Ale fuj, pane prezidente!

Student rozladil Klause dotazem, kolik zaplatil za svá studia.

Jak v článku tak v diskuzi je vadných argumentů takové množství, že by z toho jeden brečel, a já k tomu prostě nedokáži mlčet.

Podívejme se nejprve na otázku pana studenta.

Jeden ze studentů České zemědělské univerzity (ČZU) ve čtvrtek rozhořčil prezidenta Václava Klause, když se jej v diskuzi, která následovala po Klausově přednášce, zeptal, kolik sám za svá studia zaplatil.

Článek bohužel neposkytuje plné znění otázky, ale jenom toto nepřímé vyjádření. Jiné weby skýtají formulaci "Jaké jste platil školné vy?" a z této formulace budu vycházet.

Tato otázka je ovšem (velmi pravděpodobně) jenom rétorická, její skutečný význam je skrytý. Slova se sice ptají, kolik pan prezident zaplatil školného, ale dotazující odpověď na tuto otázku (velmi pravděpodobně) zná. Skutečná otázka, skrytá za těmito slovy, vyplývá z kontextu posledních týdnů a zní "Když jste vy sám za svá studia školné neplatil, proč teď vehementně trváte na tom, abychom my školné platili?".

Klást otázky tímto způsobem ovšem není zrovna značka ideál, a už vůbec ne při debatě s profesionálním politikem s mnohaletou praxí. Pan prezident vzápětí předvedl proč.

Předpokládal jsem, že se bavíme vážně a dobře víte, že jsem studoval v letech 1958 až 1963 a žádné školné tehdy samozřejmě neexistovalo. Takže myšlenka, že bych šel zaplatit panu školníkovi nebo panu vrátnému na VŠE, je nejen dětinská, ale i hloupá. Musím to takhle výstředně říci, nezlobte se.

Jak je vidět, pan prezident se rozhodl odpovědět na otázku doslovnou, nikoliv na její skrytý význam. Logicky, protože pro něj to představovalo cestu nejmenšího odporu (a řada komentátorů článku mu na to skočila a kývou mu jako porculánoví mandaríni). Ale jak už je pro politiky typické, ani toto nezvládl, aniž by se dopustil několika debatních falší umožňujících mu "argumentačně vyhrát".

Za prvé je tu falešný výběr. Prezidentova odpověď naznačuje, že jediný způsob platby školného je přímo škole. Což samozřejmě není pravda, školné si platíme my všichni a platili jej naši rodiče a prarodiče (i Klausovi) nepřímo ve formě daní. Pan prezident ovšem nemohl připustit, že jeho školné bylo zaplaceno ze společného daňového hrnce, protože studenti by se mohli dále nepohodlně ptát proč by to tak nemohlo být i nadále, a pan prezident by mohl být vtažen do diskuze, v níž by musel, nedej Špagetové monstrum, snad i říct pravdu, jež se mu nehodí do krámu. Jako například že placení zdravotnictví, bezpečnosti a vzdělání ze společného daňového hrnce má smysl, protože se ve všech případech jedná o záležitosti, kdy výdaje/zisky na úrovni jednotlivce nelze korektně předvídat a nelze se proti této nepředvídatelnosti pojistit bez vytvoření střetu zájmů. Určitá regulační funkce státu je v těchto třech záležitostech zcela nezastupitelná a její dodržování je v zájmu jak onoho státu, tak všech jednotlivců v něm žijících - i těch bohatých.

Za druhé je tu z falešného výběru vyplývající a dále pokračující reductio ad absurdum, když pan prezident předstírá, že jediný způsob jak zaplatit zpětně školné by bylo dát školníkovi/vrátnému hotovost. Je celá řada možností, jak zpětně škole dát peníze či srovnat morální závazek ke společnosti. Například formou sponzorského daru, ať už finančního, či hmotného. Nebo založením a zastřešením neziskové organizace Václava Klause pro talentované studenty, která by se orientovala na financování školného pro sociálně slabé. Jakože se nedomnívám, že by jedno nebo druhé bylo nutné - školné pana Klause, jak už bylo řečeno, bylo zaplaceno z daní v plné výši a on v tomto ohledu nemá vůči společnosti žádné závazky.

