sobota 26. března 2011

Nevymřou pověrečníci!

Rozhodně ne v dohledné době. Dokonce i u nás mají ještě vliv a moc.

Kvůli 40.000 z nich se teď zase mění obsah výuky. Tohle je další z věcí, kvůli nimž nemám rád náboženství obecně. Protože primárně to je náboženství popřípadě jeho kulturní dozvuky způsobené tím, že náboženství u nás na tisíc let sex démonizovalo, co vede k takovýmto hloupým rozhodnutím.

Ale třeba tím naši konzervativci někam míří. Možná se dostaneme zpět na úroveň Polska, protože sexuální výchova byla dlouho nepovinná nepovinná a i teď, když se učí, je učena knězi a jinými podobnými šarlatány s mozkem vymytým katolicismem dočista do čista. Kdysi jsem si hledal statistiky těhotnosti mladistvých a nezletilých a Polsko s Rumunskem - obě velmi silně katolické země - hrály v Evropě jednoznačně prim. Člověk nemusí být génius na to, aby si to sečetl, zejména, když podobně to funguje například i v USA, kde je u konzervativců výrazně vyšší těhotnost mladistvých než u demokratů.


Rovněž nepovažuji za náhodu, že například v ČR žije ca 0,019% HIV pozitivních, zatímco v Polsku to je 0,074%, čili téměř čtyřnásobek (dle World Health Organisation).

Je evidentní, že mládež souložit bude ať se to rodičům líbí nebo ne. Koneckonců, rodiče by si měli uvědomit, že svoje děti taky v lese nenašli. Udržovat děti v nevědomosti problémy nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje.

S ohledem na tyto informace to nevypadá, že by "konzervativci" sexuální výchovu prováděli doma a proto oponují její výuce ve škole. Spíše to vypadá, že se snaží děti držet v nevědomosti - a podle toho to taky dopadá. Ale jak už jsem řekl dříve, dítě není majetek svých rodičů a stát je povinen děti před špatnými rozhodnutími blbých rodičů chránit. A toto je evidentně jeden z těch případů, kdy by stát bandě zpátečníků s katechismem místo svědomí ustupovat neměl.

úterý 22. března 2011

Vymřou pověrečníci?

Zatracené novinky. Tak krásný titulek "Česko bude první země bez náboženské víry, říká americká studie." a článek opět trpí obecným novinkovským odkazem - neuvádí odkaz na zdroje.

Pravda, sice zmiňují, že to uvedlo BBC a citují nějakého Richard Wienera z Research Corporation for Science Advancement, ale HALÓ, to není uvedení zdroje! Možná jsem už ze čtení odborných publikací praštěný na hlavu, ale uvedení zdroje pro mne znamená uvedení plného jména autora, plného jména publikace, datum a místo jejího vydání a dnes, v době internetu, i aktivní link ke zdroji nebo tak blízko ke zdroji, jak se lze dostat. A to i v případě, že by byl zdroj  čínsky, hotentotsky - nebo, jako v tomto případě, anglicky. Není podle mého přípustné tvářit se jako seriózní zprostředkovatel vědeckých informací a nedat čtenářům alespoň šanci si ty informace ověřit a udělat si eventuelně vlastní obrázek.

A tak pro čtenáře tohoto blogu:
Link na BBC
Link přímo na dotyčnou publikovanou práci

Jdu si to sám přečíst a pokud to bude zajímavé, možná k tomu ještě něco napíšu. Nicméně zatím zaujímám stanovisko skeptické, i když by se mi to moc, opravdu moc líbilo, kdybych se dožil toho, že bych nemusel kolem absurdních a pitomých pověr chodit po špičkách jenom proto, že někdo těm hloupostem skutečně věří a cení si jich nade vše (včetně pravdy).

pondělí 14. března 2011

Bacha na šikmou plochu.

V souvislosti se svým názorem, že by vůbec neuškodil kompletní zákaz kouření na veřejnosti a ve veřejných prostorách jsem byl před nedávnem konfrontován s logickým klamem šikmé plochy. Formulace argumentu byla  přibližně takto:
Když zakážeš kouření na veřejnosti, protože smrdí, pak zakážeš jíst česnek? Jatka? Továrny?

