sobota 28. července 2012

Do háje, sakva, i s čermákem

Hned u snídaně mě dneska tohle enormně nakrklo. Vůbec jsem neměl v úmyslu o tom psát, ani dnes, ani jindy, ani kdykoliv, ale tentokráte pan Kalousek a jeho sbor černoprdelníků překročili hranici mojí snášenlivosti a já nemohu mlčet. Když někdo chce věřit na těhotné panny, zmrtvýchvstalé čaroděje a kouzelné sušenky, budiž, každý má právo být ve svém volném čase idiot. Ale míchat tyto své osobní náboženské preference do politického rozhodování celého státu, který je většinově nesdílí, je špatné.

Jedná se o konkrétně tento graf, který byl dnes otištěn v sobotním Právu.

Osobně tedy shledávám morálně sporným vracení majetku církvím obecně z následujících důvodů:
  • Církev není rodina. Církev je zájmový kroužek, do nějž člověk vstupuje dobrovolně (tím myslím členy kléru, nikoliv "ovečky", ty jsou často v dětství donuceny pod pohrůžkou trestu ať skutečného či posmrtného). Církevní restituce tedy nejsou morálně nikterak srovnatelné s konfiskací majetku šlechtickým rodům či sedlákům/továrníkům apod. Dnešní členové kléru každopádně nejsou nijak implicitně od narození znevýhodňováni díky tomu, že církev přišla o majetek, na rozdíl právě od potomků sedláků, továrníků atd. Stačilo by, kdyby místo vstupu do církve dělali nějakou slušnou práci. I žebrák na ulici je důstojnější existence než člen kléru (a to myslím naprosto vážně). Tedy zdůrazňuji, církev není principielně ani omylem restituent ve stejném smyslu jako člen rodiny, a shledávám úžasnějším a úžasnoucnějším, že někdo má vůbec tu drzost něco takového vypustit z huby (což se na stránce TOP09  přímo i nepřímo děje).
  • Církev, a to konkrétně katolická, svůj majetek nenabyla nějak extra slušně. Konfiskace při čarodějnických procesech, povinné desátky, pod pohrůžkou hrdelního trestu placené, mastné "odpustky", prodávané tituly atd. stály u zrodu jejího majetku. A že tam byly i nejaké dobrovolné dary a majetek získaný legitimně? To na morálním aspektu nemění nic, církev má pořád na rukou krev nevinných a když jde někomu o "morální hledisko", tohle neodkecá. Mluvíme-li o principu, čas nehraje roli, a chce-li někdo tvrdit, že čas roli hraje, měl by říct proč - viz dále.
  • Neexistuje žádný objektivní důvod proč nakreslit "morální" dělící čáru u režimu komunistického a ne u Bílé hory nebo třeba i u Praotce Čecha. Přičemž podle TOP09 dělící čára na začátku režimu komunistického je v pořádku, ale dělící čářa u Bílé hory, která znamenala konec svobody náboženského vyznání v čechách a  definitivní konec naděje na naší státní svrchovanost na 300 let (opravte mne, pokud se mýlím, jsem dějepisný noob) je "nefér".  S takovouhle argumentací, kdy použití logického klamu ad antiquitatem a ad misericordiam TOP09 je jaksi "oukej" ale použití opozicí není "oukej" ať jdou všichni do ).(. Použití logických klamů není nikdy oukej. Chce-li někdo tvrdit, že je v pořádku vyrovnat morální křivdy staré sedmdesát let, musí současně vysvětlit, na základě jakých objektivních měřítek není v pořádku vyrovnat křivdy staré 400 let. A navíc napříč státními režimy! A to jsem na stránce TOP09 nenašel, pouze nářky jak nefér a populistická je opozice - hra na citečky a argumentační obfuskace, již normálně je vidět jen u ČSSD a komunistů.
Ale budiž, serme na to, nerad se hádám, a už vůbec ne s lidmi, jež považuji za morální hnidy a společenské parazity. Připusťme tedy, že jsem podujatý a moje důvody pro odpor nejsou morálně objektivní. Vraťme církvi pozemky a peníze. A odřízněme placení kněžských darmožroutů od státu, ať si je církev platí coby zaměstnance sama, jako jakákoliv jiná organizace. Jsem pro všemi deseti, církve mají pravdu a já mám klid.

