čtvrtek 29. listopadu 2012

Sexmašina na salát

Dnešní novinky naservírovaly perfektní článek pro vegany, kteří se rádi cítí nadřazení a každá záminka pro koukání na všechny ostatní svrchu je jim dobrá.   Nadpis je vskutku bezchybný: "Vegetariáni mají lepší sexuální život". Samozřejmě, že důvodem tohoto senzacoidního titulku článku bylo přesně to, aby na něj každý klikl. Nejsem ovšem tak docela přesvědčen, že ho každý, kdo na ten odkaz klikne, i přečte. A ne každý, kdo přečte, pochopí.

Už jsem na svém blogu novinkovské články o vědeckých objevech nejen haněl, ale i hájil, ale tenhle si žádnou obhajobu nezaslouží. Je to totiž absolutní blábol, který díky své elektronické podobě bohužel nemá ani to poslední použití, jež mají bláboly vytištěné na papíře.

Podívejme se na to lehce popořadě:
Nejenže jsou vegetariáni v průměru zdravější a štíhlejší, jsou vystavení menšímu riziku srdečních onemocnění, mrtvice, cukrovky, obezity i rakoviny, ale navíc si užívají lepší sex než lidé konzumující maso.
Tenhle odstavec je ještě jakžtakž v pořádku díky magickému slovnímu spojení "v průměru". Potud žádné výhrady, protože tato formulace nevylučuje existenci výjimek různými směry. Nemusím pro jednu takovouto výjimku chodit daleko - jsem hubený jak pláňka, mám nízký krevní tlak a kdybych zkusil jíst jenom vegetariánskou, nebo dokonce veganskou stravu, patrně bych se nedožil vánoc, natož důchodu. Nicméně skutečně to vypadá, že vegetariánská (ideálně lakto-ovo vegetariánská) strava je v průměru skutečně zdraví prospěšná (-klik-).

I vegetariánsvtí/veganství ovšem má svou temnou stránku. Někteří vegetariáni/nky mají ve skutečnosti anorexii/bulimii a tohle je pro ně jenom racionalizace/záminka pro jezení nedostatečné stravy v důsledku absurdní posedlosti štíhlostí, jež bohužel prostupuje celou naší kulturu (-klik-klik-). Vegetariáni trpí častěji depresemi atp. což není způsobeno jejich dietou, ale naopak lidé s těmito poruchami mají tendenci stát se vegetariány (-klik-) což může být právě důsledek dementních článků jako výše zmíněná novinkovská perla, které prezentují veganismus jako über-mega-giga-supadupa-řešení prakticky jakéhokoliv představitelného zdravotního problému. A samozřejmě špatně sestavená vegetariánská strava může znamenat nepříjemné problémy s nedostatkem vitamínu D (-klik-), železa (-klik-), možná i vápníku (-klik-) a v neposlední řadě vitamínu B12 (-klik-), což za sebou může táhnout hodně vážné problémy  (-klik-).

Tedy jsem dalek toho, rozmlouvat někomu jeho stravovací návyky. Pokud je ovšem zdráv, funguje to pro něj, a má pro to dobré důvody (například etické), které chápe, jsem všemi deseti pro a držím palce. Ale pokud se pokouší tvrdit nějakou ptákovinu o tom, jak mu po přechodu na veganskou stravu zmizely všechny zdravotní potíže a vzrostlo mu IQ nebo se zvětšila/zmenšila žádoucí tělesná proporce, tak zpozorním. Ona totiž ani dobře vyvážená striktně veganská strava už zřejmě nevykazuje významně vyšší prospěšnost pro zdraví, než strava s příležitostnou konzumací masa (-klik-), ale je výrazně náročnější takovouto stravu dobře vyvážit.

