neděle 11. března 2012

Ale fuj, pane prezidente!

Student rozladil Klause dotazem, kolik zaplatil za svá studia.

Jak v článku tak v diskuzi je vadných argumentů takové množství, že by z toho jeden brečel, a já k tomu prostě nedokáži mlčet.

Podívejme se nejprve na otázku pana studenta.
Jeden ze studentů České zemědělské univerzity (ČZU) ve čtvrtek rozhořčil prezidenta Václava Klause, když se jej v diskuzi, která následovala po Klausově přednášce, zeptal, kolik sám za svá studia zaplatil.
Článek bohužel neposkytuje plné znění otázky, ale jenom toto nepřímé vyjádření. Jiné weby skýtají formulaci "Jaké jste platil školné vy?" a z této formulace budu vycházet.

Tato otázka je ovšem (velmi pravděpodobně) jenom rétorická, její skutečný význam je skrytý. Slova se sice ptají, kolik pan prezident zaplatil školného, ale dotazující odpověď na tuto otázku (velmi pravděpodobně) zná. Skutečná otázka, skrytá za těmito slovy, vyplývá z kontextu posledních týdnů a zní "Když jste vy sám za svá studia školné neplatil, proč teď vehementně trváte na tom, abychom my školné platili?".

Klást otázky tímto způsobem ovšem není zrovna značka ideál, a už vůbec ne při debatě s profesionálním politikem s mnohaletou praxí. Pan prezident vzápětí předvedl proč.
Předpokládal jsem, že se bavíme vážně a dobře víte, že jsem studoval v letech 1958 až 1963 a žádné školné tehdy samozřejmě neexistovalo. Takže myšlenka, že bych šel zaplatit panu školníkovi nebo panu vrátnému na VŠE, je nejen dětinská, ale i hloupá. Musím to takhle výstředně říci, nezlobte se.
Jak je vidět, pan prezident se rozhodl odpovědět na otázku doslovnou, nikoliv na její skrytý význam. Logicky, protože pro něj to představovalo cestu nejmenšího odporu (a řada komentátorů článku mu na to skočila a kývou mu jako porculánoví mandaríni). Ale jak už je pro politiky typické, ani toto nezvládl, aniž by se dopustil několika debatních falší umožňujících mu "argumentačně vyhrát".

Za prvé je tu falešný výběr. Prezidentova odpověď naznačuje, že jediný způsob platby školného je přímo škole. Což samozřejmě není pravda, školné si platíme my všichni a platili jej naši rodiče a prarodiče (i Klausovi) nepřímo ve formě daní. Pan prezident ovšem nemohl připustit, že jeho školné bylo zaplaceno ze společného daňového hrnce, protože studenti by se mohli dále nepohodlně ptát proč by to tak nemohlo být i nadále, a pan prezident by mohl být vtažen do diskuze, v níž by musel, nedej Špagetové monstrum, snad i říct pravdu, jež se mu nehodí do krámu. Jako například že placení zdravotnictví, bezpečnosti a vzdělání ze společného daňového hrnce má smysl, protože se ve všech případech jedná o záležitosti, kdy výdaje/zisky na úrovni jednotlivce nelze korektně předvídat a nelze se proti této nepředvídatelnosti pojistit bez vytvoření střetu zájmů. Určitá regulační funkce státu je v těchto třech záležitostech zcela nezastupitelná a její dodržování je v zájmu jak onoho státu, tak všech jednotlivců v něm žijících - i těch bohatých.

Za druhé je tu z falešného výběru vyplývající a dále pokračující reductio ad absurdum, když pan prezident předstírá, že jediný způsob jak zaplatit zpětně školné by bylo dát školníkovi/vrátnému hotovost. Je celá řada možností, jak zpětně škole dát peníze či srovnat morální závazek ke společnosti. Například formou sponzorského daru, ať už finančního, či hmotného. Nebo založením a zastřešením neziskové organizace Václava Klause pro talentované studenty, která by se orientovala na financování školného pro sociálně slabé. Jakože se nedomnívám, že by jedno nebo druhé bylo nutné - školné pana Klause, jak už bylo řečeno, bylo zaplaceno z daní v plné výši a on v tomto ohledu nemá vůči společnosti žádné závazky.