Ale je třeba udělat i další kroky - ať církve následně z majetku platí daně z nemovitostí a z příjmu - jako každá jiná právnická osoba. Ať návštěvy církevních hovnostářů z Šaškistánu do budoucna platí církve a ne daňoví poplatníci. Ať údržbu a a opravy památek ve svém vlastnictví platí církev ze svého, bez státního příspěvku - má-li to platit stát, nemusí to přeci církvím vracet. Ať hospodaření církve podléhá stejným pravidlům a zákonům jako hospodaření kteréhokoli jiného právního subjektu. Ať církevní charity mají stejně transparentní a přísné účetnictví jako necírkevní. Ať církevním organizacím není dovoleno diskriminovat na základě rasy, pohlaví, vyznání či sexuální orientace. A ať církve při prodávání svých produktů přestanou používat praktiky, které splňují právní definici podvodu. Zkrátka ať pro církve platí bez výjimek stejná pravidla, jako pro všechny ostatní. Chce-li se někdo ohánět morálkou a fair play, musí na toto přistoupit, jinak se sám diskvalifikuje jako pokrytec.

Nevěřím, že tyto následující podmínky budou v dohledné době splněny, zejména ta poslední. Protože bez podvádění církve chcípnou na úbytě, žijí a prospívají jen díky tomu, že lhaní lidem je u nich tolerováno. Pokud splněny budou, budu spokojený jako blecha, ale já nevěřím, že budou splněny a to je mi trnem v oku.

Ale to všechno pořád ještě není to, co mne na tom grafu tak rozčílilo, to píši víceméně jen tak na okraj. Co mne neskutečně rozčílilo je to, že se jedná o evidentní tendenční propagandu, a ještě ke všemu odfláknutou! Především v textu se píše, že výdaje na vrácení budou necelé dvě miliardy ročně, úhrnně 59 miliard, ale v diagramu je modrou linkou namalováno tři až tři a půl miliardy ročně a tudíž s úhrnnou sumou ca. 90 miliard?! Kdo jim ten graf maloval, makak po lobotomii? Červená linka je bez uvedení zdroje pro data (a na stránce TOP09 zmiňované u grafu není ani fň) a tudíž je zřejmě vycucaná z prstu. Po zběžném náhledu na financování církví mi není znám důvod předpokládat, že by při současném stylu výdaje rostly geometrickou řadou. Dokonce ani lineární ne. Dlouhodobě celosvětově i u nás počet věřících klesá a tím by měl klesat i počet členů kléru a tudíž i výdaje na jejich platy. To, že počet členů kléru navzdory tomuto faktu roste, je pouze dalším důkazem nemorálního chování církve, která nabírá "zaměstnance", kteří nejsou potřeba, jenom aby mohla ze státu tahat peníze. Ale ani to nemůže pokračovat do nekonečna, protože při klesání počtu věřících musí někdy být dosažen strop a církev nebude moci brát další příživníky. Výdaje na zakonzervování a údržbu budov atp. by také měly být víceméně konstantní. A navíc oba problémy už jsou vyřešeny - církve mají do budoucna dostávat konstantně necelou 1,5 miliardu ročně (zatím do roku 2014, ale proč to neprodloužit?)! A i pokud je objektivní důvod předpokládat v grafu namalovaný rostoucí trend, bez zdrojů a tudíž možnosti ověření je jeho použití touto formou manipulativní a tudíž morální chutzpah.

Nesnáším propagandistické použití grafů, a ještě více ne, když je ta propaganda udělaná takhle lajdácky. Koho se tímhle snaží přesvědčit? Matematicky kompetentní lidi určitě ne. Pane ministře Kalousku, styďte se, napsat svoje jméno pod takovýhle cár!

čtvrtek 26. července 2012

Býval jsem blogger jako ty - a pak jsem dostal šípem do kolena.

Kdo pochopí parafrázi z titulu, pochopí, proč posledních čtrnáct dní na blogu nic nepřibylo. Nepíši, valně nečtu a obecně moc neinterfetuji, i když u počítače sedím pořád. Neřád. Takže zase jenom malá vsuvka (k serióznímu článku se ale taky někdy zase dostanu, žádné obavy, nekonečno nebude čekat do nekonečna).

