pro nikoho jiného. Chtějí svobodu dělat co se jim zlíbí ale nechtějí nést žádnou zodpovědnost za své skutky. Mentální vyzrálost asi tak dvouletého dítěte v období prvního vzdoru. V některých případech trošku pokročilejší - puberta.

Pokud u nás projde zákon proti hanobení prezidenta, a na mě někdo přijde s požadavkem tento článek -  a ty předchozí - stáhnout z internetu, uvidíme se u soudu, protože dobrovolně je neodstraním. Nikoho nehanobím, pouze vyjadřuji svůj (podložený a vyargumentovaný) názor, že náš prezident je buran, xenofob, rasista a navíc ještě pokrytec.

čtvrtek 17. prosince 2015

Blbost světem vládne.

Fašizující tendence v Maďarsku a teď i v Polsku a na Slovensku už mi delší dobu dělají těžkou hlavu. Rozhodně momentálně představují pravicoví blbečci ve střední a východní Evropě větší a reálnější riziko než islamisté, jakkoliv se nám snaží tvrdit opak.

Příkladem budiž jejich kreativní interpretace výrazů jako "diskriminace", jak je demonstrováno v dnešním článku na novinkách. Pravicoví osli jsou skoro stejně dobří v nechápání skutečných principů fungování svobodné společnosti když se jim to hodí jako náš prezident (minulý i současný). Co je na tom děsivé je, že to myslí vážně a že jim to lidi žerou - a podporují je a volí je (myslím jak pravicové osly tak naše prezidenty).

Jestliže nějaká společnost odmítne finančně podporovat šovinistického misogynního blbečka poté, co se veřejně projeví coby šovinistický misogynní blbeček, není to diskriminace. Žádná právnická ani soukromá osoba není ve svobodné demokratické společnosti povinna dávat někomu své peníze, jestliže dotyčný prezentuje hodnoty, jež příslušná osoba nechce mít asociované se svým jménem. Dobrovolnost a volnost rozhodnutí dát někomu peníze je tak nějak definicí slova sponzorovat.

Naopak jestliže vláda využije své pozice moci k tomu, aby nutila kohokoliv příslušného blbečka "sponzorovat" pod pohrůžkou ztráty (už uzavřeného) kontraktu, tak to diskriminace  je. A tvrzení „V Maďarsku je nepřípustné, aby byl někdo diskriminován na základě názoru,“ je propagandou přímo jak z fašistické příručky Mein Kampf:
 Úkolem propagandy není například zvažovat různá práva, ale výhradný důraz na právo jedno, jež propaganda zastupuje. Není jejím úkolem zjišťovat objektivní pravdu, pokud je výhodné pro druhou stranu a předkládat jí mase v doktrinářské upřímnosti, nýbrž nepřetržitě sloužit pravdě vlastní.
Mein Kampf jsem mimochodem nečetl, ale najít pasující citát pomocí google a rychlého hledání konkrétních frází nebylo nijak těžké. Vážně, až tak ukázkový fašizmus v současnosti vystrkuje růžky na východ od nás.

I se započítáním Pařížského masakru (který je mimochodem téměř vyvážen Breivikovým masakrem) je moje úmrtí rukama islamisty stále méně pravděpodobné, než riziko úmrtí v důsledku autonehody nebo dokonce i obyčejné vraždy z jakýchkoliv pohnutek, a celková pravděpodobnost mého úmrtí v kterýkoliv okamžik mého života je terorismem prakticky neovlivněná. Ovšem riziko drastického omezení mých základních svobod (a milionů dalších nepohodlně inteligentních lidí), v důsledku uchopení státní moci v podstatné části Evropy sněhobílýmy nácky mávajícími křížem roste den ode dne více.

Nemám o nic více lásky ke katolicismu než mám k islámu. Ale například konkrétně v Polsku to není islám, kdo momentálně má nakročeno k zotročování a vraždění lidí - protože nutit ženy donosit dítě které nechtějí je zotročování, a neukončit těhotenství ohrožující život matky je vražda. A nepochybuji, že u zákazu potratů polští černoprdelníci nechtějí skončit, nepochybně by rádi prosadili například i věznění bloggerů hanících jejich pitominky. Koneckonců už teď jde v Polsku mít oplétačky se soudy za roztrhání knihy nesmyslů, když jsou to katolické nesmysly.

Obecně lidé nejvíce řvoucí proti islámizaci evropy mají celkově pozoruhodně mnoho společných cílů s islamisty.

úterý 17. listopadu 2015

Nálepka sem, nálepka tam, co já s nimi udělám?

Náš aktuální prezident je skutečně neskutečný. Už jsem jednou poukázal na to, že neví jak funguje svoboda slova a názoru. A teď prezentuje, že neví ani, jak funguje řeč a jazyk.

Alespoň tedy takový pocit mám z článku "Nenálepkujme lidi s opačným názorem, vyzval Zeman na Albertově", a to pomíjím smutnou ironii toho, že rádoby samostatně myslící lidé vytvořili dav tleskající blábolům nabubřelého xenofobního ignoranta.

Hups, nálepky. Jenže on je skutečně ignorant:
„Opačný názor nesmí být ve skutečně svobodné společnosti umlčován a označován různými nálepkami nebo nadávkami jako je extremisté, xenofobové, islamofobové, rasisté, nebo fašisté,” dodal za potlesku davu.
Označování lidí "nálepkami" není forma umlčování. Je to základní komunikační funkce slov.

Označovat někoho slovem s negativní konotací, jestliže toto slovo není demonstrovatelně pravdivé, je samozřejmě pomluva a je to špatné. Označovat ale člověka, který vyjadřuje xenofobní názory slovem xenofob je pouze používání slova xenofob tak, jak se slovo xenofob používat má. To, že jsou si xenofobové (a nácci, fašouni a podobná verbež) vědomi toho, že se jedná o termíny s negativní konotací, je rovněž správná věc, protože slova s negativní konotací předávají kromě svého definičního významu i určitou sociální zprávu - a ta je "měl by ses zamyslet nad tím co říkáš a děláš, protože to je špatné". To není snaha někoho a priori umlčovat, to je snaha donutit někoho změnit názor. Důvody, proč jsou to slova s negativní konotací, by měl každý znát a kdo je nezná (což je samozřejmě minimálně jednou v životě každý), měl by vyvinout snahu se je dozvědět.

A ano, Zeman je xenofob a měl by se zamyslet nad tím co říká a co dělá. Brojí proti uprchlíkům a pak řekně tuhle perlu blbosti:
Prezident dodal, že Češi nejsou xenofobní. Připomněl, že zde žije mnoho cizinců, kteří společnosti prospívají. „Ale jejich kultura je plně slučitelná s evropskými hodnotami. Není to kultura vrahů a není to kultura náboženské nenávisti,” dodal.
Na to jde říct jenom jedno: Uprchlíci před kulturou náboženské nenávisti prchají, je to jejich definující charakteristika marjápanenkošíšikristovanoho! A to, že někde žijí cizinci, není důkazem absence xenofobie.

Nejsem žádný fanoušek islámu, přesně naopak. Obecně jsou určité prvky jiných kultur (ale nikoliv jenom kultury blízkovýchodní, ale například i kultury asijské), které jsou neslučitelné s našimi zákony a pravidly slušného chování. Kdokoliv, kdo přijde do Evropy se musí bezpodmínečně naučit žít tak jak se tady žije. Například se musí smířit s tím, že jeho názory - včetně jeho náboženství - mohou být kdykoliv a kýmkoliv podrobeny kritice či satiře. A musí akceptovat, že jeho chování se musí přizpůsobit tomu, co je zde přijatelné - tedy například že nesmí na kritiku či satiru odpovídat násilím. Nové zákony pro muslimy nejsou potřeba, stačí pouze vymáhat dodržování stávajících.

Současně coby člověk mající zkušenosti se žitím a prací ve třech různých zemích jsem si vědom toho, že nelze podceňovat bariéru jazykovou.

Ale házet všechny muslimy do jednoho pytle "kultury vrahů a náboženské nesnášenlivosti" na základě jejich původu a nikoliv jejich chování, a projevovat přitom exemplární neznalost rozmanitosti islámské kultury a historie, která vedla k jejímu současnému vymezování vůči západu, je projevem ignorance a xenofobie. A definující charakteristikou islamofobie.

Závěrem jenom malé info k terorismu v Evropě o němž se moc nemluví - v Německu bylo od začátku roku spácháno téměř 600 útoků  na útulky pro běžence, a ty splňují základní definici teroristického činu. Jediný důvod, proč toto vysoké číslo nekoresponduje s vysokým  počtem obětí na zdraví a životech je, že rasističtí a xenofobní štváči z Evropy (naštěstí) nejsou tak dobře vyzbrojení a organizovaní jako muslimští štváči z Blízkého východu. Jejich cíle jsou ale stejné - vytvářet mentalitu "my versus oni" vyvoláváním strachu v "oni" a stádní mentality u "my".

Zmrd pocházející z "evropské kultury", který v noci vypne protipožární alarm a zapálí budovu plnou uprchlíků není o nic lepší než jiný zmrd pocházející z "islámské kultury", který střílí do davu lidí. Je pouze méně šikovný ve vraždění. Ovšem ten potenciál tu je - Breivik byl mnohem efektivnější vrah než pařížský tým.

Není to něčí původ - ať už kulturní či genetický - co rozhoduje o tom jaký kdo je člověk, ale to, co říká a především co dělá.

čtvrtek 22. října 2015

Ostuda národa

Náš prezident a/nebo jeho mluvčí Jiří Ovčáček, je ignorant neznalý principů fungování svobodného státu. Pro důkaz netřeba chodit daleko, stačí dnešní článek na novinkách, kde se pan Jiří Ovčáček vyjádřil takto:
Jeho výroky záhy odmítl mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček. „Jedním z nejdůležitějších výdobytků listopadových událostí v roce 1989 je svoboda slova, svoboda názorů. Taková prohlášení jdou proti tomuto duchu...
Tento výrok je tak blbý, že jsem si málem přivodil otřes mozku když jsem se chytal za hlavu.

