neděle 15. ledna 2012

Meducína na druhou

V minulém článku jsem použil trochu nešťastně formulovaný sylogismus.
Je-li přístup Moravanů k pití alkoholu dětmi v průměru skutečně liberálnější než ve zbytku republiky, a je-li pravdivá hypotéza, že pití alkoholu dětmi vede k vyššímu riziku alkoholismu, mělo by toto být vidět na poměrném počtu alkoholiků.
Ve skutečnosti lze považovat hypotézu, že pití alkoholu dětmi vede k vyššímu riziku alkoholismu, za silně prověřenou. Kromě v minulém článku uváděné publikaci z roku 2000 v Americkém časopisu pro psychiatrii nabídne krátké hledání přes google scholar i nejméně další dvě publikace (první, druhá), přičemž všechny tři nalezly statisticky silně významnou negativní korelaci mezi rizikem vzniku závislosti na alkoholu a věkem při první zkušeností s alkoholem.

Mnou formulovaná laická hypotéza (na základě mé osobní zkušenosti), že na Moravě je přístup k pití alkoholu dětmi a nezletilými laxnější než v Čechách pak není výchozím bodem, nýbrž testovanou hypotézou. Nulovou hypotézou k této je opak, čili že přístup k pití alkoholu dětmi a nezletilými je napříč Českou republikou víceméně stejný.

Testem hypotézy je samozřejmě pokus ji sestřelit, což jsem udělal vytvořením malé mapky ukazující relativní počet (registrovaných) alkoholiků podle krajů. A při empirickém testu "kouknu a vidím" to skutečně vypadá, že na Moravě je více alkoholiků, čili nulová hypotéza (která předpokládá nulovou korelaci) byla vyvrácena, a hypotéza laxnosti obstála. A teprve v tomto okamžiku lze výše zmíněnému sylogismu přiřadit určitou míru věrohodnosti.

To samozřejmě neznamená, že hypotéza laxnosti byla potvrzena, protože potvrdit hypotézu prostě nelze, aby hypotéza měla vůbec smysl, musí být vždy potenciálně falzifikovatelná. Nicméně lze formulovat více hypotéz vysvětlujících korelaci alkoholismu Čechy versus Morava, a pokud by data byla ve prospěch kterékoliv z nich, hypotézu časného chlastání moravskou mládeží by to oslabilo, popřípadě znehodnotilo (což jsem se snažil v závěru článku také zohlednit) a naopak.

Podívejme se na dvě z těchto hypotéz (vybral jsem z více možností ty, které lze testovat v domácích podmínkách):
  1. Hypotéza chudoby - je možné, že na Moravě je nižší životní úroveň, nižší příjmy, a to lidi vede k pití alkoholu.
  2. Hypotéza nezaměstnanosti - je možné, že na Moravě je více lidí bez práce, což je vede k pití alkoholu.
A nyní k testování. Tentokráte to ovšem neprovedu metodou "kouknu a vidím", ale spočítám alespoň koeficient determinace  R2 . Pro laické potřeby stačí považovat koeficient v intervalech 0-0,25 za nevýznamný, 0,25-0,75 za střední a nad 0,75 za významný.

Nejprve ještě koukněme na data z minula a spočítejme si R2 pro východozápadní umístnění jednotlivých krajů (korelace mezi alkoholismem a zeměpisnou délkou krajských měst).

Jak vidno, jedná se o středně silnou korelaci. Nic extra, ale vidět to je. Vynecháme-li Prahu, je už korelace dokonce významná.

Lze si tedy představit, že pokud bych měl k dispozici data ohledně přístupnosti alkoholu mládeži v jednotlivých krajích, získal bych lepší korelaci vysvětlující geografické vyčnívání Prahy (a Plzeňského a Karlovarského kraje, po jejichž odstranění se korelace vyšplhá až na R2=0,94 !). A nebo, jak zmíněno výše, může příslušnou korelaci vysvětlovat jiná veličina.

Nejprve tedy korelace pro hypotézu chudoby.
Jak vidíte sami, korelace velmi nevýznamná, takřka nulová. Odstranění Prahy - která příjmově výrazně vyčnívá nad zbytkem republiky - tuto korelaci dokonce ještě sníží až na R2=0,02. Každopádně směr lineární funkce je zleva dole doprava nahoru, čili pokud by už tato velmi slabá korelace vůbec něco mohla naznačovat, byla by to spíše tendence vyšší příjmy = vyšší riziko alkoholismu.

Ani hypotéza nezaměstnanosti na tom není o nic lépe. Přesně naopak, takhle krásná nula mi už dlouho nevyšla.

Takže obě zde navrhované konkurenční hypotézy zvýšený alkoholismus na Moravě nevysvětlují ani v nejmenším a tudíž mnou navrhované vysvětlení, totiž že tam, kde je vyšší alkoholismus je snazší přístupnost alkoholu mládeži, je navzdory - a to sám uznávám - malému podložení daty stále ještě možná správné, zatímco tato dvě vysvětlení jsou téměř určitě špatná.

Závěrem taková lehce úsměvná perlička. Je tomu už přes tři roky, co mi byl v jedné debatě prezentován tento rádoby argument:
...A věřící když už nic jiného, tak vždy aspoň hledá cestu ke svému Bohu a zabývá se duchovní sférou života.

Zatímco takový ateista mnohdy hledá nanejvýš cestu do nejbližší hospody...
Tenkrát jsem odpověděl (od boku, na základě analýzy dat "kouknu na google a vidím"):
Fakt? Na Moravě, kde žiješ, jsou většina ožralů současně katolíci...
 Teď, po sčítání lidu, když jsem si spočítal korelaci mezi náboženskostí a  alkoholismem, mám konečně příležitost tento pseudoargument odkázat do patřičných mezí a říct mu definitivní pápalála.

Pokud je vůbec nějaká korelace mezi navštěvováním hospody a vírou v kýhovýra, tak je spíše středně pozitivní a ve prospěch ateismu, ne ve prospěch víry. Omezení výpočtu na pouze katolíky směr korelace nezmění a  její síla se trochu sníží na R2=0,43.

Jakože já si nemyslím, že mezi vírou v boha obecně ani katolicismem konkrétně a alkoholismem je vůbec nějaká příčinná souvislost a tato středně silná korelace u nás je nejspíše jen dílem náhody a při vypočtení pro větší celek (např. celou Evropu), by zřejmě konvergovala postupně k nule.

Nejúsměvnější na celé této perličce je skutečnost, že příslušný argument mi byl v internetové diskuzi prezentován obyvatelem Zlínského kraje - který vyčnívá dalece nad celý zbytek republiky jak pobožností, tak chlastáním. Alespoň jsem se tak po pár letech upřímně zasmál.

Zdroje:

2 komentáře:

  1. Možná by bylo zajímavější a přínosnější s epodívat na průměrný plat alkoholiků a nealkoholiků přímo, bez zprůměrování na kraje. To by mohlo dělat právě paseku.

    OdpovědětVymazat
  2. Je velmi nepravděpodobné, že by z takového srovnání něco vžešlo. Především tedy taková data neexistují v žádné mě známé přístupné formě, ale i kdyby existovala, je představitelné, že příjmy alkoholiků budou nižší jako důsledek alkoholismu, nikoliv jako příčina.

    OdpovědětVymazat