Tento logický klam, na rozdíl od dříve rozebíraného ad hominem, nebývá ani tak častý na pískovištích a ve školkách, jako především v politice, kde bývá významnou debatní municí konzervativců.

Dostat se na kobylku tomu, proč se nejedná o platný argument, ale o logický klam, není intuitivně snadné. A to zejména protože využívá - a zneužívá - existenci skutečných "šikmých ploch" čili řetězů příčinných souvislostí začínajících z malého podnětu a končících něčím podstatně větším, co na počátku nebylo zřejmé (domino efekt, efekt laviny).

Zkusme se na to tedy podívat zblízka.

V mnou uváděném případě oponentem poukazovaný řetězec událostí končící zákazem veškerého průmyslu spojuje jen jedna jediná vlastnost - zápach. Ale původní argument nepoužíval smradlavost kouření jako jediný argument pro zakázání kouření na veřejnosti a v restauracích. Celý argument byl tvořen několika tvrzeními, jež lze očíslovat:
  1. Kouření smrdí a tento zápach na veřejnosti nelze nijak kontrolovat. Kuřáci tak nekuřákům nevyhnutelně zasahují do osobní svobody. 
  2. Ať je kouření zakázané nebo dovolené, něčí svobody jsou omezovány.
  3. Nejsou objektivní důvody domnívat se, že by zákaz kouření na veřejnosti vedl k nějakým významným ekonomickým problémům.
  4. Jsou objektivní důvody domnívat se, že by zákaz kouření na veřejnosti vedl k významnému poklesu konzumace tabáku obecně, a tudíž ke zlepšení průměrného zdraví ve společnosti.
Z těchto čtyř bodů lze tedy usuzovat, že plošný zákaz kouření na veřejnosti otočí význam bodu 1. o 180°, nezmění nic na bodu 2. a s ohledem na bod 3. lze očekávat pozitivní dopad díky bodu 4.

Z tohoto argumentu nastiňovaná šikmá plocha vedoucí k plošnému zákazu průmyslu vytáhla pouze bod 1. a zbytek byl ignorován. Při zákazu jedení česneku nelze očekávat žádný pozitivní efekt a při zákazu jatek či továren nejen to - to už lze očekávat ekonomickou katastrofu. Ergo kladívko, zákaz kouření by vedl k ekonomické katastrofě a původní argument neplatí, muhehehehe.

A právě proto se jedná o logický klam - z komplexního argumentu byla vytažena jedna jediná věc - ta nejsnáze viditelná a zapamatovatelná - a na základě té věci je vykonstruován iluzorní řetězec událostí, který vede ke konci zcela opačnému, než jaký naznačoval původní argument, kterýžto je ovšem ve svém obsahu ve skutečnosti ignorován a nikoliv vyvracen. Když se nad tím člověk zkusí skutečně zamyslet, tak se z toho točí hlava, a není zrovna snadné poukázat, co konkrétně na tomto logickém klamu nesedí.

A proto je asi tak populární v politice. Řada lidí se jím totiž skutečně nechá oklamat.

sobota 12. března 2011

Mimozemšťaní? Ehm, spíš ne než jo.

Minulý týden vyšel na novinkách článek "Máme důkaz o existenci mimozemského života, oznámil vědec NASA". Jakkoliv bych si moc přál, aby to byla pravda, už sám titulek ve mně vzbudil skepsi. Proč říkat, že to "oznámil vědec NASA"? Působilo to na mne jako appeal na autoritu - a nejspíš to tak bylo i míněno.

Při čtení článku mne uhodilo do očí, že příslušný "objev" širší veřejnosti poprvé představily americké FoxNews. To nebyl dobrý signál, protože FoxNews jsou asi tak věrohodné jako, ehm, novinky.

Obul jsem si tedy teplé ponožky a vydal se na tůru po internetu. Databáze vědeckých publikací našly kulové, ale google nakonec našel jiné články a z nich jsem se dostal přímo na onu originální publikaci, v níž pan Hoover zveřejnil svůj objev. A nejedná se o žádnou publikaci, nýbrž o pouhou internetovou stránku, byť se vznešeným jménem "Journal of Cosmology", neboli "Časopis kosmologie".