Pro  pomalu chápající polopatické vysvětlení - Svoboda slova znamená, že každý může vyjádřit svůj názor na nějakou problematiku a státní aparát mu nemůže zakazovat tento názor říci popřípadě ho za vyjádření tohoto názoru penalizovat. Z tohoto pravidla jsou určité nezbytné výjimky, jako například spouštení falešných poplachů, vyhrožování násilím a vyzývání k němu.

Svoboda slova neznamená, že si kdokoliv může plácat kdejakou hovadinu či se projevovat jako totální bigot, a nikdo nemůže na tento fakt poukázat a/nebo ho za toto chování a vyjadřování kritizovat. Svoboda slova neznamená, že je zakázáno kritizovat prezidenta, naopak, tato idea je v jejím přímém protikladu.

Při této příležitosti bych rád využil svou svobodu slova k tomu, abych vyjádřil názor, že náš současný prezident je buran, protože se nechová a nevyjadřuje na úrovni adekvátní pozici reprezentanta státu. Náš současný prezident je současně ignorant hrající si na intelektuála, což v minulosti vícekrát dokázal špatným používáním odborných termínů (to když se ještě pokoušel předstírat, že není buran) a stále to dokazuje mletím nesmyslů, když by měl radši držet kušnu (jako například aféra s neexistujícím Peroutkovým článkem) a používáním argumentů stojících na logických klamech. A naposledy to dokazuje výše zmíněným názorem. Rovněž je náš prezident prokazatelně xenofob, protože jeho výroky na konto uprchlíků z islámských zemí vyjadřují iracionální strach z cizinců a prvků cizí kultury.

Náš současný prezident je zkrátka a dobře ještě větší ostuda, než byl ten předchozí, a ten byl extra třída. Populární volba prezidenta a způsob jejího provedení u nás byla krokem špatným směrem.

Toto všechno říkám coby člověk, který si je moc dobře vědom problematických kulturních a ideových aspektů islámských zemí a nutnosti nepustit tyto prvky do naší sekulární kultury. Jako například zákazy kritizovat státdní vůdce.

neděle 27. září 2015

Já nic já muzikant

Kdo z mých čtenářů ještě neví o emisním skandálu u VW a rezignaci Martina Winterkorna, ví o nich teď.

Rád bych k tomu napsal jenom pár stručných poznámek, ale nejprve disclaimer:
Již osm let pracuji v automobilovém průmyslu pro velkou nadnárodní korporaci. Konkrétně jsem v laboratoři na testování některých komponent interiéru automobilu. Pročetl jsem normy velké řady světových značek a rukama mi prošly jejich díly. Rovněž jsem byl přímým účastníkem debat s pár vysokými pohlaváry některých korporací. Tento článek představuje můj vlastní názor a nereflektuje názory mého zaměstnavatele. Z evidentních důvodů nebudu pro některé body příliš konkrétní a nebudu uvádět jména.

Zbytek článku je pod čarou.

pondělí 14. září 2015

Lháři nebo ignoranti?

Islám je zpátečnická ideologie založená na dávno falzifikovaných premisách. Zakládací texty tohoto náboženství si často protiřečí, na mnoha místech schvalují a dokonce propagují násilí a vznikly z přimitivních kořenů stylem "jedna paní povídala" za značně sporných okolností a vůbec ne tak jednoznačně a bezproblémově, jak by si řada jeho příznivců přála, či jak věří. Jednotliví příznivci islámu mohou být pokrokoví, svobodymyslní a tolerantní lidé, tento fakt nelze popřít. Ovšem skutečností zůstává, že islám plodí fanatiky, kteří ve svém náboženském zápalu při snaze následovat co nejpřesněji jeho primitivní deontologickou morálku páchají hrůzné amorálnosti. Ti pokrokovější se snaží moderní společnost podkopat zevnitř - prosazováním zákonů omezujících osobní svobody (například svobodu slova), propagandou, obelháváním lidí, omezováním nepohodlného vzdělání a osvěty atp. Ti méně pokrokoví používají metody jednodušší až přímo krvavé. A nejhorší na tom celém je, že nebezpečného fanatika od pokrokového slušného člověka lze poznat až když spáchá  nějakou hrůznost.

S výše uvedeným odstavcem asi souhlasí většina občanů Evropy. Co bohužel si většina občanů Evropy neuvědomuje (nebo nechce uvědomit) je, že výše uvedený odstavec zůstane pravdivý i když slovo "islám" vyměníte za slovo křesťanství, judaismus, hinduismus a dokonce i budhismus.

A tak leckteří místo aby skutečně hájili pokrokové hodnoty, ohánějí se "křesťanskými hodnotami" jako kdyby to byla synonyma, jako kdyby "křesťanské hodnoty" byly něco hézkého a hodného následování. Samozřejmě málokdo je schopen nějaké "křesťanské hodnoty" vůbec nějak definovat, takže s výroky tento nesmysl obsahujícími lze málokdy dobře polemizovat - je to jako chytat mlhu do pěsti.A když už je definují, definují je špatně - to je typické pro křesťany, kteří se snaží hájit svou nechutnou sbírku pitomostí předstíráním toho, že osvícenské hodnoty (lidská práva, svoboda slova a vyznání, vědecký pokrok) na nichž moderní Evropa skutečně stojí, nejsou logickým opakem do té doby vládnoucím křesťanským hodnotám (neustálé spory o výklady bible, náboženské války, dogmatismus, netolerance, bigotnost) ale jsou v podstatě totéž.

Krásný příklad nám dnes naservíroval Václav Klaus mladší, syn našeho bývalého prezidenta. Cituji:
Vychováváme třeba ve školách mladé lidi v duchu úcty k tradicím, vlastenectví, odvahy hájit právo na názor, na majetek, na svobodu… tedy v duchu  křesťanského desatera?

Ne
Pan Václav Klaus mladší je, stejně jako jeho otec, obdařen nepochybně  vysokou inteligencí a naše liberální společnost mu umožnila získat adekvátní vzdělání. Proto nad podobným výrokem mohu jenom kroutit hlavou a uvažovat nad tím, která ze dvou možností na něj pasuje - je takový ignorant, nebo je jenom bezostyšný lhář? Protože tento výrok je tak očividně nepravdivý, tak stupidní, že žádná jiná možnost mne nenapadá. A s nechutí musím říct, že právě s ohledem na nepochybně vysoké vzdělání a inteligenci pana Klause, přikláním se k možnosti druhé.

Krása výroku pana Klause mladšího spočívá v jeho specifičnosti, na níž lze dokázat, že kecá z cesty. Podívejme se na desatero jak jej prezentuje wikipedie (v bibli žádné jasně očíslované desatero jen tak mimochodem neexistuje, cože je ostatně vidět i v tabulce na wiki) a jak si stojí v porovnání s tím, co údajně podle pana Klause znamená. Pro srandu králíkům pana Klause oboduji za znalost desatera - mínus bod za každé přikázání, které je v protikladu textem před trojtečkou v páně Klausově výroku a minus za každé přikázání, jehož obsah stále je tak či onak ve výchově dětí, zákonech a/nebo kulturním povědomí):

Přikázání 1 - Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
Toto přikázání je v přímém protikladu s "právem na názor" - máš právo na názor pouze pokud je to názor věřící v křesťanského boha, jinak máš smůlu. Mínus bod pro pana Klause.
Přikázání 2 - Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho... Přikázání 3 - Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha...
Víceméně totéž v bleděmodrém. Obě jsou v přímém protikladu se svobodou slova a svobodou uměleckého projevu a tudíž "odvahou hájit právo na názor" protože můj názor je, že Starozákonní bůh je pěkný zmrd a Ježíš sociopat s mesiážským komplexem. Minus dva body.
Přikázání 4 - Pamatuj na den odpočinku, aby ti byl svatý.
Když jsem se naposledy díval, pořád ještě jsme měli sedmidenní týden kde neděle je ze zákona sváteční den v němž se makat nemusí. Ovšem namnoze už se u nás děti nevychovávají stylem "v neděli si nesmíš hrát na písečku, protože to se podobá práci s hlínou a to se nesmí, takže teď tě seřežu, aby sis to pamatovala" (skutečný příběh co znám přímo od postižené) a nikdo mě nemůže zakázat pracovat doma, když se mi v neděli zachce. Křesťanskou tradici zákonem přikázaného odpočinku při nejlepší vůli neshledávám dobrou, ale napůl má pan Klaus pravdu. Takže nula od nuly pojde.
Přikázání 5 - Cti svého otce a svou matku...
Nevím, co pan Klaus hulí, ale já to nechci. Nikdy nikde od nikoho jsem neslyšel ani ve škole, ani v práci, ani doma, ani v hospodě, že by se děti vychovávaly k neúctě k rodičům. Jediné, co v tomto ohledu snad moderní společnost má je, že to není úcta povinná a nekritická a zákonem daná - když rodiče dítě zneužívají a ubližují mu, nikdo od něj neočekává lásku a dítě může být a je dokonce zákonem před takovými rodiči chráněno. Dejme tomu nula.
Přikázání 6 - Nezabiješ.
Sorry, vražda je nezákonná ve všech společnostech na planetě, i v těch nekřesťanských (a i ty křesťanské si nacházely, a nacházejí, různé důvody toto přikázání nedodržovat ve vztahů k různým lidem - zejména těm, co mají jiný názor). Je hovadina tvrdit, že takto děti nejsou vychovávány, ovšem současně v tomto ohledu není desatero nijak objevné ani unikátní. Minus bez pardonu.
Přikázání 7 - Nesesmilníš.
Je pravda, že nevěra už se netrestá topením ve Vltavě, bičováním, znásilněním oloupanou ředkvičkou či jiným "tradičním" způsobem, tato tradice skutečně skomírá a zákon už do dění v našich ložnicích už naštěstí nemá co kecat. Ovšem i když manželská věrnost (zejména věrnost ženy k muži, jehož byla v minulosti de-facto majetkem a otrokem) už není vymáhána zákonem, stále ještě se v kulturním povědomí považuje za kladnou vlastnost. Ale nebuďme na pana Klause zlí, zase nula.
Přikázání 8 - Nepokradeš.
Eh? Děti se neučí, že krádež je nelegální? Bez komentáře minus.
Přikázání 9 a 10- Nebudeš dychtit po domě svého bližního....
Pravda, že závistivost je špatná věc se se namnoze určitě neučí ve školách. Bod pro pana Klause mladšího. Dalo by se argumentovat, že v tržní společnosti, v její extrémní, libertariánské podobě tolik propagované Václavem Klausem starším, je závistivost dokonce nezbytnou hnací motivací, protože bez ní (a bez snahy vyvolávat ji v jiných) člověk stěží může chtít být milionář. Budiž ale... nula.

