(Ne)jedno důležité proč

Kombinace životní smůly a vlastností mé psychiky, jež není schopná se s nastalou situací efektivně a řádně vyrovnat, jsem už delší dobu intelektuálním mrzákem a konec tohoto stavu je v nedohlednu. Tak tento týden jenom doporučím článek od člověka, bez jehož psaní bych nikdy neodmaturoval - byl to jediný spisovatel, jež byl součástí povinné literatury a jež současně psal způsobem, který jsem byl schopen chápat a který mne bavil (jinak převažovali básníci, ovšem poezie mi nic neříká a nikdy neříkala, a čím "výše" byla hodnocená naším učitelem, tím více mně osobně připadala jako snůška blábolů sdělujících banality zbytečně komplikovaným způsobem). Proto byl jediný, k němuž jsem měl skutečně načteno, a tudíž skutečné, nenašrocené znalosti (šrotit se, jak již jsem zmínil, nejsem a nikdy jsem nebyl schopen, mám velmi špatnou paměť, zejména na čísla a data).

Timto spisovatelem je Karel Čapek.

Zajímavé je, že jsem se o něm učil i na ZŠ, za dob těžkého komunismu. Čapek nám byl prezentován coby zářný příklad skvělého spisovatele, egalitáře, pacifisty a humanisty. Ale ve všem tom nám jaksi "zapomněli" sdělit, že byl odpůrcem současného komunismu a tento svůj odpor - a důvody pro něj - shrnul v eseji "Proč nejsem komunistou".

Bohužel, ačkoliv jsem četl od Karla Čapka hodně, tuto esej jsem si přečetl až dnes, protože v knize ji nemám a až dnes jsem si vzpomněl na její existenci ve chvíli, kdy jsem seděl u počítače. A doporučuji ji všem, kdo by snad měli potíže pochopit má stanoviska, či můj odpor vůči některým stanoviskům/myšlenkovým proudům, kde souhlasím se základní premisou.

Jako ochutnávku nabízím výňatky odstavec, které bych sám nikdy lépe nenapsal, ale které shrnují jádro mého uvažování velmi hezky:

...Velmi lehko dejme tomu se řekne, že les je černý, ale žádný strom v lese není černý, nýbrž je červený a zelený, poněvadž je to obyčejná borovice nebo smrk. Velmi lehko se řekne, že společnost je špatná; ale běžte hledat zásadně špatné lidi. Pokuste se soudit svět bez brutálních generalizací; za chvilku vám nezůstane z vašich zásad ani šňupka... ...Praví-li někdo, že nenávidí Němce, rád by mu řekl, aby šel mezi ně žít; za měsíc bych se ho zeptal, nenávidí-li svou německou bytnou, má-li chuť podřezat germánského prodavače ředkviček nebo zaškrtit teutonskou babičku, která mu prodává sirky. Jeden z nejnemorálnějších darů lidského ducha je dar generalizace; místo aby shrnuli zkušenosti, hledí je prostě nahradit...

Kdo si přečte tu esej, ten (snad) pochopí, proč rovněž nejsem komunistou, ačkoliv souhlasím s nezbytností státem řízené sociální solidarity. Pochopí, proč nejsem zelený, ačkoliv souhlasím s nutností chránit životní prostředí. Pochopí, proč nejsem vegan/PETA, ačkoliv souhlasím s existencí morálního imperativu netýrat zvířata. Pochopí, proč nejsem libertarián, ačkoliv souhlasím s ideou maximalizace osobní svobody. Pochopí, proč nejsem konzervativec, ač souhlasím s právem na soukromé vlastnictví a právem na úspěch...

A kdo nepochopí, má holt smůlu.