Uff, nedostal jsem se přes první odstavec a nějak jsem se rozjel bokem. Podívejme se dále na náš novinkový poklad moudrosti.
Podle Daily Mail vědci došli k závěru, že například tofu a další potraviny rostlinného původu mají velký vliv na kvalitu milostného života. Předpokládá se, že tyto produkty ovlivňují hladinu hormonů a tím zvyšují sexuální aktivitu.
A už druhým odstavcem náš novinkový článek opustil realitu a vydal se po skluzavce bez madel do La-La-land. Daily Mail? Vážně? Takže ne vědecký žurnál, ale plátek ekvivalentní novinkám, akorát psaný v angličtině? Ale ta poslední věta mě při čtení napjala, se zadrženým dechem jsem očekával na důkazy pro tento závratný předpoklad, u kterého tak tajemně není zmíněno, kdo ho předpokládá. Zřejmě nadržení vegetariáni. Ovšem vetetariánství není pro nadrženost podmínkou, opět jsem důkazem já a dalších pár miliard lidí.
Výzkum, publikovaný v časopise Hormones and Behavior, je prvním, který upozorňuje a zdůrazňuje působení a účinek fytoestrogenů, látek, které jsou obsaženy v rostlinách a mohou do jisté míry nahradit účinek estrogenů. Vliv těchto látek byl pozorován na chování volně žijících primátů.
Pomalu s tou flintou! První výzkum, který zdůrazňuje působení a účinek fytoestrogenů? Takže to, že jsem se o fytoestrogenech v některých potravinách (pravda, hlavně v pivu) a jejich možném účinku na hormonální stav organismu učil před deseti lety na VŠ, byl časový flashback z budoucnosti? Dlabu na konkrétní články, ať se každý podívá na to, co ho zajímá, vědeckých článků zmiňujících fytoestrogeny je jenom na Pubmed přes čtyřista (-klik-) a na letmý pohled několik z nich se zabývá jejich možným preventivním účinkem proti rakovině. To máme tedy první případ, kdy si pisatel článku po bombastickém nadpisu opět "trochu zapřeháněl". Nebo neumí anglicky. Jedná se totiž o první studii u divoce žijících primátů, což ovšem je podstatný, a nikoliv triviální detail. Novinkovská formulace je možná jenom výsledkem špatného překladu, ale každopádně říká něco jiného, než co je realita.
Studii provedli vědci pod vedením Michaela Wassermana, kteří více než 11 měsíců pozorovali skupinu červených kočkodanů v Kibale v Národním parku v Ugandě. Zjistilo se, že čím více kočkodani snědli listů tropické rostliny s obsahem estrogenu, tím více se zvýšila hladina estradiolu, hormonu estrogenu a stresového hormonu kortizolu. S vysokou hladinou těchto hormonů stoupala i sexuální aktivita primátů.
„Hormonální změny hrají podstatnou roli v rámci rozmnožování a zdraví. Rostliny zaujímají podstatnou úlohu v reprodukci primátů, ale i lidí, což bývá opomíjeno,“ řekl Wasserman.
Konečně informace umožňující najít přímo onu převratnou studii "Estrogenic plant consumption predicts red colobus monkey (Procolobus rufomitratus) hormonal state and behavior". Nicméně ať abstrakt pročítám jak chci, nevidím tam jediné slovo o vegetariánech či veganech. Není tam ani slovo o lidech. Možná to pan Wasserman řekl na tiskovce, ale to, co možná řekl na tiskovce a co není přímo podloženo daty ve studii, je to pouze jeho osobní názor. Jakmile ovšem člověk má tyto informace, jde najít i mnohem lépe napsané články. Například tento, kde konkrétně k publikaci zmiňované na novinkách bych si dovolil zdůraznit zejména následující:
The study authors cautioned against overinterpreting the power of phytoestrogens in altering behavior, however. They emphasized that estrogenic plant consumption is just one of multiple factors influencing primate hormone levels and behavior. Notably, the primates' own endogenous hormone levels were the stronger predictor of certain behaviors, while phytoestrogens played a secondary role.
Autoři studie však varovali před přeháněním vlivu fytoestrogenů na chování. Zdůrazňovali, že konzumace rostlin obsahujících estrogeny je jenom jeden z mnoha faktorů ovlivňujících úroveň hormonů a chování u primátů. Zejména úroveň vlastních endogenních hormonů byla silnějím prediktorem některých chování, zatímco fytoestrogeny hrály sekundární roli.
A tím je řečeno vše potřebné. Studie a její autoři nejenže neříkají věci, které naznačoval senzacoidní nadpis článku, neříkají ani věci, které jsou napsané v článku samotném. Dokonce ty věci ani nenaznačují. Novinkovský článek je typickou ukázkou novinářské tiché pošty, kdy jeden pisálek opisuje od druhého a neobtěžuje se ani zběžně informovat o problematice, o níž píše. Díky tomu "opomine" zmínit, že velký příjem fytoestrogenů má u některých zvířat dokonce negativní účinky, že výsledky výzkumu na zvířatech nelze automaticky aplikovat na člověka, mohou pouze naznačit směr, jímž bychom se měli ubírat a kde bychom měli být opatrní, a že jím zmiňovaná studie nepíše jenom o zvýšené sexuální aktivitě, ale i o zvýšené agresivitě. Pokud jsou tato "opominutí" výsledkem nekompetence, tak by novinky měly konečně na psaní článků o vědě najmout člověka, který má alespoň rudimentární vědecké vzdělání a rozhled. Pokud je to opominutí záměrné, tak radši nekomentuji.

