neděle 13. května 2012

Pověste ho vejš...

Byl jsem minulý víkend na výletě. Moc krásném výletě s lidmi, které mám rád. Ale bohužel jsem se opět přesvědčil, že vysoká inteligence a vzdělání nejsou žádnou garancí schopnosti sesumírovat koherentní a logicky konzistentní argument, je-li dotyčný zapálen pro nějakou myšlenku na základě čistě emočního zaujetí. A není pak schopen rozlišit mezi argumentem stojícím na emočním, ryze subjektivním úsudku, a argumentem stojícím na objektivních, ověřitelných datech. Šlo konkrétně o debatu o trestu smrti. Tvrzení "po třech vraždách trest smrti, protože tak se mi to líbí" je sice striktně vzato argumentem podle definice toho slova, ale není to platným argumentem - je to petitio principii ve své nejzákladnější podobě, kdy se existence zcela arbitrární osobní preference používá k validaci této preference. "Tak to má být, protože to říkám, protože tak to má být" je nejmenší možný argumentační kruh a fascinuje mne, že ho vůbec někdo je schopen použít a očekávat, že bude akceptován a brán vážně. Já takovéto argumenty rozhodně brát vážně nemohu - nejsem toho schopen.

Původně bych o tom nepsal vůbec, nebýt dnešního článku na novinkách jménem "Věznice praskají ve švech, po prázdninách jim navíc dojdou peníze". V komentářích se objevuje totiž další z "argumentů" pro zavedení trestu smrti, který zazněl i v mé neplodné debatě na výletě, totiž argument "živení vrahů". Podívejme se na to, jak argument formulují "intelektuálové" na novinkách:

Oba komentátoři se snaží naznačovat, že udělením trestu smrti za vraždy by došlo k významné úspoře financí ve vězeňství. Postuluje tak napohled racionální analýzu výdajů/zisků. Podívejme se tedy na to, jak si tato analýza stojí ve skutečnosti.

Podle ročenky z roku 2010 Vězeňské služby České Republiky bylo v tomto roce u nás celkem 21 655 vězňů, s průměrným výdajem na vězně 848 Korun na den. Počet vražd v tomtéž roce byl 173 podle statistiky policie ČR. Nepodařilo se mi najít počet odsouzených vrahů za mřížemi ani průměrný trest za vraždu, ale vyjdeme-li z pro můj závěr nevýhodných premis, že za každou vraždou je v průměru jeden člověk, že za každou vraždu je jeden člověk odsouzen, a že všichni tito mají doživotí a tak stráví v průměru 25 let ve vězení (odhadnuto na základě skutečnosti, že zastoupení vězňů podle věku má přibližně normální rozložení mezi 20-70 lety s vrcholem u 35 let) , vyjde nám, že by ve vězeních při současném stavu mělo být maximálně 4 325 vrahů, čili necelých 24% z celkového počtu (a toto číslo je takřka jistě velmi, velmi nadhodnoceno).

Odkráglovat tyto lidi by tedy podle selské logiky ušetřilo circa čtvrtinu rozpočtu. Ejchuchů? Hovno, zlatý soude. Po tomto jednorázovém masakru bychom totiž zůstali u oněch ca. 173 lidí ročně a není důvod předpokládat, že počet zbývajících uvězněných - 17 330 - by byl tímto nějak změněn. A tak po tomto jednorázovém masakru by rázem "finanční benefit" trestu smrti pro naše vězeňství klesl z 24% na ubohé jedno procento meziročně. Dlouhodobě to sice vypadá stále jako lepší než kriminálníky živit, ale není tomu tak - to jedno procento by bylo jen za předpokladu, že bychom ignorovali výdaje na  zadržení v průběhu soudu a v průběhu čekání na popravu, výdaje na popravu samotnou atd. Odhadl bych, že po odečtení těchto ostatních výdajů by zbyla úspora necelá třetina procenta z meziročních výdajů na vězeňství. Dosti malá úspora na 173 mrtvých. Ale je i takto malá úspora společensky akceptovatelná? Přeci jen, pořád je to úspora a dlouhodobě je to lepší než je živit? Pořád ještě je při popravě 173 lidí ročně ušetřeno jejich potenciální živení dalších 25 let?