Za třetí útok na strašáka do zelí . Jím prezentovaná představa je dětinská a hloupá, ale tato představa je konstruktem pana prezidenta, nikoliv duší studentovy otázky. Dokazování absurdity vlastního konstruktu vážně není validní formou argumentace. Kupodivu i s tímto v diskuzi za článkem plno lidí souhlasí. Konfirmační podujatost par excellence.

A jaké z toho plyne ponaučení? Když se ptáte politika, právníka, filozofa nebo (nedej Bože) teologa, dejte si setsakra pozor na formulaci otázky. Protože když narazíte na pokrytce  sledujícího nějakou vlastní agendu, dostanete odpověď na slova otázky, ale ne na to, na co jste se ptali.

A závěrem samozřejmě tato perla vědění (důraz můj).
Podle něj (V. Klause) je vysokoškolské vzdělání soukromým statkem, jehož využijí studenti jen sami pro sebe, a proto by si za něj měli platit.
Huh? Soukromým majetkem je i vzdělání základní a středoškolské, a i tohoto využívá každý především sám pro sebe. Otázkou tedy je, proč nakreslit arbitrární hranici spolupodílnictví formou školného právě u vysokých škol? A na tuto otázku jsem uspokojivou odpověď ještě nepotkal.

Navíc slůvko "jen" není ani v nejmenším pravda - lékaři a vědci (nejen) využívají svého vzdělání nejen pro sebe, ale i pro jiné. Ze vzdělání lékaře má prospěch nejen on, ve formě nadprůměrného příjmu, ale i jeho pacienti ve formě kvalitní lékařské péče. Ze vzdělání vědce nemá prospěch jen on (dtto), ale i země, v níž se věnuje výzkumu, ve formě vědeckého pokroku. A to není žádná trivialita. Pan prezident zde buď bezostyšně lže, nebo je s logikou opravdu na štíru! Fuj a hanba.

Pokud by někdo chtěl vidět menažerii vadných, polovadných i platných argumentů ze začátku diskuze, z obou stran barikády, nechť následuje bílého králíčka.
 (\_/)
(='.'=)
(") (")


Přebírání třešní ve formě hledání univerzálního, jednobarevného hlavního viníka za problém. "Tuneldědek" není ani jediný, ani hlavní viník současné situace. V letech prosperity a růstu hrubého domácího produktu měl náš stát možnost vytvářet finanční rezervu. Místo toho se - pod vedením jiných lidí, než "tuneldědka" vytvářely dluhy.


Exemplární ad hominem říznuté ad verecundiam, s prvky circulus in demonstrando - útok na opozici bez odkazu na argument ale na autoritu, a na základě předpokladu autority je vytvořeno ad hominem.


Částečně platné tvrzení, bohužel obsahující zaměňování významů. Není vysokoškolák dnes jako vysokoškolák včera. Nárůst "vysokoškoláků" je na oněch 62% především u dříve neexistujícího bakalářského studia, přičemž oněch 15% kdysi byli studenti tzv. malých doktorátů, čili dnešní magistři. Ale ano, jen ca 15 % lidí by mělo dosáhnout na ono skutečně "vysoké" vysokoškolské vzdělání, aby nedošlo k jeho devalvaci. Bohužel devalvace vzdělání u nás nezačíná až na VŠ, ale už u maturit. Revize standardů a reforma jsou potřeba, ale lze pro ni vytvořit lépe formulované argumenty a lepší formu. Například by měl být u financování vysokých škol odstraněn střet zájmů, který byl už za dob mých studií a pokud vím, přetrvává dodnes - čím více studentů, tím více peněz. To vytváří přímý střet zájmů s požadavkem kvality studia. A zavedení školného, ani touto formou, tento konflikt nevyřeší, ale prohloubí.

Opět záměna významů, a opakovaná na více místech "diskuze" u tohoto článku. Zadarmo nerovná se bezplatně. Máme bezplatné školství a zdravotnictví. Ale nemáme ani jedno zdarma, ani mít nebudeme, alespoň ne dokud budou lékaři a pedagogové za svou práci potřebovat výplatu. Čili nikdy. ledaže by tyto obory někdy v budoucnu převzaly samoúdržbové automaty bez jakýchkoliv potřeb.