Podtrženo a sečteno, s přimhouřeným okem mínus pět. Tři protimluvy a dvě nepravdy ajedna polopravda. Mizerné skóre.


A to jsem se ještě nedostal k tomu, že "tradice" nemusí být automaticky dobrá a že mi značně leze na nervy časté zjevné i skryté kladení rovnítka mezi pojmy "tradiční", "pozitivní" a "žádoucí".... Uff. Jdu spát.

Tady vidíte, proč nemůžu psát hodně článků. Rozebrat jeden odstavec hovadin zabere stránku textu. Kdybych měl rozcupovat celý článek, napsal bych knihu.

čtvrtek 21. srpna 2014

Dennodenně...

Malý update k minulému článku:

Neozbrojený černoch je v USA zabit policistou každý druhý den, ne každé čtyři dny. Každých 28 hodin, čili denně, je nějaký černoch zastřelen policií. Z toho přibližně v polovině případů je následně zjištěno, že dotyčný byl zcela bez pochyby neozbrojen a přibližně u čtvrtiny neexistuje jiné svědectví o existenci zbraně, než svědectví oněch žhavých cajtů.

-click-

Amerika má stále ještě problém s rasismem. A těžký.

pondělí 18. srpna 2014

Nejsem rasista, ale...

Praxe ukazuje, že výše uvedený výrok je prakticky jistým indikátorem toho, že jeho pokračování je rasistické, a že jeho autor rasista je. Například jak se píše v článku na novinkách "Americký Ferguson se změnil v bitevní zónu":
„A už je to zase tady, už se zase bouří, už jsou zase ukřivdění. Kdyby zastřelil černoch bělocha, tak se to neřeší, ale že je to naopak, to je problém,“ říká čtyřicetiletý Jarret, jenž nechce zveřejnit příjmení. Dodává, že není rasista, ale to, co se děje v Americe po 150 letech od zrušení otroctví, je prý už trochu moc.
Co se děje v Americe po 150 letech od zrušení otroctví?  Například černoch bez záznamu v rejstříku trestů má i 150 let po zrušení otroctví menší šance na získání práce, než běloch se záznamem, vše ostatní stejné. Černoch s diplomem má dvakrát menší šance získat práci, než běloch se stejným vzděláním. 150 let po zrušení otroctví je namnoze většina policistů bílá i v oblastech, kde černoši tvoří většinu, stejně jako ve Fergusonu. 150 let po zrušení otroctví média prezentují v lepším světle bílé vrahy, než černé oběti vraždy.

Jako ostatně i v tomto případě, jak dokazuje i článek na novinkách.

I kdyby Brown ukradl doutníky (což není vůbec dokázaná skutečnost) za 50 dolarů, faktem zůstává, že svědci vůbec nedávají protichůdná svědectví. Svědci říkají - včetně jednoho, který to viděl z okna a zastřeleného neznal - že byl zasažen sedmi až osmi výstřely, když utíkal. Po prvním výstřelu začal utíkat, další šel do zad když utíkal od policisty pryč. Poté, co byl zasažen, se otočil, zvedl ruce a byl oním policistou nemilosrdně, brutálně popraven bez soudu. I pokud náhodou ukradl doutníky, je to úplně irelevantní, je to do debaty hozený uzenáč, ten policajt ho pořád ještě chladnokrevně zavraždil.

A to zejména proto, protože příslušný policista o oné krádeži nevěděl. Pokoušel se Browna disciplinovat kvůli nesprávnému přecházení vozovky. Pokud si snad někdo myslí, že poprava bez soudu je adekvátní test pro nezletilého za chůzi vprostřed silnice, je potřeba popravit snad všechny lidi, co žijou. Pokud si někdo myslí, že je adekvátní trest pro teenagera za krádež zboží v hodnotě 50 je bubáků odstřelení, pošlete někoho postřílet tři z mých, jako sníh bílých a z dobrých rodin pocházejících, spolužáků z gymnázia a spolu s nimi odhadem tak pětinu populace.

Už musím do práce a nemám čas najít link, který analyzuje s jakou rychlostí jsou zabíjeni černí neozbrojení teenageři bílými policisty, vybavuji si, že to bylo jeden člověk každých X dní (4?).
Od Brownovy smrti byli nejméně další dva.

Pokud se ještě někdo diví, že černoši moc policajtům v USA nevěří a mají teď chuť něco rozbít, já to nejsem. Ostatně, ještě jednu věc zapomněla média zmínit - rabující a protestující jsou dvě různé skupiny lidí, sdílející pouze jednu veličinu - barvu kůže. A pokud by někdo chtěl tvrdit, že běloši při protestech nerabují, vysměji se mu. Zažil jsem (skrze média) několikery záplavy v ČR, zažil jsem studentské protesty proti školnému v Británii před pár lety. Tvrzení, že běloši jsou svatoušci je blbost, kterou může říct jenom někdo, kdo není rasista ale...
_______________

Díky za linky komentátorům Pharynguly.

neděle 16. března 2014

Přesila: olověná motyka

Přestože můj čas je omezený, zkusím se ještě závěrem této záležitosti vyjádřit k těm nejstupidnějším komentářům, které můj článek "Svoboda smradu" inspiroval. Bohužel je jich tolik, že se nemohu věnovat i těm na Facebooku, protože tam pořád ještě přibývají a na letmý pohled jsou jeden stupidnější než druhý. Především by si měli Facebookoví intelektuálové uvědomit rozdíl mezi ilustrací problematiky k zamyšlení, a popisem reality. Plus argument ve stylu "nemáš pravdu, protože to říkám a basta" následovaný vzájemným poplácáváním se po ramenou, jak mi to nandali, považuji za poněkud nudný.

No, a když už jsem u toho, měl bych prosbu na svoje stálejší čtenáře - můj blog je kapesní, a já jsem za to rád. Nestojím o debaty s lidmi, kteří považují za vrchol argumentace to, co budu rozebírat v tomto článku či to, čehož rozebírání se vyhýbám z důvodu času. Pokud se rozhodnete sdílet cokoliv s širší veřejností ať už na twitteru či facebooku, buďte od té lásky a zapojte se do vyvracení nevyhnutelně následujících stupidit také sami. Můj blog by vám na to měl poskytnout dostatečné znalosti, to je koneckonců účel záložky Keca-fu.

Jsem rád za adekvátní reakci a myslím si, že je z mého blogu evidentní, že když mi někdo najde chybu, opravím ji. A když si někdo myslí, že mi našel chybu, ale nepřesvědčí mne, pořád ještě se jeho stanovisku dostane v rámci mé lidské chybovosti férového slyšení, pokud při jeho prezentaci projeví elementární snahu o přesnost a konzistentnost. Ale vážně nestojím o prodloužené debaty, jejichž jediným cílem je "vyhrát". Debata není, a nemá být, souboj.
______________

A teď k lámání chleba. Nejprve ten nedebilnější argument, který se objevil hned v počátku facebookové diskuze (komentář mi byl zprostředkován, nemám na facebooku konto a nejsem tam tudíž schopen vyhledávat):
Roman Kříž to je jako matematicky doložit znásilněné ženě, že si to vlastně užila....
Roman Kříž tímto výrokem prezentoval, že stupidita ve své kondenzované podobě je schopná blížit se svou hustotou neutronové hvězdě. Toto kratičké souvětí v podstatě nelze nijak vstřícně interpretovat. A protože chlap, který si do huby bere oběti znásilnění za účelem nasbírání levných "mámtě" bodíků od svých kumpánů je mi z hloubi duše odporný, zajdu až tak daleko, že nenazvu jenom tento výrok hloupým, nazvu i Romana Kříže hloupým, stejně tak jako všechny, kdo mu k tomu žvástu naklikali plusy.

V první řadě je to falešná analogie. Legislativní zákaz kouření v restauracích je relativně malým omezením malého množství lidí a může jim způsobit maximálně mírné nepohodlí - musí v průběhu veřera v hostinci občas vyjít ven, aby si šlukli svou dávku drogy. Nic, s čím by se nebylo možné vyrovnat. Není to žádným způsobem analogické svévoli psychopatického/sociopatického jedince, který naruší cizí fyzickou svobodu proti jejich vůli a způsobí jim mnohdy dlouhotrvajcí fyzické/psychické trauma a končící často smrtí oběti. Určité omezení legislativních svobod za účelem rozšíření reálných svobod je v každé lidské společnosti a je nezbytné pro její fungování. Nemáme svobodu srát na veřejnosti, nemáme svobodu pouštět v noci nahlas hudbu, nemáme svobodu prodávat jed jako lék, nemáme svobodu jezdit na silnici vlevo i kdyby se nám chtělo, a zejména nemáme svobodu omezovat svobodu jiných za účelem vlastního uspokojení čehokoliv.

