Ynžynýři žijou dýl?

Vloni jsem poprvé v životě nějak výrazněji zaregistroval The Darwin Awards, udělované ročně těm jedincům, kteří ochudili gene pool Homo sapiens tím, že se vyselektovali (=zabili) vlastní blbostí. Ačkoliv samozřejmě se jedná o ve své podstatě bulvární mediální záležitost s primárním účelem zábavy - nic nepotěší tak, jako blbost jiného ("hahaha, to je debil, to by se mě stát nemohlo"), už tenkráte jsem hledal, jak moc lze některým příběhům věřit a pochopitelně jsem zjistil, že některé jsou čistě smyšlené, ale některé, byť stejně šílené na pohled, jsou naopak skutečné.

Cena je pochopitelně pojmenovaná po Charlesi Darwinovi, který jako první postuloval evoluční teorii formou přirozeného výběru. Otázkou ovšem bylo a je, jak moc přírodní výběr fungoval (a funguje) ve vztahu k lidské inteligenci.

Základní hypotézy vývoje lidské inteligence jsou v principu dvě:

1. Přirozený výběr přežití nejschopnějších - vychází z premisy, že inteligentní jedinci byli a jsou schopni snáze a kvalitněji přežít a proto v konečném důsledku předat své geny další generaci.
2. Pohlavní výběr - inteligentnější jedinci měli tendenci být přitažlivější pro druhé pohlaví a proto měli více potomků.

Obě hypotézy mají svá pro a proti. První vysvětluje lépe způsob, jakým lidstvo přežívá ve své unikátní ekologické nice - totiž úpravu ekosystému k obrazu svému. Druhá vysvětluje lépe rychlost evoluce lidského mozku, který se slovy evolučního biologa Richarda Dawkinse v jeho sérii přednášek Growing up in the universe "nafoukl rychle (z evolučního hlediska) jako balón" - pozorování ukazují, že sexuální výběr je schopen mnohdy fungovat rychleji než přirozený výběr, a vybranou charakteristiku dokáže dovést až za hranici její čistě oportunistické užitnosti (nejmarkantnějším příkladem je paví ocas, který v důsledku sexuálního výběru zcela ztratil svou původní funkci a v rámci přirozeného výběru dokonce představuje hendikep).

Protože jsem zvídavý človíček, vždy mne zajímalo, která z těchto dvou hypotéz má blíže pravdě a zda to funguje dodnes - tzn. zda přírodní výběr s inteligencí coby selekčním faktorem ještě funguje nebo spíše donedávna fungoval. A dnes jsem poprvé - a zcela nechtěně, hledal jsem data k úplně jinému tématu - narazil na vědeckou studii, jež dle mého názoru podporuje - byť slabě - hypotézu 1.

Jedná se o studii "IQ v časné dospělosti, socioekonomická pozice a úmrtnost v důsledku nechtěného zranění ve středním věku: statistická studie více než 1 milionu Švédských mužů".

Potud, pokud jsem byl schopen na zběžné čtení článek pochopit, byla nalezena významná negativní korelace mezi výší IQ a pravděpodobností úmrtí v důsledku nechtěného zranění jako autonehoda, utopení, pád z výšky či otrava před dosažením 45 roku věku (u autonehod byla korelace ovšem slabší, protože tam opět do role vstupují vnější faktory - v autonehodě zapříčiněné blbcem mohou umřít - a umírají - i nevinní lidé). Protože se jedná o statistický výzkum, článek neříká žádné jasné příčiny pro tento jev,ač jsou lehce naznačeny různé hypotézy pro mechanismy vedoucí k tomuto výsledku, nicméně, jedno je řečeno poměrně jasně - všechny typy úrazů a úmrtí v jejich důsledků se vyskytují napříč celým spektrem IQ, čili není žádná magická hranice IQ, která by člověka chránila před vším zlem, a ani není úmrtí v důsledku úrazu automaticky známkou blbosti. Současně tato negativní korelace zůstane patrná i v případě, že se vezme v potaz socioekonomický faktor (i.e. to, že méně inteligentní lidé dělají rizikovější povolání nemá na výsledek výrazný vliv).

Co to ovšem může znamenat z evolučního hlediska - a zde otevřeně přiznávám už spekuluji sám na vlastní triko - je, že v schopnost inteligentních lidí lépe vyhodnocovat rizika, poučit se z chyb svých i cizích a reagovat na ně mohla znamenat ještě do nedávna významné plus pro jejich přežití. Vezmeme-li v potaz současnou nepoměrně lepší zdravotní péči, je nepochybné, že tento selekční tlak na evoluci lidské inteligence je v posledních ca 100 letech značně snížen, nicméně tuto studii lze považovat za důkaz toho, že není eliminován.

Vezme-li se současně v potaz jiná studie ukazující negativní korelaci mezi sebevraždami a inteligencí (zejména schopností logicky uvažovat) jsem dočasně přesvědčen, že hypotéza 1 je blíže realitě a že evoluce lidské inteligence ještě neskončila. Pokud nezničíme planetu i sebe, kdo ví, kam až se může lidstvo vyšplhat.

Zdroje:

• IQ in Early Adulthood, Socioeconomic Position, and Unintentional Injury Mortality by Middle Age: A Cohort Study of More Than 1 Million Swedish MenG. David Batty, Catharine R. Gale, Per Tynelius, Ian J. Deary, and Finn Rasmussen Am J Epidemiol. 2009 March 1; 169(5): 606–615.Published online 2009 January 15.
• Low intelligence test scores in 18 year old men and risk of suicide: cohort study.Gunnell D, Magnusson PK, Rasmussen F.Department of Social Medicine, University of Bristol, Bristol BS8 2PR.BMJ. 2005 Jan 22;330(7484):167. Epub 2004 Dec 22.