neděle 22. října 2017

Hloupé příklady táhnou

Tohle bude velmi krátké.

Dle mého názoru boháč, který chce udělat něco pro obyčejné lidi ve své zemi, k tomu nepotřebuje politickou moc. Má mnoho možností jak to udělat bez ní - například formou charitativních darů. Boháč, který na charitu nedává, nebo dává jenom v době, kdy to pro něj může přinést politické body, je automaticky podezřelý. Boháč, který trivializuje závažnost střetů zájmů, mnohem více.

To je pár z mnoha důvodů, proč jsem kdysi nevolil pro místního milionáře, jež před pár lety kandidoval do městské rady. A proč jsem nyní nevolil pro ANO. Jsem zvědav na příštích pár let v České republice. Uvidíme, jestli budu příjemně překvapen nebo ne.

Moje předpověď je, že sliby nesliby pro vyřešení skutečných problémů se bude dělat minimum, a hlavní investice síly bude ve směru "srovnat" daně (což prospívá především bohatým a vyčerpává státní pokladnu), zrušit různé daňové úlevy (ditto) a koncentrovat moc.

Mimochodem měl jsem potíže vybrat vůbec stranu, pro niž volit, protože nechápu, jak může nějakého vola napadnout, že mít v ústavě zakotvené právo vlastnit zbraň je dobrý nápad. A už vůbec nechápu, proč se tolik stran tohoto hovadského nápadu chytlo.

Možná chybně viním z toho špatnou znalost anglického jazyka v naší populaci. To podle mne bohužel vede k tomu, že většina lidí si zprávy ze zahraničí nemůže přečíst přímo a musí spoléhat na přefiltrované verze. Což v kombinaci s osobními filtry, jež má každý z nás, vede k smutné ignoraci o tom jak to skutečně chodí ve světě i mezi mnoha inteligentími lidmi. I když to vypadá paradoxně, není náhodou, že největší projevy xenofobie a islamofobie jsou v zemích kde je současně nejmenší relativní populace cizinců obecně, muslimů konkrétně  a nejmenší znalosti angličtiny.

pondělí 17. dubna 2017

Švih sem, švih tam...

Takže velikonoční pomlázka se zvrhla ve rvačku na nože. Inu, stupidní tradice musí někdy a někde nevyhnutelně vést ke stupidnímu výsledku.

Velikonoce jsou mi zcela cizí svátek. Kromě toho, že se jedná o další z pohanských svátků které si křesťané přisvojili, aby svou pohádku pohanům lépe prodali, má ten svátek u nás ještě jako pomyslnou ureální polevu na onom exkrementálním koláči pitomostí onu unikátní tradici mlácení ženských klackem.

Samozřejmě znám všechny výmluvy o údajném symbolismu onoho bití atd. atd. Všechno jsou to výmluvy.

Je to sexistická, násilnická tradice která degraduje ženy a z mužů dělá blbce. To, že tuto tradici u nás stále ještě mnoho lidí zastává a provozuje na tomto faktu nic nemění. Tlouct někoho klackem je špatné. Doopravdy i symbolicky.

Co se této záležitosti týče, výše uvedeou úvahu jsem učinil v předškolním věku, když jsem nechtěl bít maminku pomlázkou, a to ani symbolicky. Od té doby jsem už přes třicet let pomlázku do ruky nevzal a nevezmu. Jediné, co mne kdy na velikonoční tradici kdy bavilo, a co bych rád viděl pokračovat, je malování vajíček a kraslic. Ale tlouct ženské klackem? Děkuji, nechci. Nevidím pointu.

sobota 11. března 2017

Jaro se blíží...

Dnes byly stromy okolo domu plné kraválu. Sýkorky tedy byly celozimním pravidelným hostem na krmítku a tak nebylo nijak extraordinérním zážitkem vidět jednoho tohohle mrňouse sedět na jasanové větvi a řvát z plna hrdla. Je neuvěřitelné, kolik kraválu může nadělat tak malý tvoreček.




Co už ale je známkou jara je přítomnost kvíčal a špačků. Ti asi zodpovídají za většinu toho kraválu. Kvíčaly přeci jeno měně kraválí a více provozují to, čemu se dá skutečně říkat "zpěv" i z lidské perspektivy.



Každopádně žiji a blog rovněž. Bohužel pouze v poslední době mne tak nenapadá nic o čem by se dalo psát, kromě politiky. A o té nepíšu z principu.