V druhé řadě to obsahuje prvky non sequitur, protože zde prezentovaný závěr nikterak logicky nevychází z premis v článku, a současně je to ignoratio elenchi - uzenáč, protože je to výrok úplně mimo mísu.
______________

Socialisté. Vždy počítají úplně jiné rovnice, než ty, co jsou na tabuli.
Za tuhle perlu blbosti jsem nesmírně rád, protože obsahuje debatní faleš, jež mi doposud ve sbírce na blogu chyběla. Jedná se o tzv. otrávení studny, jehož se autor dopustil prvním slovem.

Otrávení studny je specifická forma ignoratio elenchi, konkrétněji ad hominem, a to tehdy, je-li použito na počátku debaty místo argumentu. Cílem použití této debatní falše je hned zpočátku diskreditovat oponenta v očích svých i ostatních, co kdyby jeho argument mohl vypadat přesvědčivý.  Otrávení studny tak často bývá formou psychologického distancování se od argumentujícícho, což slouží coby racionalizace  - dotyčný se může cítit ospravedlněn v tom, že ve skutečnosti vůbec neargumentuje a neoslovuje jádro pudla. Víceméně je to ubohý, intelektuálně naprosto impotentní výkřik do tmy.

V tomto konkrétním případě se jedná i o ukvapený závěr (secundum quid), kdy z žalostně malého objemu dat (velmi pravděpodobně dle jednoho článku o jedné jediné legislativní záležitosti) je vydedukováno mé celé politické zaměření.

No a samozřejmě tento bezobsažný výkřik obsahuje skryté ad hominem. Pochybuji, že autor myslel slovo "Socialista" v pozitivním, nebo dokonce i pouze deskriptivním významu, bylo to míněno coby urážka. Toto není pouhá spekulace, nýbrž to logicky vyplývá s druhé věty v komentáři, v níž je naznačováno, že jsem ignorant nerozumící matematice.

Což má samozřejmě pravdu, protože on to říká, protože můj článek je špatná matematika, protože on má pravdu...

Pst. Hlavně to nikde neříkejte, ať se to nedozví můj šéf.
______________

Medial
...Tento konkrétní problém je ještě relativně banální, paralelní argumenty může ovšem někdo jiný použít například v prosazování kroků na zákaz automobilismu ve městech, v rámci něhož umírají neviní lidé z řad chodců, zákaz vyprávění vtipů o Mohamedovy, jelikož mohou urazit něčí víru, nebo zákaz vánočních trhů, protože nevzhledné stánky se mohou protivit estetickému cítění sofistikovanější části společnosti. Takovéto argumenty na absolutní zákaz čehokoliv ve prospěch zájmů určité skupiny lidí proti zájmům skupiny jiné se dají použít téměř libovolně. Začíná to zákazem provozu kuřáckých restaurací a končí to peklem kolektivistické společnosti...
 Zato tohle mi radost neudělalo žádnou. Argumentace šikmou plochou už tu byla.

Plus kde ve článku, a vůbec, kde na celém blogu, argumentuji pro absolutní zákaz čehokoliv? Zákaz kouření v restauracích (a na veřejnosti, s výjimkou designovaných míst) není absolutní zákaz. Je to mírné legislativní omezení toho, kde a jak smí kuřáci svou drogovou závislost saturovat tak, aby tím neobtěžovali, neomezovali a neohrožovali ostatní. Pití alkoholu je také regulované - nesmí se pít na pracovišti, před a při obsluhování strojů či jízdě autem, nesmí se podávat nezletilým (i když poptávka na trhu tu zcela určitě je) - a tyto regulace nepředstavují "absolutní zákaz".

Stanovuje to pouze pravidla škodlivého chování, které není nijak regulováno. Jenom pro informaci, jsem i pro povolení marihuany a i pro určitou legalizaci tvrdých drog, včetně opiátů, protože jsou všechny v podstatě méně škodlivé, než legální alkohol.

Ovšem legální nerovná se neregulované. Společnost by měla obsahovat mechanismy chránící lidi před chybami/špatnými volbami ostatních a i mechanismy umožňující lidem napravit jejich chyby/špatné volby. Uznávám právo jednotlivce nakládat se svým tělem, jak uzná za vhodné. Za podmínky, že tak bude činit způsobem, který nepoškozuje a neomezuje ostatní.
______________

kdyby existovalo 100% kuřáckých restaurací, pak by to asi byl pro nekuřáky problém, ale to se zase z logiky věci nemůže stát...takže se tu mlátí prázdná sláma, která má obhájit neobhajitelné - protože nekuřák má dnes možnost jít jinam, paušální zákaz kuřákům možnost volby vezme
Vždycky si musím zhluboka povzdechnout, když někdo v článku oponuje vlastní přestavě toho, co si myslí, že si myslím, místo toho, co je skutečně napsáno.

Můžeme se bavit o tom, jaká míra jaká forma omezení je akceptovatelná z hlediska kuřáků i nekuřáků (čili celé společnosti), ale 0% omezených je iluzorní, přímo dětinsky naivní představa, která prostě nemůže být nikdy realitou.

Žiju ve městě, kde je 0, slovy nula, nekuřáckých restaurací podle mých posledních informací. Ne, že bych já osobně do restaurací chodil, ale nejsem jediný nekuřák v tomto městě. A všichni nekuřáci v tomto městě mají přesně nulový výběr. Že se nemůže stát, že existuje 100% kuřáckých restaurací? Globálně, celosvětově ne. Možná ani celorepublikově. Ale v určitých oblastech v okruhu dostupnosti velké řady lidí? Zcela určitě ano. Bylo by možné i spočítat pro toto pravděpodobnost, ale proč se s tím namáhat. Statistika nuda je, má však cenné údaje - ovšem evidentně pouze pro některé.

Alois Sečkár - více číst, méně plácat nesmysly, a svět bude lepší místo.
 _________________

Závěrem, bych jenom dodal, naposledy, k úvaze skutečnost, která zjevně je pro některé lidi nepochopitelná, ač už jsem ji vysvětlil nejméně třikrát.

Hypotetický scénář 1 - nekuřácká restaurace:
Do hospody vstoupí deset lidí, z nich tři kuřáci. Všichni usednou k jídlu, nají se a pak si povídají u piva. Všichni se občas omluví na toaletu. Kuřáci se jednou za hodinku omluví na pět minut na cigaretu.

Kuřáci jsou omezeni v tom, že nemohou kouřit u stolu, ale kouřit mohou - pouze ne v přítomnosti nekuřáků a zaměstnanců restaurace, kteřým by tak škodili. Jsou omezeni v tom, kde mohou kouřit, ale stále mají možnost tak učinit - pouze za cenu pár kroků a ztráty chvíle konverzace, ekvivalentní pauze na toaletu.

Hypotetický scénář 2 - kuřácká restaurace:
Do hospody vstoupí deset lidí, z nich tři kuřáci. Všichni usednou k jídlu, nají se a pak si povídají u piva. Všichni se občas omluví na toaletu. Kuřáci si jednou za hodinku zapálí cigaretu.

Nekuřáci nemají žádnou možnost zůstat nekuřáky, za žádnou cenu, kromě kompletního a úplného vynechání celého posezení v restauraci. Nebo přesvědčení svých kuřáckých kamarádů, aby navzdory neexistenci zákazu chodili se svým smradem ven jako ve scénáři 1 z prosté lidské ohleudplnosti ke svým nekuřáckým kamarádům a zaměstnancům restaurace. Bylo by krásné, kdyby všichni kuřáci byli tak uvědomělí, že by takto činili sami od sebe.

Stačí ovšem jeden jediný kuřák, který se přesvědčit nedá, a může být i u sousedního stolu, a je to v háji. A podle reálného stavu našich hospod jich je více než jeden v každé hospodě.

Tímto končím a jdu se věnovat jiným věcem.

pondělí 10. března 2014

Svoboda smradu

Když jsem minule psal o zákazu kouření v restauracích, pokusil jsem se vysvětlit rozdíl mezi svobodou legislativní a svobodou reálnou. Svoboda není jenom to, co nám vláda dovolí či nedovolí dělat. Svoboda je to, co v rámci socioekonomického kontextu dané společnosti jedinci reálně dělat mohou. A v tomto ohledu je nevyhnutelně vždy určitým způsobem omezená. Například v hypotetické zemi absolutně bez zákazů a bez regulací legálnosti držení atomových zbraní stejně naprostá většina lidí nebude mít tuto svobodu v reálu, v důsledku obrovských pořizovacích nákladů těchto zbraní. Takže i kdyby tato svoboda byla pro všechny "na papíře" v reálu by byla pouze pro ultrabohaté oligarchy.

Reálné omezení svobody je v případě zákazu/nezákazu kouření v restauracích jenom jedno: určité procento lidí bude postaveno před volbu - buď vstoupit do restaurace a snášet určité nepohodlí, nebo nevstoupit do restaurace. Není podstatné, je-li tato volba na lidi uvalena legislativně nebo jinak. Zdánlivou kontroverzi ohledně zákazu kouření v restauracích a z něj plynoucí redukce svobody je možné tedy vyjádřit jedním číslem.

Procento lidí, kteří budou stát před touto volbou, lze vypočítat podle následujícího jednoduchého vztahu (aspoň doufám, vymyslel jsem to v autě cestou z práce a chybu jsem ještě nenašel):
z=x*(1-y)+y*(1-x)

Kde x je procento kuřáků v populaci, y je procento kuřáckých restaurací a z oni omezení na svobodě.

Vzniklé závislosti je možné vyjádřit tabulkou:
V tabulce jsem označil sloupec, který je relevantní pro aktuální stav v ČR, kde je přibližně 30% kuřáků. Jak vidíte, procento lidí s reálným omezením svobody za tohoto stavu lineárně roste od 30% při totálním zákazu (omezováni jsou pouze kuřáci), až po 70%,  (omezováni jsou jenom nekuřáci).

