úterý 12. dubna 2011

Fukushima? Jsou horší věci.

V souvislosti s přetrvávajícími problémy v elektrárně Fukushima jsem se rozhodl zveřejnit lehce upravenou verzi e-mailu, který jsem před nedávnem poslal některým svým známým. Je to psáno čistě z hlavy. Bylo by sice možné ke všem tvrzením dohledat data a odkazy, ale bylo by to nesmírně časově náročné, a tak ponechávám na čtenářích, zda mým tvrzením budou věřit a nebo si je budou chtít ověřit. Pokud by někdo některé konkrétní tvrzení zpochybnil, zkusím vyškrábnout někde dost času k dohledání zdrojů.

U nás v žádném případě nemá význam podléhat panice:
  1. Přežili jsme Černobyl. A tam byl průser horší a skutečný stav věcí se na rozdíl Fukushimy zatajoval i před místními obyvateli. Nebyla žádná prevence, evakuace byla pozdě a nedostatečná.
  2. I Černobyl napáchal menší škody na lidských životech, způsobil méně rakoviny, vypustil dlouhodobě méně radioaktivních izotopů a poškodil trvale menší plochu krajiny celosvětově, než uhelné elektrárny jenom v Evropě.
  3.  I když se sečtou všechny škody Černobylu, Fukushimy a Three Mile Islandu, pořád ještě je jaderná energie nejekologičtější, nejekonomičtější a zabije nejméně lidí v poměru na Megawathodinu. Přičemž absolutně bezpečný zdroj čehokoliv neexistuje, všechno s sebou nese určitou míru rizika.
  4. U nás můžeme v nejhorším případě dostat z Fukushimy asi takové ozáření, jako kdybyste letěli párkrát letadlem do USA a zpět. Ani v absolutně nejhorším případě nikdo tady prostě nemůže dostat dávku přesahující povolený hygienický limit pro (létání letadlem, práci v JE, práci u rentgenu atd. kde všude se to sleduje a lidi pracují s dozimetrem).
  5. Radioaktivita se coby nebezpečí přeceňuje. Koncentrace radioaktivních izotopů i ozáření klesají kvadraticky se vzdálenosti od zdroje (tzn. zdvojnásobí-li se vzdálenost, radiace/koncentrace se zmenší na čtvrtinu). V bezprostředním okolí Fukushimy možná v nejhorším případě fakt tráva neporoste - ačkoliv to je značně nepravděpodobné, v Černobylu se flóře i fauně daří líp než předtím - ale my žijeme na druhém konci planety.
  6. To, že ta elektrárna přežila zemětřesení 5 až 10 krát vyšší, než na co byla stavěná, ačkoliv byla stará a údajně se při její kontrole mhouřily oči, a skončilo to jenom takovýmhle průšvihem, je spíše pozitivní zpráva. Přál bych si, aby podobně bezpečné byly i naše severočeské chemičky - protože kdyby někde uniklo větší množství formaldehydu/benzolu/benzenu/fenylu/acetaldehydu/atakdálidu/atakpodbnělidu/hafochemikáliidu, tak to může být průser ekvivalentní, ne-li větší. Jsou to rovněž karcinogenní a teratogenní látky a některé z nich je extrémně těžké z půdy/vody odstranit. A tipl bych, opět, že celosvětově drobné havárie a nedodržování předpisů v chemičkách napáchá více škody na lidech i na přírodě, než ty zatím tři velké jaderné průšvihy. Jenže to není tolik vidět, protože jaderný průser je jeden velký za dvacet let, ale tyhle drobné chemické jsou po kapičkách prakticky denně.
  7. Vzpomínáte na Maďarsko v loni? Desítky mrtvých přes noc, celá obec neobyvatelná, hektary půdy znehodnocené, desítky kilometrů povodí Dunaje otrávené a vidíte lidi protestovat proti hliníkárnám? Nevidíte.
  8. V jaderné elektrárně nemůže dojít k jadernému výbuchu. Prostě nemůže, není to fyzikálně možné. Může maximálně dojít k chemickému (výbuch vodíku) či termickému (přehřátá pára) výbuchu, který do okolí rozptýlí radioaktivní palivo a ozářené vnitřní části reaktoru.
  9. V 50 až 70 letech se v USA a v SSSR provedlo na sta testů jaderných zbraní pod širým nebem, z nichž snad každý byl horší než celá Fukushima.
  10. V Hirošimě žije více lidí než v Praze. Únik radioaktivity neznamená automaticky, že se někde nebude na věky věků dát žít.
V souvislosti s nynějším požárem chemičky v Chropyni mohu alespoň jeden bod - 6 - podložit velmi snadno alespoň nějakým faktem bez velkého hledání. Sice se na rozdíl od Fukushimy evakuovaly "jen" tři ulice a ne třicetikilometrový okruh, ale co v dýmu z toho požáru uniklo za svinstvo, jak daleko to poputuje a kde to způsobí rakovinu nikdo nemůže ani přibližně odhadnout. A srovnal-li by se poměr vzniklé škody k užitku, který za svého provozu lidem přinesly Fukushimská elektrárna a Chropyňská chemička, nepochybuji, že by chemička obsadila smutné první místo s vyšším poměrem škoda/užitek.

