Bohužel ne každý ten hlas umí používat a tak je celý internet prošpikován logickými klamy (slovní spojení "logický klam", použité na české wikipeidi, bohužel nevystihuje významovou podstatu anglického originálu "logical fallacy", neboť slovo "fallacy" má několik významů samo o sobě, proto budu toto slovní spojení kdykoliv po libosti upravovat a měnit).
Jednou z nejpoužívanějších chybných forem argumentace je
argumentum ad hominem.
Wikipedie nám říká, že ad hominem je "Útok na člověka či na lidský produkt", což ovšem samo o sobě nestačí na vysvětlení toho, proč se jedná o logický klam a tudíž neplatný argument. Ad hominem podle této definice je i urážka či zpochybnění věrohodnosti.
Nejlépe to vysvětlí příklady odpovědí na tvrzení "Kouření neškodí zdravý, tato má studie to potvrzuje.":
- "Říká pitomec, který neví, že ve slově zdraví se píše měkké i po v." je logickým klamem, neboť nijak neoslovuje obsah ani věrohodnost argumentu a pouze napadá autora výroku kvůli chybě nesouvisející s diskutovaným tématem.
- "Nepoužils dvakrát slepý test a navíc máš ve studii početní chyby, pitomče." není logickým klamem, nýbrž pouhou urážkou, neboť současně uvádí protiargument.
- "Nevěřím studii financované výrobcem tabáku, pitomče." není logickým klamem, nýbrž poukázáním na možnost střetu zájmů na straně argumentujícího - striktně vzato se ovšem nejedná ani o protiargument a debatu nikam neposouvá.
Mezi zjevné ad hominem patří otevřené použití pejorativních termínů. Snad nejůsměvnější - a intelektuálně nejubožejší - jsou útoky na něčí sexuální orientaci. Je stále ještě mnoho lidí, kteří za univerzální "protiargument" považují nařčení z homosexuality či nedostatečného sexuálního vyžití ("Najdi si přítelkyni." či "Ty buzno, co to kecáš za blbosti.").
Skryté ad hominem už vyžadují trochu více inteligence, neboť útok na osobu je maskován ironií a sarkasmem. Tento druh ad hominem bývá čitelný většinou pouze v kontextu konkrétní debaty. Může se jednat i o dosti elaborované texty, kde dohrabat se k jádru pudla může být docela obtížné.
Proč lidé vlastně ad hominem vůbec používají?
I ve formě uvedené v příkladech 2 a 3, kdy se nejedná o logicky chybný argument, je útok na osobu z informačního hlediska obsolentní, debatu nikam neposouvá a buď povede k flame war, hádce, bitce nebo k ukončení debaty jednou či druhou stranou.
Jeden z důvodů, jež bych si osobně tipnul, je, že je lidem tak nějak vrozený. Koneckonců je to jeden z argumentů nejčastěji používaných na pískovištích a ve školce. Souvisí to částečně s lidskou tendencí identifikovat se s nějakou skupinou a považovat jedince mimo tuto skupinu za automaticky méně věrohodné. Tato tendence má v dětství silnou pozitivní zpětnou vazbu a přenáší se do dospělosti. Toto vysvětluje například tak časté používání nařčení z homosexuality ve snaze někoho zdiskreditovat v dnešní heteronormativní společnosti. Ad hominem v těchto případech je projevem debatní impotence a vypovídá o psychické nevyzrálosti a intelektuální nedostatečnosti.
Dalším z důvodů je prostá frustrace ze srážky s (domělým nebo skutečným) blbcem. To se týká zejména ad hominem kombinovaných s nebo následujících po argumentu (příklad 2). Ad hominem v těchto případech bývá odpovědí na jeden nebo i sérii vadných argumentů. Může tak být vyjádřením prostého vyčerpání a je projevem nechuti k další komunikaci a snahy nikam nevedoucí debatu ukončit.
Třetím důvodem může být ukazování (skutečné nebo domělé) intelektuální nadřazenosti v debatě s méně zkušeným či argumentačně vybaveným diskutérem (a to ať už oponujícím či souhlasícím). Ad hominem v těchto případech je ekvivalentem gorilího bušení se v hruď.
Každopádně do debaty, jejímž cílem je dobrat se nějakého závěru a něco se dozvědět či nějaké vědomosti předat, ad hominem nepatří v žádné ze svých podob. A není ničí dobrou vizitkou jimi debatu začínat.
Žádné komentáře:
Okomentovat