Za tohoto stavu věcí skutečně nelze argumentovat tím, že zákaz kouření v restauracích zredukuje svobodu občanů ČR. Zredukuje co je dovoleno na papíře, to ano.  Ale nezredukuje to reálné volby lidí v kontextu společnosti - naopak, ty to rozšíří.

A to je jenom chladná řeč čísel, přičemž tato kalkulace počítá s tím, že ono jedno omezení svobody je symetrické, tzn je stejné z pohledu kuřáka před nekuřáckou restaurací a vice versa. Což není pravda. Zatímco kouření kuřáků škodí nekuřákům v restauracích, nekouření nekuřáků neškodí nikomu.

Tento vliv už bohužel nijak jednoduše kvantifikovat nelze. Lze sice zjistit, že kouření lidem zkracuje život o ca 15%, ale nenapadá mne, žádný způsob, jak to zohlednit v tomto výpočtu vezmu-li v potaz to, že uznávám právo jedince si škodit, když se domnívá, že mu to za to stojí

Ne, že by to podle mého bylo potřeba pro pochopení. Doufám.

A doufám i že se naši politici konečně rozhoupou k něčemu užitečnému a onen zákon prosadí.

neděle 2. března 2014

Úsvit přímé blbokracie

Nachlazení je zodpovědné za řadu věcí. Například za to, že jsem v pátek nebyl v práci a nepostnul jsem pidivěc, protože jsem se pokoušel sebrat dost sil na to, abych vůbec mohl dýchat. Takže jsem protivný (víc než obvykle), zlý (víc než obvykle) a ošklivý (víc než obvykle). A poruším jednu ze svých zásad, totiž nepsat o politice.

Konkrétně o myšlence, která se v naší politice v posledních letech usadila jako žába na prameni a už podruhé je v naší vládě politická strana tuto myšlenku propagující - totiž idea, že nechávat lidi praktikovat "přímou demokracii" volbou o kdečem je dobrý nápad.

Není to dobrý nápad. Nikdy to nebyl dobrý nápad. A nikdy to nebude dobrý nápad. Už z principu to nemůže být dobrý nápad. A jako dobrý nápad se to může jevit jenom lidem, kteří si to dost nepromysleli.

Nechápu, jak ta myšlenka vůbec někomu může připadat jako dobrá věc - vláda většinového hlasu přímo i o zásadních záležitostech? Řada lidí tuto myšlenku propagujících si zřejmě neuvědomuje jednu zásadní věc - každý z nás je členem menšiny. Chápu, že tato myšlenka zní zejména lákavě pravicovým fašounkům a jejich sympatizantům, kteří ji vidí jako dobrou páku udržet - parafrázuji - "buzny, muslimy a černý huby v lajně", co ovšem tito myslitelé rádi zapomínají je, že oni jsou také menšina. Možná zní ta myšlenka lákavě i určitému typu libertariánů, kteří by rádi aplikovali svatou doktrínu volného trhu i na politická rozhodnutí. Dokážu si i představit, že by mohla znít lákavě některým levicově zaměřeným lidem, kteří v ní vidí možnost jak konečně utáhnout uzdu "tvůrcům pracovních míst", což je moderní eufemismus pro mnohdy pouze parazitující oligarchy bez žádných dovedností kromě dovednosti mít balík peněz a ždímat lidi bez špetky empatie.

Má to ovšem háček. Celý hrozen háčků. Jste křesťan v ČR? jste menšina. Jste kuřák? Jste menšina. Jste svobodná matka? Jste menšina. Jste svobodný třicátník vydělávající balík? Jste menšina. Jste bezdomovec? Jste menšina. Jste vědec? Jste menšina. Jste student? Jste menšina.

Jste. Jste menšina.

Každý z nás je  v nějakém ohledu členem menšiny. To je nevyhnutelný důsledek diverzní společnosti sestávající z unikátních individuí. Jenom v jednom ohledu jsme všichni - mne nevyjímaje - členem většiny. Všichni máme velmi omezený rozhled a velmi omezené znalosti a každý z nás je ignorant a i blbec v nějakém ohledu.

Rozhodování většiny přímou volbou je v podstatě dáváním rozhodovací síly o dané záležitosti do rukou té většiny, která o dané záležitosti nemá až tak moc páru. Není to forma vlády pro vyšší blaho všech, je to pouze forma zjišťování popularity něčeho mezi neinformovanými masami. Mohlo by to čistě hypoteticky fungovat, kdyby každý byl racionální a současně empatický, vysoce inteligentní, vzdělaný, ochotný se před svou volbou náležitě informovat a eventuelně změnit názor, a až po zralé úvaze volit. Čili až rozkvetou hrábě, protože, i kdyby každý z nás měl potenciál stát se plně kompetentní ve všem, nikdo z nás nemůže mít potřebný čas.

Jako lidé sice nejsme plně kompetentní v každém ohledu, ale mnohdy si myslíme, že kompetentní jsme, ač tomu tak není. Dunning-Krugerův efekt ale ukazuje i jinou, pozitivní věc - totiž tu, že většina lidí je schopná rozeznat vyšší kompetenci druhých. Druhý a třetí kvartil od spodu jsou lidé, kteří jsou dost kompetentní na to, aby poznali kompetentnost lidí v horním kvartilu, i když svoje vlastní schopnosti přeceňují. A to je princip fungování zastupitelské demokracie v jejím ideálním případě. Většina nemá rozhodovat o každé pitomosti přímou volbou. Většina má vybírat ty, jež rozeznává coby nejkompetentnější v rozhodování o daných záležitostech.

Realita je na míle vzdálená od ideálu, to vím. Ale to není důvod otočit se k tomu ideálu zády a mašírovat plnou parou opačným směrem.

čtvrtek 14. listopadu 2013

Totální tro(t)l na n-tou

Varování:
Tento článek obsahuje velmi silné výrazivo. Pokud patříte k těm křehounkým dušinkám, kterým přítomnost vulgárních výrazů v článku brání pochopit obsah, či kteří použití vulgárních výrazů automaticky považují za dehonestující a nehodné vážné argumentace, buďte tak laskavi a nečtěte dále. Můžete si místo toho jít třeba na procházku do parku a předstírat, že morální špína a bahno neexistují a všechno je žůžovoučké a slaďoučké.

Pokud jste obětí sexuálního zneužívání, následující článek a odkazy v něm použité by mohly vyvolat traumatizující vzpomínky a doporučuji proto opatrnost při čtení.

Pokud sexuální zneužívání a internetové trollování považujete za zábavné, je možné, že si v článku přečtete můj názor na vás a nebude se vám líbit. V tom případě jděte do prdele.

Byli jste varováni.


středa 13. listopadu 2013

Netřeba ani chodit daleko...

Sice debaty o náboženství nevyhledávám, ale tak nějak na to občas přijde řeč. A, jak už jsem vícekráte zmínil, neberu s i v takových případech moc servítky. Když už na to přijde, řeknu bez obalu, že žádný Bůh ani bůh jak jsou popisováni jakýmkoliv náboženstvím neexistuje o nic více, než Harry Potter, že náboženské doktríny jsou snůšky blábolů, kněží jsou darmožrouti a že rozdíl mezi "nábožností" a "pověrčivostí" je jenom ve zvuku použitého slova, nikoliv v jeho obsahu.

Dosti často, vlastně skoro vždy, se při takových debatách někdo ohradí a pronese/napíše, nějakou nablblost ve smyslu "Proč tě to zajímá? Nech lidi, ať si věří na [dosaďte diskutovanou hovadinu], vždyť tím nikomu neškodí." Pro důvod není nikdy nutné chodit daleko - většinou je to právě záležitost, jež debatu iniciovala.

Například dneska ráno mi krev vařila při snídani, když jsem si přečetl, že na Slovensku katoličtí paraziti doporučují lékárníkům hlásícím se k jejich partikulární sbírce pohádek, aby neprodávali lidem antikoncepci. Přičemž tak (lze-li věřit podání novinek, jakože v tomto konkrétním případě nemám na základě zkušenosti důvod pochybovat), činí typicky slizkým vyjadřováním profesionálních podvodníků, čili rétorikou rádoby respektující svobodu jednotlivců, ve skutečnosti ovšem manipulativní a lživou.

Antikoncepce nemá vůbec nic společného s "respektováním a ochranou lidského života". Spermie není člověk. Vajíčko není člověk. Zygota není člověk. Použití kondomu není vražda, použití hormonální antikoncepce také ne. Kdo tvrdí opak je buď lhář, nebo blbec, nebo zmanipulovaný lháři a blbci, nebo libovolná kombinace uvedeného. Výše uvedená snaha má jedinů účel - znesnadnit lidem získat na Slovensku antikoncepci a posílit vliv církve na dění ve společnosti. Cokoliv jiného je jenom omáčka.

A právě takovéhle věci mě neskutečně serou - věřící, v tomto případě katoličtí kněží, se neřídí heslem "žít a nechej žít". Nestačí jim "my nebudeme používat antikoncepci", ne, oni se ze všech sil snaží přístup k antikoncepci znesnadnit i všem ostatním, seč to jenom jde. Kde můžou, prosazují zákony, kde nemůžou - jako v tomto případě (zatím!)- snaží se stávající zákony obejít a ve jménu svojí náboženské svobody omezovat svobodu ostatních. "Žít a nechat žít" či "svoboda vyznání" jsou pro nemalou část obyčejných věřících i kléru všech náboženství pouze zástěrka pro to, aby se mohli vrtat do života ostatním lidem a nikdo si netroufl jim říct "hleď si svýho, flanďáku, a neser se do mě!". Protože když to někdo řekne, začnou fňukat jak jsou strašně diskriminovaní tím, že jim nikdo nedovolí diskriminovat ostatní - a odmítnout někomu prodat legální lékárenský produkt na základě toho, že prodávající věří nějaké pověře, je diskriminace jako kráva!