Zajímavá myšlenka o zavedení jakési vratné kauce místo školného. Podobný systém funguje místy i u nás, dva z mých známých studovali s podporou nějakého podniku, kde se zavázali po ukončení studia pět let pracovat. Kdyby studium nedokončili nebo chtěli po něm pracovat jinde, museli by příspěvek vrátit i s tučným penále. Bohužel ve zde navrhované podobě to vytváří pro školu opět střet zájmů. Aby škola získala co nejvíce peněz, musela by nabírat co nejvíce studentů s co nejmenšími požadavky, a pak je velmi rychle vyházet, aby jí peníze zůstaly. Střet zájmů je vždy velký průtentnononc a nikdy z něj nevzejde nic dobrého, ani v rovině sociální, ani v rovině ekonomické.

Zamáčknu slzu v oku. Našel jsem na novinkách komentář, s jehož obsahem lze v principu souhlasit. Bohužel není formulován zcela ideálně. Vzdělání je soukromý majetek, v tom problém není. Problém je ve tvrzení, že to je jen soukromý majetek využívaný čistě oportunisticky (viz článek).

Konečně něco, co má skutečně hlavu a patu. Bohužel to ale neobsahuje argument, je to jenom konstatování faktu. Ale z tohoto faktu lze vykonstruovat dle mého názoru platný argument proti zavádění školného. Školné totiž omezuje dostupnost vzdělání pouze pro ty, kdo mají talent (tedy pomineme-li školným vytvořený střet zájmů, žeano) a peníze. Čili nevyhnutelně omezuje výběr budoucích vysokoškoláků a nevyhnutelně některým lidem s velkým potenciálem pro budoucnost (pro ně i pro společnost) takto budou zavřeny dveře před nosem. I bez školného je pro některé skutečně sociálně slabé studium těžce dostupné - dojíždění, kolejné a literatura dokáží udělat pořádnou díru v rodinném rozpočtu, nemluvě o obrovské časové investici na straně studenta. Kupodivu, tento, platný, argument se v diskuzi na novinkách dále objevil, což mne překvapilo.

Ááááh. Konečně jsem našel to, co jsem čekal, že se objeví, a čím jsem chtěl tuhle menažerii uzavřít. A dicto simpliciter jako z čítanky. Na základě onoho mizivého procenta vysokoškolsky vzdělaných  lidí, kteří odešli za lepším do zahraničí vytvoříme pravidlo pro všechny. Typický argument závistivého člověka s nulovým rozhledem.

Tenhle pán na to jde trochu chytřeji. Přiznávám otevřeně, že jsem onen "had na prsou", který vystudoval v ČR ale pracuje nyní v zahraničí. Důvod je prostý - za těch pět let, co jsem pracoval v ČR, se mi dařilo stěží přežít. Problém je, že stát z toho stále něco má - utrácím nemalé množství vydělaných peněz stále v Čechách. Plus samozřejmě skutečnost, že za mé studium platili z daní i moji rodiče. Plus skutečnost, že znám i lidi  vyučené v oboru, a i lidi se vzděláním základoškolským kteří dělají v zahraničí, ve stejné firmě jako já, a využívají tam zde ve škole získané znalosti (byť třebas jen znalost jazyka). Nevím, kolik takových je, ale skutečnost, že znám osobně alespoň nějaké (a tam kde žiji, je takových dost) pro demonstrování principu plně stačí. Opět argument neuvádí žádný objektivní důvod, proč nakreslit arbitrární hranici diskriminující jen a pouze vysokoškoláky.

10 komentářů:

  1. Myslím si, že existuje rozdíl mezi reductio ad absurdum a argumentum ad absurdum. První je korektní argumentační metoda, kdy je platnost nějakého tvrzení dokázána nemožností jeho opaku. Druhá je argumentační chybou, kdy mluvčí domýšlí nějaké stanoviska do zcela absurdních důsledků. Klausův "argument" s vracením hotovosti školníkovi proto podle mě není reductio, ale argumentum.

    OdpovědětVymazat
  2. "Podle něj (V. Klause) je vysokoškolské vzdělání soukromým statkem, jehož využijí studenti jen sami pro sebe, a proto by si za něj měli platit."