Při čtení dostupných informací - ještě než jsem začal číst samotnou publikaci - mne zarazilo několik věcí. Například s velkým haló proklamované "článek byl zaslán 100 expertům a 5000 vědcům k nahlédnutí a kritice". To jako nebyl článek podroben řádnému peer review před publikací? Dále slib, že budou zveřejněna "pro i proti stanoviska" mi připadal tak trochu zbytečný - to by mělo přeci být samozřejmostí. Nicméně nenechal jsem se odradit a po menším (sotva hodinovém) souboji s tiskárnou jsem si vytiskl celý článek a po kouskách ho v průběhu týdne četl.

Nyní bych měl říct, že nejsem astrobiolog, ani žádný jiný -olog. Nejsem vědátor, ani šílený, ani normální. Nicméně určitý základní vědecký trénink jsem v průběhu svého života obdržel a jistou formou aplikace vědecké metody se i živím. Můj názor na tento článek tudíž není v žádném směru směrodatný, nicméně domnívám se, že není ani bez ceny.

Vynechám detaily článku - koho zajímají, může si přečíst přímo článek - a zmíním jen své výhrady k němu.


První opravdu, ale opravdu ošklivý nepěkná věc, již jsem zaregistroval, byl onen obrázek, publikovaný na novinkách (a i jinde). Jedná se totiž o obrázek nikoliv domělých mikrofosilií, nýbrž o obrázek současného živého mikroorganismu Titanospirilum velox, který ve svých buňkách uskladňuje mikroskopické hrudky síry. A v meteoru byl nalezen asi čtyřikrát větší(!) shluk hrudek síry, než je tento mikroorganismus, který svým tvarem připomíná zkroucenou tyčinku. S ohledem na to, že síra má i amorfní formu, není toto o nic impresivnější "důkaz" existence mimozemského mikroba, než je obrázek Ježíše na připáleném toustu důkaz existence Boha spasitele. A i když to, že média převzala obrázek skutečného mikroba ale nezobrazila k němu i onu hrudku síry vypovídá více o novinářích, než o vědeckém článku samotném, současně to naznačuje, že ona podoba není až tak impresivní - některé obrázky Ježíše na spáleném chlebu jsou mnohem přesvědčivější.

Druhá věc, která mne při čtení trkla do očí, byl argument neznámem. Výzkum byl prováděn na tzv. uhlíkových chondritických meteoritech, které obsahují velké množství organických látek. Na zemi jsou tyto látky prokazatelně prakticky výhradně produktem živých organismů - uhlí, ropa atd. Nicméně to neznamená automaticky, že i v těchto meteoritech jsou produktem živých organismů jak článek naznačuje. Znamená to pouze, že organické látky mohou možná vznikat ve vesmíru i jinak - ostatně, pokud ve vesmíru měl vzniknout život (ať už na Zemi či jinde) bez zásahu od všemocného Bráhmy, tak organické látky musí nevyhnutelně někdy vznikat i jinak a nelze je a priori používat jako důkaz vzniku mimozemského života. I když je lze používat jako indikátor možnosti vzniku mimozemského života. Ovšem mezi "mohlo být" a "bylo" je dosti velká významová propast.

Nejsilnější uváděný důkaz jsou údajné mikrofosilie sinic. Článek ukazuje vláknité struktury s blíže nespecifikovaným minerálním složením (kromě extenzivního důkazu, že se nejedná o kontaminaci, kterýžto jsem ochoten akceptovat, neb na mé výhradě k jeho validitě to nic nemění). Tyto struktury se formou podobají některým živým druhům sinic rodu Calothrix, jejichž mikrofotografie jsou rovněž přiloženy. Ale - proč srovnávat tyto struktury s živými organismy? Proč, jedná-li se o údajné fosilie, se nepokusit najít známé a prokazatelné mikrofosilie, které se jim podobají? Proč práci nekonzultovat s odborníky na mikrofosilie? Tyto otázky se mi v průběhu čtení honily hlavou a možné odpovědi v žádném případě nedodávají tomuto objevu na věrohodnosti. Už jenom to, že si tyto otázky lze položit v mých očích tento objev značně dehonestuje.