Když někdo věří, že vdaná šestnáctiletá židovka před dvěma tisíci lety byla panna a otěhotněla až po oplodnění nehmotným duchem skrze ucho, načež porodila čaroděje co chodil po vodě, měnil vodu na víno, probouzel mrtvé k životu a tři dny po vlastní smrti vstal a šel si pokecat s kámošema, budiž. V soukromí své hlavy ať si každý věří co chce. Ale nikdo po mě nemůže chtít, abych tuto jeho víru respektoval, když o ní začne mluvit nahlas, a už vůbec ne, když začne očekávat a aktivně se snažit, že se já podle této jeho víry budu řídit.

A nikdo nemá právo na základě nepodložených a nepodložitelných nesmyslů snažit se kontrolovat život ostatních lidí. Ani přímo formou zákazů/zákonů, ani nepřímo formou manipulace a falešné rétoriky.

Takže pokud by snad někdo měl chuť mi na blogu napsat nějaký komentář v tom smyslu, že mám nechat věřící na pokoji, mám pro něj připravenou odpověď: Až bude víra v Kýhovýra skutečně soukromá věc, až naprostá většina věřících a náboženských organizací přestanou aktivně znesnadňovat život lidem jiných vyznání (či bez něj), PAK já přestanu nazývat náboženství rakovinou ducha.

Čili asi až rozkvetou hrábě. Vím, že jsou lidé, kteří nesnadný přechod od pověrčivosti k nevíře učinili. Mám je i mezi čtenáři blogu. Ale nedělám si iluze o tom, že se dožiju stavu, kdy věřící budou menšina a církve ztratí vliv.

pátek 13. září 2013

Já to věděl (teda tušil)!

Když jsem minule zmínil, že na novinkách publikvali další příšerný článek o globálním oteplování, bylo to pouze na základě kurzorního čtení a předchozí zkušenosti.

Potholer54 shodou náhod dodal data potvrzující toto mé podezření:


Vypadá to, že Novinky zaměstnávají ještě línější "novináře" než jsem si původně myslel. Tohle už je podruhé za pár měsíců, co  jsem je přistihl, že obsah článku o vědě neověřovali ve vědeckých publikacích, ale evidentně se obsloužili u Daily Mail.

Děsím se představy, kolik lidí "věděcké" články na novinkách bere vážně, protože neumí anglicky a nemohou si tam napsané bláboly ověřit.

sobota 15. června 2013

Pane prezidente, pod obojí to nejde.

Můžeme být hrdí. Po prezidentovi, který byl univerzální odborník na všechno - podle jeho posledních výstupů i na to, jak má postupovat policie - máme za prezidenta nefalšovaného komika. A tak se šarmem sobě vlastním na obvinění z ožralosti při oficiální funkci reaguje supervtipným bonmotem na téma "Hitler byl abstinent a prohrál válku, Churchill pil a vyhrál".

No, upřímně řečeno to považuji spíše za blbmot než za bonmot, nicméně je pravda, že to má určitý potenciál ke vtipnosti. A ten potenciál vyplývá z toho, že bylo-li by to použito coby seriózní argument na hájení pití alkoholu, byl by to logický klam. Konkrétně non-sequitur, který je současně logickým klamem a současně nástrojem humoru. Zkusme tedy jen tak pro srandu králíkům se podívat, jak si to argumentačně stojí, je-li to myšleno vážně, a proč se tedy jedná o non-sequitur.

Za prvé se jedná o chybnou úvahu cum hoc ergo propter hoc, kdy událostem souvisejícím v čase a/nebo prostoru (Churchill - ochlasta a Churchill - vítěz války), je přisuzována i příčinná provázanost (Churchill ochlasta a proto vítěz války, popřípadě Churchill vítěz války a proto ochlastismus je dobrá vlastnost). Tento způsob uvažování je lidem vrozen, jedná se o heuristickou zkratku urychlující učení zkušeností a metodou pokus/omyl. Díky tomu, že události, jež jsou skutečně způsobovány jedna druhou se pak nevyhnutelně i vyskytují pospolu, je tato heuristická zkratka dostačující na to, aby byla favorizována evolucí a tak natvrdo zakódovaná v mozku - a to zřejmě už hodně dlouho, neboť toto lze vysledovat i u holubů, s nimiž máme posledního společného evolučního předka až někde v prvohorním karbonu. Proto je to intuitivní způsob uvažování, vlastní každému z nás, a je potřeba trochu mentálního úsilí se jej vyvarovat, protože může vést k zásadním omylům a dokonce i pověrám a bludům.

To ovšem není jediný problém, jedná se i o jiný logický klam, totiž o přebírání třešní. Alkohol je tvrdá droga a z "běžně" užívaných drog patrně zdaleka nejhorší co se týče následků pro uživatele i pro společnost. Nadužívání alkoholu namnoze končí předčasnou - a nehezkou - smrtí. Proto najít člověka, který se mu hojně oddával a navzdory tomu dosáhl nějakého markantního úspěchu vyžaduje značné přebírání. Nicméně samozřejmě je to možné, stejně jako pro téměř jakoukoliv jinou věc. Churchill byl výjimka, nikoliv pravidlo.

Pokud máte pocit, že by se už dalo s rozborem skončit, máte pocit špatně. Argument má totiž ještě třetí rovinu, a tou je reductio ad Hitlerum. V tomto případě jsou dávány do kontrastu dvě vlastnosti, kde ta pro prezidenta nežádoucí je dávána do spojitosti s Hitlerem. Hitler je v moderní společnosti považován za vtělení zla a asociování nějaké vlastnosti s ním má tudíž nevyhnutelně negativní emotivní kontext, byť je racionálně zcela nepodložený. Je to manipulační technika používaná k umlčení protivníků - nikdo nechce být v jednom pytli s Hitlerem - která je značně problematická. Reductio ad Hitlerum je totiž používáno k manipulaci tak často, že znesnadňuje, až znemožňuje, skutečně relevantní srovnání s Hitlerem (popřípadě nacisty) i v případech, kdy je naprosto relevantní.

A právě to je důvod, proč tento výrok považuji za krajně nevkusný blbmot. Extrémní absurdita výroku je nezbytná pro funkčnost non-sequitur vtipu, ale vhodit do ingrediencí Hitlera značí totální absenci fantazie. Je to laciný vtípek, který by hlava státu používat neměla.

Nicméně ať nad tím uvažuji, jak nad tím uvažuji, mám z našeho pana prezidenta divný pocit. Připadá mi, že se to v tomto konkrétním případě snaží mít pod obojí, tzn. snaží se mít současně vtip, a současně alkohol skutečně hájit. Buď si dělá legraci, nebo hájí legitimnost pití alkoholu ve své funkci, musí si vybrat - buď řekl nevkusný vtip, nebo opravdu, opravdu pitomý argument. Obojí nejde.

neděle 28. dubna 2013

Iluze svobody.

Chtěl jsem napsat článek plný hezkých obrázků a prázdného tlachání, ale bohužel mě tlačí myšlénka neodbytná. Tak neodbytná, že udělám něco, co jsem dělat v žádném případě nechtěl.

Článek "Private property" sice vyvolal nějakou debatu už v různých koutech českého internetu, ale kdykoliv do nějaké takové debaty nakouknu, mám divný pocit, že oponenti článek nečetli, nepochopili a nebo dokonce pořádně číst nebo pochopit ani nechtějí.

Protože mne překvapuje, že v odpověď na obsah tohoto článku může někdo napsat žblebt ve smyslu (parafrázuji), "Zaměstnanci u nás mají svobodu, když se jim nelíbí pracovat v karcinogenním smradu, mají jít dělat jinam."

Nemohu se ubránit spekulaci, že podobné výroky mohou na veřejnost vypustit pouze lidé dobře finančně zajištění a/nebo žijící ve velkém městě a/nebo naivní postpubescentní libertariáni, co si stále ještě myslí, že Václav Klaus je velký myslitel a že volný trh je panacea na všechny ekonomické a sociální problémy, jenom kdyby se do toho nikdo nesral s regulacemi. Protože to je výrok naprosto odtržený od reality.

Silně mi absurdnost takovýchto výroků byla připomenuta nedávno v práci, když jsme měli povinné rychloškolení ohledně přiznávání invalidního důchodu (v Německu). Školení nešlo příliš do detailů, to ostatně nebyl jeho účel, nicméně zhruba řečeno může být člověku v Německu odebrán/nepřiznán invalidní důchod (v jeho části nebo úplně) na základě toho, že je schopen vykonávat nějaké tabulkové zaměstnání. A to navzdory tomu, že pro toto zaměstnání nemá reálnou kvalifikaci a/nebo pro toto zaměstnání neexistuje reálná poptávka na trhu. Jako příklad nám uváděli zedníka, který si strhnul v práci záda a nemohl dále stavět. Invalidní důchod mu nebyl přiznán, protože bylo usouzeno, že může dělat prodejce stavebního materiálu - jenže prodej a administrace s ním spojená jsou úplně jiná mísa sádla pro padesátiletého člověka, který celý život dělal jenom rukama, a dotyčný pohořel a skončil na dlažbě. U druhého příkladu jsem zapomněl, jaké bylo původní povolání dotyčného, ale invalidní důchod mu nebyl přiznán na základě toho, že může doplňovat cigarety do prodejních automatů. Bez ohledu na to, že příslušné povolání existuje jenom na papíře a v okruhu stovek kilometrů po takové pracovní pozici nebyla absolutně žádná poptávka.