Z morálního hlediska ani z bezpečnostního to není racionálně obhajitelné, alespoň ne podle dat, jež jsem našel k této problematice já.

Tento argument totiž předpokládá dvě věci - neomylnost soudů a to, že analýza "výdaje versus zisk" se odehrává pouze na straně státu/společnosti.

Neomylné soudnictví neexistuje a je projevem extraordinerní naivity domnívat se, že lze prokázat něčí vinu se 100% jistotou a neomylně. I pokud garantujeme 99% úspěšnost soudů (což je dosti velkorysé), tak nevratnost trestu smrti je 100%. To by znamenalo ve světle výše uvedených čísel jednorázově popravu ~43 nevinných lidí a následně meziročně v průměru ~2 osoby. Vypadá to jako malé číslo, ale opravdu je možné ospravedlnit jej úsporou peněz? Znamená to totiž, že smrtí těchto 43 nevinných a do budoucna dvou nevinných ročně, ušetříme 150 korun na hlavu ročně. Z morálního hlediska se pro mne jedná o příliš malou úsporu za to, abych jí dosáhl s vědomím, že ji ročně vykoupíme ukončením dvou nevinných lidských životů - a zničením životů všech jejich blízkých a příbuzných! Je na svědomí jednoho každého z nás, zda jsme ochotni smířit se se ztrátou 150 korun ročně výměnou za jistotu, že nebudeme díky nešťastné shodě náhod popraveni státem, nebo zda radši ušetříme oněch 150 korun výměnou za riziko 1/100 000, že někdy v průběhu života takto omylem popraveni budeme. Mě svědomí ale nedovoluje hrát ruskou ruletu se životy jiných kvůli takto mizerné úspoře, a tak radši dám těch 150 korun ročně. I objektivně vzato, prakticky neznatelné finanční nepohodlí deseti milionů lidí bychom vyvažovali doživotním nevratným traumatem celých stovek lidí ročně (průměrný počet blízkých osob je, co si vybavuji z hlavy, kolem 150), čili z tohoto hlediska je trest smrti rozhodně cestou dolů na pomyslném morálním terénu.

Tím se oklikou dostávám k druhé části toho, co již jsem říkal, že ona analýza "výdej / zisk" neprobíhá jen na straně státu. Probíhá totiž i na straně zločince. Má-li zločinec, který zabil jednoho člověka (nebo dva, nebo tři, nebo jiné, libovolné, arbitrární číslo vycucané z palce argumentujícího), jistotu trestu smrti, byl pro něj dosažen maximální možný trest, jaký může očekávat. Co ale nebylo dosaženo, je maximální počet lidí, jež může zabít. A tak zločinec, který se dopustí jedné (dvou, tří ...) vraždy, ať už z jakýchkoliv důvodů, je tímto de facto  nucen snažit se už jen minimalizovat riziko svého dopadení - čili eliminovat všechny možné svědky svého činu a všechny policisty, kteří se ho snaží dopadnout, všemi dostupnými prostředky. Likvidací většího počtu lidí zločinec v tomto případě už nijak nezvyšuje svůj potenciální trest, ale může značně zvýšit své šance se trestu vyhnout, když bude bojovat do posledního dechu. Možná proto země s trestem smrti dlouhodobě nemají nižší kriminalitu, než země bez něj. Kriminalita jím je dlouhodobě a globálně neovlivněná, jak ukazuje mimojiné příklad Kanady (ten jsem vybral z více možných). Takže trest smrti coby prevence kriminality zřejmě nefunguje. Možná se jedná o pouhou náhodu, každopádně ale nejsou k nalezení žádná přesvědčivá data naznačující, že by trest smrti fungoval coby prevence, čili s trestem smrti či bez něj, pravděpodobnost, že někdo z nás bude zavražděn, je nejspíše stejná. To je další objektivní faktor - riziko zbytečné smrti kohokoliv z nás v důsledku justičního omylu (byť se to zvýšení zdá malilinkaté), není vyváženo zřejmě vůbec žádným nárůstem bezpečnosti, čili snížením rizika smrti v důsledku vraždy. Čili celková bezpečnost jednoho každého z nás by trestem smrti byla vlastně nejspíše snížena.