    Pan prezident si je dobře vědom toho, že již několik let na svétové scéně probíhá hluboká a jistě důležitá debata o tom, o jaký statek se v případě vzdělání (hlavně pak toho vysokoškolského) jedná. V případě, že se jedná o soukromý statek, má ho platit stát. V případě, že o veřejný, pak jej má platit stát. Takové je ekonomické zdůvodnění.

    ... tedy pokud se přesuneme o desetiletí zpět. Dnes už většina odborníků označuje vzdělání za "merit good" (nemůžu si vzpomenout, jaký je překlad, ale našel jsem "obecně prospěšný statek").

    "s existencí pozitivních externalit souvisejí tzv. merit goods, neboli obecně prospěšné statky, tj. statky (služby), na jejichž spotřebě existuje veřejný zájem (neboli názor veřejnosti, že by měly být spotřebovávány v určité – zpravidla vysoké – míře); merit goods mohou být svou povahou převážně soukromé (či dokonce čistě soukromé?) statky, ale společnost může mít zájem na jejich spotřebě (např. „jezte zeleninu, je zdravá“). V takovém případě se někdy jejich produkce ujímá veřejný sektor, nebo třeba dotuje jejich spotřebu"
    (vzato z přednášky IES FSV UK)

    Pan prezident si je dobře určitě vědom toho, že vzdělání je považováno za merit good (už jen proto, že vzdělaní lidé přinášejí zemi v průměru vyšší daně), takže svým prohlášením nejenže prokazuje, na které straně ekonomické barikády stojí, ale zároveň to, jak je typicky klausovským způsobem nejlépe informován o všem a jeho pravda je větší než pravda ostatních, aniž by ji musel podkládat nějakými tvrzeními.
    Kromě toho - většina studentů se nebouří proti školnému. Studenti se bouří proti tomu, v jaké formě mělo být zavedeno (např. naprosto podivný a nepřipravený systém půjček...).

    OdpovědětVymazat
  3. Možná mám jenom dlouhé vedení, ale ten první odstavec mi nějek nedochází, konkrétně věta V případě, že se jedná o soukromý statek, má ho platit stát. V případě, že o veřejný, pak jej má platit stát. Takové je ekonomické zdůvodnění. mi nedává v kontextu nějak smysl. Nechybí tam náhodou někde zápor?

    OdpovědětVymazat
  4. Promiň, samozřejmě to mělo být "V případě, že se jedná o soukromý statek, má ho platit soukromá osoba. V případě, že o veřejný, pak jej má platit stát."

    OdpovědětVymazat
  5. Myslím, že tvrzení: "nevím, jak rozlišit studenty, kteří by měli platit školné. Nevím, proč by jej měli platit zrovna vysokoškoláci, a nikoliv třeba středoškoláci.", je argument ad absurdum. Je to podobné argumentu odpůrců potratů, kteří tvrdí, že neví, kde je hranice, kdy by měl být potrat povolen, případně, že neví, proč by nemohly být povoleny potraty i po 12. týdnů, případně po 24. týdnů, či proč by nemohli být usmrcováni i kojenci.

    OdpovědětVymazat
  6. Měl by jste pravdu, že se jedná o argumentum ad absurdum (respektive o chybné použití reductio ad absurdum), pokud bych toto tvrzení používal jako argument proti zavedení školného. Pokud si ale pozorně přečtete článek, toto nikde netvrdím. V tomto případě poukazuji pouze na díru v argumentech jiných, totiž na to, že oni malují arbitrární hranici tam, kde existuje přechod, aniž by dodali důvody pro tuto hranici. Netvrdím, že žádná neexistuje, pouze že mi její existence nebyla demonstrována.

    Váš příklad s potraty je typickou argumentací šikmou plochou, a tato argumentace je skutečně vadná. A proti této argumentaci existují validní argumenty, které nemalují žádnou arbitrární hranici "X týdnů ano, více ne" ale hranici kontextuální, která není černobílá. Ale do debaty o potratech bych se zde nerad pouštel.

    Nejsem absolutní odpůrce školného, jsem si vědom, že i tato záležitost není černobílá. Ve svém článku především poukazuji na argumentační chyby, a všimněte si, že jsem si střelil do obou stran barikády.

