Děti nemohou dělat politiku!

Nadpis článku je shrnutím obsahu reakce Miroslava Štěpána na studentské protesty v roce 1989. Nejedná se o doslovný citát nýbrž o sumarizaci obsahu jeho výroku tak, jak si jej pamatuji.

Štěpánova reakce tehdy byla ukázkovým příkladem toho, jak na kritiku reaguje zkostnatělý politik zaslepený loayalitou ke straně a vlastnímu prospěchu (který byl úzce provázán se stranou) a ideologii, která prostě nesmí přiznat chybu a že způsobila objektivně špatné věci. Ukázkové strkání hlavy do písku a předstírání, že žádný skutečný problém jejž je třeba vyřešit neexistuje a ta mládež je jenom banda neukázněných spratků.

A historie se opakuje.


Důvody, proč se pro mě české pravicové strany staly za posledních dvacet let nevolitelné, jsou zejména dva.

První je jejich neustálé podloudní propagování pošahaných náboženských názorů. Jako když Václav Klaus coby prezident měl coby hradního mluvčího kreacionistu. Nebo když ODS propagovala Nečase jako vzorného "křesťana a otce rodiny"(hehheh, to moc nezafungovalo). A když TOP09 udělala z církevních restitucí největší rozkrádačku státního majetku od dob privatizace atd. atp.

Druhý je jejich neustálé a eskalující popírání vědy. Ještě před pár lety bylo možné popírače globálního oteplování v Čechách jakžtakž omlouvat, když člověk opravdu chtěl. Koneckonců u nás se jeho následky nijak zvlášť negativně neprojevily. Ale po třech letech kdy padají teplotní rekordy, třech letech abnormálního sucha v důsledku něhož vysychají studny a umírají vestoje hektary lesů, popírání globálního otepování už je neomluvitelné i u nás. Vědecký konsensus byl jasný už po desetiletí, ale teď už vidíme, že něco není v pořádku, na vlastní oči. A přesto české pravicové strany následují "vzor" těch západních a strkají hlavu do písku.

Výroky pánů Babiše, Kalouska, Klause a Zemana (a dalších) na adresu Grety Thunberg a mladých lidí bojujících za svou budoucnost mají ultimátně stejný původ a důvod jako Štěpánova ad hominem před třiceti lety - výkřiky zkostnatělých starých páprdů, kteří nechtějí vidět smutnou realitu. Je to výraz loajality k politické ideologii, která se tvrdolavě odmítá přizpůsobit nové realitě a odmítá akceptovat, že součaný klimatický průser je jejím výsledkem.

A onou pomyslnou perličkou na tomto dortu hlouposti je pokrytectví jejich útoků- před třiceti lety to byla mládež kdo katapultoval tyto lidi k moci.

Mladí lidé musí dělat politiku. Jenom oni mají totiž sílu změnit věci k lepšímu a nejsou ještě zaslepeni mocí a prospěchářstvím.

Dočasně zavřeno.

Tak jsem si uvědomil, že na blog nemám ani moc náladu protože nemám v podstatě žádnou audienci. Dočasně jsem slíbil ovšem pomoci na jiném blogu a tam je ode mně každý den alespoň krátký příspěvek. Má to ovšem jeden háček - blog je anglický.

Pokud tedy umíte anglicky a máte zájem přečíst si něco ode mě, navštivte blog Affinity na FreeThoughtBlogs.

Kudla špičatá

Letošní rok nebyl zatím moc příznivý. Řekl jsem si, že začnu zase na blog psát, až dokončím určitou fázi rekonstrukce domu - a onu fázi se nedaří dokončit.

Nicméně nebyl jsem celý rok nečinný a ani se celý rok všechno nekazilo. Jedna z těch pár věcí, které se povedly, je konstrukce pásové brusky. Na jaře moje malá Narex bruska definitivně zdechla, když shořel současně rotor i stator motoru. Rozhodl jsem se tedy do toho praštit a zkusit si postavit pořádnou stolní pásovou brusku, abych mohl konečně začít znovu vyrábět nože. A povedlo se, bruska funguje.

