Wikipedii může upravovat každý, proto jí nevěřím ani slovo!Slova nejsou vždy stejná, sentiment ale ano. Někdy mám i téměř pocit, že vidím hněvem naducané tvářičky, trukulentní dupání nožkou a hrození zaťatou pěstičkou do monitoru, až tak dětinské a nesmyslné mi tyto výkřiky někdy v kontextu debaty a svým tónem připadají.
Především aby výše uvedený výrok bylo možné vůbec považovat za argument, je nutné ho rozšířit, protože sám o sobě neříká v podstatě nic. Informační obsah je skryt - jako u řady výroků lidí neschopných koherentní argumentace - a tak je nutné si domyslet, co tím chtěl básník vlastně říci.
Rozšířená verze by vypadala přibližně takto:
Každý není kompetentní a znalý, a nekompetentní a neznalý může na Wikipedii napsat nekompetentní a špatné informace. Wikipedii může upravovat každý. Proto Wikipedie obsahuje špatné informace. A protože Wikipedie obsahuje špatné informace, nejde jí věřit ani slovo. Proto jí nevěřím a ty bys jí neměl věřit taky. Proto obsah tvého odkazu na Wikipedii lze ignorovat.Logika tohoto argumentu, je-li rozvinut do celé šíře, je špatná na tolika úrovních, že ani nevím pořádně, kde začít.
Začněme tím, že se jedná o logický klam non sequitur. Obě premisy jsou pravdivé, ale nevede od nich žádná logická cesta k prezentovaným závěrům. Ano, lidé se liší úrovní kompetentnosti. Ano, Wikipedii může upravovat (skoro) každý.
Jenže:
- Ne každý skutečně na Wikipedii píše.
- Ne všechno, co kdo na Wikipedii napíše, tam také napsáno zůstane.
- Wikipedie pro své informace uvádí zdroje, takže je možné si pravdivost informace (dosti často) ověřit i jinde.
- To, že (například) knihu napsal omezený počet autorů a nikdo ji nemůže dodatečně upravovat neznamená, že tam obsažené informace jsou automaticky správné a naopak.
Ani tím to nekončí. I když třeba Wikipedie obsahuje špatné informace, neznamená to automaticky, že obsahuje jenom špatné informace. Výše uvedený výrok vylévá s vodou z vaničky i dítě, když se snaží - jak typické - přemalovat barevnou záležitost na jasně černobílo. Koukněme se například, co Wikipedie říká o termínu sníh. Na první pohled neobsahuje žádné vysloveně špatné informace, naopak, první odstavec je velmi hezký sumář významu slova.
A v tom vidím obrovskou užitečnost Wikipedie. Poskytuje totiž na internetu snadno přístupný bod, na nějž se lze odkázat pro definici nějakého výrazu. Snadnost dostupnosti (v internetové debatě) tohoto zdroje informací všem zúčastněným znamená, že ji lze použít coby relativně pevný bod a od něj dále odvíjet debatu. Nesouhlasí-li například někdo s tím, že Anders Breivik je křesťan, a já poukáži na to, že splňuje definici křesťana tak, jak je napsána na Wikipedii, jsou nejméně dvě možnosti, jak mi odpovědět.
- Poukázat, v čem konkrétně je definice křesťanství na Wikipedii chybná a proč tudíž Breivik tuto definici nesplňuje a není křesťan (bez použití logického klamu Žádný pravý Skot).
- Použít výše uvedený výkřik v některé z jeho mutací.
Tím ale užitečnost wiki nekončí. Prošel jsem si kompletním vysokoškolským vzděláním a jsem dokonce oprávněn si i psát nějaká ta písmenka před své občanské jméno. Žádný zázrak nejsem a nikdy jsem nebyl, ale fakt je, že jsem míval v hlavě velké množství informací z biologie a chemie. Problém mozku samozřejmě spočívá v tom, že rád zapomíná, ale zase výhoda je, že když už v něm jednou nějaká informace byla, tak si na ní snáze vzpomene, když ji vidí znovu. A proto si troufnu říct, že co se chemie a biologie týče, je Wikipedie velmi dobrým zdrojem správných informací a když to potřebuji, využívám ji k oživení svých okoralých znalostí i v práci a zatím se mi nestalo, že bych narazil na nějaký nesmysl.
Tím neříkám, že přístup k internetu a Wikipedii automaticky z každého udělá odborníka na cokoliv. Wikipedie neudělá z nikoho odborníka o nic více, než velká knihovna - pořád ještě je důležité být vybaven schopnostmi a znalostmi nutnými pro nalezení relevantní informace a pro rozpoznání informace správné/pravděpodobně správné od informace zjevně špatné/sporné. Navíc Wikipedie je encyklopedie, čili popisná suma dat. Jejich smysluplné propojení do funkčního celku a použití v praxi je pak už na jednom každém z nás a základem je a vždy bude řádné a důkladné vzdělání v tom kterém oboru.
Ani neříkám, že je možné k Wikipedii přistupovat nekriticky a vše, co tam je napsáno, brát za bernou minci. Patří ke smutným faktům lidské nátury, že jsou jedinci škodolibí a vyžívající se ve vandalství. Jsou i jedinci hloupí a nekompetentní, trpící mylnou představou o vlastní intelektuální zázračnosti. A jsou jedinci, jimž emoční zaujetí - zejména v politice a náboženství - pro nějakou věc brání být objektivní a držet se faktů a logiky. A i tito lidé někdy Wikipedii upravují a proto opatrnost je vždy na místě. Nepoužíváte-li Wikipedii jen k oživení dříve držených znalostí, je vnodnější než-li se na ni slepě spolehnout následovat tam uvedené linky ke zdrojům informací.
A to je poslední užitečnost Wikipedie - tím, že se odkazuje na zdroje iformací, je velmi dobrým výchozím bodem pro sebevzdělávání a může posloužit jako přehledný rozcestník při hledání například vědeckých publikací na to které téma.
A tak pokud někdo má něco proti Wikipedii či nějakému odkazu, jejž někdy použiji, měl bych prosbu. Místo prskání na monitor v argumentačně zcela impotentní snaze ukázat mi, kdo je boss, odkažte mne radši do patřičných mezí dodáním relevantních informací a vylepšete příslušný článek na wiki s dodáním citací. Tu možnost má přeci každý a bude to tak lepší pro všechny zůčastněné.
