neděle 2. března 2014

Úsvit přímé blbokracie

Nachlazení je zodpovědné za řadu věcí. Například za to, že jsem v pátek nebyl v práci a nepostnul jsem pidivěc, protože jsem se pokoušel sebrat dost sil na to, abych vůbec mohl dýchat. Takže jsem protivný (víc než obvykle), zlý (víc než obvykle) a ošklivý (víc než obvykle). A poruším jednu ze svých zásad, totiž nepsat o politice.

Konkrétně o myšlence, která se v naší politice v posledních letech usadila jako žába na prameni a už podruhé je v naší vládě politická strana tuto myšlenku propagující - totiž idea, že nechávat lidi praktikovat "přímou demokracii" volbou o kdečem je dobrý nápad.

Není to dobrý nápad. Nikdy to nebyl dobrý nápad. A nikdy to nebude dobrý nápad. Už z principu to nemůže být dobrý nápad. A jako dobrý nápad se to může jevit jenom lidem, kteří si to dost nepromysleli.

Nechápu, jak ta myšlenka vůbec někomu může připadat jako dobrá věc - vláda většinového hlasu přímo i o zásadních záležitostech? Řada lidí tuto myšlenku propagujících si zřejmě neuvědomuje jednu zásadní věc - každý z nás je členem menšiny. Chápu, že tato myšlenka zní zejména lákavě pravicovým fašounkům a jejich sympatizantům, kteří ji vidí jako dobrou páku udržet - parafrázuji - "buzny, muslimy a černý huby v lajně", co ovšem tito myslitelé rádi zapomínají je, že oni jsou také menšina. Možná zní ta myšlenka lákavě i určitému typu libertariánů, kteří by rádi aplikovali svatou doktrínu volného trhu i na politická rozhodnutí. Dokážu si i představit, že by mohla znít lákavě některým levicově zaměřeným lidem, kteří v ní vidí možnost jak konečně utáhnout uzdu "tvůrcům pracovních míst", což je moderní eufemismus pro mnohdy pouze parazitující oligarchy bez žádných dovedností kromě dovednosti mít balík peněz a ždímat lidi bez špetky empatie.

Má to ovšem háček. Celý hrozen háčků. Jste křesťan v ČR? jste menšina. Jste kuřák? Jste menšina. Jste svobodná matka? Jste menšina. Jste svobodný třicátník vydělávající balík? Jste menšina. Jste bezdomovec? Jste menšina. Jste vědec? Jste menšina. Jste student? Jste menšina.

Jste. Jste menšina.

Každý z nás je  v nějakém ohledu členem menšiny. To je nevyhnutelný důsledek diverzní společnosti sestávající z unikátních individuí. Jenom v jednom ohledu jsme všichni - mne nevyjímaje - členem většiny. Všichni máme velmi omezený rozhled a velmi omezené znalosti a každý z nás je ignorant a i blbec v nějakém ohledu.

Rozhodování většiny přímou volbou je v podstatě dáváním rozhodovací síly o dané záležitosti do rukou té většiny, která o dané záležitosti nemá až tak moc páru. Není to forma vlády pro vyšší blaho všech, je to pouze forma zjišťování popularity něčeho mezi neinformovanými masami. Mohlo by to čistě hypoteticky fungovat, kdyby každý byl racionální a současně empatický, vysoce inteligentní, vzdělaný, ochotný se před svou volbou náležitě informovat a eventuelně změnit názor, a až po zralé úvaze volit. Čili až rozkvetou hrábě, protože, i kdyby každý z nás měl potenciál stát se plně kompetentní ve všem, nikdo z nás nemůže mít potřebný čas.

Jako lidé sice nejsme plně kompetentní v každém ohledu, ale mnohdy si myslíme, že kompetentní jsme, ač tomu tak není. Dunning-Krugerův efekt ale ukazuje i jinou, pozitivní věc - totiž tu, že většina lidí je schopná rozeznat vyšší kompetenci druhých. Druhý a třetí kvartil od spodu jsou lidé, kteří jsou dost kompetentní na to, aby poznali kompetentnost lidí v horním kvartilu, i když svoje vlastní schopnosti přeceňují. A to je princip fungování zastupitelské demokracie v jejím ideálním případě. Většina nemá rozhodovat o každé pitomosti přímou volbou. Většina má vybírat ty, jež rozeznává coby nejkompetentnější v rozhodování o daných záležitostech.