    OdpovědětVymazat
  7. Dvě věci :
    1. našel jsem tuto přímou citaci Klausova vyjádření :
    „Jsem stoprocentně přesvědčen, že jako princip placení za soukromý statek, kterým je vysokoškolské studium, je (školné) v principu správné.“
    Konec citace.
    To je ovšem úplně něco jiného, než v článku blogu výše uvedená citace ÚDAJNÝCH slov Klause (ve skuečnosti pouze citace dané věci z Novinek, které tuto věc "pojaly a dovodily" po svém a nesprávně !).
    Takže si myslím, že zrovna v této věci zde Klaus odsudek získal neprávem.
    2. Debata byla na akademické půdě, kde by se již neměli vyskytovat hlupáci a idioti. Takže ona položená otázka presidentovi takovým cíleným osobním a nepatřičným způsobem si jinou reakci Klause ani nezasloužila. Tazatel ji zjevně položil ne proto, že by chtěl opravdu vážně debatovat o rozdílných systémech a úhrad školství a vzdělávání za socialismu a dnes (což by si hlubší debatu určitě zasloužilo), ale protože chtěl jen exhibovat.

    OdpovědětVymazat
  8. Ad 1) Když jsem psal článek, nepodařilo se mi doslovnou citaci najít. Kdybych ji našel, reagoval bych na ni přímo, ale jistě uznáte, že není v lidských silách přečíst vše, co je k danému tématu v daný den napsáno, takže jsem logicky reagoval jen na to, co jsem četl. Propříště bych prosil dodat i link, odkud jste vy svou citaci vyhrabal, abych si mohl ověřit kontext, v němž byla pronesena.

    Například některé články, které jsem teď po zadání přesnější fráze do google našel (první, druhý) pokračují takto: Student podle něj vysokoškolským vzděláním zvyšuje svůj lidský kapitál a šanci na uplatnění, nedává "žádný dáreček státu". Čímž se jeho vyjádření už významově hodně blíží sumáři na Novinkách - skutečně to vypadá, jakoby říkal, že ze svého vzdělání mají prospěch pouze jednotlivci a stát z toho nic nemá. Šlo by to shrnout lépe, to souhlasím, ale i tak nevidím, že by Novinky v tomto případě nějak zásadně překrucovaly význam jeho slov.

    Takže to vypadá, že jde o citaci sice doslovnou, ale vydolovanou.

    Ale i pokud je Vámi uvedená část citace správná a toto její pokračování už ne, stále to obsahuje onu logickou chybu, již ve článku následně rozebírám a víceméně by byla nutná jen malá přeformulace. Stále totiž platí, že soukromým statkem je i středoškolské a základoškolské studium a stále chybí argument pro nakreslení hranice u vysokoškolského studia. Stále chybí akceptování onoho "merit good" statutu vzdělání, jejž zmínil Dritt ve svém komentáři.

    Ad 2) já také zmiňuji, že pokládat otázky tímto způsobem není vhodné, pokud je cílem otázky získat pravdivou odpověď. Nicméně že se jedná o otázku rétorickou panu Klausovi velmi pravděpodobně došlo a mohl dotyčného studenta velmi efektivně sestřelit i za použití platných argumentů. To, že místo toho zvolil formu nejmenšího odporu a použil prakticky výlučně logické klamy prosté obsahu také něco vypovídá, především o něm. A přesně o tom článek také je.

    O oprávněnosti existence hlupáků a idiotů na akademické půdě debatovat nehodlám, protože se jedná o těžko definovatelné termíny. Takže jen okrajově a víceméně závěrem: 1) Inteligence je velmi komplexní záležitost a podobné šmahem odsudky považuji za jednu z hlavních příčin dosti závažných nedorozumnění. Klást otázky podobným způsobem je blbost, ale to neznamená, že každý, kdo položí otázku tímto způsobem, je blbec. 2) Na VŠ nastupují lidé v 18-19 letech, a nastupují tam proto, aby se něco naučili, ne proto, že už všechnu moudrost světa sežrali. 3) Rétorika a umění argumentace bohužel nejsou, pokud je mi známo, standardním obsahem našich osnov a poznal jsem i plno vysokoškoláků (už dopečených, nejen studentů) neschopných souvislého projevu a logicky konzistentní argumentace. Vysoká inteligence není zárukou debatní zdatnosti, i když bez ní to asi nejde. 4) Při živé debatě, bez možnosti přípravy, kontroly zdrojů a korekce formulací nevyhnutelně vzniká více nedorozumnění a logických klamů, než při debatě psané. Jsme všichni jen lidé a pod tlakem/trémou dělá každý chyby - to do určité míry omlouvá jak studenta, tak Klause, Klause ale přeci méně, protože on má více zkušeností.