Myslím, že kdo dočetl až sem, už si dokáže domyslet řadu dalších rizik sám - např. možnost zneužití trestu státním aparátem i jednotlivci.

Za úsporu 150 korun ročně na hlavu si vybudujeme méně bezpečný stát? Huh. Jasně. Logika, woe.

Zdroje:

15 komentářů:

  1. Ondřej Justin Horák13. května 2012 22:49

    K jinak dobrému článku mám jenom jednu drobnůstku. V článku vedle sebe několikrát stavíte slova "výdaje" a "zisky" jako by šlo o slova, která jsou navzájem opačná (například ve spojení "analýza výdajů/zisků". To není úplně tip-ťop a správně má být samozřejmě "analýza nákladů/výnosů".

    Jde o to, že opakem slova "zisk" je slovo "ztráta" a opakem slova "náklad" (resp. "výdaj" jak píšete vy) je "výnos":) Zisk (nebo ztráta) je pak to co dostanete, když odečtete náklady (výdaje) od výnosů.

    OdpovědětVymazat
  2. Jen jsem nějak nepochopil, jak se z těch 24% stalo najednou pouhé jedno procento?
    (resp. tuším, ale rád bych to slyšel ještě vysvětlené)

    OdpovědětVymazat
  3. "Oba komentátoři se snaží naznačovat, že udělením trestu smrti za vraždy by došlo k významné úspoře financí ve vězeňství."

    Paní Janoušková tvrdí, že pro těžké zločince by nemělo být hotelové ubytování, ale tvrdý žalář, a že po popravách vězňů odsouzených za vraždu, by prořídily řady vězňů.

    Nikde tedy není řečeno, že by trest smrti vedl k významné úspoře financí. Explicitně není řečeno ani to, že by trest smrti vedl k jakékoliv úspoře. Pokud se snažíme najít náznaky: zřejmě lze z komentáře vyčíst, že komplexní změna výkonu trestu odnětí svobody a k tomu zavedení trestu smrti - nedovolím si hodnotit, jak velkou roli by mělo v myšlenkách paní Janouškové hrát právě toto zavedení - by vedly k významným úsporám. Pořád se mi ovšem zdá, že paní Janoušková spíše naznačovala to, jak by mohly řady vězňů prořídnout, tedy to, že by by tvrdší tresty, jak existence trestu smrti, tak zostření výkonu trestu odnětí svobody, vedly k nižšímu počtu uvězných, když by však podstatou této změny nebyl masakr vrahů, nýbrž zesílení preventivní funkce trestu, tedy nikoliv to, že je třeba nutně ušetřit, ale že je třeba dosáhnout toho, aby udělované tresty byly odstrašující.

    Pan Štanc pak explicitně vybízí k popravě doživotně odsouzených, tj. asi 42 osob, jak vyplývá z tohoto článku: http://zpravy.idnes.cz/dozivotne-odsouzeni-0ru-/krimi.aspx?c=A120511_111418_krimi_cen Nevím, jakou má představu pan Štanc o počtu doživotně odsouzených, ale řádově odlišná zřejmě nebude, každopádně zatím nemáme prokázáno, že řádově odlišná je. Dále pan Štanc dává k diskusi možnost udělení trestu smrti i ostatním odsouzeným vrahům, především pak vybízí k naprosto exemplární - to je zřejmé z diskusního prostředí, kde se tak často zmiňovala "vysoká" úroveň životního stylu ve vězení - snížení životní úrovně vězňů, když by jím mělo být umožněno jedno jídlo denně, nemělo by jim být poskytováno teplo, a to ani v zimě, a měli by být připraveni zřejmě o všechny další vymoženosti.