Svoboda změny povolání garantovaná zákonem je skvělá věc, je třeba si ale uvědomit, že tato legální, papírová svoboda se automaticky nepřenáší do reálného světa. Snažil jsem se toto ve svém původním článku vysvětlit:
A protože člověk nemá nikdy volbu povolání zcela svobodnou - je vždy minimálně vázán nabídkou na trhu v jím dostupné vzdálenosti a rozsahem svých dovedností - současný stav tak nevyhnutelně vede k tomu, že jsou lidé nuceni pracovat v jim zdraví poškozujícím prostředí proti své vůli a bez adekvátní kompenzace za toto riziko.
Bohužel evidentně tento odstaveček nebyl asi pro některé lidi dost informativní, pokud vůbec dočetli až k němu.

Je hezké, že mohu kdykoliv ve své práci podat výpověď, vypadnout, a jít jinam, kdyby se mi tam snad třeba nelíbilo, protože by mne můj zaměstnavatel nutil dělat v podmínkách poškozujících mé zdraví. Skutečně skvělé a je dobře, že to je legálně možné. Problém je, že to není tak jednoduché. Má to svá omezení, zcela mimo mou kontrolu.
  1. Musí existovat poptávka po někom s mou kvalifikací. Jsem sice široce zaměřený člověk schopný jakž/takž zastávat řadu prací od zedničiny či tesařiny až po účetnictví, ale rozsah věcí, jež jsem schopen dělat na skutečně kompetitivní, profesionální úrovni, je značně, značně užší a v řadě prací bych si nevydělal ani na slanou vodu a suchý chleba.
  2. Tato poptávka musí existovat v mně dostupném prostoru. Jsem sice bezdětný a svobodný, ale vlastním dům. Ten nemohu jen tak prodat jako housku na krámě a koupit si ekvivalentní housku o pár desítek/stovek kilometrů dál. Lidé žijící v podnájmu toto mají snazší, ale ne snadné - stěhování je vždy drahá záležitost a sehnat byt na pronájem je taky někdy/někde osina v zadku.
  3. Lidé s partnerem a/nebo dětmi musí brát v potaz bod 1 ještě pro svého partnera, plus se přidá dodatečný bodíček s hledáním školy pro děti.
  4. Ne každý vydělává dost na to, aby si mohl našetřit dostatečný finanční polštář pro podobné případy. A i pro ty šťastnější je přerušení kontinuálního příjmu riziko, je-li dost dlouhé. Musíme platit proud, vodné, stočné, musíme jíst, musíme se oblékat - a nemáme-li práci, musíme vydávat peníze na její hledání. A tak jako tisíckrát nic umoří vola, tak tisíc stokorunových výdajů vyčerpá stotisícové úspory (například jedna cesta - jenom cesta! - na nákup a zpět mne stojí padesát korun...).
Při změně povolání každý z nás stojí čelem proti výše zmíněným bodům a dalším. Svoboda? Ano, ale hodně omezená. Není nemožné výše zmíněné vyřešit, každý to párkrát za život vyřešit musí, ale není to ani žádná frivolní záležitost. A jinak to vypadá v Praze a jinak ve Volarech.

Vztah zaměstnanec/zaměstnavatel má být win-win situací. Zaměstnanec zaměstnavateli poskytne své know-how a svůj čas a vyrobí pro něj produkt, zaměstnavatel se postará o prodej produktu a zaměstnanci jeho čas kompenzuje a sám z toho něco má. Pro zaměstnance jsou peníze cennější než jeho čas a zaměstnavatel za produkt strží více, než kolik zaměstnanci dá. Toto ve své ideální formě ovšem předpokládá absolutní svobodu na straně zaměsntance, a nikoliv pseudosvobodu, kdy zaměstnavatel může mít celou řadu větších i menších pák zaměstnance de-fakto vydírat a nutit ho například dělat ve fabrice, v níž mu na hlavu může spadnout strop, a ani o tom riziku de-fakto neví, protože nemá jinou reálnou volbu (chcípnout hlady není volba). A právě takovýmto situacím - velkým i malým - mají zabránit regulace. I regulace vydechování karcinogenů na veřejnosti.

A nebudu se pouštět do debat, jestli právo na čisté a bezpečné pracovní prostředí patří mezi základní lidská práva. Ne, že bych to nedokázal nebo že bych si myslel, že je to "filozoficky" neobhájitelné, právě naopak. Pokud tohle někdo zpochybňuje, tak má rozbitý morální kompas, a nechť se jím nechá navigovat třebas do prdele, já ho odtamtud ale tahat nebudu a nechť je tak laskav, a netahá mě (a jiné) tím směrem proti mé vůli.

čtvrtek 29. listopadu 2012

Sexmašina na salát

Dnešní novinky naservírovaly perfektní článek pro vegany, kteří se rádi cítí nadřazení a každá záminka pro koukání na všechny ostatní svrchu je jim dobrá.   Nadpis je vskutku bezchybný: "Vegetariáni mají lepší sexuální život". Samozřejmě, že důvodem tohoto senzacoidního titulku článku bylo přesně to, aby na něj každý klikl. Nejsem ovšem tak docela přesvědčen, že ho každý, kdo na ten odkaz klikne, i přečte. A ne každý, kdo přečte, pochopí.

Už jsem na svém blogu novinkovské články o vědeckých objevech nejen haněl, ale i hájil, ale tenhle si žádnou obhajobu nezaslouží. Je to totiž absolutní blábol, který díky své elektronické podobě bohužel nemá ani to poslední použití, jež mají bláboly vytištěné na papíře.

Podívejme se na to lehce popořadě:
Nejenže jsou vegetariáni v průměru zdravější a štíhlejší, jsou vystavení menšímu riziku srdečních onemocnění, mrtvice, cukrovky, obezity i rakoviny, ale navíc si užívají lepší sex než lidé konzumující maso.
Tenhle odstavec je ještě jakžtakž v pořádku díky magickému slovnímu spojení "v průměru". Potud žádné výhrady, protože tato formulace nevylučuje existenci výjimek různými směry. Nemusím pro jednu takovouto výjimku chodit daleko - jsem hubený jak pláňka, mám nízký krevní tlak a kdybych zkusil jíst jenom vegetariánskou, nebo dokonce veganskou stravu, patrně bych se nedožil vánoc, natož důchodu. Nicméně skutečně to vypadá, že vegetariánská (ideálně lakto-ovo vegetariánská) strava je v průměru skutečně zdraví prospěšná (-klik-).

I vegetariánsvtí/veganství ovšem má svou temnou stránku. Někteří vegetariáni/nky mají ve skutečnosti anorexii/bulimii a tohle je pro ně jenom racionalizace/záminka pro jezení nedostatečné stravy v důsledku absurdní posedlosti štíhlostí, jež bohužel prostupuje celou naší kulturu (-klik-klik-). Vegetariáni trpí častěji depresemi atp. což není způsobeno jejich dietou, ale naopak lidé s těmito poruchami mají tendenci stát se vegetariány (-klik-) což může být právě důsledek dementních článků jako výše zmíněná novinkovská perla, které prezentují veganismus jako über-mega-giga-supadupa-řešení prakticky jakéhokoliv představitelného zdravotního problému. A samozřejmě špatně sestavená vegetariánská strava může znamenat nepříjemné problémy s nedostatkem vitamínu D (-klik-), železa (-klik-), možná i vápníku (-klik-) a v neposlední řadě vitamínu B12 (-klik-), což za sebou může táhnout hodně vážné problémy  (-klik-).

Tedy jsem dalek toho, rozmlouvat někomu jeho stravovací návyky. Pokud je ovšem zdráv, funguje to pro něj, a má pro to dobré důvody (například etické), které chápe, jsem všemi deseti pro a držím palce. Ale pokud se pokouší tvrdit nějakou ptákovinu o tom, jak mu po přechodu na veganskou stravu zmizely všechny zdravotní potíže a vzrostlo mu IQ nebo se zvětšila/zmenšila žádoucí tělesná proporce, tak zpozorním. Ona totiž ani dobře vyvážená striktně veganská strava už zřejmě nevykazuje významně vyšší prospěšnost pro zdraví, než strava s příležitostnou konzumací masa (-klik-), ale je výrazně náročnější takovouto stravu dobře vyvážit.