Každopádně pokud někdo na základě tohoto článku začne jíst tofu místo řízků v naději, že se z něj stane sexuální přeborník, tak bude asi těžce zklamán. A to samozřejmě chutí tofu, které nebude umět připravit.

pátek 23. listopadu 2012

Sním, či bdím? To je Bob Dylema!

Začněme slovní úlohou pro první stupeň základní školy. Máte pytlík se sto kuličkami, smíchané hliněnky a skleněnky. Vyndáte dvacet kuliček a z nich bude šest skleněnek a čtrnáct hliněnek. Vyndáte dalších deset a z těch jsou tři skleněnky a sedm hliněnek. Kolik je na základě tohoto možné odhadnout, že je tam hliněnek a kolik skleněnek?

Pokud je vaše odpověď sedmdesát hliněnek a třicet skleněnek tak je špatně. Správná odpověď, alespoň podle logiky našich úředníků a legislativců, je totiž stočtyřicet hliněnek a šedesát skleněnek. Nedělejte si hlavu s tím, že vám najednou vyšlo celkem dvakrát více kuliček, než kolik jich pytlík obsahoval, protože věci se při počítání nejspíš ode dneška oficiálně množí. Alespoň tak mi to připadá, nejsem si tak docela jist, že jsem pochopil logiku za touto úvahou. Při čtení článku Sčítat, nebo zprůměrovat? Odečet hlasů neúspěšným kandidátům budí dohady mi, přiznávám bez mučení, chvilku prokluzovala kolečka, když jsem se pokoušel pochopit, co za příšerný matematický oříšek se to snaží chudáčci úředníčci a politici rozluštit.

Samozřejmě se má procentuální chybovost dvou náhodně vybraných vzorků zprůměrovat, a ne sečíst. Bylo by možné ovšem i spočítat přibližnou relativní chybovost podílem sumy absolutních chyb obou vzorků a jejich sumy velikosti obou vzorků. Oba výpočty vedou ke stejnému výsledku. Ale sečíst relativní chybovost dvou náhodně vybraných vzorků a aplikovat ji pak na celý vzorek? Ne, to opravdu nejde, a opravdu to je nemám slov.

Nejvíce mne na tomhle ale fascinuje to objevování Ameriky v naší prezidentské kampani, nad nímž jsem se nezávisle na tomto už podivoval dnes ráno, když jsem si četl, jak se ověřuje platnost podpisů. Definujme nejprve řešený problém:

Máme množinu X. Potřebujeme s co nejmenším množstvím námahy zjistit, kolik prvků množiny má vlastnost A a kolik má vlastnost B. Množina X je tak velká, že ji nelze zkontrolovat celou, jaké tedy máme možnosti?


Bývaly doby, kdy pro rozlousknutí tohoto problému bylo nutné vykonat hodně práce a popsat hodně papíru výpočty. Dnes ovšem už nic takového není nutné. Nejprve se podívejme, jak to řešili naši páni legislativci:
Ze zbývajícího počtu vzali 8500 náhodně vybraných jmen a ručně se kontrolovala pravost údajů či jejich duplicita ...
Pokud byla chybovost menší než tři procenta, odečetl se výsledek od počtu jmen a kontrola skončila. To se však žádnému z kandidátů nestalo. V případě, kdy byla chybovost větší, se vzalo dalších 8500 jmen. Chybovost se na konci kontroly sečetla a příslušné procento se z celkového počtu odečetlo.
Zajímavý přístup. Takže ze vzorků různých velikostí se braly vzorky stejné velikosti, z toho se následně spočítala chybovost, a když překročila určitou hladinu, tak se vzal znovu vzorek stejné velikosti a to celé se zopakovalo. I když pomineme ten matematický kotrmelec na konci, tak je to příšerná ptákovina, z níž mě brní hlava.

