U nás v žádném případě nemá význam podléhat panice:
- Přežili jsme Černobyl. A tam byl průser horší a skutečný stav věcí se na rozdíl Fukushimy zatajoval i před místními obyvateli. Nebyla žádná prevence, evakuace byla pozdě a nedostatečná.
- I Černobyl napáchal menší škody na lidských životech, způsobil méně rakoviny, vypustil dlouhodobě méně radioaktivních izotopů a poškodil trvale menší plochu krajiny celosvětově, než uhelné elektrárny jenom v Evropě.
- I když se sečtou všechny škody Černobylu, Fukushimy a Three Mile Islandu, pořád ještě je jaderná energie nejekologičtější, nejekonomičtější a zabije nejméně lidí v poměru na Megawathodinu. Přičemž absolutně bezpečný zdroj čehokoliv neexistuje, všechno s sebou nese určitou míru rizika.
- U nás můžeme v nejhorším případě dostat z Fukushimy asi takové ozáření, jako kdybyste letěli párkrát letadlem do USA a zpět. Ani v absolutně nejhorším případě nikdo tady prostě nemůže dostat dávku přesahující povolený hygienický limit pro (létání letadlem, práci v JE, práci u rentgenu atd. kde všude se to sleduje a lidi pracují s dozimetrem).
- Radioaktivita se coby nebezpečí přeceňuje. Koncentrace radioaktivních izotopů i ozáření klesají kvadraticky se vzdálenosti od zdroje (tzn. zdvojnásobí-li se vzdálenost, radiace/koncentrace se zmenší na čtvrtinu). V bezprostředním okolí Fukushimy možná v nejhorším případě fakt tráva neporoste - ačkoliv to je značně nepravděpodobné, v Černobylu se flóře i fauně daří líp než předtím - ale my žijeme na druhém konci planety.
- To, že ta elektrárna přežila zemětřesení 5 až 10 krát vyšší, než na co byla stavěná, ačkoliv byla stará a údajně se při její kontrole mhouřily oči, a skončilo to jenom takovýmhle průšvihem, je spíše pozitivní zpráva. Přál bych si, aby podobně bezpečné byly i naše severočeské chemičky - protože kdyby někde uniklo větší množství formaldehydu/benzolu/benzenu/fenylu/acetaldehydu/atakdálidu/atakpodbnělidu/hafochemikáliidu, tak to může být průser ekvivalentní, ne-li větší. Jsou to rovněž karcinogenní a teratogenní látky a některé z nich je extrémně těžké z půdy/vody odstranit. A tipl bych, opět, že celosvětově drobné havárie a nedodržování předpisů v chemičkách napáchá více škody na lidech i na přírodě, než ty zatím tři velké jaderné průšvihy. Jenže to není tolik vidět, protože jaderný průser je jeden velký za dvacet let, ale tyhle drobné chemické jsou po kapičkách prakticky denně.
- Vzpomínáte na Maďarsko v loni? Desítky mrtvých přes noc, celá obec neobyvatelná, hektary půdy znehodnocené, desítky kilometrů povodí Dunaje otrávené a vidíte lidi protestovat proti hliníkárnám? Nevidíte.
- V jaderné elektrárně nemůže dojít k jadernému výbuchu. Prostě nemůže, není to fyzikálně možné. Může maximálně dojít k chemickému (výbuch vodíku) či termickému (přehřátá pára) výbuchu, který do okolí rozptýlí radioaktivní palivo a ozářené vnitřní části reaktoru.
- V 50 až 70 letech se v USA a v SSSR provedlo na sta testů jaderných zbraní pod širým nebem, z nichž snad každý byl horší než celá Fukushima.
- V Hirošimě žije více lidí než v Praze. Únik radioaktivity neznamená automaticky, že se někde nebude na věky věků dát žít.
Panikařit kvůli Fukushimě, zakazovat jaderné elektrárny a stávkovat proti nim protože jsou "nebezpečné" je prostě absurdní. Neustále zvyšovat bezpečnost všech provozů, bojovat proti obcházení bezpečnostních předpisů a poučit se z historie je dobrá věc. Ale soustředit se na jadernou energii a dělat z ní strašáka století kvůli pár průšvihům - byť velkým - je jednosuše hloupé.