Realita je na míle vzdálená od ideálu, to vím. Ale to není důvod otočit se k tomu ideálu zády a mašírovat plnou parou opačným směrem.

9 komentářů:

  1. Ano, je to tak.
    Myslím si ale, že uvést jakoukoli tuto přímou blbokracii do praxe nemyslí vážně ani její propagátoři a stoupenci a používají ji jen a pouze jako doposud dostatečně neobsazenou vhodnou volební tématickou návnadu pro voliče-idioty.
    Sázka v posledních volbách na to, že počet těchto voličů-idiotů přesáhne pětiprocentní hranici, očividně vyšla. Naštěstí však pravděpodobnost, že by se kdy kdo a vůbec jakkoli reálně dohodl již jen o tom, co vlastně má či nemá patřit do oblasti rozhodování přímou blbokracií, konverguje k nule.

    OdpovědětVymazat
  2. Jasně. Je to tak. Na druhou stranu, spoléhat se na rozhodnutí moudrých elit evidentně taky nefunguje. Můžete jmenovat nějaké zásadní politické rozhodnutí, kde by podle vás hlas lidu vedl k výrazně horšímu rozhodnutí? Mě nic nenapadá. Tak jak z toho ven? Přímá demokracie pouze pro "Občany" ala Hvězdná pěchota, nebo různá váha hlasů (ale jaký klíč zvoit?)...? Nevím. A ačkoliv si o průměrném voliči taky nemyslím bůhvíco, zas bych jeho inteligenci tak nepodceňoval.

    OdpovědětVymazat
  3. Průměrný volič je průměrný. Ale polovina voličů je podprůměrná.

    OdpovědětVymazat
  4. A polovina zase nadprůměrná, a co?

    OdpovědětVymazat
  5. Já nevím co, to vy jste tady začal plantat věci zcela mimo obsah článku, já jenom navázal.


    Já v článku ani nepodceňuji, ani nepřeceňuji průměrného voliče. Ani neříkám, že je všechno ideální, a že vláda moudrých elit funguje. Ani nenavrhuji, a nehodlám navrhovat, nějaká ideální utopická řešení. Ani neuvádím, a nebudu uvádět, nějaké historické precedenty pro to, či ono.

    OdpovědětVymazat
  6. K tomu plantání- reagoval jsem na vaše "Nechápu, jak ta myšlenka vůbec někomu může připadat jako dobrá věc - vláda většinového hlasu přímo i o zásadních záležitostech?" a na "Rozhodování většiny přímou volbou je v podstatě dáváním rozhodovací síly o dané záležitosti do rukou té většiny, která o dané záležitosti nemá až tak moc páru".

    OdpovědětVymazat
  7. Problém je v tom, že článek po těchto větách pokračuje. Pokud máte pocit, že váš první komentář zmiňoval něco, co článek nezohlednil, mýlíte se.

    OdpovědětVymazat
  8. Kompetentnost není jediným kritériem správnosti rozhodování. Poslanec je ovlivňován dalšími zájmy (osobními, stranickými, sponzorskými), které nemusí být shodné se zájmy voličů.
    Navíc si musí volič vybrat z předpřipravených "programových balíčků", které zcela nemohou vyhovovat nikomu.

    OdpovědětVymazat
  9. To je pravda, ale v zastupitelské demokracii přeci není funkcí strany nabízet balíček univerzální pro každého. Funkcí strany je nabídnout balíček a ve volbách zjistit, jaké procento populace si tento balíček přeje. Výsledek voleb pak ukazuje, jaké jsou v populaci konflikty a jaké je tudíž třeba hledat kompromisy.

    A to je právě ten problém, který mě osobně připadá u nás velmi podstatný - naši političtí "lídři" by si měli ve slovníku najít význam slov "kompromis" a "spolupráce". A nejen oni. I obecná populace má, na můj osobní vkus až moc, tendenci všechno malovat až příliš na černobílo/levopravo.

    Snaha řídit stát stylem "všechno po mém, nebo nic podle nikoho" konflikty neřeší, ale eskaluje. Máme čtyřicet let zkušenosti s tím, jak to vypadá, když jedna strana řídí všechno po svém. Dost mi vadí, že zjevně většina populace se přes tento styl myšlení nepřenesla.

    OdpovědětVymazat