Dnes se ten výraz používá částečně pro lidi, kteří zastávají nepopulární stanovisko, nebo pro lidi, kteří v debatě hájí stanovisko, jež nevyhnutelně nezastávají. Ve výuce rétoriky/argumentace si takovou funkci dokáži představit jako smysluplnou, neboť umožňuje tříbit argumenty. Bohužel je to i určitá forma trollování rozšířená na interfernetu, na niž jsem alergický. Je obtížné oddělit zrno od plev a zjistit, kdo oponuje z důvodů oprávněného nesouhlasu, a kdo z toho má jenom bžundu.
To je jenom taková malá fsufka. Debatu u předchozího článku jsem četl celou, i když jsem záhy přestal reagovat, neb to považuji za zbytečné. V komentářích je tam hodně odkazů na další stránky, které v mém prvním článku nebyly zohledněny, protože jsem je v té době ještě neznal. Nicméně ať se na to dívám z kterékoliv strany a převracím to kolikrát chci, stále to vypadá, že soudce rozhodl bez toho, aby příslušná situace byla posouzena odborníky, což byl a je můj hlavní problém s tímto rozsudkem. Nebyli-li k posouzení vědeckého problému přizváni vědci, pak i když je rozsudek třebas perfektně legální, je stále špatný. Zejména je-li pravda to, co při důkladnějším nastudování této události naznačují jiné články - totiž že ono sporné prohlášení neřekl nikdy nikde žádný z šesti odsouzených vědců, ale řekl jej (na tlak politiků) předseda komise.
Co se pravděpodobností zemětřesení atp. týče, k tomu se možná někdy vyjádřím detailněji jindy, přednostně asi až bude na mém blogu dost informací ze základů statistiky na to, abych si mohl být jist, že to bude pochopeno. Což bude s mým tempem psaní někdy na Svatého Dyndy, nebo možná až vykvetou hrábě.
K následujícímu:
While 50% of major earthquakes are preceded by foreshocks, only about 5-10% of small earthquakes turn out to be foreshocks, leading to false warnings.I kdyby tento citát z wikipedie znamenal pravděpodobnost 1/10 až 1/20 vzniku velkého zemětřesení (což nemusí být nutně pravda, není-li známa kauzální propojenost mezi silnými a slabými zemětřeseními, může jít o pouhou propagaci tzv. hráčského klamu), tak je to pravděpodobnost značně malá, na samé hraně toho, co se považuje za statisticky signifikantní. A statisticky signifikantní stále ještě neznamená prakticky použitelné pro konkrétní případy - protože 10 až 20 planých poplachů na jeden jediný správný by představovalo obrovskou ekonomickoku zátěž, kterou je nutné rovněž vzít v potaz, a takovýto poměr planých poplachů k oprávněným by velmi brzy vedl k desenzitivizaci lidí. Lidé jsou prostě takoví.
Ještě k jedné věci bych se ale rád vypeckoval, protože se objevuje v komentářích na mém i jiných webech. Tou věcí je konkrétně přesouvání viny za nepochopení vědeckých poznatků na vědce. To je totiž logický klam, jelikož tam neexistuje žádná kauzální a logická spojitost. Protože zatímco je povinností pedagoga snažit se diskutovanou/vysvětlovanou věc co nejvíce smysluplně zjednodušit/přizpůsobit své audienci, je současně povinností audience se informovat a aktivně se snažit pochopit podávané informace. A dále i když obě strany komunikačního kanálu splní své povinnosti v procesu vzdělávání, stále jsou zde dva faktory, které tomu mohou hodit klacek pod nohy - normální rozložení inteligence v populaci, jež znamená, že určité procento lidí má velmi limitované schopnosti chápat cokoliv složitějšího, a pak čas, jež je nezbytnou ingrediencí ve vzdělávání kohokoliv o čemkoliv. Veřejnost, jež se snaží teď své mrtvé přišpendlit na svědomí šesti vědcům (potažmo vědecké komunitě), si za ty mrtvé z tohoto hlediska může minimálně z části sama. Když někdo žije v seismicky aktivní oblasti, měl by se o danou problematiku alespoň rudimentárně zajímat sám od dětství, a ne čekat, že ho bude pořád někdo vodit za ručičku.
Jasný, černobílý viník v tomto případě prostě neexistuje a je chybou jej hledat. Neviděl jsem žádné informace svědčící o opaku.