Před čtrnácti dny mne navštívil kamarád z Moravy. On už je tedy spíše kamarád z Ameriky, což je také důvod toho, proč jsme se dlooouho neviděli. Nicméně, jak už to u moravanů bývá, přivezl mi obligátní láhev čističe na okna, co se mu tam říká "Slivovice". Žádná sériová výroba, žádné slivke s chlebových kvasnic pro Pražáce, ale já stejně radši Okenu, takže to budu muset někomu dát, z tohohle kašlu už jenom z pohledu na láhev, radši ani nechci do zjišťovat, co by se mnou udělaly čisté výpary, ještě by mi slezly vousy. A to prej to některý lidi i pijou!

Samozřejmě jsme prokecali celý večer, a jedno z nahozených témat souvisí okrajově i s blogem. On totiž nevážil cestu pře okeán jenom proto, aby mi potřásl pravicí a popil se mnou nealko pivo. Nacházel se v evropských končinách, protože se mu vdávala sestra. A jak jsme se tak bavili, přišlo na přetřes i náboženský zápal jeho početného moravského příbuzenstva. A jedna taková pošahaná tetka neměla nic lepšího na práci, než poslat jako svatební dar - bibli.

Což vyvolalo v kamarádovi oprávněný hněv. Tetka moc dobře věděla, že tahle větev rodiny už se od církve distancuje a že recipienti daru jsou ateisté. A přesto i tuto příležitost využila ne k tomu, aby projevila vstřícnost, lásku a pochopení nějakým smysluplným darem, ale k tomu, aby zkusila "nenápadně" vnucovat svou pověru jiným.

A to je jedna z věcí, kde se opět náboženství protíná s duševními poruchami, konkrétně obsedantními kompulzemi.

Mě náboženství hodně zajímá a neberu si servítky. I v práci, když to přijde na přetřes (a díky povinným dementním katolickým svátkům v nejnevhodnější dobu to občas na přetřes přijde) vypustím z úst fráze, které by mi někdo mohl otlouct o hlavu. Ale - a to je ten rozdíl - vždy beru ohled na kontext. Vždy beru v potaz před kým co říkám, kdy a jak a kdy je lepší držet kušnu. Než řeknu, že kněží jsou průvod šašků v sukních a s trapnými kloboučky na hlavě, vysonduji si, jaký názor má ten, komu to říkám.

Tedy mám asi určitou vadu osobnosti, která mi značně ztěžuje i říkání tzv. bílých lží (ačkoliv ten koncept racionálně zcela chápu), takže když jsem byl nucen strávit den v kostele, protože se kamarád ženil s katoličkou, tak ze mě za ten den sice vypadlo pár "nevhodných" prohlášení, ale v kostele jsem mlčel a nerušil a faráři jsem do cvoků nevynadal a sám jsem debaty vedoucí k těm sporným výrokům neinicioval.

Nikdy by mne nenapadlo darovat párku křesťanů z příbuzenstva jako svatební dar Dawkinsovo "The God Delusion" nebo Hitchensovo "God Is Not Great - How Religion Poisons Everything" (ledaže by někdy v předchozích konzervacích vyjádřili explicitní přání ty knihy číst). Nikdy by mne nenapadlo stoupnout si před kostel při mši nebo k pašijovému průvodu či tomu jejich čarování se sušenkami minulý měsíc a hulákat proateistická hesla. Nikdy by mne nenapadlo obcházet lidi a cpát jim do schránek či za stěrače letáčky neinformovaně (a dokonce ani fundovaně) kritizující bibli/korán. Nikdy by mne nenapadlo prezentovat dětem nepodložené nesmysly jako absolutní pravdy.

A přesto se všemi těmito záležitostmi jsem se v míře větší než malé setkal u věřících osobně i zprostředkovaně. Žádné z výše uvedených společenských faux pas není náboženství - kterémukoli - cizí (a ani se nepokoušejte v komentářích zmiňovat budhismus, jako by to bylo magické slůvko, nebo se ze mě stane berserkr, protože i budhismus má své teokraty a fanatiky motivované jen a pouze náboženstvím). Náboženství je skutečně principielně obsese, a vypěstování této obsese v lidech je jedním z jeho primárních cílů. A pak namnoze i jinak zcela normální a slušní lidé se jen a pouze na základě této vypěstované obsese chovají jako sociální paka a cítí nutkání tu obsesi cpát jiným. A tím se kruh uzavře a pověra koluje dál a dál a otravuje další a další mysli.

neděle 8. července 2012

Betní Láseň

Když svítíčko slunilo
a štípky mouchaly
přišel k nám študý chudentík
v rozpláštěném trháku.

