sobota 5. března 2011

Smrdět či nesmrdět? O to tu běží.

V Česku už je jen čtvrtina čistě kuřáckých restaurací. A když jsem to četl, tak jsem si v duchu řekl "Jen houšť a větší kapky". A pak jsem se dopustil té zásadní chyby, že jsem otevřel diskuzi a podíval se na některé názory tam.

Pochopitelně mne to nepřekvapilo. Smradlavci pořád ještě používají stále tutéž rétoriku pro hájení svého zlozvyku, jakou používali před lety. Stejně jako nábožensky založení lidé jsou evidentně neschopni se poučit z reality a kdykoliv je konflikt mezi jejich láskou ke smradu a realitou, je to vždy realita, co je špatně, a nikoliv jejich zlozvyk.

První argument, který v diskuzi na straně zápašníků vyčnívá, je "když se zakáže kouření ve všech restauracích, restaurace zkrachují".

Zkusme se nejprve čistě hypoteticky podívat na to, jak si tento argument stojí sám o sobě. Dlouhodobě je u nás, stejně jako ve zbytku Evropy přibližně třetina populace kuřácká a přibližně polovina absolutní nekuřáci. Takže i pokud by současné restaurace tržně drželi nad vodou jenom kuřáci, tak je tu rozhodně dost nekuřáků na to, aby to kompenzovali. A pokud v dřívější době kuřáci i nekuřáci chodili do restaurací za jiným účelem, než je dýchání smradu, tak evidentně se dlouhodobě nekuřáci přizpůsobovali kuřákům a není důvod, proč by to nyní nemohlo být naopak.

Samozřejmě hypotéza sama o sobě je bezcenná, byť by byla formulována sebelépe. Jak je tedy tato hypotéza na tom v konfrontaci s realitou? Jediný test, který mám momentálně k dispozici, je přítel gůgl. Po zadání fráze "impact smoking ban restaurants revenues" vyběhne dost čtení. A jak už to bývá, výsledky naznačují obě strany. První výsledek v seznamu nenašel žádný link mezi tržbami pohostinských zařízení a tržbami zákazem. Druhý výsledek v seznamu říká přesný opak. Ovšem jaký je rozdíl mezi těmi dvěma stránkami? Ta první obsahuje odkazy na skutečné statistické výzkumy založené na výzkumu tržeb a daňových přiznání, zatímco ta druhá pracuje s výzkumy formou dotazníků. Ovšem to, jak lidé odpovídají do dotazníků, nelze brát jako objektivní věc.  Třetí odkaz zmiňuje nulový vliv zákazu na tržby, čtvrtý naznačuje možnost pozitivního vlivu na tržby v restauracích a negativního vlivu na tržby v barech. Pátý je v podstatě totéž co první, tentokráte v databázi vědeckých publikací Pubmed, což potvrzuje, že v prvním případě se jedná o skutečnou vědeckou publikaci. Šestý a sedmý opět totéž, pouze v jiných databázích. Osmý odkaz říká, že všechny studie tvrdící, že zákaz kouření nemá negativní vliv na tržby hostinských zařízení, jsou udělané špatně a opak je pravdou (ovšem jaksi zapomíná uvést jakékoliv odkazy na zdroje pro toto tvrzení, stránka neobsahuje žádný link ani na ty "špatné" studie, ani na autorovu vlastní údajnou vědeckou práci dokazující opak a od čtenáře se tak nějak čeká, že akceptuje autoritu pana pisatele per se). Devátý odkaz zmiňuje zvýšený prodej jídla a alkoholu po zákazu, ale opatrně dodává, že to samo o sobě neznamená, že by se restauracím vedlo lépe. Nicméně zcela jistě to potvrzuje, že se jim nedaří hůře. Desátý odkaz obsahuje několik odkazů na externí zdroje a jejich stručné shrnutí - závěr všech je opět, že vliv zákazu je nulový.

Další stránka výsledků vyhledávání pokračuje ve stejném duchu - články ukazující buď nulový vliv a uvádějící zdroje pro tato svá tvrzení, nebo články píšící o vlivu negativním, ovšem bez uvádění zdrojů.