V průběhu týdne se pak staly další zajímavé věci související s tímto. NASA se od objevu distancovala - výzkum nebyl proveden v rámci organizace, nebyl podroben řádnému peer review (vlastně byl - ale v "International Journal of Astrobiology" kde byl zamítnut) a jedná se o soukromý projekt pana Hoovera. Journal of Cosmology navzdory bombastickým tvrzením o tom, že zveřejní jak pro tak proti komentáře k článku, vydal oficiální prohlášení, v němž kritiky tohoto článku označil za "teroristy vědy" a "cvoky". Po pár dnech toto prohlášení v tichosti přepsali a změnili kompletně jeho text. Originální text je ovšem dosud k nalezení na různých vědeckých blozích - např. Pharyngula a Sandwalk.

V tu chvíli mne celá záležitost přestala zajímat a se smutkem jsem usoudil, že se bohužel nejspíš jedná o jednu z těch záležitostí, kdy přání bylo otcem myšlenky. Někteří lidé si holt si tolik přeje najít důkazy o něčem, že je vidí i tam, kde nejsou. A jediné, čeho je tento článek důkazem, je, že ani profesionální vědci vůči této veskrze lidské chybě nejsou zcela imunní - i když vědecká komunita jako taková imunní naštěstí je.

Zdroje:

neděle 6. března 2011

Lepší se to...

V poslední době bylo v USA docela dost sebevražd homosexuálních teenagerů. Dost na to, aby se to dostalo do médií, i když ne u nás. Většinou se jednalo o sebevraždy vyvolané tlakem okolí na konformitu - mladí lidé neunesli šmahem odsudky, posměšky okolí a z nich plynoucí psychický tlak a šikanu. A to je dovedlo až za hranici, z níž už není návratu. A nešlo o žádné ostentativně na veřejnosti se líbající homosexuály. Šlo o 13 - 15 let staré děti.

Vznikl z toho projekt "It Gets Better", který se snaží právě těmto mladým lidem lidem dát informace, které potřebují o své sexuální orientaci, a současně jim dát trošku naděje, že se situace zlepší. Stránka obsahuje videa, v nichž dospělí homosexuálové popisují své zkušenosti z mládí a říkají, jak se situace zlepšila za léta jejich života a jaká zlepšení lze ještě očekávat.

A situace se skutečně pomalu zlepšuje, společnost se - byť nerada a zvolna - konečně začíná stávat tolerantnější a jednou snad dojde k tomu, že se nad dvěma muži/ženami, držícími se za ruce na ulici nikdo nepozastaví o nic více, než nad mužem a ženou konajícími totéž.

Jedna z těch hezčích věcí, která z tohoto projektu vzešla, je tato písnička.

sobota 5. března 2011

Smrdět či nesmrdět? O to tu běží.

V Česku už je jen čtvrtina čistě kuřáckých restaurací. A když jsem to četl, tak jsem si v duchu řekl "Jen houšť a větší kapky". A pak jsem se dopustil té zásadní chyby, že jsem otevřel diskuzi a podíval se na některé názory tam.

Pochopitelně mne to nepřekvapilo. Smradlavci pořád ještě používají stále tutéž rétoriku pro hájení svého zlozvyku, jakou používali před lety. Stejně jako nábožensky založení lidé jsou evidentně neschopni se poučit z reality a kdykoliv je konflikt mezi jejich láskou ke smradu a realitou, je to vždy realita, co je špatně, a nikoliv jejich zlozvyk.

První argument, který v diskuzi na straně zápašníků vyčnívá, je "když se zakáže kouření ve všech restauracích, restaurace zkrachují".

Zkusme se nejprve čistě hypoteticky podívat na to, jak si tento argument stojí sám o sobě. Dlouhodobě je u nás, stejně jako ve zbytku Evropy přibližně třetina populace kuřácká a přibližně polovina absolutní nekuřáci. Takže i pokud by současné restaurace tržně drželi nad vodou jenom kuřáci, tak je tu rozhodně dost nekuřáků na to, aby to kompenzovali. A pokud v dřívější době kuřáci i nekuřáci chodili do restaurací za jiným účelem, než je dýchání smradu, tak evidentně se dlouhodobě nekuřáci přizpůsobovali kuřákům a není důvod, proč by to nyní nemohlo být naopak.