"Vítáme Vás, pane študáku!
Uchlebněte si našeho krajánku."

V tom náš štěk zapesal,
chudý študentník se kel
a přehnojil skočiště
div si lámy nepřehnátal.

I nemocnicovali ho do odvezny,
tam jim zpráškoval všechny sežralky
a museli mu vyžaludkovat pumpek.

čtvrtek 5. července 2012

Povstaň národe Moravský? Ehm... Ne.

Zajímavý dotázek. Přes Google Scholar jsem se dostal na stránku "Genetic Structure of Europeans: A View from the North–East " (jako vyhledávací frázi jsem použil "Milan Macek Moravia"). Takže odpověď na otázku v knize přání je ano, existuje studie poukazující na genetickou odlišnost populace na Moravě a v Čechách.

Klíčové slovo je ovšem "populace", jak se v onom interview (zjevně neúspěšně) snaží pan Macek zdůraznit, pročež tvrdit na základě této studie, že Moravané jsou natutesjasnápákaouplnějinejnárodwoenežnějakýčecháčcizprahe je bez prominutí pouze ukázkou toho, jak statisticky nekompetentní je youtube uživatel moravan.

Nečetl jsem článek dopodrobna, protože na to nemám ani chuť ani čas. Stačilo mi ale pět minut najít si to podstatné, nebo alespoň část toho podstatného. Jedná se konkrétně o Figure 3, kde je krásný diagram. Snad se nedopustím ničeho špatného, když ho zde reprodukuji.


Takže zlé Pražáce jsou zelené trojúhelníčky a zelené kolečko je medián. Hrdí Moravané jsou červené čárečky a červené kolečko je medián. Mediány se nepřekrývají, čili populace se v průměru liší. Přesto i laik z tohoto diagramu vidí, že většina zelených trojúhelníčků je promícháno s červenými čárečkami. Takže mezi oběma populacemi je značný, zdůrazňuji značný překryv. Takže odhadem 90% Moravanů je s ohledem na tyto genetické markery identických s 90% Pražáků. Na základě této genetické analýzy tudíž Moravana od Čecha určitě rozlišit nejde ani omylem s nějakou rozumnou mírou přesnosti a tvrdit na jejím podkladě, že Moravané jsou jiný národ, je, opakuji, zcestné.

Zdoje: 

úterý 3. července 2012

Já se ptát, vy odpovídat.

Tak jsem poměrně dlouho nic rozumného nenapsal, a asi ještě chvilku ani nenapíšu. Důvod je prostý - trpím momentálně absolutní nechutí s kýmkoliv o čemkoliv komunikovat a dohadovat se. Tato nechuť byla ještě posílena v posledních dnech syndromem SIWOTI (Someone Is Wrong On The Internet), jejž mi přivodil v posledních dnech web freethoughtblogs .

To je zajímavé trochu samo o sobě - americký ateistický aktivista a popularizátor vědy, můj po léta oblíbený vlogger Thunderf00t, vysoce inteligentní člověk s doktorátem z (asi) biochemie, dostal na tomto výběrovém webu místo pro blog. V prvním blogovém postu se ale dopustil exemlárního faux pas, když prezentoval v plné kráse Dunning-Krugerův efekt a napsal sebevědomě (až nafoukaně a útočně) znějící článek, v němž ovšem bohužel demonstroval pouze míru své neznalosti dané problematiky (problému sexuálního obtěžování žen na konferencích) a vyvodil obecný závěr na základě své osobní zkušenosti (dicto simliciter skutečně gartantuovských rozměrů). A protože bloggeři na freethougthblogs jsou pěkně drsná pakáž, a komentátoři jsou jak piraně, rozebrali ho na atomy. Načež místo aby sklapl a konečně se začal o problematiku zajímat do hloubky a něco si nastudoval, dopustil se dalšího zásadního prohřešku - totiž snažil se pouze potvrdit svůj podujatý názor tím, že si na svém YouTube kanálu vyhlásil hlasovací anketu, jestli je pravda na jeho straně nebo ne (taková anketa samozřejmě nemohla ani omylem být objektivní, protože jeho čumilstvo je převážně mužského pohlaví a logicky sestává především z lidí, kteří mají tendenci rozhodovat spíše v jeho prospěch). Posledním hřebíčkem do rakve pak byl článek, v němž začal sám sobě protiřečit, a navíc nepřímo přiznal, že při psaní prvního článku nevěděl, která bije a píše tudíž jenom "názor". Po zásluze byl tedy po necelém týdnu z webu vyloučen kvůli nekompatibilitě s ostatními.