    Proto si myslím, že shora uvedený závěr o tom, že oba komentátoři se snaží naznačovat, že udělením trestu smrti za vraždy by došlo k významné úspoře financí ve vězenství, je nekorektní. Především pak při uvedení bez návrhů na zpřísnění výkonu trestu odnětí svobody.

    OdpovědětVymazat
  4. Paní Janoušková: "Pro vrahy trest smrti a hned by řady lumpů prořídly". Jak jinak lze toto interpretovat v kontextu článku, k němuž je ten komenář napsán, než že by díky tomuto prořídnutí řad lumpů došlo k úspoře financí?
    To, že oba ve svých komentářích kromě trestu smrti hovoří i o jiných věcech, to v článku nikde nepopírám - koneckonců, jak bych to popírat mohl, když je cituji v celém znění a neupravené? Ale to v konečném důsledku nemění nic na skutečnosti, že oba naznačují, že trest smrti by vedl k nějakým úsporám. A o tom je i článek. To, že současně s trestem smrti pro ty úspory navrhují i další věci - v případě pana Štance morálně rovněž sporné, ale nešť - je irelevantní.

    Ale asi nevědomky posilujete argumenty uvedené v článku. Protože pokud v jejich hlavách měl trest smrti vést jenom k drobounké úspoře financí v komplexním rámci reforem, tím hůře, tím nemorálnější a iracionálnější tyto argumenty pro zavedení trestu smrti jsou.

    OdpovědětVymazat
  5. Teď jsou ve vězeních nasyslovaní vrazi za x let, protože není trest smrti. Já odhaduji toto množství na necelou čtvrtinu aktuálně odsouzených. Zavedl-li by se trest smrti a tito by se i se zpětnou platností popravili (což je samo o sobě morálně i právně problematické), ubyla by tato čtvrtina vězňů, ale zbytek by zůstal nedotčen a i průběžně by zřejmě zůstával přibližně stejný. Do budoucna by tedy mohlo přibýt každý rok už jenom oněch ca 173 nových vrahů, což je ca jedno procento ostatních zločinců, těch nepopravených.

    Přečtěte si článek ještě jednou, buď to pochopíte, nebo ne. Já nevím, jak to říct ještě jinak.

    OdpovědětVymazat
  6. Nebyl jsem tak docela spokojen s tímto slovním spojením, ale nevím, jaký je správný český terminus technikus. Zřejmě to, co uvádíte, ale to se mi taky moc nelíbí. Teď zpětně mi ve světle Vašeho komentáře zní ještě lépe spojení "analýza nákladů a užitku".

    Nejde totiž pouze o finance.

    OdpovědětVymazat
  7. Tomáš Hluska15. května 2012 9:28

    Jo, to jsem si myslel. Problém je, že těch 24% vězňů by bylo v těch věznicích i následujících několik let, takže je nemůžete započítat jen první rok.
    A z nově příchozích bude to procento vrahů asi taky o něco vyšší (i když asi míň než těch 24%, protože vrazi jsou nejspíš ve vězení o něco dýl, tudíž by se měli nejspíš kumulovat).

    OdpovědětVymazat
  8. Ehm, jak by těch 24% mohlo ve věznici být i následující roky, když by byli mrtví? Vypadá to, že se dost zásadně nechápeme.

    Nově příchozí by se rovněž už nemohli kumulovat, protože by byli mrtví. Mluvím přeci o tom, jaké by to bylo, kdyby pro všechny vrahy byl trest smrti.

    OdpovědětVymazat
  9. Tomáš Hluska16. května 2012 9:48

    Ale právě o to jde. Ta úspora není jen první rok, ale všechny následující roky, kdy by dotyčný seděl. Řekněme, že by někoho odsoudili třeba ve čtyřiceti na doživotí a ve vězení by se dožil třeba 65. Tj. nějakých 25 let.
    Zrovna dneska byl ve studiu 6 na ČT1/24 ministr Pospíšil a říkal, že náklady na jednoho vězně jsou 360 tisíc na rok, což znamená, že na takového vězně, pokud by seděl 25 let, utratíte 9 miliónů (celkem slušné číslo).
    Pokud ho popravíte, neušetříte jen 360 tisíc za první rok, ale celých 9 miliónů (nebo poměrnou částku, podle toho, kdy ho popravíte...)