Panikařit kvůli Fukushimě, zakazovat jaderné elektrárny a stávkovat proti nim protože jsou "nebezpečné" je prostě absurdní. Neustále zvyšovat bezpečnost všech provozů, bojovat proti obcházení bezpečnostních předpisů a poučit se z historie je dobrá věc. Ale soustředit se na jadernou energii a dělat z ní strašáka století kvůli pár průšvihům - byť velkým - je jednosuše hloupé.

5 komentářů:

  1. Jádro pudla je úplně jinde.
    To, že jsou horší věci, než Fukušima, neznamená, že Fukušima není dalším vážným varováním a že bychom ji měli tady u nás v Evropě "odmávnout", jako něco nedůležitého a nepodstatného, protože přece …. „jsou horší věci“.

    Jaderná energetika je sice v současném světě pořád nezastupitelná, ale zároveň je také velkou hrozbou a doslova nutným zlem. Souhlasím sice s tím, že svět je plný nebezpečí a že „bezpečný zdroj čehokoliv neexistuje“, ale je otázkou, zda zvyšování míry nebezpečí ve světě právě jadernou energetikou v silně urbanizovaných oblastech je to pravé ořechové, protože riziko s tím spojené je zde velmi vysoké.
    Černobyl byla lidská chyba a nezodpovědnost, zatímco Fukušima je „vis maior“, a stalo se tak i přes veškerou možnou lidskou snahu pokud možno počítat se vším a jakákoli možná poškození jaderné elektrárny vlivem zemětřesení eliminovat. To je asi v těchto dvou případech jediný rozdíl, což ale bohužel vůbec není to podstatné. Podstatné je, že (ať již z jakýchkoli příčin – příště to může být teroristický útok či válečný akt, nebo opět nějaká lidská chyba) nelze u jaderných elektráren takovou „špinavou havárii“ s masívním únikem radioaktivních látek vyloučit a následky potom bývají fatální. A o tom to je (nikoli tedy o tom, že dobře fungující jaderná elektrárna je pro životní prostředí mnohem čistším a nezatěžujícím provozem, než třeba ty uhelné !).
    Potenciální nebezpečí každé jaderné elektrárny proto spočívá hlavně a především v jejím umístění. Pokud je postavená v silně urbanizované lokalitě, pak je to prostě špatně. Skoro bych řekl, že ve střední a západní Evropě nejsou místa, kde by riziko umístění jaderné elektrárny bylo malé a kde by se jaderné elektrárny mohly bez obav umísťovat. Třeba Rakušané jsou alergičtí na náš Temelín a považují ho za potenciální hrozbu hlavně proto, že mají pocit, že „je moc blízko“. A vzhledem k převládajícím prouděním vzduchu v tom mají nepochybně pravdu ….

    Jinak si myslím, že se jak u nás, tak ani v Německu snad žádná velká „Fukušimská panika“ nekoná (faktem je, že Japonsko je od nás tak daleko, že se nemáme opravdu absolutně čeho z této strany a havárie obávat). Spíše jsou díky Fukušimě opět silně akcentované a zvednuté ty obavy, které jsem popsal.