Samozřejmě hypotéza sama o sobě je bezcenná, byť by byla formulována sebelépe. Jak je tedy tato hypotéza na tom v konfrontaci s realitou? Jediný test, který mám momentálně k dispozici, je přítel gůgl. Po zadání fráze "impact smoking ban restaurants revenues" vyběhne dost čtení. A jak už to bývá, výsledky naznačují obě strany. První výsledek v seznamu nenašel žádný link mezi tržbami pohostinských zařízení a tržbami zákazem. Druhý výsledek v seznamu říká přesný opak. Ovšem jaký je rozdíl mezi těmi dvěma stránkami? Ta první obsahuje odkazy na skutečné statistické výzkumy založené na výzkumu tržeb a daňových přiznání, zatímco ta druhá pracuje s výzkumy formou dotazníků. Ovšem to, jak lidé odpovídají do dotazníků, nelze brát jako objektivní věc.  Třetí odkaz zmiňuje nulový vliv zákazu na tržby, čtvrtý naznačuje možnost pozitivního vlivu na tržby v restauracích a negativního vlivu na tržby v barech. Pátý je v podstatě totéž co první, tentokráte v databázi vědeckých publikací Pubmed, což potvrzuje, že v prvním případě se jedná o skutečnou vědeckou publikaci. Šestý a sedmý opět totéž, pouze v jiných databázích. Osmý odkaz říká, že všechny studie tvrdící, že zákaz kouření nemá negativní vliv na tržby hostinských zařízení, jsou udělané špatně a opak je pravdou (ovšem jaksi zapomíná uvést jakékoliv odkazy na zdroje pro toto tvrzení, stránka neobsahuje žádný link ani na ty "špatné" studie, ani na autorovu vlastní údajnou vědeckou práci dokazující opak a od čtenáře se tak nějak čeká, že akceptuje autoritu pana pisatele per se). Devátý odkaz zmiňuje zvýšený prodej jídla a alkoholu po zákazu, ale opatrně dodává, že to samo o sobě neznamená, že by se restauracím vedlo lépe. Nicméně zcela jistě to potvrzuje, že se jim nedaří hůře. Desátý odkaz obsahuje několik odkazů na externí zdroje a jejich stručné shrnutí - závěr všech je opět, že vliv zákazu je nulový.

Další stránka výsledků vyhledávání pokračuje ve stejném duchu - články ukazující buď nulový vliv a uvádějící zdroje pro tato svá tvrzení, nebo články píšící o vlivu negativním, ovšem bez uvádění zdrojů.

A tím jsem skončil s tímto prvním "argumentem". Nastíněná hypotéza přežila test a nebyla falzifikována.  Pochopitelně se vždy najdou nějaké restaurace, které krátce po zákazu zkrachují - stejně tak jako se vždy najdou restaurace, které zkrachují krátce po úplňku. Nepochybně se najdou i celé velké oblasti, možná i státy, kde pokles v tržbách hostinských zařízení nastal po zákazu kouření (jak ukazuje tato studie na příkladu Kalifornie). Nicméně pro vytvoření závěru se nelze dívat jenom na fakta, která se nám líbí. A nejhorší negativní dopad, který se mi podařilo najít, byl pokles o 4%, což těžko lze považovat za nějak drastické, i když to není ani málo. A většinou negativní efekty byly pozorovány především v oblastech, kde kuřáci výrazně převažují - což není případ ČR. Čili zákaz kouření na restaurace prostě buď nemá žádný statisticky významný negativní vliv, nebo je ten vliv pouze někdy, někde a ještě malý. Tento argument smraďochů momentálně stojí na vodě.

Druhý nejčastějěí argument jsou různé variace na "bez daní z tabáku by stát přišel o plno peněz a musel by zvýšit daně za něco jiného, jinak by přišel na mizinu". To už je závažnější - a smutný - fakt, že z tabákového průmyslu do státní pokladny obrovské množství peněz a výdaje na léčbu nemocí způsobených kouřením kuřáci laskavě kompenzují státu tím, že většinou nepobírají příliš dlouho důchod - když se ho vůbec dožijí.