První problém samozřejmě je, že kandidáti na prezidenta nasbírali různě velké množství podpisů. Pro kontrolu na stejnou úroveň statistické jistoty je neefektivní brát vždy fixní vzorek. U kandidátů, kteří měli méně podpisů, to může znamenat, že kontrolujete zbytečně důkladně a vynakládáte námahu na něco, co lze zjistit mnohem snáze. U kandidátů, kteří měli hodně podpisů naopak může znamenat, že kontrolujete nedostatečně důkladně a zvyšujete možnost statistické chyby a skutečné množství chyb zásadně pře/podhodnotíte.

Rozlousknout oříšek, kolik je tedy třeba jednotlivým kandidátům zkontrolovat hlasů, abychom si byli na (například) 99% jisti, že jsme je vyhodnotili správně, není matematicky žádná legrace. Je na to potřeba skutečný statistik, a ne jenom amatérský nadšenec jako já. Nicméně nepochybuji, že takovíto statistici u nás existují, a není jich málo, a jsou i mezi státními úředníky. Jak to vím? Nevím, předpokládám to na základě skutečnosti, že tzv. princip AQL je v průmyslu používán nejméně deset let, bylo k němu napsáno v rámci EU tři pihele papíru a existuje na toto téma celá řada norem, obsahujících i hezké tabulky a obrázky, jež vysvětlují, jak velký vzorek je potřeba vzít z jak velké populace, abychom měli použitelný výsledek. A tyto normy byly přeloženy i do češtiny, českými úředníky. A i když není možné tyto tabulky použít přímo pro volbu prezidenta, tak skýtají dobrý výchozí bod pro to, jak se tyto věci mají dělat.

No a samozřejmě dnes existují různé komerční programy designované specificky za účelem počítání statistických veličin, některé drahé, některé levnější, některé skýtají dokonce zkušební verzi zdarma.

A je ostudou celého našeho státu, všech jeho politických reprezentantů a všech zainteresovaných úředníků, kteří jsou za tuto veleptákovinu zodpovědní, že úkol vyhotovit pracovní postup na ověření validity podpisů v petici a následné provedení tohoto úkolu pro něco tak důležitého, jako je volba prezidenta, bylo zřejmě svěřeno někomu, komu při počítání prstů na rukou vyjde pokaždé jiné číslo.

úterý 13. listopadu 2012

Óoooommmmmm... Óoooommmmmm...

U dnešních novinek je k vidění obzvláště vypečená argumentační perlička, která svou křupavostí prezentuje v pravdě standard, k němuž každá správná pitomost vzhlíží. Tedy nejedná se o debatní faleš nějak extra vzácnou, naopak, lze jí zaslechnout docela často, a je dokonce i v jádru jednoho přísloví, v důsledku čehož mne příslušné přísloví neskutečně lezlo na nervy už někdy od chvíle, kdy jsem byl schopen udržet moč.

Článek sám o sobě "Rapidně přibylo zhoubných nádorů hlavy a krku, jaká jsou největší rizika" neskýtá žádný závratný poznatek. Prozradím pointu - největším rizikem je kouření, které zvyšuje pravděpodobnost výskytu přibližně desetkrát, a nezanedbatelně se zřejmě projevuje i pasivní kouření. Nic nového, mohl bych napsat další z článků argumentujících pro zákaz kouření na veřejnosti a v restauracích, ale to už bych se opakoval přímo redundantně, pro mnou prezentované argumenty článek skýtá jenom další podpůrná data a já jsem tak ještě více přesvědčen, že právo smrdět sice nelze nikomu upírat, ale ať si smrdí doma.

To samo o sobě by mne tedy nedonutilo vůbec sednout a začít něco smolit. Co to dokázalo byl dnešní favorizovaný komentář, evidentně značně oblíbený mezi čtenáři tohoto článku.
Tomuhle jsem se musel zasmát, protože kdybych se nezasmál, musel bych brečet. Tento nesmyslný argument slýchám či vídám v tolika podobách, že by pro jeho různé variace šlo sepsat snad encyklopedii. Tedy čtenáři tohoto blogu by si, předpokládám, správně tipli, že se jedná například o evidentně o ignoratio elenchi, konkrétně uzenáče. Ale uzenáč je debatní faleš, a jako uzenáč je možné použít logicky platný výrok, což ovšem není tento případ. Tento výrok je současně logicky chybný v tom, co naznačuje, a proto odložme analýzu uzenáčoidní charakteristiky stranou a podívejme se na jiné aspekty.