Jádro pudla je úplně jinde.
OdpovědětSmazatTo, že jsou horší věci, než Fukušima, neznamená, že Fukušima není dalším vážným varováním a že bychom ji měli tady u nás v Evropě "odmávnout", jako něco nedůležitého a nepodstatného, protože přece …. „jsou horší věci“.
Jaderná energetika je sice v současném světě pořád nezastupitelná, ale zároveň je také velkou hrozbou a doslova nutným zlem. Souhlasím sice s tím, že svět je plný nebezpečí a že „bezpečný zdroj čehokoliv neexistuje“, ale je otázkou, zda zvyšování míry nebezpečí ve světě právě jadernou energetikou v silně urbanizovaných oblastech je to pravé ořechové, protože riziko s tím spojené je zde velmi vysoké.
Černobyl byla lidská chyba a nezodpovědnost, zatímco Fukušima je „vis maior“, a stalo se tak i přes veškerou možnou lidskou snahu pokud možno počítat se vším a jakákoli možná poškození jaderné elektrárny vlivem zemětřesení eliminovat. To je asi v těchto dvou případech jediný rozdíl, což ale bohužel vůbec není to podstatné. Podstatné je, že (ať již z jakýchkoli příčin – příště to může být teroristický útok či válečný akt, nebo opět nějaká lidská chyba) nelze u jaderných elektráren takovou „špinavou havárii“ s masívním únikem radioaktivních látek vyloučit a následky potom bývají fatální. A o tom to je (nikoli tedy o tom, že dobře fungující jaderná elektrárna je pro životní prostředí mnohem čistším a nezatěžujícím provozem, než třeba ty uhelné !).
Potenciální nebezpečí každé jaderné elektrárny proto spočívá hlavně a především v jejím umístění. Pokud je postavená v silně urbanizované lokalitě, pak je to prostě špatně. Skoro bych řekl, že ve střední a západní Evropě nejsou místa, kde by riziko umístění jaderné elektrárny bylo malé a kde by se jaderné elektrárny mohly bez obav umísťovat. Třeba Rakušané jsou alergičtí na náš Temelín a považují ho za potenciální hrozbu hlavně proto, že mají pocit, že „je moc blízko“. A vzhledem k převládajícím prouděním vzduchu v tom mají nepochybně pravdu ….
Jinak si myslím, že se jak u nás, tak ani v Německu snad žádná velká „Fukušimská panika“ nekoná (faktem je, že Japonsko je od nás tak daleko, že se nemáme opravdu absolutně čeho z této strany a havárie obávat). Spíše jsou díky Fukušimě opět silně akcentované a zvednuté ty obavy, které jsem popsal.
A i kdyby někdo snad chtěl nějaké hloupé panice v dané souvislosti podlehnout, určitě by ho od toho neodradily takové irelevantní „argumenty“, jaké jsou napsané v úvodním článku tohoto blogu.
Například :
Ad1) To, že jsme „přežili Černobyl“ přece není v žádném relevantním vztahu k tomu, že bychom měli Fukušimskou tragédii jakkoli bagatelizovat (jakoby například nárůst rakoviny štítné žlázy a další dopady Černobylu u nás nebyly vůbec podstatné), protože pokud se něco podělá třeba v Temelíně, tak bude skutečně zle i u nás. Kromě toho „průser Fukušima“ už je v mnohém hodnocen minimálně stejně jako „průser Černobyl“ – viz. např. : http://denikreferendum.cz/clanek/9750-fukusima-uz-je-jako-cernobyl-nemecko-urychli-vystup-z-jadra
Ad 2) Pseudoargument vzbuzující dojem, že cokoli pod několik desítek tisíc přímých obětí je vlastně nepodstatnou prkotinou a není třeba pražádné paniky. Používat statistiky pro bagatelizaci ohrožení zdraví a lidských životů je nepatřičné (přinejmenším).
Ad 5) Nepřeceňuje se nic – existuje třeba taky něco jako rybolov a potravní řetězec. Spíš se tady podceňuje a o mnohém raději mlčí.
Ad 7) Opět irelevantní argument. Nelze dost dobře srovnávat jednu špatně umístěnou a nedostatečně zabezpečenou nádrž sraček a jaderný reaktor.
Ad 8 - 10) Jaderný výbuch je menším problémem, než jakýkoli jiný nejaderný výbuch, při kterém se do okolí vyvalí obrovské množství silně radioaktivních látek z reaktoru a jeho chlazení (přirovnáváno k výbuchu tzv. „špinavé bomby“).
Co se týká Chropyně, tak tam nešlo ani tak o chemii, jak o požár plastů (což je v mnohém ještě horší). Momentálně tam v okolí mají nařízeno vybít domácí chovy slepic a jejich vejce naházet do bioodpadků ….
Pokud článek snad vyvolal dojem, že Fukushimu bagatelizuji, tak nebyl pochopen. Osobně je mi záhadou, jak může být vnímán jako "odmávnutí problému".
OdpovědětSmazatK výhradám:
Teroristický akt směřovaný na chemičky či například přehradní nádrže má stejný potenciál zabít jedním vrzem taky hodně lidí a napáchat obrovské škody. To je argument pro eliminaci terorismu a stavění čehokoliv - nejen jaderných elektráren - aby teroristický útok nebyl jednoduchý. Není to argument pro eliminaci momentálně nejekologičtějšího a nejekonomičtějšího zdroje elektřiny.
1) Nic nebagatelizuji. Pouze uvádím - faktograficky dosud správně - že Černobylská katastrofa byla horší. Alespoň ještě dnes ráno byl únik radiace z Fukushimy přibližně desetina toho Černobylského.
2) Nejedná se o pseudoargument, dokonce ani o argument, nýbrž o konstatování faktu, že výroba elektřiny ničí životní prostředí - velké kusy životního prostředí - a zabíjí lidi - hodně lidí. Nic nebagatelizuji.
5) Potravní řetězec se vztahuje i na havárie chemiček, hliníkáren atd. atp. A na například dioxinem kontaminované krmivo prasat. Nicméně máme znalosti o tom, jaké věci se v potravním řetězci hromadí a kde, a lze se podle toho teď zařídit. Radiace je v tomho ohledu někdy dokonce menší problém než chemikálie.
Například tebou zmiňovaný radioaktivní jód má poločas rozpadu 8 dní. Takže za pár týdnů bude efektivně z ekosystému pryč. Pokud lidé v Japonsku nyní saturují štítnou žlázu jodovými tabletkami, nemají se čeho bát. A protože v rámci prevence dostali jodové tabletky, lze odůvodněně předpokládat, že tam bude mnohem méně problémů se štítnou žlázou než bylo v USA v padesátých - sedmdesátých letech kvůli jaderným testům.
Opět, na rozdíl od Černobylu se o problému ví, netají se, a řeší se.
U nás radioaktivní cokoliv z Fukushimy ovšem nemůže způsobit problémy ani omylem.
7) Nesrovnával jsem jednu nádrž sraček a jaderný reaktor. Poukazoval jsem pouze na to, že relativně drobné i větší průšvihy se stávají pořád a stojí ročně mnohem více životů a zničí mnohem více... ale to už se opakuji.
8-10) S ohledem na nedokonalost prvních jaderných pum došlo k rozštěpení velmi malého množství uranu a zbytek byl jednoduše rozptýlen do okolí ve formě jemného prášku. De facto šlo o "špinavé bomby".
Ad Chropyně - takových nehod se stává na světě plno, akorát se o nich dozvíme jen když ste stanou někde poblíž.
Což ostatně byla pointa článku. Já nepochybuji ani nezpochybňuji, že Fukushima je velký průšvih Fukushimská nehoda by se neměla podceňovat, a v žádném případě bagatelizovat. Ano, je třeba hledat alternativní zdroje energie - ale ty mají také svá rizika a ta rovněž není vhodné podceňovat. Je třeba se podívat na vše s chladnou hlavou a sečíst všechna pro a proti u všech zdrojů energie a na základě těchto výsledků se rozhodovat.
A to je moje stanovisko - neztrácet perspektivu a nepřehlížet kvůli jednomu velkému problému hafo malých, které ale ve své sumě jsou mnohem větší. Je třeba řešit všechny problémy, velké i malé, a ne kvůli jednomu dočasnému velkému problému teď udělat špatné rozhodnutí a tak si zadělat na milion malých dlouhodobých problémů zítra.
Souhlasím.
OdpovědětSmazatJen bych ještě (k tomu "neztrácení perspektivy") doplnil trochu jiné další hledisko k dokreslení toho, proč jsem napsal, že si nemyslím, že je současná jaderná energetika „to pravé ořechové“ - tedy další důvod k tomu, proč mám pochopení pro odpůrce současné jaderné energetiky.
Jde o to, že i bez jakýchkoli rizik havárií (a všemožných průserů) nemá současná jaderná energetika příliš valnou perspektivu a v podstatě jediné, co po ní v poměrně velmi blízké budoucnosti zbude, jsou nesmírné a velmi nákladné problémy spojené s její nezávadnou likvidací (zde již bez jakéhokoli přínosu či kladného efektu).
Vím, že nemáš rád „tapetování rozsáhlými citacemi“ z jiných zdrojů, a tak v této souvislosti se pokusím držet na uzdě a odkážu jen na jeden článek, který považuji za velmi zdařilý a dost výmluvný :
http://blisty.cz/art/50594.html
Z jeho obsahu zde vybírám jen to nejzákladnější relevantní minimum :
- Známé světové zásoby uranových rud odpovídají nanejvýš 2 miliónům tun uranu, což při současné spotřebě a s přihlédnutím k potřebám nově budovaných reaktorů představuje zásobu na max. 30 let.
- Teoreticky a za předpokladu úplného jaderného odzbrojení by světové vojenské zásoby štěpných materiálů mohly zajistit plný provoz současných reaktorů po dobu 8 let. (Ovšem to je nereálný předpoklad.)
- Lze proto přepokládat, že po r. 2013 nastane akutní nedostatek druhotných zásob štěpných materiálů pro energetické využití ...... a dá se spíše očekávat, že především země s vysokým podílem jaderné energetiky a zároveň 100% závislostí na dovozu štěpných materiálů se v krátké době mohou dostat do kritické situace. To by se mohlo týkat hlavně Japonska a evropských zemí OECD.
(Závěr) - Snahy (zatím spíše jen verbálně vyjadřované) učinit z jaderné energetiky obor, který zachrání lidstvo před nutností zcela reorganizovat společnost v důsledku ubývání fosilních paliv, jsou předem určeny k nezdaru.
(Konec citací)
Jedná se totiž o velmi vážná fakta a o natolik blízký časový horizont, že se sice možná už přímo nedotýká mě, ale zcela určitě se přímo dotkne života mých dětí. A je-li současná jaderná energetika jen "riskantní slepou uličkou", pomocí které si současná civilizace zabezpečuje existenci jen na max. 30 příštích let, pak se o žádnou "dobrou perspektivu" nejedná.
I "slepá ulička" může být užitečná. Konkrétně v případě JE nám může pomoci překonat období, kdy další výroba energie z fosilních paliv bude ekonomicky a ekologicky neúnosná, ale alternativní zdroje ještě nebudou dostatečně rozšířené a technologicky na výši, aby je nahradily.
OdpovědětSmazatAno, to je sice pravda, ale současně nejspíš bude také platit, že z této slepé uličky budeme v blízké budoucnosti "vylézat po čtyřech a s holou prdelí" a tlouct se přitom do čela - proč jsme do ní vůbec lezli. (Zejména proto, že budeme mít na krku nezávadnou likvidaci těchto elektráren v ceně rovnající se jejich postavení)
OdpovědětSmazatTady :
http://www.novinky.cz/ekonomika/230934-nemecko-chce-zavrit-vsechny-jaderne-elektrarny-do-roku-2022.html
je v dané souvislosti dnešní zajímavá zpráva o tom, že Německo chce nejpozději do roku 2022 zavřít všechny své jaderné elektrárny. To nebude jen na základě nějaké "post Fukušimské hysterie", ale za tím určitě bude i tvrdý ekonomický a praktický kalkul v souvislosti s tím, co jsem výše nakousl - tedy s omezenými světovými zdroji uranu. Aspoň si to myslím ....
V každém případě, jestli to dokáží, tak klobouk dolů !