neděle 8. ledna 2012

To není chlast, to je meducína.

Údajně jsem jako dítě předškolního věku jednou vypil pár panáků becherovky připravených pro hosty a pak jsem usnul jako, inu, jako ožrala. Ovšem toto své první setkání s alkoholem si nepamatuji a nepovažuji je proto za "zkušenost". Ovšem pamatuji si to druhé setkání, už ve školním věku (ca druhá - třetí třída). To jsem se omylem napil otcova vína, v domnění, že se jedná o šťávu. Tentokráte jsem se neopil, neb jsem to vůbec nespolknul, anžto mi vůbec, ale opravdu vůbec nechutnalo.

Rodiče byli v tomto ohledu poměrně striktní a i když mi bylo kolem šestnácti let dovoleno vypít na silvestra cirka polévkovou lžíci šampaňského, pití alkoholu mi bylo těžce nedoporučováno dokud nevyrostu. A i když si nepamatuji žádnou pohrůžku trestu se k tomuto vážící, toto přání svých rodičů jsem dobrovolně dodržoval až do svých ca. 20 let.

A tehdy, v době studií na VŠ v alma mater českého piva jsem byl úspěšně uveden do tajů konzumace tohoto nazlátlého moku. Následně - protože mezi mými kamarády bylo i nemalé množství lidí z Moravy - byly učiněny pokusy uvést mě do pití vína (rovněž úspěšné) a do pití tvrdého alkoholu (neúspěšné). Ve zbývajících šesti letech svého pobytu na studiích jsem tak zažil pár nehezkých stavů a jít večer spát střízlivý bylo spíše výjimkou, než-li pravidlem.

Ovšem po ukončení studií jsem pil postupně méně a méně, protože pít samotného mne nebavilo, až jsem nakonec skončil u dvou - čtyř piv za týden a postupně i ta jsem nahradil pivy nealkoholickými, a to i ve společnosti. Bez nějakého rozhodování, prostě se to tak nějak vyvinulo samo, propil jsem se k abstinenci.

A třeba se to začne zase vyvíjet někam úplně jinam a já skončím jako alkoholik. Z mojí příhody nelze vyvozovat žádné obecné závěry.

Ale coby zastánce stanoviska, že alkohol by neměl být přístupný mládeži a že je lepší, když člověk se svou první zkušeností s alkoholem a jeho účinky počká až bude plnoletý se občas setkávám s názorem, že to je chyba. Argument opozice zní zpravidla přibližně takto:
Když začne s alkoholem člověk takhle pozdě, nebude znát míru a stane se snáze alkoholikem. Když si tu zkušenost včas ohmatá, bude lépe vědět, jak na něj alkohol působí a jak se chovat a snáze to udrží pod kontrolou.
Můj argument je přesně opačný - když se člověk začne pít alkohol brzy, jeho tělo alkohol nebude vnímat jako jed (jímž alkohol je) a tak bude pro něj snazší sklouznout k alkoholismu protože se mu prostě neudělá dost včas a dostatečně silně špatně.

Samozřejmě pokud člověk hledá jen příklady ve svém okolí a jenom takové, které podporují jeho stanovisko - což podvědomě děláme všichni - jde se hádat do nekonečna o to, které z těchto dvou stanovisek je správnější. To je právě jedna z těch situací, kdy je třeba se podívat na statistiku většího celku, kdy nestačí mě pro mé stanovisko fakt, že většina mých spolužáků ze ZŠ, co jsou když už ne alkoholici, tak alespoň ochlastové, pila už na ZŠ. Stejně tak oponentovi by pro jeho stanovisko neměla stačit skutečnost, že on a jeho vybraní známí pili už jako děti, a (zatím) alkoholici nejsou.

A statistika v tomto ohledu hovoří jednoznačně - ti, kdo začnou pít alkohol před dosažením zletilosti se někdy v dospělosti stanou alkoholiky stanou nejméně čtyřikrát častěji. Největší riziko je první kontakt s alkoholem ve věku 11-14 let. Před a po tomto věku je riziko menší, a nejlépe na tom byli ti, kdo měli první zkušenost s alkoholem až po 19 roku svého života. Alespoň to tedy říká studie z USA z roku 2000.