Zde jsou další příklady tohoto vadného argumentu, s nimiž jsem se setkal (a bohužel stále setkávám) naživo i nainternetovo. Plus ono přísloví:
Co mají všechny tyto výroky společné? To, že naznačují, že problém X není hoden pozornosti, protože existuje někde problém horší. To je specifický druh uzenáče, argument, který se anglicky jmenuje "not as bad as", a pro nějž by českým jménem nejspíše bylo opravdu ono podělané přísloví. Je to argumentum ad absurdum podobné (ale nikoliv totožné s) šikmé ploše v tom, že svádí pozornost směrem k extrémnějšímu případu diskutované problematiky.

Záměrně jsem vložil i historku z dětství, abych ilustroval, jak dalece hloupý až i nebezpečný tento druh argumentu je. Může totiž být - a často je - používán jako post hoc/ad hoc racionalizace něčeho, o čem argumentující moc dobře ví, že to není v pořádku například z morálního či bezpečnostního hlediska. Zloděj (či jeho samozvaný advokát) tímto logickým klamem hájí právo krást, protože někdo jiný krade (či kradl) víc. Smraďoch hájí svoje právo smrdět, protože něco jiného jinde smrdí víc. Učitelka hájí svoje právo nutit dítě sníst zkaženou polévku, protože děti v Africe nemají ani tu

Samozřejmě díky tomu, že je to uzenáč, je na tento argument jediná správná a současně vyčerpávající odpověď: "No a?" Pokoušet se polemizovat s jeho obsahem je totiž přesně to, co jeho uživatel chce, protože to vede ke svedení diskuze od meritu věci směrem do ztracena. A proto jsem například z důvodů prevence při psaní pravidel pro komentující napsal pravidlo 2.1., které současně nedoporučuje použití pokročilejší verze tohoto argumentu.

Ano, tímto to stále ještě nekončí. Tento vadný argument má totiž "silnější" mutaci, která se v zárodku skrývá v komentáři pana Klučky. Tedy byl bych velmi překvapen, kdyby to tak pan Klučka nemyslel, ale je třeba uznat, že ačkoliv v tomto smyslu velmi významně mlčí, v rámci fair play je třeba říct, že to explicitně neříká. Proto jsem přidal pro ilustraci další dva příklady z hlavy, tentokráte konkrétně ony první dva. Zde je argument rozšířen v tom smyslu, že nejenže problém X není hoden debaty, protože existuje horší problém Y. Zde je přímo i naznačováno, že řešení/prevence problému X není hodno realizace, protože nebude současně vyřešen/omezen problém Y. To je určitá podmnožina tohoto druhu logických klamů, která má krásné poetické jméno - klamání nirvánou nebo klamání dokonalostí.

A až do dosažení nirvány by se dalo o tomhle tématu psát, protože jak vidno, logické klamy přecházejí jeden v druhý jako, inu, barvy duhy. Až na to, že logické klamy jsou všechny hnědé.

Óoooommmmm...

neděle 11. listopadu 2012

GIGO princip.

GIGO princip je váš nepřítel. Možná to nevíte. Možná ho neznáte. Ale určitě už jste se s ním setkali.

Pokud používáte jenom deskriptivní statistiku, jste ještě v relativním bezpečí, ale jakmile zkusíte použít statistiku aplikovanou, a to ať už analytickou či prediktivní, musíte si na GIGO dát setsakra pozor. Možná si myslíte, že vás se to netýká, protože statistiku nepoužíváte. Omyl. Každý používá statistiku, někteří si toho jenom nejsou vědomi. A ať jste právník či inženýr, účetní či učitel, GIGO vám jednou může podrazit nohy, aniž o tom víte.

Ani bloggeři nejsou vůči GIGO imunní. Právě GIGO je důvod, proč naprostá většina mých výroků obsahuje kvalifikátory a kvantifikátory, a to i když jsem si jist až za hranice všedních dnů, že má data jsou solidní, má matematika korektní a mé závěry správné. Bojím se GIGO. Setkal jsem se s  ním tváří v tvář mnohokrát a není to hezký pohled. GIGO dokáže i inteligentním lidem zatemnit smysly natolik, že melou z cesty se zápalem mudžahedína. Bojím se GIGO. Bojím, bojím.

Při jakémkoliv statistickém zpracování dat je totiž třeba nezapomenout, že nejde jen o čísla. Jde i o to, jak jsou ta čísla získána, kde jsou získána, a jak jsou interpretována.