    A i kdyby někdo snad chtěl nějaké hloupé panice v dané souvislosti podlehnout, určitě by ho od toho neodradily takové irelevantní „argumenty“, jaké jsou napsané v úvodním článku tohoto blogu.
    Například :
    Ad1) To, že jsme „přežili Černobyl“ přece není v žádném relevantním vztahu k tomu, že bychom měli Fukušimskou tragédii jakkoli bagatelizovat (jakoby například nárůst rakoviny štítné žlázy a další dopady Černobylu u nás nebyly vůbec podstatné), protože pokud se něco podělá třeba v Temelíně, tak bude skutečně zle i u nás. Kromě toho „průser Fukušima“ už je v mnohém hodnocen minimálně stejně jako „průser Černobyl“ – viz. např. : http://denikreferendum.cz/clanek/9750-fukusima-uz-je-jako-cernobyl-nemecko-urychli-vystup-z-jadra
    Ad 2) Pseudoargument vzbuzující dojem, že cokoli pod několik desítek tisíc přímých obětí je vlastně nepodstatnou prkotinou a není třeba pražádné paniky. Používat statistiky pro bagatelizaci ohrožení zdraví a lidských životů je nepatřičné (přinejmenším).
    Ad 5) Nepřeceňuje se nic – existuje třeba taky něco jako rybolov a potravní řetězec. Spíš se tady podceňuje a o mnohém raději mlčí.
    Ad 7) Opět irelevantní argument. Nelze dost dobře srovnávat jednu špatně umístěnou a nedostatečně zabezpečenou nádrž sraček a jaderný reaktor.
    Ad 8 - 10) Jaderný výbuch je menším problémem, než jakýkoli jiný nejaderný výbuch, při kterém se do okolí vyvalí obrovské množství silně radioaktivních látek z reaktoru a jeho chlazení (přirovnáváno k výbuchu tzv. „špinavé bomby“).

    Co se týká Chropyně, tak tam nešlo ani tak o chemii, jak o požár plastů (což je v mnohém ještě horší). Momentálně tam v okolí mají nařízeno vybít domácí chovy slepic a jejich vejce naházet do bioodpadků ….

    OdpovědětVymazat
  2. Pokud článek snad vyvolal dojem, že Fukushimu bagatelizuji, tak nebyl pochopen. Osobně je mi záhadou, jak může být vnímán jako "odmávnutí problému".

    K výhradám:
    Teroristický akt směřovaný na chemičky či například přehradní nádrže má stejný potenciál zabít jedním vrzem taky hodně lidí a napáchat obrovské škody. To je argument pro eliminaci terorismu a stavění čehokoliv - nejen jaderných elektráren - aby teroristický útok nebyl jednoduchý. Není to argument pro eliminaci momentálně nejekologičtějšího a nejekonomičtějšího zdroje elektřiny.

    1) Nic nebagatelizuji. Pouze uvádím - faktograficky dosud správně - že Černobylská katastrofa byla horší. Alespoň ještě dnes ráno byl únik radiace z Fukushimy přibližně desetina toho Černobylského.

    2) Nejedná se o pseudoargument, dokonce ani o argument, nýbrž o konstatování faktu, že výroba elektřiny ničí životní prostředí - velké kusy životního prostředí - a zabíjí lidi - hodně lidí. Nic nebagatelizuji.

    5) Potravní řetězec se vztahuje i na havárie chemiček, hliníkáren atd. atp. A na například dioxinem kontaminované krmivo prasat. Nicméně máme znalosti o tom, jaké věci se v potravním řetězci hromadí a kde, a lze se podle toho teď zařídit. Radiace je v tomho ohledu někdy dokonce menší problém než chemikálie.

    Například tebou zmiňovaný radioaktivní jód má poločas rozpadu 8 dní. Takže za pár týdnů bude efektivně z ekosystému pryč. Pokud lidé v Japonsku nyní saturují štítnou žlázu jodovými tabletkami, nemají se čeho bát. A protože v rámci prevence dostali jodové tabletky, lze odůvodněně předpokládat, že tam bude mnohem méně problémů se štítnou žlázou než bylo v USA v padesátých - sedmdesátých letech kvůli jaderným testům.

    Opět, na rozdíl od Černobylu se o problému ví, netají se, a řeší se.

    U nás radioaktivní cokoliv z Fukushimy ovšem nemůže způsobit problémy ani omylem.

    7) Nesrovnával jsem jednu nádrž sraček a jaderný reaktor. Poukazoval jsem pouze na to, že relativně drobné i větší průšvihy se stávají pořád a stojí ročně mnohem více životů a zničí mnohem více... ale to už se opakuji.

    8-10) S ohledem na nedokonalost prvních jaderných pum došlo k rozštěpení velmi malého množství uranu a zbytek byl jednoduše rozptýlen do okolí ve formě jemného prášku. De facto šlo o "špinavé bomby".

    Ad Chropyně - takových nehod se stává na světě plno, akorát se o nich dozvíme jen když ste stanou někde poblíž.

    Což ostatně byla pointa článku. Já nepochybuji ani nezpochybňuji, že Fukushima je velký průšvih Fukushimská nehoda by se neměla podceňovat, a v žádném případě bagatelizovat. Ano, je třeba hledat alternativní zdroje energie - ale ty mají také svá rizika a ta rovněž není vhodné podceňovat. Je třeba se podívat na vše s chladnou hlavou a sečíst všechna pro a proti u všech zdrojů energie a na základě těchto výsledků se rozhodovat.