Pití alkoholu ovšem není ani v rámci České republiky všude univerzální záležitost a nabízí se i stručný a jednoduchý způsob, jak tuto hypotézu narychlo otestovat i u nás (samozřejmě jenom odhadem a laicky). Tedy budu-li věřit historkám od svých různých moravských známých, tak nějaká ta sklenka vína se tam dětem nalije normálně, a slivovice "není chlast, ale meducína" je oblíbeným lékem při nachlazení, chřipce - a to rovněž pro děti.

Je-li přístup Moravanů k pití alkoholu dětmi v průměru skutečně liberálnější než ve zbytku republiky, a je-li pravdivá hypotéza, že pití alkoholu dětmi vede k vyššímu riziku alkoholismu, mělo by toto být vidět na poměrném počtu alkoholiků. A, pro mne nepřekvapivě, přesně toto nám ukazuje statistika psychiatrické péče v ČR v roce 2010.

Nejprve původní diagram (strana 46).

Tento diagram je ovšem trochu nepřehledný v tom smyslu, že si je nutné vyhledat i zkratky k jednotlivým krajům. Proto jsem s jeho použitím vytvořil hezkou přehlednou mapu alkoholismu v ČR.
A skutečně, čím více na východ, tím větší procento alkoholiků. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je Praha. Nemohu říct, proč tomu tak je, mohu pouze spekulovat. Může to být i snazší dostupností alkoholu mládeži ve velkoměstě, může to být ale i jinými faktory, z dostupných dat toto nelze vyvodit ani vyloučit. A samozřejmě celá mapa může být, a nepochybně je, ovlivněna celou řadou dalších faktorů (tradice, ceny alkoholu, stres v populaci atd).

Ovšem na základě těchto dat zůstávám přesvědčen, že alkohol dětem do rukou nepatří a kdo jim ho nalévá - byť s dobrými úmysly, byť na základě přesvědčení, že tradice a rodinná zkušenost jsou na jeho straně - se chová značně nezodpovědně.

Zdoje:

Edit 8.1.2012 19:49: Opravena špatná barva u Plzeňského kraje.

    5 komentářů:

    1. "A statistika v tomto ohledu hovoří jednoznačně - ti, kdo začnou pít alkohol před dosažením zletilosti se někdy v dospělosti stanou alkoholiky stanou nejméně čtyřikrát častěji."

      Může jít o pouhou korelaci. Společné příčiny brzkého pití i pozdějšího alkoholismu mohou být jinde (obecně geny, výchova, prostředí - ta mapka je výmluvná).

      "Ovšem na základě těchto dat zůstávám přesvědčen, že alkohol dětem do rukou nepatří"

      Byť se mi toto přesvědčení také zdá moudré, uvedená data nedokládají příčinnou souvislost (zda-li je pozitivní či negativní už vůbec) mezi brzkým "koštováním" a pozdějším alkoholismem.

      OdpovědětVymazat
    2. Vaše připomínky jsou vzaty v potaz v následujícím článku na toto téma.

      http://hic-est-charly.blogspot.cz/2012/01/meducina-na-druhou.html

      OdpovědětVymazat
    3. Dík, nevšiml jsem si.

      OdpovědětVymazat
    4. Jen pro zasmání :
      Víte kolik musí vypít Ostravák, aby dosáhl 1 promile alkoholu v krvi ?
      → Dva dny nic .... !

      OdpovědětVymazat
    5. U té Prahy bude hrát kardinální roli to, že je to spádové město pro široké daleké okolí. Takže klienty pražských zařízení jsou z velké části i lidé zejména ze středočeského kraje. I tito se tedy ve statistice započítávají do "pražských alkoholiků", nicméně následně se jejich počet poměřuje jen a pouze k obyvatelům Prahy jako takové.


      Takže reálně bude mapa nejspíš vypadat úplně jinak. Praha, pokud by se v ní počítali opravdu jen pražští alkoholici z Prahy, bude výrazně světlejší. A přinejmenším středočeský kraj (a v menším měřítku i ostatní kraje poblíž) budou naopak o něco tmavší.


      Což ale nic nemění na faktu, že se na Moravě chlastá jako o závod :)

      OdpovědětVymazat