Přesila...

Když jsem publikoval minulý článek "Svoboda smradu", byl myšlen především jako taková úvaha pro zamyšlení pro mé stálejší čtenáře, kteří už četli předchozí moje články na toto téma a strávili nějaký čas jejich trávením. Nečekal jsem, že ho někdo nasdílí na facebooku a že se tento pidičlánek během tří dnů od vydání vyšvihne na druhé místo ve čtenosti a že přiláká jak zde, tak na onom facebooku celou řadu komentářů od lidí, kteří se předchozí články nenamáhali číst, natož chápat.

Nebudu se tím zabývat až do víkendu, protože čas, který mohu trávit u blogu je velmi limitovaný, max. pár hodin týdně. Nicméně tento víkend si zkusím nějaký čas najít, abych se s oněmi komentáři vypořádal jaksepatří. A protože i při velmi letmém pohledu (nečetl jsem je ještě v plném rozsahu, a až do víkendu ani číst nebudu) jsem si všiml, že jsou tam nějaké exemplární příklady stupidity na kvadrát, nebudu si při rozboru brát servítky a pokud narazím na nějakou zhovadilost, nazvu ji zhovadilostí, samozřejmě i za uvedení důvodů, proč tak činím.

Ale teď se musím krátce vypořádat s pár drobnostmi.

Především moje internetová pseudonymita. Komentáře na facebooku jsou (údajně, převážně) činěny pod pravým jménem. Já ovšem nechci (z důvodů, do nichž nikomu nic není), aby moje občanské jméno figurovalo ve vyhledávačích vedle mého blogu. Ne že bych s ním dělal až takové cavyky, kdokoliv, kdo ode mne kdy obdržel e-mail ho zná, tzn. včetně řady čtenářů blogu. Ale na blog jej prostě nedám, určitě ne ve formě textu. Pokud se někdo tedy bude domnívat, že jeho argumenty rozebírám nefér drsně a říkám věci, jež bych mu neřekl do očí, tak vězte, že bych vám ty věci klidně i řekl do očí. Jediné, co by mne mohlo zastavit, je hrozba násilí z vaší strany - mám přeci jen pud sebezáchovy - ale kdo v debatě vyhrožuje násilím, ten už je argumentačně na dně a nemá význam se s ním vůbec bavit. Svému přímému nadřízenému jsem v práci řekl, že to, co říká, je blbost, už vícekráte, koneckonců je to do určité míry náplň mojí práce. A když mi řekl, že jiný šéf by mě na jeho místě už vyrazil, pokrčil jsem rameny a řekl jsem, že manažerská moc nad mojí osobou na pravdu nemá vliv. Ovšem pokud si někdo chce myslet, že se za internetovou pseudonymitu schovávám a jsem zbabělec, držím mu palce, ať si to užije. Na světě není mikrometr dost přesný na to, aby mohl změřit, jak moc u prdele mi jeho názor je. To říkám preventivně, kdyby snad někdo cítil potřebu mi toto sdělovat - šetřete dechem.

Druhá drobnost je, že bych rovněž preventivně rád zdůraznil, že mezi výrazy ve smyslu "to, cos řekl/napsal je totální blbost a tady máš důvody" a "jsi totální blbec, protože proto" je diametrální rozdíl. Až budete číst moje možná velmi nevybíravě napsané rozbory vašich argumentů, to první uvidíte v závislosti na jejich kvalitě možná hodně. To druhé někteří mohou vidět také, ale to vždy až po určité době, až když bude jasné, že stupidní argumentace je konzistentní vlastností jejich osoby a nezbude jiný logický závěr, než že neplácají blbosti protože si to momentálně nepromysleli, ale protože jsou skutečně blbci. Zkusím se ale držet na uzdě.

Což bude těžké, protože tady se dostáváme ke třetí, poslední drobnosti. Jeden z těch komentářů, který mi ulpěl v oku i přes pouhé periferní vidění, obsahoval slovo znásilnění. Mám absolutně nulovou toleranci na vtipy a argumentační chyby na úkor obětí sexuálního násilí a zneužívání. Kdokoliv, kdo něco takového vypustí do světa, má u mne nulový respekt a dám mu to taky řádně najevo. Logický rozbor argumentace samozřejmě nebude ani v takovém případě chybět.