No a to mi vůbec nepřidalo. Sledovat člověka, který je nejspíše výrazně inteligentnější než já, kterak ignoruje do očí bijící fakta jemu naservírovaná na stříbrném podnose, a kterak se snaží nevidět realitu a jenom potvrdit svou podujatost, mne vždy deprimuje. Už jsem to zažil vícekráte, a není to hezký pohled. Ale je na něm něco fascinujícího, co člověka nutí to drama sledovat (a nepochybuji, že jsem za svého života podobné divadýlko, v němž jsem byl hlavní kašpar, sehrál i já, a je to má pravidelná noční můra). Bohužel důsledek je ten, že si Thunderf00tova videa už v budoucnosti tak neužiji, neb i když nemám tendenci si idealizovat ani lidi na internetu, ani v reálu, přeci jen některé věci, jež jsem se dozvěděl, byly schopné zklamat i cynika jako já.

Ale k už k věci. S ohledem na to, že se mi nechce pouštět do žádných debat o nesmrtelnosti chroustů a nekonečnosti blbosti, rozhodl jsem se, že ze sedmi nahozených témat vyhodnotím ne to nejpožadovanější (ani nevím, které by to bylo, neb vyhodnocení jsem nedělal), ale to relativně nejsnažší. Neboli dotazníček.

Dotazníček vyplnilo deset lidí, což vzhledem k odhadovanému počtu přibližně 50-100 relativně pravidelných čtenářů není nijak špatné číslo a je tudíž i možné předpokládat, že výsledky jsou poměrně reprezentativní. Ale stejně si všichni vy, co sem chodíte často a nevyplnili jste ho, sáhněte do svědomí.

Podívejme se tedy nejprve, jak si vedl blog v hodnocení.

Takže s faktografickým obsahem článků většina čtenářů asi nemá problém a je spokojená, což mne těší. K těm, kteří mají výhrady, bych měl ale tímto prosbu - pokud mám někde faktografickou chybu, chci se ji dozvědět. To znamená, chci vědět, o jakou chybu se jedná, v čem spočívá, a kde se nacházejí informace umožňující mi se jí do budoucna vyvarovat a/nebo ji opravit. Jsem nevrlý bručoun a na nepodložené názory budu reagovat vždy podrážděně (to předesílám pro tu nepravděpodobnou možnost, že by si snad někdo chtěl idealizovat mne). Ale za link například na vědeckou studii opravující můj omyl nebo logickou/matematickou atp. analýzu mé úvahy nikomu hlavu neutrhnu.
Co se estetiky týče, tak tam už si vede blog hůře. Pech. Lepší už to těžko bude, jsem starý pes, novým kouskům se jen tak nenaučím. Neaspiruji na příštího Hemingwaye, takže i když by mne vyšší hodnocení potěšilo, nevidím tu moc potenciál pro zlepšení, neb nevím, kde a jak by se dalo začít. A vypadá to už moc jako práce.

Zajímavé bylo i hodnocení jednotlivých kategorií. Tady předesílám, že jsem si byl vědom a jsem vědom toho, že řada článků spadá do více kategorií, takže se jedná o trochu komplikovanou záležitost. Nicméně něco vidět přeci jen je - pro přehlednost jsem negativní hlasy vynesl červeně, pozitivní zeleně.

Alternativní meducucína byla zjevně poněkud kontroverzní, což jsem čekal. Poněkud mne překvapilo, jak dobře si vede kategorie Statistika nuda je. Věry a pověry, s ohledem na to, že většina čtenářů jsou zřejmě ateisté, jsou nejoblíbenější kategorií. Kdo pro ně hlasoval, může být ujištěn, že se dočká a bude dočkávat dalšího materiálu na toto téma.
Poněkud mne v souvislosti s tím ale překvapilo, že kategorie Keca-Fu se zdá býti rovněž kontroverzním tématem. Tady mám pro ty, kterým se články na toto téma nelíbí, poměrně špatnou zprávu. Rozebírání argumentačních chyb bylo, je a bude nosným tématem tohoto blogu. Důvodů je povícero. Je to nekonečný zdroj inspirace, někdo určitě někde na internetu napsal chybný argument právě těď. Na českém internetu není stránka tímto se nějak systematičtěji zabývající a toto téma tedy mému blogu zaručuje určitou unikátnost a tématickou zaměřenost. Sice jsem to tak nezamýšlel, ale vyplynulo to. A samozřejmě si taky myslím, že ačkoliv nejsem žádný expert na argumentaci a logiku, tak přeci jen tomu rozumím výrazně lépe než běžný Otto Normal.