Za třetí útok na strašáka do zelí . Jím prezentovaná představa je dětinská a hloupá, ale tato představa je konstruktem pana prezidenta, nikoliv duší studentovy otázky. Dokazování absurdity vlastního konstruktu vážně není validní formou argumentace. Kupodivu i s tímto v diskuzi za článkem plno lidí souhlasí. Konfirmační podujatost par excellence.

A jaké z toho plyne ponaučení? Když se ptáte politika, právníka, filozofa nebo (nedej Bože) teologa, dejte si setsakra pozor na formulaci otázky. Protože když narazíte na pokrytce  sledujícího nějakou vlastní agendu, dostanete odpověď na slova otázky, ale ne na to, na co jste se ptali.

A závěrem samozřejmě tato perla vědění (důraz můj).

Podle něj (V. Klause) je vysokoškolské vzdělání soukromým statkem, jehož využijí studenti jen sami pro sebe, a proto by si za něj měli platit.

Huh? Soukromým majetkem je i vzdělání základní a středoškolské, a i tohoto využívá každý především sám pro sebe. Otázkou tedy je, proč nakreslit arbitrární hranici spolupodílnictví formou školného právě u vysokých škol? A na tuto otázku jsem uspokojivou odpověď ještě nepotkal.

Navíc slůvko "jen" není ani v nejmenším pravda - lékaři a vědci (nejen) využívají svého vzdělání nejen pro sebe, ale i pro jiné. Ze vzdělání lékaře má prospěch nejen on, ve formě nadprůměrného příjmu, ale i jeho pacienti ve formě kvalitní lékařské péče. Ze vzdělání vědce nemá prospěch jen on (dtto), ale i země, v níž se věnuje výzkumu, ve formě vědeckého pokroku. A to není žádná trivialita. Pan prezident zde buď bezostyšně lže, nebo je s logikou opravdu na štíru! Fuj a hanba.

Pokud by někdo chtěl vidět menažerii vadných, polovadných i platných argumentů ze začátku diskuze, z obou stran barikády, nechť následuje bílého králíčka.

 (\_/)

(='.'=)

(") (")

Přebírání třešní ve formě hledání univerzálního, jednobarevného hlavního viníka za problém. "Tuneldědek" není ani jediný, ani hlavní viník současné situace. V letech prosperity a růstu hrubého domácího produktu měl náš stát možnost vytvářet finanční rezervu. Místo toho se - pod vedením jiných lidí, než "tuneldědka" vytvářely dluhy.

Exemplární ad hominem říznuté ad verecundiam, s prvky circulus in demonstrando - útok na opozici bez odkazu na argument ale na autoritu, a na základě předpokladu autority je vytvořeno ad hominem.

Částečně platné tvrzení, bohužel obsahující zaměňování významů. Není vysokoškolák dnes jako vysokoškolák včera. Nárůst "vysokoškoláků" je na oněch 62% především u dříve neexistujícího bakalářského studia, přičemž oněch 15% kdysi byli studenti tzv. malých doktorátů, čili dnešní magistři. Ale ano, jen ca 15 % lidí by mělo dosáhnout na ono skutečně "vysoké" vysokoškolské vzdělání, aby nedošlo k jeho devalvaci. Bohužel devalvace vzdělání u nás nezačíná až na VŠ, ale už u maturit. Revize standardů a reforma jsou potřeba, ale lze pro ni vytvořit lépe formulované argumenty a lepší formu. Například by měl být u financování vysokých škol odstraněn střet zájmů, který byl už za dob mých studií a pokud vím, přetrvává dodnes - čím více studentů, tím více peněz. To vytváří přímý střet zájmů s požadavkem kvality studia. A zavedení školného, ani touto formou, tento konflikt nevyřeší, ale prohloubí.