Vzal jsem tedy před dvěma měsíci hromadu harampádí - starý zrezivělý a tupý pilník, hovězí kost, kterou jsem vyhrabal na zahradě ze země, dva kusy dřeva ze starého křesla, které jsem rozřezal na palivové dříví, panty ze starých dveří, pár starých, rezavých trubek, starý vratový šroub a železnou kuličku se závitem, jejíž původní účel mi je zcela neznám.

Když jsem začal brousit, neměl jsem žádnou představu co z toho vznikne - začal jsem prostě ubírat materiál až jsem se nakonec rozhodl vybrousit čepel dýky. Což jsem také udělal - je to oboustraně ostrá čepel, dlouhá přibližně 22 cm, s kosočtverečným profilem. Protože jsem se víceméně hlavně učil zacházet s novým strojem, výsledek není úplně symetrický a při detailnějším pohledu lze na čepeli najít plno drobnějších vad. Ale šlo mi hlavně o to naučit se zacházet s novým zařízením, a součástí učení bylo i pár věcí zkazit a následně se je pokoušet napravit.

Rukojeť jsem vysoustružil za pomocí vrtačkou poháněného soustruhu, který jsem si kdysi dávno (už před dvaceti lety) rovněž sám postavil. Nevím, co to je za dřevo, patrně buk. Každopádně po odsoustružení zašlého povrchu jsem odhalil světle zbarvené dřevo bez suků a barevných vad, které po nalakování lakem na lodě vypadá velmi pěkně. Skoro bych řekl, že nečekaně pěkně. Asi zbytky křesla nespálím ale zkusím naopak přesoustružit a přepracovat do nějakých lapačů prachu.

Hruška a záštita jsou sendvičová konstrukce z kosti a plechu z oněch starých pantů, přičmž jsem použil jak nýtování, tak epoxy. Bohužel než jsem přišel na to, jak správně udělat ztracené nýty, chvilku mi to trvalo. Takže zatímco na záštitě jsem zvládl hlavy nýtů zcela skrýt, na hrušce jsou trošku vidět. Výztuha v přední části rukojeti se ukázala nejvíce problematická, protože použitá trubka byla příliš rezavá a tudíž jsem ji na pár místech bohužel probrousil. Inu což, napusti jsem rez epoxy lepidlem a následně jsem výstuhu rovněž přelakoval, takže by to mělo vydržet.

 Poslední částí byla pochva, s tou už jsem  se ovšem až tak moc nepižlal. Prostě jsem rozřízl kus dřeva napůl, vydlabal dutinu pro čepel, slepil, nalakoval a přidělal kování. Přičemž jsem narazil znovu na problém s přiliš rezavou trubkou, ale což. Nebudu to prodávat ani nehodlám nikoho vraždit abych dostal publicitu v televizi. Naučil jsem se pár věcí, duševně jsem si odpočal při kreativní práci a coby výsledek mám velmi dobrý nůž na dopisy. Což je také asi tak jediné rozumné použití tohoto nože v praxi. Celkový výsledek je tak trochu kříženec dýky Fairbairn-Sykes a středověké terčové dýky.

Hloupé příklady táhnou

Tohle bude velmi krátké.

Dle mého názoru boháč, který chce udělat něco pro obyčejné lidi ve své zemi, k tomu nepotřebuje politickou moc. Má mnoho možností jak to udělat bez ní - například formou charitativních darů. Boháč, který na charitu nedává, nebo dává jenom v době, kdy to pro něj může přinést politické body, je automaticky podezřelý. Boháč, který trivializuje závažnost střetů zájmů, mnohem více.

To je pár z mnoha důvodů, proč jsem kdysi nevolil pro místního milionáře, jež před pár lety kandidoval do městské rady. A proč jsem nyní nevolil pro ANO. Jsem zvědav na příštích pár let v České republice. Uvidíme, jestli budu příjemně překvapen nebo ne.