Způsob sběru dat je důležitý a hraje esenciální roli při následném zpracování výsledků a nevyhnutelně i jejich interpretaci. Proto jakékoliv agentury dávají velký pozor (popřípadě měly by dávat pozor) na to, aby pro své dotazníky získaly tzv. reprezentativní vzorek. To jest takovou skladbu respondentů s ohledem na vzdělání, věk, pohlaví atd. která co nejlépe odpovídá celkovému skutečnému složení populace. Získat úplně reprezentativní výsledky je samozřejmě nemožné bez toho, aby příslušný dotazník vyplnili všichni, a tady vstupuje do debaty tzv. interval věrohodnosti, p-hodnota a různé podobné srandičky, s jejichž pomocí lze spočítat, jaká je pravděpodobnost, že výsledky se blíží realitě. Správně a profesionálně udělaná statistická studie obsahuje vždy nějakou takovouto plusminus informaci.

Například u internetového dotazníku je zásadní chybou předpokládat, že jeho výsledky jsou reprezentativní pro celou Českou republiku. Je zásadní chybou dokonce i předpokládat, že jeho výsledky jsou reprezentativní pro čtenáře dané stránky, a to zejména je-li možné předpokládat například  nárazový přísun čtenářů přes Google díky psaní o často vyhledávaném tématu atp. PZ Myers na tuto vlastnost internetových dotazníků už několik let poukazuje tím, že své desetitisíce čtenářů občas pošle na "pharyngulaci" nějakého pošahaného dotazníku např. na stránkách příznivců homeopatie nebo Fox News, čili na zkreslení výsledků tohoto dotazníku (většinou směrem realita, protože problém těchto dotazníků často spočívá v tom, že jejich účel není skutečný sběr dat, ale pouhé poplácávání se po ramenou mezi čtenáři příslušné pošahané stránky v tom smyslu, že jim dodá iluzi toho, že jejich pošahané názory jsou standard).

Pokud tváří v tvář výsledkům internetového dotazníku, zejména pokud nekoriguje pro možnou podujatost a trolly, vycházíte z neověřené premisy, že jeho výsledky jsou reprezentativní a přesné, cokoliv, co s těmi výsledky dále uděláte, je nevyhnutelně GIGO. Je úplně jedno, jak přesně budete počítat, je-li vaše základní premisa chybná GIGO vás dostane a není jiné cesty ven, než celou statistiku zahodit.

Že jsem ještě neřekl, co to vlastně GIGO je? Pravda.

"Garbage In - Garbage Out"

středa 7. listopadu 2012

20 kilo!

Tak se blog přehoupl přes dvacet tisíc návštěv z tam, kde domov můj, a shodou okolností se tentýž měsíc přehoupl i přes dvacet registrovaných uživatelů. Snad nejzajímavější na tom je skutečnost, že jsem se na to za dva roky ještě nevykašlal. Když se podívám, kolikrát mi do článků proklouzla nějaká noticka o tom, jak se mi do psaní vůbec nechce, zjišťuji, že se mi vlastně víc nechce, než chce. Sám sebe se někdy - někdy i častěji - ptám proč vlastně píši?  A sám vlastně odpověď neznám. Ale každopádně za čtenářskou přízeň děkuji, vynasnažím se seč to půjde alespoň jednou do měsíce něco vypotit i do budoucna.

Ovšem zajímavá chybička se vloudila na straně google - následující diagram statistiky návštěv mi to dnes vymalovalo (možná ho to maluje už delší dobu nebo odjakživa a já si toho až dnes všiml):
Podle tohohle jsem začal psát blog před čtyřmi roky a byly to roky, upřímně řečeno, značně podivné. Rok 2012 má normálních 12 měsíců, ale rok 2011 má jen prosinec, rok 2010 má leden až listopad, rok 2009 zase jenom prosinec a rok 2008, v němž jsem začal údajně psát, jenom listopad.

Zajímalo by mne, jak tahle chybička vznikla a jestli i jiní blogeři mají takovýto nestandardní kalendář. Žeby reptiliánská konspirace iluminátů za účelem ovládnutí světa židozednáři?

čtvrtek 1. listopadu 2012

Inzerát

Vyměním mozek za jiný model. Přednostně stabilní, bez sklonů k přehřívání a výpadkům. Vysoký výkon není podmínkou, spíše naopak.

Zn: Spěchá.