Opět záměna významů, a opakovaná na více místech "diskuze" u tohoto článku. Zadarmo nerovná se bezplatně. Máme bezplatné školství a zdravotnictví. Ale nemáme ani jedno zdarma, ani mít nebudeme, alespoň ne dokud budou lékaři a pedagogové za svou práci potřebovat výplatu. Čili nikdy. ledaže by tyto obory někdy v budoucnu převzaly samoúdržbové automaty bez jakýchkoliv potřeb.

Zajímavá myšlenka o zavedení jakési vratné kauce místo školného. Podobný systém funguje místy i u nás, dva z mých známých studovali s podporou nějakého podniku, kde se zavázali po ukončení studia pět let pracovat. Kdyby studium nedokončili nebo chtěli po něm pracovat jinde, museli by příspěvek vrátit i s tučným penále. Bohužel ve zde navrhované podobě to vytváří pro školu opět střet zájmů. Aby škola získala co nejvíce peněz, musela by nabírat co nejvíce studentů s co nejmenšími požadavky, a pak je velmi rychle vyházet, aby jí peníze zůstaly. Střet zájmů je vždy velký průtentnononc a nikdy z něj nevzejde nic dobrého, ani v rovině sociální, ani v rovině ekonomické.

Zamáčknu slzu v oku. Našel jsem na novinkách komentář, s jehož obsahem lze v principu souhlasit. Bohužel není formulován zcela ideálně. Vzdělání je soukromý majetek, v tom problém není. Problém je ve tvrzení, že to je jen soukromý majetek využívaný čistě oportunisticky (viz článek).

Konečně něco, co má skutečně hlavu a patu. Bohužel to ale neobsahuje argument, je to jenom konstatování faktu. Ale z tohoto faktu lze vykonstruovat dle mého názoru platný argument proti zavádění školného. Školné totiž omezuje dostupnost vzdělání pouze pro ty, kdo mají talent (tedy pomineme-li školným vytvořený střet zájmů, žeano) a peníze. Čili nevyhnutelně omezuje výběr budoucích vysokoškoláků a nevyhnutelně některým lidem s velkým potenciálem pro budoucnost (pro ně i pro společnost) takto budou zavřeny dveře před nosem. I bez školného je pro některé skutečně sociálně slabé studium těžce dostupné - dojíždění, kolejné a literatura dokáží udělat pořádnou díru v rodinném rozpočtu, nemluvě o obrovské časové investici na straně studenta. Kupodivu, tento, platný, argument se v diskuzi na novinkách dále objevil, což mne překvapilo.

Ááááh. Konečně jsem našel to, co jsem čekal, že se objeví, a čím jsem chtěl tuhle menažerii uzavřít. A dicto simpliciter jako z čítanky. Na základě onoho mizivého procenta vysokoškolsky vzdělaných  lidí, kteří odešli za lepším do zahraničí vytvoříme pravidlo pro všechny. Typický argument závistivého člověka s nulovým rozhledem.

Tenhle pán na to jde trochu chytřeji. Přiznávám otevřeně, že jsem onen "had na prsou", který vystudoval v ČR ale pracuje nyní v zahraničí. Důvod je prostý - za těch pět let, co jsem pracoval v ČR, se mi dařilo stěží přežít. Problém je, že stát z toho stále něco má - utrácím nemalé množství vydělaných peněz stále v Čechách. Plus samozřejmě skutečnost, že za mé studium platili z daní i moji rodiče. Plus skutečnost, že znám i lidi  vyučené v oboru, a i lidi se vzděláním základoškolským kteří dělají v zahraničí, ve stejné firmě jako já, a využívají tam zde ve škole získané znalosti (byť třebas jen znalost jazyka). Nevím, kolik takových je, ale skutečnost, že znám osobně alespoň nějaké (a tam kde žiji, je takových dost) pro demonstrování principu plně stačí. Opět argument neuvádí žádný objektivní důvod, proč nakreslit arbitrární hranici diskriminující jen a pouze vysokoškoláky.