Moje předpověď je, že sliby nesliby pro vyřešení skutečných problémů se bude dělat minimum, a hlavní investice síly bude ve směru "srovnat" daně (což prospívá především bohatým a vyčerpává státní pokladnu), zrušit různé daňové úlevy (ditto) a koncentrovat moc.

Mimochodem měl jsem potíže vybrat vůbec stranu, pro niž volit, protože nechápu, jak může nějakého vola napadnout, že mít v ústavě zakotvené právo vlastnit zbraň je dobrý nápad. A už vůbec nechápu, proč se tolik stran tohoto hovadského nápadu chytlo.

Možná chybně viním z toho špatnou znalost anglického jazyka v naší populaci. To podle mne bohužel vede k tomu, že většina lidí si zprávy ze zahraničí nemůže přečíst přímo a musí spoléhat na přefiltrované verze. Což v kombinaci s osobními filtry, jež má každý z nás, vede k smutné ignoraci o tom jak to skutečně chodí ve světě i mezi mnoha inteligentími lidmi. I když to vypadá paradoxně, není náhodou, že největší projevy xenofobie a islamofobie jsou v zemích kde je současně nejmenší relativní populace cizinců obecně, muslimů konkrétně  a nejmenší znalosti angličtiny.

Švih sem, švih tam...

Takže velikonoční pomlázka se zvrhla ve rvačku na nože. Inu, stupidní tradice musí někdy a někde nevyhnutelně vést ke stupidnímu výsledku.

Velikonoce jsou mi zcela cizí svátek. Kromě toho, že se jedná o další z pohanských svátků které si křesťané přisvojili, aby svou pohádku pohanům lépe prodali, má ten svátek u nás ještě jako pomyslnou ureální polevu na onom exkrementálním koláči pitomostí onu unikátní tradici mlácení ženských klackem.

Samozřejmě znám všechny výmluvy o údajném symbolismu onoho bití atd. atd. Všechno jsou to výmluvy.

Je to sexistická, násilnická tradice která degraduje ženy a z mužů dělá blbce. To, že tuto tradici u nás stále ještě mnoho lidí zastává a provozuje na tomto faktu nic nemění. Tlouct někoho klackem je špatné. Doopravdy i symbolicky.

Co se této záležitosti týče, výše uvedeou úvahu jsem učinil v předškolním věku, když jsem nechtěl bít maminku pomlázkou, a to ani symbolicky. Od té doby jsem už přes třicet let pomlázku do ruky nevzal a nevezmu. Jediné, co mne kdy na velikonoční tradici kdy bavilo, a co bych rád viděl pokračovat, je malování vajíček a kraslic. Ale tlouct ženské klackem? Děkuji, nechci. Nevidím pointu.

Jaro se blíží...

Dnes byly stromy okolo domu plné kraválu. Sýkorky tedy byly celozimním pravidelným hostem na krmítku a tak nebylo nijak extraordinérním zážitkem vidět jednoho tohohle mrňouse sedět na jasanové větvi a řvát z plna hrdla. Je neuvěřitelné, kolik kraválu může nadělat tak malý tvoreček.




Co už ale je známkou jara je přítomnost kvíčal a špačků. Ti asi zodpovídají za většinu toho kraválu. Kvíčaly přeci jeno měně kraválí a více provozují to, čemu se dá skutečně říkat "zpěv" i z lidské perspektivy.

Každopádně žiji a blog rovněž. Bohužel pouze v poslední době mne tak nenapadá nic o čem by se dalo psát, kromě politiky. A o té nepíšu z principu.

Pan preziden není korunovanej, pan prezident je...

... volený reprezentant státu. Ovšem obraz toho současného bych si coby občan tohoto státu pověsil na zeď pouze pod zárukou, že na něj budou srát mouchy.

Normálně o politice nepíši, ale tentokráte trochu musím. Nechci být jeden z těch, kdo nečinně přihlíželi zlu.