Uff, nedostal jsem se přes první odstavec a nějak jsem se rozjel bokem. Podívejme se dále na náš novinkový poklad moudrosti.
Podle Daily Mail vědci došli k závěru, že například tofu a další potraviny rostlinného původu mají velký vliv na kvalitu milostného života. Předpokládá se, že tyto produkty ovlivňují hladinu hormonů a tím zvyšují sexuální aktivitu.
A už druhým odstavcem náš novinkový článek opustil realitu a vydal se po skluzavce bez madel do La-La-land. Daily Mail? Vážně? Takže ne vědecký žurnál, ale plátek ekvivalentní novinkám, akorát psaný v angličtině? Ale ta poslední věta mě při čtení napjala, se zadrženým dechem jsem očekával na důkazy pro tento závratný předpoklad, u kterého tak tajemně není zmíněno, kdo ho předpokládá. Zřejmě nadržení vegetariáni. Ovšem vetetariánství není pro nadrženost podmínkou, opět jsem důkazem já a dalších pár miliard lidí.
Výzkum, publikovaný v časopise Hormones and Behavior, je prvním, který upozorňuje a zdůrazňuje působení a účinek fytoestrogenů, látek, které jsou obsaženy v rostlinách a mohou do jisté míry nahradit účinek estrogenů. Vliv těchto látek byl pozorován na chování volně žijících primátů.
Pomalu s tou flintou! První výzkum, který zdůrazňuje působení a účinek fytoestrogenů? Takže to, že jsem se o fytoestrogenech v některých potravinách (pravda, hlavně v pivu) a jejich možném účinku na hormonální stav organismu učil před deseti lety na VŠ, byl časový flashback z budoucnosti? Dlabu na konkrétní články, ať se každý podívá na to, co ho zajímá, vědeckých článků zmiňujících fytoestrogeny je jenom na Pubmed přes čtyřista (-klik-) a na letmý pohled několik z nich se zabývá jejich možným preventivním účinkem proti rakovině. To máme tedy první případ, kdy si pisatel článku po bombastickém nadpisu opět "trochu zapřeháněl". Nebo neumí anglicky. Jedná se totiž o první studii u divoce žijících primátů, což ovšem je podstatný, a nikoliv triviální detail. Novinkovská formulace je možná jenom výsledkem špatného překladu, ale každopádně říká něco jiného, než co je realita.
Studii provedli vědci pod vedením Michaela Wassermana, kteří více než 11 měsíců pozorovali skupinu červených kočkodanů v Kibale v Národním parku v Ugandě. Zjistilo se, že čím více kočkodani snědli listů tropické rostliny s obsahem estrogenu, tím více se zvýšila hladina estradiolu, hormonu estrogenu a stresového hormonu kortizolu. S vysokou hladinou těchto hormonů stoupala i sexuální aktivita primátů.
„Hormonální změny hrají podstatnou roli v rámci rozmnožování a zdraví. Rostliny zaujímají podstatnou úlohu v reprodukci primátů, ale i lidí, což bývá opomíjeno,“ řekl Wasserman.
Konečně informace umožňující najít přímo onu převratnou studii "Estrogenic plant consumption predicts red colobus monkey (Procolobus rufomitratus) hormonal state and behavior". Nicméně ať abstrakt pročítám jak chci, nevidím tam jediné slovo o vegetariánech či veganech. Není tam ani slovo o lidech. Možná to pan Wasserman řekl na tiskovce, ale to, co možná řekl na tiskovce a co není přímo podloženo daty ve studii, je to pouze jeho osobní názor. Jakmile ovšem člověk má tyto informace, jde najít i mnohem lépe napsané články. Například tento, kde konkrétně k publikaci zmiňované na novinkách bych si dovolil zdůraznit zejména následující:
The study authors cautioned against overinterpreting the power of phytoestrogens in altering behavior, however. They emphasized that estrogenic plant consumption is just one of multiple factors influencing primate hormone levels and behavior. Notably, the primates' own endogenous hormone levels were the stronger predictor of certain behaviors, while phytoestrogens played a secondary role.
Autoři studie však varovali před přeháněním vlivu fytoestrogenů na chování. Zdůrazňovali, že konzumace rostlin obsahujících estrogeny je jenom jeden z mnoha faktorů ovlivňujících úroveň hormonů a chování u primátů. Zejména úroveň vlastních endogenních hormonů byla silnějím prediktorem některých chování, zatímco fytoestrogeny hrály sekundární roli.
A tím je řečeno vše potřebné. Studie a její autoři nejenže neříkají věci, které naznačoval senzacoidní nadpis článku, neříkají ani věci, které jsou napsané v článku samotném. Dokonce ty věci ani nenaznačují. Novinkovský článek je typickou ukázkou novinářské tiché pošty, kdy jeden pisálek opisuje od druhého a neobtěžuje se ani zběžně informovat o problematice, o níž píše. Díky tomu "opomine" zmínit, že velký příjem fytoestrogenů má u některých zvířat dokonce negativní účinky, že výsledky výzkumu na zvířatech nelze automaticky aplikovat na člověka, mohou pouze naznačit směr, jímž bychom se měli ubírat a kde bychom měli být opatrní, a že jím zmiňovaná studie nepíše jenom o zvýšené sexuální aktivitě, ale i o zvýšené agresivitě. Pokud jsou tato "opominutí" výsledkem nekompetence, tak by novinky měly konečně na psaní článků o vědě najmout člověka, který má alespoň rudimentární vědecké vzdělání a rozhled. Pokud je to opominutí záměrné, tak radši nekomentuji.

Každopádně pokud někdo na základě tohoto článku začne jíst tofu místo řízků v naději, že se z něj stane sexuální přeborník, tak bude asi těžce zklamán. A to samozřejmě chutí tofu, které nebude umět připravit.

úterý 23. října 2012

Hon na čarodějnice.

Nemám slov. Šest italských vědců a bývalý státní úředník bylo odsouzeno k šesti letům vězení za zabití, protože nedokázali přesně předpovědět zemětřesení ve vsi L'Aquilla v roce 2009.

Doporučuji si přečíst článek na wikipedii k tomuto zemětřesení. Podle něj jeden laboratorní technik údajně velké zemětřesení předvídal, byl obviněn z alarmismu a bylo mu zakázáno o tom mluvit. Je-li to pravda, o to úžasnoucnější je potom tento rozsudek. Tedy abych byl konkrétnější - o to blbější je tento rozsudek. Za to, že následující výrok byl "neúplný, rozporuplný a nepřesný".
It is unlikely that an earthquake like the one in 1703 could occur in the short term, but the possibility cannot be totally excluded.
Je nepravděpodobné, že zěmětřesení jako to v roce 1703 nastane v dohledné době, ale tuto možnost nelze ani zcela vyloučit.
Což je, podle mínění expertů na tuto problematiku velmi přesný výrok. Bohužel to vypadá, že laici mají pocit, že vědci mají křišťálové koule, z nichž mohou vyčíst, co se stane. Jelikož věda je, byla a bude, o předpovědích, žeáno? Ale když předpoví něco, co se nám nelíbí, tak jsou alarmisté (viz nedávná, zcela korektně a správně vyhodnocená a ošetřená pandemie prasečí chřipky), a když něco nepředpoví, tak jsou mordýři. Z té logiky se mi až točí hlava, respektive točí se mi z toho, jak se v tomhle uvažování - jež je bohužel velmi rozšířené - snažím nějakou logiku najít. Nejedná se o nic jiného, než o novodobé hony na čarodějnice, kdy ignorantská veřejnost se snaží za každou cenu najít nějaký chlup na vědcích, kterým vděčí za svůj současný život.

Problém totiž je, že slovo předpověď ve smyslu vědeckém není totéž, co předpověď ve smyslu věšteckém, a zaměňovat tyto dva významy znamená podlehnout logickému klamu, který jsem si česky příhodně pojmenoval záměna významů.

Nečetl jsem wiki článek o předvídání zemětřesení celý, ale na zběžné čtení víceméně říká, co je lze očekávat díky efektu kouzelné lentilky - před každým velkým zemětřesením je někdo, kdo ho správně "předpoví", ale tato předpověď byla jenom statistickou anomálií, kdy se prostě z velkého množství vědců, rádobyvědců a pošuků někdo náhodou trefil. S množstvím zemětřesení, která se ročně stanou v geologicky aktivních zónách, a s množstvím lidí, kteří se zabývají výzkumem, by bylo statisticky mnohem větší anomálií, kdyby se nikdo nikdy netrefil. Problém ale je, že prostě neexistuje statistický model, který by byl schopen předpovídat zemětřesení s takovou přesností, jež je ekonomicky a společensky užitečná. Momentálně lze (podle mých znalostí, zdůrazňuji, že nejsem expert) možná pouze předpověď pravděpodobnostní, a ta je pro tuto konkrétní záležitost k ničemu.

Co taková pravděpodobnostní předpověď říká? Je to podobné jako u rulety. U rulety mohu předpovědět, že mnou rozebíraný a e-mailem mi neustále vnucovaný systém martingale nefunguje a v průměru to není spolehlivá cesta k výdělku, ani dlouhodobému, ani krátkodobému. Kdybych si dal hodně práce s tím znovu se naučit, co jsem zapomněl, mohl bych k tomu spočítat i fúru čísílek na štosy papíru popsané řeckými písmenky a kudrnatými znaky. Mohl bych spočítat, jaká je pravděpodobnost, že s vkladem X při rychlosti spinu Y budete mít pravděpodobnost Z, že přežijete první hodinu, pak druhou, pak třetí atd. To všechno lze udělat.

Co ale udělat nelze, je říct, jak konkrétně se bude dařit Pavlu Rákosovi z Mokré Lhoty, když se rozhodne tento systém využít a na ruletě vydělávat. Nelze ani vyloučit možnost, že se tak skutečně někdo někde na světě živí a zatím mu to vychází. Lze pouze říct (například. popisuji princip a skutečné pravděpodobnosti jsem nepočítal), že 50% lidí zkrachuje první den, 25% druhý den, 13% třetí den atd. atp.

V podstatě jediná správná rada, již jsou vědci schopni s ohledem na zemětřesení (a povodně, a uragány, a vznik smrtícího kmene chřipky) je, že pokud žijete v geologicky aktivní oblasti, máte si buď postavit dům, který to vydrží (což jde do určité míry ovšem levné to není) a nebo se odstěhovat jinam. Jenže nenexistuje oblast, která by byla rizika prostá, a život je prostě takový, že náhody se dějí a dít budou a kdo chce hrát na jistotu, tak ať si prostřelí hlavu vstoje na zábradlí mostu s kamenem na nohou a oprátkou na krku (a ani to nemá výsledek jistý).

Nicméně podstatné je, že o vědeckých záležitostech mají rozhodovat vědci. Je-li vědeckým konsenzem (a podle mně dostupných informací tomu tak je), že dotyčné zemětřesení nebylo možné předpovědět přesněji, než jak tomu bylo učiněno, nemůže žádný vědecky gramotný a zodpovědný soudce dotyčné vědce odsoudit na základě emocionálních svědectví pozůstalých, kteří v onom přírodním neštěstí ztratili blízké. Žádná míra smutku, s nímž plně soucítím, neospravedlňuje házení viny za přírodní katastrofu na bedra vědců. A kdo hledá úlevu od smutku tím, že se snaží za každou cenu najít viníka, ten moje sympatie rychle ztratí. Argumentum ad misericordiam by nemělo mít větší váhu než informovaný, byť ex post facto nesprávný, vědecký výrok. Což mi připomíná, že na ex post facto soudy máme hezké přísloví - "Po bitvě je každý generálem".

Zdroje: