Fukushima? Jsou horší věci.

V souvislosti s přetrvávajícími problémy v elektrárně Fukushima jsem se rozhodl zveřejnit lehce upravenou verzi e-mailu, který jsem před nedávnem poslal některým svým známým. Je to psáno čistě z hlavy. Bylo by sice možné ke všem tvrzením dohledat data a odkazy, ale bylo by to nesmírně časově náročné, a tak ponechávám na čtenářích, zda mým tvrzením budou věřit a nebo si je budou chtít ověřit. Pokud by někdo některé konkrétní tvrzení zpochybnil, zkusím vyškrábnout někde dost času k dohledání zdrojů.

U nás v žádném případě nemá význam podléhat panice:

1. Přežili jsme Černobyl. A tam byl průser horší a skutečný stav věcí se na rozdíl Fukushimy zatajoval i před místními obyvateli. Nebyla žádná prevence, evakuace byla pozdě a nedostatečná.
2. I Černobyl napáchal menší škody na lidských životech, způsobil méně rakoviny, vypustil dlouhodobě méně radioaktivních izotopů a poškodil trvale menší plochu krajiny celosvětově, než uhelné elektrárny jenom v Evropě.
3.  I když se sečtou všechny škody Černobylu, Fukushimy a Three Mile Islandu, pořád ještě je jaderná energie nejekologičtější, nejekonomičtější a zabije nejméně lidí v poměru na Megawathodinu. Přičemž absolutně bezpečný zdroj čehokoliv neexistuje, všechno s sebou nese určitou míru rizika.
4. U nás můžeme v nejhorším případě dostat z Fukushimy asi takové ozáření, jako kdybyste letěli párkrát letadlem do USA a zpět. Ani v absolutně nejhorším případě nikdo tady prostě nemůže dostat dávku přesahující povolený hygienický limit pro (létání letadlem, práci v JE, práci u rentgenu atd. kde všude se to sleduje a lidi pracují s dozimetrem).
5. Radioaktivita se coby nebezpečí přeceňuje. Koncentrace radioaktivních izotopů i ozáření klesají kvadraticky se vzdálenosti od zdroje (tzn. zdvojnásobí-li se vzdálenost, radiace/koncentrace se zmenší na čtvrtinu). V bezprostředním okolí Fukushimy možná v nejhorším případě fakt tráva neporoste - ačkoliv to je značně nepravděpodobné, v Černobylu se flóře i fauně daří líp než předtím - ale my žijeme na druhém konci planety.
6. To, že ta elektrárna přežila zemětřesení 5 až 10 krát vyšší, než na co byla stavěná, ačkoliv byla stará a údajně se při její kontrole mhouřily oči, a skončilo to jenom takovýmhle průšvihem, je spíše pozitivní zpráva. Přál bych si, aby podobně bezpečné byly i naše severočeské chemičky - protože kdyby někde uniklo větší množství formaldehydu/benzolu/benzenu/fenylu/acetaldehydu/atakdálidu/atakpodbnělidu/hafochemikáliidu, tak to může být průser ekvivalentní, ne-li větší. Jsou to rovněž karcinogenní a teratogenní látky a některé z nich je extrémně těžké z půdy/vody odstranit. A tipl bych, opět, že celosvětově drobné havárie a nedodržování předpisů v chemičkách napáchá více škody na lidech i na přírodě, než ty zatím tři velké jaderné průšvihy. Jenže to není tolik vidět, protože jaderný průser je jeden velký za dvacet let, ale tyhle drobné chemické jsou po kapičkách prakticky denně.
7. Vzpomínáte na Maďarsko v loni? Desítky mrtvých přes noc, celá obec neobyvatelná, hektary půdy znehodnocené, desítky kilometrů povodí Dunaje otrávené a vidíte lidi protestovat proti hliníkárnám? Nevidíte.
8. V jaderné elektrárně nemůže dojít k jadernému výbuchu. Prostě nemůže, není to fyzikálně možné. Může maximálně dojít k chemickému (výbuch vodíku) či termickému (přehřátá pára) výbuchu, který do okolí rozptýlí radioaktivní palivo a ozářené vnitřní části reaktoru.
9. V 50 až 70 letech se v USA a v SSSR provedlo na sta testů jaderných zbraní pod širým nebem, z nichž snad každý byl horší než celá Fukushima.
10. V Hirošimě žije více lidí než v Praze. Únik radioaktivity neznamená automaticky, že se někde nebude na věky věků dát žít.

V souvislosti s nynějším požárem chemičky v Chropyni mohu alespoň jeden bod - 6 - podložit velmi snadno alespoň nějakým faktem bez velkého hledání. Sice se na rozdíl od Fukushimy evakuovaly "jen" tři ulice a ne třicetikilometrový okruh, ale co v dýmu z toho požáru uniklo za svinstvo, jak daleko to poputuje a kde to způsobí rakovinu nikdo nemůže ani přibližně odhadnout. A srovnal-li by se poměr vzniklé škody k užitku, který za svého provozu lidem přinesly Fukushimská elektrárna a Chropyňská chemička, nepochybuji, že by chemička obsadila smutné první místo s vyšším poměrem škoda/užitek.

Panikařit kvůli Fukushimě, zakazovat jaderné elektrárny a stávkovat proti nim protože jsou "nebezpečné" je prostě absurdní. Neustále zvyšovat bezpečnost všech provozů, bojovat proti obcházení bezpečnostních předpisů a poučit se z historie je dobrá věc. Ale soustředit se na jadernou energii a dělat z ní strašáka století kvůli pár průšvihům - byť velkým - je jednosuše hloupé.