No a frekvence navštěvování blogu je poměrně adekvátní. Skutečně nemá příliš význam chodit sem častěji než jednou týdně, neb záchvaty psavosti rezultující v častější články budou v dohledné budoucnosti nejspíše extrémně nepravděpodobné. Tím nechci nikoho odradit, aby sem chodil častěji, chraň špagetové monstrum. Jen se musíte smířit s tím, že přinejmenším prozatím denní návštěva bude jen zřídkakdy odměněna novým čtivem.

Teď k pár konkrétním připomínkám

Více osobních článků z mého pohledu neuškodí. Nějaké to další řemeslo nebo unikátní bonsai ...

Všecko bude. Bonsaje budou, řemesla budou, i nějaké ty osobní příhody z natáčení. Bohužel všemu překáží v realizaci částečně čas, částečně finanční situace a částečně například i skutečnost, že o plody jednoho svého řemesla jsem vloni téměř kompletně přišel v důsledku chyby zedníků, kteří mi vloni opravovali střechu.
U některých témat víc nadhledu, nenechat se jimi posednout
To si trochu protiřečí s tím, že "Různé nasrativnosti" jsou na druhém-třetím místě popularity. Většina čtenářů evidentně preferuje, když se trochu rozhicuju. A tak to i zůstane, nebudu přeci psát články s hlavou v kýblu ledu.
 Více obrázků, více obrázků, ale ne na úkor textu.
Sem tam nějaký vtipně laděný článek na pobavení.
 S obrázky to bude těžké. Abych je kradl z internetu, na to já nejsem. A na to, abych si pro blogové posty ještě něco namaloval, na to nemám většinou čas. Nicméně mám v úmyslu sérii článků ke Keca-Fu, jež budou obsahovat i (originální) obrázky.

Co se vtipnosti týče, tak tam nemohu bohužoužel moc sloužit. Já tedy umím - někdy - humor identifikovat, zasmát se mu a popřípadě ho předat dál. Ale neumím ho tvořit. Jsem tak trochu přesušen a to těžko změním na přání.

No a téměř na závěr tato odpověď na "Který článek konkrétně se vám líbil nejméně a proč?"
To se tak říct asi nedá, možná ty články, v nichž je čtenáři úmorně vysvětlováno, že alternativní medicína je ale opravdu fuj. Myslím, že čtenář je schopen si vytvořit názor a buď argumentaci přijmout nebo na základě jakýchkoli důvodů odmítnout, na základě menšího objemu textu, notabene pokud je z něj cítit obsese ;-)
K tomu musím pár věcí říct. Za prvé bych podotknul, že je mi shum a phuck, jestli někdo mou argumentaci přijme nebo odmítne. Mě jde především o to, aby mou argumentaci pochopil a teprve na základě pochopení ji přijmul nebo odmítnul. A u článků o alternativní medicíně v tomto ohledu hrály roli dva faktory:
  1. Šlo o článek na přání a já měl zhruba ponětí o tom, jakou úroveň znalostí o dané problematice má dotazující a tomu jsem uzpůsobil vyjadřování. A co se této osoby týče, nestěžovala si, že by text byl zbytečně dlouhý.
  2. Navzdory dlouhému textu a polopatickému vysvětlováni byly první tři články evidentně nepochopeny, jak vyplynulo v komentářích, a proto jsem pokračoval dalšími dvěma články. A trvalo mi dlouho, než jsem se k tomu dokopal, takže obsesí to lze nazvat těžko.
Pouze pochopený argument mi může někdo opravit a eventuálně vyvrátit a tak rozšířit moje obzory. A naopak.

No a úplně na konec děkuji všem, kdo dotazníček poctivě vyplnili a i všem, kdo nevyplnili ale čtou, za přízeň. Doufám, že blog bude i nadále pomaloučku polehoučku nabírat čtenářstvo. Každopádně v minulém měsíci počet návštěv konečně překonal ony návštěvy fiktivní, jež mi do statistik v loni v srpnu a září nasypal nějaký beneluxský bot. Už jsem to zapil nealko pivem. Na zdraví.