    OdpovědětVymazat
  10. Ano, i to v článku zohledňuji. Asi špatně.

    Jednorázová úspora při popravě všech vězňů by byla v případě těchto čísel 24% aktuálního reálného rozpočtu. Průběžná úspora do budoucna by byla stále 24% hypotetického rozpočtu bez trestu smrti, ale už jen 1% aktuálního reálného rozpočtu.

    Onu finální úsporu ca 150 korun na občana a rok jsem počítal z onoho hypotetického rozpočtu.

    Pokud to stále není jasné, tak už fakt nevím, jak to ještě přeformulovat.

    OdpovědětVymazat
  11. Tomáš Hluska17. května 2012 8:58

    Ale to je podle mne chyba to počítat takhle, protože ta úspra tam prostě je celých x let, co by dotyčný seděl v base.
    To je jako říct - snížit emise? Pokud je snížíme touto technologií snížíme je příští rok o 20% oproti letošku. Ale přespříští rok bude snížení 0% oproti příštímu roku. Takže se nám to nevyplatí -> nic nepořídíme.
    (přestože reálná úspora tam samozřejmě je)

    OdpovědětVymazat
  12. Už to začíná být nepřehledné. Ano, byla by to chyba, kdybych to počítal jenom takhle, čili kdybych u následného pokračování rozboru počítal s oním jedním procentem z aktuálního reálného rozpočtu. To ale nedělám, proč myslíte, že tam je věta "Pořád ještě je při popravě 173 lidí ročně ušetřeno jejich potenciální živení dalších 25 let?" Čili Vaše "kontra" s emisemi je v článku vzato v potaz.

    Všimněte si dále, a to znovu, zdůrazňuj, že pak dále počítám s onou úsporou 24% a ukazuji, že tato úspora, přepočtená na hlavu, znamená 150 korun ročně.

    Formulace není evidentně dobrá.

    OdpovědětVymazat
  13. Jen si dovolím přidat dva odkazy k tomuto tématu:
    http://kojot.name/908696-poznamky-k-aplikovane-etice-05-argumentace-proti-trestu-smrti.php
    http://kojot.name/909447-poznamky-k-aplikovane-etice-06-argumentace-pro-trest-smrti.php

    Osobně jsem proti trestu smrti s výjimkou případů, kdy je třeba ochránit ostatní před zločincem a není možné jej uvěznit - tedy například polní soud za války - i přes riziko justičního omylu se jedná dle mého názoru o ospravedlnitelný postup. V případě normálně fungující společnosti nejsou dle mého názoru argumenty pro trest smrti dostatečné.

    OdpovědětVymazat
  14. "Likvidací většího počtu lidí zločinec v tomto případě už nijak nezvyšuje svůj potenciální trest, ale může značně zvýšit své šance se trestu vyhnout, když bude bojovat do posledního dechu. "

    Toto tvrzení je dosti zjednodušující. Opakovaným spácháním vraždy zločinec především výraznĕ zvyšuje riziko svého dopadení. Může se samozřejme zbavit nepohodlného svĕdka, ovšem velmi pravdĕpodobnĕ po sobĕ zanechá takovým činem další důkazy, které mohou vést k usvĕdčení z nové i původní vraždy.

    OdpovědětVymazat
  15. "Likvidací většího počtu lidí zločinec v tomto případě už nijak nezvyšuje svůj potenciální trest, ale může značně zvýšit své šance se trestu vyhnout, když bude bojovat do posledního dechu."

    Vidím to spíše naopak. Opakovaným spácháním vraždy zločinec především výrazně zvyšuje riziko svého vypátrání. Může se samozřejmě zbavit nepohodlného svědka, ovšem velmi pravděpodobně po sobě zanechá takovým činem další důkazy, které mohou vést k usvědčení z nové i původní vraždy.

    OdpovědětVymazat