    OdpovědětVymazat
  9. Řeknu to takto - jsem z různých jiných "debat" na síti už docela alergický na převážně stupidní útoky na "Tuneldědka Klause" mnohdy jen proto, že je to "in" a děje se tak i v případech, kdy si to nezaslouží (ne že by nebyly případy, kdy by tomu bylo naopak). Takže když vidím výrazy a nadpisy typu "Klaus - fuj, hanba, pokrytec, apod.", zajímá mě, cože váženého pisatele na našem presidentovi zase tak rozlítilo. A zastávám názor, že k ostrému odsudku vždy musí být prokazatelně jasný a oprávněný důvod (a u presidenta dvojnásob).
    V tomto případě jsem ho ve Vašem článku bohužel nenašel (resp. jste mě o něm nepřesvědčil) a považuji za neseriózní a velmi laciné takto ostře napadat Klause jen na základě (jak jste sám uvedl ve svém komentáři) "vydolovaných" a nepřesných či neúplných citací jeho údajných slov, ke kterým (a sám jste je takto v článku uvedl a i zvýraznil) jste svůj odsudek vztáhl. Takový postup mně na Vás prostě nějak nesedí, protože jinak býváte velmi přesný a hlídáte si a zakládáte si na serióznosti a objektivitě svých textů.

    Kromě toho si myslím, že je v lidských silách (a to Vám bohužel také neuznávám a nesouhlasím s tím, že není) zadat do jakéhokoli vyhledávače slova "Klaus" a "studenti" a během 0,5 vteřiny takto vyhledat nejméně 3 zpravodajské články obsahující (na rozdíl od Novinek) přímou citaci Klausových slov v uvozovkách. Ovšem to jste Vy neudělal (a nejspíš ani nehledal, protože jinak byste "nemohl nenajít") a vycházel jste pouze z uvedené nesprávně přepsané a zprostředkované "vydolované" citace v článku na Novinkách.

    A nakonec - Klaus je sice možná sebestředný ješita, ale hlupákem určitě není, a proto bych dost pochyboval o tom, že by si neuvědomoval a neakceptoval "merit good" statutu vzdělání (jen to možná v kontextu celé debaty konkrétně nezaznělo právě v dané větě). Skutečností také je, že žádná škola se bez nějakých dotací neobejde a o absolutním školném plně hradícím všechny náklady (a tedy pomíjejícím "merit good") nemůže být a určitě nebyla vůbec řeč. A kromě toho - nabytý "soukromý statek" svého vzdělání jeho nositel po jeho dosažení nikdy nikomu (včetně společnosti) taky jen tak beze všeho a sám od sebe "nedává", ale zase jen "prodává" (většinou v pracovním procesu dle své profese).

    A co se týká Klausovy reakce na danou studentovu otázku - měl v živé debatě tak vteřinu k rozhodnutí, jak na takovou otázku odpovědět a komentovat ji a myslím si, že ani tady mu není moc co vyčítat, protože na hrubý pytel otázky pouze našil hrubou záplatu.

    OdpovědětVymazat
  10. OK, rozumím a respektuji Vaše přání (resp. se o to pokusím a tím i se i pokusím objasnit, proč jsem zde zatím reagoval tak, jak jsem reagoval).