Čili na tomto názoru možná něco je. Vyhledávací fráze "smoking ban tobacco sales" skutečně najde odkazy ukazující až 15% pokles prodeje tabákových výrobků po zákazu kouření ve veřejných prostorách. Žádnou vědeckou studii jsem nenašel, takže garantujme tomuto argumentu pravdivost alespoň v principu. Podívejme se teď, jak se ten princip odráží v praxi.

Bohužel, nepodařilo se mi najít příslušná data, čili musím trochu vařit z vody. Pokud průměrný kuřák vykouří krabičku cigaret denně, tak při ceně ca. 70 Kč za krabičku vydá přibližně 2.100,- Kč měsíčně za cigarety - čili asi desetinu průměrné mzdy. Takže odhadem třetina populace vydá desetinu své mzdy za cigarety. Z celkového obratu peněz v populaci se tak přibližně 3% točí kolem cigaret a zbytek se točí kolem jiných věcí. A z těchto 3% jdou jen přibližně tři čtvrtiny do státní pokladny ve formě spotřební daně a DPH. Čili stěží argument pro zkrachování státu, zejména vezmou-li se v potaz pozitiva zákazu, jako zvýšená efektivita na pracovištích, snížená nemocnost atp. I pokud se ve svých odhadech mýlím o 100%, pořád ještě příjem státu z prodeje tabáku nečiní více než nějakých 5%, což je maximální možné poškození státu v případě, že by příjmy státní pokladny tvořily výlučně spotřební daň a DPH a zákaz by vedl k úplnému kolapsu prodeje tabákových výrobků, což pochopitelně není a nebude ten případ. Nejhorší nalezený pokles tržeb byl 15%, čili reálně očekávaný pokles příjmu ze spotřební daně a DPH by těžko překročil úhrnně 0,75% (15% z 5%). Takže si dovolím ten luxus tento argument smraďochů považovat za nesmyslný, a dokud mi nebudou prezentována nějaká fakta, budu vycházet z premisy, že stát se bez tabákového průmyslu obejde maximálně s nějakými menšími dočasnými problémy.

Ačkoliv nejsem příznivce regulace čehokoliv formou zákazů, v případě kuřáků zastávám výjimku. Akceptuji a respektuji právo každého jedince nakládat se svým tělem a zdravím jak se mu zlíbí (pokud je schopen a ochoten za to nést následky a nespoléhat se s řešením svých problémů vzniklých z vlastní nezodpovědnosti na solidaritu společnosti). Nicméně kouření je zlozvyk narušující zásadu "svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého". Nelze prostě kouřit na veřejnosti a nesmrdět tím pod nos ostatním.


Takže závěrem všem smraďochům - jděte se svým milovaným zlozvykem tam, kam slunce nesvítí. Ten váš "koníček" není tak ekonomicky důležitý, jak byste si rádi mysleli. A já zůstávám nepřesvědčen, že z něj vzchází vůbec něco dobrého.

středa 2. března 2011

Všem přecitlivým a křehkým...

V souvislosti s událostmi posledních dnů bych rád objasnil jednu věc.

Pokud někdo není schopen rozlišit významový rozdíl mezi frází "To, cos napsal, je blbost, protože (následuje argument)." a frází "Jsi blbec a basta.", nechť tu raději nedebatuje. Tady nejsme na dětském hřišťátku a ostřejší výrazy, pokud jsou doplněné argumentem, by neměly dospělou a vyrovnanou osobnost vyvést z konceptu. V žádném případě nehodlám cenzurovat debaty od jakýchkoliv výrazů, pokud post bude obsahovat současně nějaký argument. Prázdné ad hominem a bezůčelně používaná invektiva zleva zprava vítány ovšem nejsou a bezobsažné flame wars, jak je psáno v prozatimních pravidlech, budu mazat. Jakože doufám, že k tomu nedojde, je děsná otrava trhat od sebe dvě duté palice a uklízet svinčík, který nadělaly.

Dále - protože část blogu zcela určitě bude o homosexualitě, pak homofobům, co svou homofobii neovládají, doporučuji, ať příslušné články nečtou.