A tím jsem skončil s tímto prvním "argumentem". Nastíněná hypotéza přežila test a nebyla falzifikována.  Pochopitelně se vždy najdou nějaké restaurace, které krátce po zákazu zkrachují - stejně tak jako se vždy najdou restaurace, které zkrachují krátce po úplňku. Nepochybně se najdou i celé velké oblasti, možná i státy, kde pokles v tržbách hostinských zařízení nastal po zákazu kouření (jak ukazuje tato studie na příkladu Kalifornie). Nicméně pro vytvoření závěru se nelze dívat jenom na fakta, která se nám líbí. A nejhorší negativní dopad, který se mi podařilo najít, byl pokles o 4%, což těžko lze považovat za nějak drastické, i když to není ani málo. A většinou negativní efekty byly pozorovány především v oblastech, kde kuřáci výrazně převažují - což není případ ČR. Čili zákaz kouření na restaurace prostě buď nemá žádný statisticky významný negativní vliv, nebo je ten vliv pouze někdy, někde a ještě malý. Tento argument smraďochů momentálně stojí na vodě.

Druhý nejčastějěí argument jsou různé variace na "bez daní z tabáku by stát přišel o plno peněz a musel by zvýšit daně za něco jiného, jinak by přišel na mizinu". To už je závažnější - a smutný - fakt, že z tabákového průmyslu do státní pokladny obrovské množství peněz a výdaje na léčbu nemocí způsobených kouřením kuřáci laskavě kompenzují státu tím, že většinou nepobírají příliš dlouho důchod - když se ho vůbec dožijí.

Čili na tomto názoru možná něco je. Vyhledávací fráze "smoking ban tobacco sales" skutečně najde odkazy ukazující až 15% pokles prodeje tabákových výrobků po zákazu kouření ve veřejných prostorách. Žádnou vědeckou studii jsem nenašel, takže garantujme tomuto argumentu pravdivost alespoň v principu. Podívejme se teď, jak se ten princip odráží v praxi.

Bohužel, nepodařilo se mi najít příslušná data, čili musím trochu vařit z vody. Pokud průměrný kuřák vykouří krabičku cigaret denně, tak při ceně ca. 70 Kč za krabičku vydá přibližně 2.100,- Kč měsíčně za cigarety - čili asi desetinu průměrné mzdy. Takže odhadem třetina populace vydá desetinu své mzdy za cigarety. Z celkového obratu peněz v populaci se tak přibližně 3% točí kolem cigaret a zbytek se točí kolem jiných věcí. A z těchto 3% jdou jen přibližně tři čtvrtiny do státní pokladny ve formě spotřební daně a DPH. Čili stěží argument pro zkrachování státu, zejména vezmou-li se v potaz pozitiva zákazu, jako zvýšená efektivita na pracovištích, snížená nemocnost atp. I pokud se ve svých odhadech mýlím o 100%, pořád ještě příjem státu z prodeje tabáku nečiní více než nějakých 5%, což je maximální možné poškození státu v případě, že by příjmy státní pokladny tvořily výlučně spotřební daň a DPH a zákaz by vedl k úplnému kolapsu prodeje tabákových výrobků, což pochopitelně není a nebude ten případ. Nejhorší nalezený pokles tržeb byl 15%, čili reálně očekávaný pokles příjmu ze spotřební daně a DPH by těžko překročil úhrnně 0,75% (15% z 5%). Takže si dovolím ten luxus tento argument smraďochů považovat za nesmyslný, a dokud mi nebudou prezentována nějaká fakta, budu vycházet z premisy, že stát se bez tabákového průmyslu obejde maximálně s nějakými menšími dočasnými problémy.

Ačkoliv nejsem příznivce regulace čehokoliv formou zákazů, v případě kuřáků zastávám výjimku. Akceptuji a respektuji právo každého jedince nakládat se svým tělem a zdravím jak se mu zlíbí (pokud je schopen a ochoten za to nést následky a nespoléhat se s řešením svých problémů vzniklých z vlastní nezodpovědnosti na solidaritu společnosti). Nicméně kouření je zlozvyk narušující zásadu "svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého". Nelze prostě kouřit na veřejnosti a nesmrdět tím pod nos ostatním.


Takže závěrem všem smraďochům - jděte se svým milovaným zlozvykem tam, kam slunce nesvítí. Ten váš "koníček" není tak ekonomicky důležitý, jak byste si rádi mysleli. A já zůstávám nepřesvědčen, že z něj vzchází vůbec něco dobrého.

 Zdroje:
Vystavil v Komentáře: 0
Štítky:
Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)