Je mi zle z našeho prezidenta, jeho předchůdce (a jeho syna). V USA vyhrál volby de facto fašista, vědomě rozdmychávající  nenávist  poukazováním na fiktivní problémy a usilující o vytvoření totalitního rasově čistého státu po vzoru Třetí Říše. Jeho příznivci v průběhu voleb hrozili ozbrojenou vzpourou v případě prohry a ozbrojení zastrašovali na některých volebních místech opozici, aby mu zajistili vítězství. A když nakonec volby vyhrál navzdory tomu, že si ho většina Američanů jako prezidenta nepřeje (díky anachronismu ve volebním systému z dob otrokářství), tak začali malovat po zdech hákové kříže, vyhrožovat násilím komukoliv kdo není bílý, heterosexuál, muž a konzervativec. První týden po jeho zvolení bylo v USA stejně nenávistných útoků proti menšinám, jako předtím za kvartál.

A celá řada českých prominentních figur, včetně hlavy státu současné a bývalé, neumí nic lepšího než vyzdvihovat jeho imaginární kvality. A někteří komentátoři na Novinkách si k tomu ještě plivnou na lidi, kteří mají morální kuráž se tomuto monstru postavit a protestovat proti jeho pokusu zatáhnout USA (a s nimi celý svět) zpět o sto let. Představitelé národa, který byl jako první na mušce hitlerovského Německa, by si měli ze školy lépe pamatovat, jak to tenkrát bylo.

Největším pokrytectvím je ale vyzdvihování Trumpovy "politické nekorektnosti" a to zejména Zemanem.

Rád bych využil této příležitosti k vysvětlení toho, jak politickou korektnost a "boj" proti ní chápou burani, xenofobové a rasisti Zemanova typu. Pan Zeman už nám jednou dal  krásný příklad. Stejně tak jako jeden můj kolega, s nímž jsem měl před asi tak rokem následující konverzaci:
K: "Ta politická korektnost už mi leze na nervy. Člověk už ani nemůže říct slovo "negr"."
Ch: "Ale samozřejmě že můžeš říkat slovo negr, nikdo ti to přece nezakazuje. Akorát když ho budeš používat pro označování a ponižování/urážení černochů, tak budeš nazván rasistou. V čem je problém?"
K: variace na rybí píseň

Takzvaným rebelúm proti politické korektnosti strašně, strašně moc vadí pokroková liberální společnost. Podle nich omezuje celou řadu svobod, ovšem jak přesně, není schopen žádný říct. Jak je omezena svoboda heterosexuálů se ženit, když je totéž právo dáno homosexuálům? Jak je omezena svoboda mužů, když ženy dostanou stejný plat za stejnou práci? Jak je omezena svoboda slova, když je někdo posuzován na základě toho, co říká a je mu odpovídáno?

Všichni, s nimiž jsem měl tu nečest se setkat, považují za svobodu slova říkat co jim se zlíbí, o kom se jim zlíbí, jakkoliv urážlivým způsobem se jim zlíbí. Ale běda! když někdo využije svou svobodu slova k tomu, aby je za toto kritizoval. To ne, to  nemůžeme mít, to je omezování svobody slova. Běda když se s nimi někdo odmítne bavit. Běda když někdo usoudí, že jejich slova vypovídají o tom, že mají v hlavě řezanku, a na základě toho správně odhadne jejich (ne)schopnosti.

Jinými slovy chtějí svobodu pro sebe, ale už ne pro nikoho jiného. Chtějí svobodu dělat co se jim zlíbí ale nechtějí nést žádnou zodpovědnost za své skutky. Mentální vyzrálost asi tak dvouletého dítěte v období prvního vzdoru. V některých případech trošku pokročilejší - puberta.

Pokud u nás projde zákon proti hanobení prezidenta, a na mě někdo přijde s požadavkem tento článek -  a ty předchozí - stáhnout z internetu, uvidíme se u soudu, protože dobrovolně je neodstraním. Nikoho nehanobím, pouze vyjadřuji svůj (podložený a vyargumentovaný) názor, že náš prezident je buran, xenofob, rasista a navíc ještě pokrytec.