    Tedy věcně k Vámi v článku vytýkaným údajným "logicky chybným" argumentacím presidenta Klause (resp. proč na rozdíl od Vás nepovažuji Klausovu odpověď za logiky chybnou argumentaci (podle Vás dokonce 3x) a proč takové Vaše hodnocení považuji za přinejmenším poněkud "násilné") :
    Ad1) Falešný výběr : Položená otázka, na kterou Klaus reagoval, byla především a výhradně osobní - tedy kolik za svá studia zaplatil ON SÁM (a až druhotně by bylo možno z ní dovodit, že se tazatel takto vlastně ptá na něco jiného - tj. možná na na odlišné systémy placení školství dnes a v době studií presidenta - ovšem nutno dodat, že v takovém případě by měl vysokoškolák svou otázku takto skutečně položit, což ale neudělal a nevím tedy proč by tedy Klaus měl na něco takového prvoplánově odpovídat). A protože tehdy (tj. za socialismu) skutečně vůbec nebyly nastaveny žádné možnosti osobního placení za jakákoli studia (i kdyby někdo nakrásně sám platit chtěl), pak Klaus ani neměl výběru, jak na takovou otázku odpovědět (Vy jste ve svém článku vsadil na pravděpodobnou "rétoričnost" položené otázky (což měl Klaus podle Vás nejspíš ihned "odhalit" a reagovat jinak a v takovém případě by se tedy falešné argumentace nedopustil - chápu to správně ?), s čímž já nesouhlasím a spíše bych sázel na exhibicionismus tazatele a osobní útok vůči Klausovi - nicméně uznávám, že obojí výklad je možný asi tak 50 na 50 a nemá smyslu o něm jakkoli spekulovat).
    Na výběr pak Klaus měl vlastně pouze 2 věci - odpovědět seriózně (což si nevybral) a odpovědět adekvátně ke stylu položené otázky (což si, podle mě celkem logicky, vybral). Svou odpověď pak dokonce přímo uvedl slovy "Předpokládl jsem, že se bavíme vážně ...", čímž jednoznačně dal na jevo jednak své oprávněné rozladění nad způsobem a obsahem nepatřičně položené otázky (očkával, že na akademické půdě nebude mlácena prázdná sláma a probírány osobní útoky a věci) a hlavně tím avizoval, proč na ni dále následně reaguje tak, jak reagoval - tedy se zjevnou nadsázkou (ve smyslu - "to jsem měl tehdy dát peníze školníkovi či vrátnému, nebo jak si to představujete ...."). Tvrdím, že tím určitě nechtěl říct to, co dovozujete Vy - tedy že "jediný způsob platby školného je přímo škole".
    Proto tvrdím, že vyčítat zde Klausovi falešnou argumentaci falešného výběru není tak docela férové, protože adekvátní odpověď nelze považovat za argumentaci falešného výběru. Ovšem Vy jse na tom postavil celý svůj článek !
    To, že Klaus současně tímto způsobem také zprovodil ze světa pro něj možná nepříjemné konotace celé věci (tedy seriózní vysvětlování, proč tehdy školné nebylo a proč dnes být musí) je zcela zřejmé, ale současně na rozdíl od Vás tvrdím (a pokusme se být v tomto, prosím, přesní), že žádné falešné argumentace k dané takto položené otázce se nedopustil. To, že využil hlouposti položené otázky k pro něj výhodnější (jak sám správně píšete) adekvátní (jak tvrdím já) odpovědi je sice zřejmé, ale takto věc nestojí, protože proto přece není žádný důvod na něj řvát - "Fuj, hanba !"
    Ad 2) Obdobně jako ad 1, jen v jiném Vašem dovození údajné logicky chybné argumentace
    Ad 3) Zde s Vámi souhlasím. Takovou formulaci si Klaus neměl dovolit a neměl k ní ani žádný důvod. Ale musím dodat, že Klaus je tímto notoricky známý a vyjadřuje se obdobně již více než 20 let (po celou dobu co je v politice) a vůči všem a vůči všemu. Také to na něm nemám rád, protože jde především o jeho pózu vlastní nadřazenosti a snahu o zesměšnění debatního protivníka - zde tedy studenta kladoucího otázku (to daleko více, než o logicky chybný argument útoku na strašáka do zelí).

    To je ode mě už opravdu vše a pokud je můj názor nevhodný, tak se za něj předem omlouvám. Jen tím chci dát najevo, že s Vaším článkem v některém jeho obsahu nesouhlasím a proč.

    OdpovědětVymazat