    A to je moje stanovisko - neztrácet perspektivu a nepřehlížet kvůli jednomu velkému problému hafo malých, které ale ve své sumě jsou mnohem větší. Je třeba řešit všechny problémy, velké i malé, a ne kvůli jednomu dočasnému velkému problému teď udělat špatné rozhodnutí a tak si zadělat na milion malých dlouhodobých problémů zítra.

    OdpovědětVymazat
  3. Souhlasím.

    Jen bych ještě (k tomu "neztrácení perspektivy") doplnil trochu jiné další hledisko k dokreslení toho, proč jsem napsal, že si nemyslím, že je současná jaderná energetika „to pravé ořechové“ - tedy další důvod k tomu, proč mám pochopení pro odpůrce současné jaderné energetiky.

    Jde o to, že i bez jakýchkoli rizik havárií (a všemožných průserů) nemá současná jaderná energetika příliš valnou perspektivu a v podstatě jediné, co po ní v poměrně velmi blízké budoucnosti zbude, jsou nesmírné a velmi nákladné problémy spojené s její nezávadnou likvidací (zde již bez jakéhokoli přínosu či kladného efektu).

    Vím, že nemáš rád „tapetování rozsáhlými citacemi“ z jiných zdrojů, a tak v této souvislosti se pokusím držet na uzdě a odkážu jen na jeden článek, který považuji za velmi zdařilý a dost výmluvný :
    http://blisty.cz/art/50594.html

    Z jeho obsahu zde vybírám jen to nejzákladnější relevantní minimum :

    - Známé světové zásoby uranových rud odpovídají nanejvýš 2 miliónům tun uranu, což při současné spotřebě a s přihlédnutím k potřebám nově budovaných reaktorů představuje zásobu na max. 30 let.
    - Teoreticky a za předpokladu úplného jaderného odzbrojení by světové vojenské zásoby štěpných materiálů mohly zajistit plný provoz současných reaktorů po dobu 8 let. (Ovšem to je nereálný předpoklad.)
    - Lze proto přepokládat, že po r. 2013 nastane akutní nedostatek druhotných zásob štěpných materiálů pro energetické využití ...... a dá se spíše očekávat, že především země s vysokým podílem jaderné energetiky a zároveň 100% závislostí na dovozu štěpných materiálů se v krátké době mohou dostat do kritické situace. To by se mohlo týkat hlavně Japonska a evropských zemí OECD.

    (Závěr) - Snahy (zatím spíše jen verbálně vyjadřované) učinit z jaderné energetiky obor, který zachrání lidstvo před nutností zcela reorganizovat společnost v důsledku ubývání fosilních paliv, jsou předem určeny k nezdaru.
    (Konec citací)

    Jedná se totiž o velmi vážná fakta a o natolik blízký časový horizont, že se sice možná už přímo nedotýká mě, ale zcela určitě se přímo dotkne života mých dětí. A je-li současná jaderná energetika jen "riskantní slepou uličkou", pomocí které si současná civilizace zabezpečuje existenci jen na max. 30 příštích let, pak se o žádnou "dobrou perspektivu" nejedná.

    OdpovědětVymazat
  4. I "slepá ulička" může být užitečná. Konkrétně v případě JE nám může pomoci překonat období, kdy další výroba energie z fosilních paliv bude ekonomicky a ekologicky neúnosná, ale alternativní zdroje ještě nebudou dostatečně rozšířené a technologicky na výši, aby je nahradily.

    OdpovědětVymazat
  5. Ano, to je sice pravda, ale současně nejspíš bude také platit, že z této slepé uličky budeme v blízké budoucnosti "vylézat po čtyřech a s holou prdelí" a tlouct se přitom do čela - proč jsme do ní vůbec lezli. (Zejména proto, že budeme mít na krku nezávadnou likvidaci těchto elektráren v ceně rovnající se jejich postavení)

    Tady :
    http://www.novinky.cz/ekonomika/230934-nemecko-chce-zavrit-vsechny-jaderne-elektrarny-do-roku-2022.html
    je v dané souvislosti dnešní zajímavá zpráva o tom, že Německo chce nejpozději do roku 2022 zavřít všechny své jaderné elektrárny. To nebude jen na základě nějaké "post Fukušimské hysterie", ale za tím určitě bude i tvrdý ekonomický a praktický kalkul v souvislosti s tím, co jsem výše nakousl - tedy s omezenými světovými zdroji uranu. Aspoň si to myslím ....

    V každém případě, jestli to dokáží, tak klobouk dolů !

    OdpovědětVymazat