pátek 15. června 2012

Styďte se.

Lidé se údajně dnes stydí více za svou víru než za svou sexualitu. To je dobře. Většina lidí schopných logického uvažování  si snad musí někde alespoň na podvědomé úrovni uvědomovat absurditu víry v těhotné panny, posmrtné panny a podobné (|)oviny.

Každopádně článek nám naservíroval hned dva logické klamy, a to údajně slovy profousionálního filozofa.
Australský filosof Rai Gaita míní, že je velká škoda, že jsou lidé k víře tak odmítaví. „Žijeme v kultuře, která má silnou náboženskou tradici. Mnozí lidé jsou s vírou úzce spjati a nedokážou oddělit od svého sebevědomí nejhlubší zdroje své víry. A je velká škoda, že těmto lidem ostatní nenaslouchají. Společnost tak začínají ovládat lidé nevěřící a je otázkou, do jaké míry to ovlivní naší společnost do budoucna," dodává Gaita.
Tedy nevím, není-li to nějak vytrženo z kontextu, ale pokud ne, tak toto prohlášení neobsahuje sebemenší náznak toho, proč by mělo být dobré udržovat náboženské tradice, proč by mělo být dobré naslouchat lidem, kteří jsou silně emocionálně spjati s absurdní pověrou a proč je tedy škoda, že jim ti ostatní, nenábožensky založení, nenaslouchají.

Takže pokud tohle není vytržené z kontextu a je to míněno tak, jak to vyznívá, tak se jedná, minimálně v náznacích, o debatní falše argumentum ad antiquitatem (něco je staré, a proto je to dobré) a současně argumentum ad misericordiam (něco je správné, protože někomu se to líbí - taková minihra na citečky). S tím ať jde pan filosof k šípku, tohle je hluboká myšlenka na úrovni kunčoftů místní knajpy. V Austrálii asi filozofy neučí argumentaci a logice. Nebo je to učí a tenhle konkrétní se rozhodl, že když jde o víru, rozum musí jít stranou - buď je nejspíše sám věřící, nebo je faitheista. Nebyl by sám, podobných intelektuálních pokrytců a zbabělců je bohužel plno.

Nehledě na to, že i takový dějepisný ignorant jako já ví, jak to v průběhu historie vypadalo, když náboženská tradice a lidé se sebevědomím zakořeněným v nejhlubším zdroji své víry převládali a když těmto lidem ostatní naslouchali, protože jim nic jiného nezbylo. Dnes té době říkáme doba temna. A vlastně ani není třeba se dívat do historických análů - pan Gaita se může odstěhovat třeba do Pákistánu. Tam se za svou víru lidé nejen nestydí, tam je víra dokonce povinná. Určitě by se mu tam líbilo.

6 komentářů:

  1. Otázkou je, proč lidé vlastně setrvávají ve víře v něco, za co se tedy údajně stydí (a většinou jde skutečně o věci, u kterých zdravý rozum prostě neobstojí a chce se říct - "jak můžeš něčemu takovému věřit - zbláznil ses ?").
    Z pohledu katolické víry je věc o to ještě absurdnější, že v takovém případě (pokud se tedy někdo za své katolické vyznání stydí), již touto samotnou věcí se této své víře zcela zásadně zpronevěřuje (viz. Matouš 10:32 či Lukáš 12:8) a sám tím vědomě ztrácí jakékoli toto vírou "přislíbené výhody". Docela rád bych někde "vypáčil" z nějakého skutečně věřícího nějaké rozumné a obecně pochopitelné důvody, proč vlastně věří, ale obávám se, že to je nemožné.
    (Btw - kdo ví, jestli ten autralský filosof neměl třeba na mysli nějaké tradice a rituály australských křováků ....)

    OdpovědětVymazat
  2. Panu filosofovi se prostě "udělal názor" a pak se vymáčkl ;-) Jasně, že tam není ani náznak argumentu, je to jen takový plk. Nicméně jakkoli nejsem znalec argumentačních falší, mám takový intuitivní pocit, že závěr článku ("pan Gaita se může odstěhovat třeba do Pákistánu. Tam se za svou víru lidé nejen nestydí, tam je víra dokonce povinná. Určitě by se mu tam líbilo.") není tak úplně korektní. ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Závěr článku je destilovaný sarkasmus. Jak jste jistě pochopil, jedná se o poukázání na skutečnost, že společnost, v níž hraje víra prim, není tak růžovoučká a slaďoučká, jak by si ji někteří (a právě zřejmě i tento filosof) rádi představovali.

    OdpovědětVymazat
  4. Píše-li "Žijeme v kultuře, která má silnou náboženskou tradici." a je to Australan, pak princip vstřícnosti velí porozumět jeho větě tak, že má na mysli kulturu v níž žije, tedy především kulturu spjatou s povětšinou umírněným a zcivilizovaným evropským (a najmě anglikánským) křesťanstvím, nikoli kulturu se silně teokratickými prvky, jako je v Pákistánu. Pokud chcete naznačit, že výše popsaná kultura, jíž má australský filosof na mysli, by mohla pod takto definovaným křesťanstvím sklouznout někam na úroveň Pákistánu, je třeba to vyargumentovat. Jinak je to totéž jako "ad Stalinum" v případě kritiky ateistů některými věřícími.

    OdpovědětVymazat
  5. Ale já to "vyargumentoval", i když jenom velmi stručně - poukázáním na to, že v historické minulosti nebylo křesťanství nikterak umírněné. Ani anglikanismus, i ten má historii náboženských válek a upalování čarodějnic. Vámi zmiňovaný umírněný anglikanismus je výsledkem právě dlouhodobého pomalého odklonu od víry coby veřejné a povinné záležitosti směrem k víře nahlížené coby soukromé záležitosti, do níž nikomu nic moc není. Výsledkem tohoto odklonu je právě stav, jež se panu filosofovi zřejmě nelíbí - ale kdyby k němu nedošlo, nebyl by žádný umírněný anglikanismus, který by (jak spekulujete - z článku nic takového vyčíst nejde) pan filosof mohl postrádat..

    Ale i dnešní "umírněný" anglikanismus se v současnosti mnohde snaží omezovat práva homosexuálů a má své fanatiky.

    Nejsem historik, takže detaily nemohu dodat bez extenzivního hledání (na než nemám čas ani náladu) ale jsem si dosti jistý, že se v tomto nemýlím.

    Paralela mezi křesťanstvím a islámem je podle mých znalostí mnohem větší, než jsou křesťané (a zřejmě i vy) většinou ochotní připustit.

    No a závěrem - argumentačním jádrem článku není poslední věta. Nemyslím si, že se v celkovém kontextu článku dopouštím nějakého debatního faulu, ale nechám si to projít hlavou.

    OdpovědětVymazat
  6. Jistě, anglikánství má temnou minulost stejně jako křesťanství obecně, a jako spousta jiných společenských jevů. Otázka zní, zda to implikuje něco ohledně (možné) budoucnosti či nikoli.
    Co se islámu týče - ale ovšem, že má leccos společného s křesťanstvím. Stejně tak má své liberální a fundamentalistické větve atd. atp. Mně šlo výhradně o aktuální stav společnosti v Pákistánu, nic víc, nic míň.
    A ano, článek je jinak v pořádku, ten slint je opravdu bezcenný a vlastně si ani nezaslouží pozornost. Takových názorů se denně urodí bezpochyby stovky milionů, možná i miliardy.

    OdpovědětVymazat