středa 25. května 2011

Řádný zdělání

Nezřídka se setkávám s názorem, že vzdělání je k ničemu a školy by snad bylo lepší i zrušit, nebo alespoň z osnov ledacos vyhodit, protože stejně 99% toho, co se tam člověk naučí, nakonec zapomene a stejně v životě nevyužije. A nikdy mne nepřestane nesmírně udivovat, že tento názor občas (občas i častěji) prezentují lidé, kteří mají vzdělání velmi vysoké v obou významech toho slova - už jsem ho slyšel od tak různorodé řady lidí, že si dohromady před a za jména psali v různých zkratkách snad celou abecedu.

Především je nutno podotknout, že je pravda, že většinu toho, co se kdy naučíme, zapomeneme. Rovněž nelze nic namítat proti tomu, že většinu školního učiva v životě nevyužijeme. Obojí jsou poměrně snadno ověřitelné fakty, které potvrdí opravdu snad každý od popeláře v Hranicích u Aše po rektora Ostravské Univerzity.

Podívejme se tedy na anatomii argumentu v jeho co nejjednodušší možné formě bez obezliček:
Premisa 1 - Většinu vzdělání každý zapomene.
Premisa 2 - Většinu vzdělání nikdo nevyužije, i kdyby nakrásně nezapomněl.
Závěr - Většina vzdělání není potřeba a nemusí se ve školách učit.

Vypadá to neprůstřelně a těžce logicky. Koneckonců, premisy jsou pravdivé, proč by tedy neměl být pravdivý závěr?

Tak především se jedná o deduktivní logický klam a dicto simpliciter. Ze dvou obecných premis platících pro většinu je vyvozován závěr platící pro všechny. A jako takový je kompletně bunkumratata. Ovšem vysvětlit proč není až tak jednoduché, zejména někomu, kdo si ho už léta hýčká a rozvíjí jeho nejrůznější racionalizace. Přesto se o to pokusím.

Za prvé nelze vidět do budoucnosti. Fakt to nejde. I když si kdekdo v patnácti myslí, že ví, co bude dělat ve třiceti, a i když si kdekdo v padesáti myslí, že ví, co je nejlepší pro jeho děti, myslet není vědět a do budoucnosti prostě nevidíme. Do budoucnosti lze udělat pouze obecnou a většinou nepřesnou předpověď k většímu celku, nikoliv ke konkrétnímu jedinci. A v tom spočívá právě jádro pudla. Lze na základě zkušenosti správně předpovědět, že většina lidí zapomene či nevyužije většinu školského vzdělání. Co ale předpovědět v žádném případě nelze, je co konkrétně konkrétní osoba zapomene/nevyužije.

Protože jenom v České republice žije deset milionů lidí a konají na desetitisíce různých povolání. Každé povolání má různé nároky na šíři a hloubku vzdělání - jsou povolání vyžadující znalosti mikroskopické, i povolání požadující znalosti mikroskopicky přesné, jsou povolání vyžadující obecný přehled i povolání vyžadující úzkou specializaci. Přičemž znalostní požadavky různých profesí napříč populací pokrývají prakticky veškeré lidské vědění.

Za druhé lidé se liší už od narození a ne každý je schopen vstřebat a využít stejné vzdělání ve stejné míře. Ovšem zjistit, co kdo vstřebá a jak dobře to využije, lze jen tak, že se mu to zkusí nacpat stylem sežer nebo se udav. Neexistuje jiný způsob, jak zjistit, kdo bude dobrý matematik, než učit děti matematiku a známkovat je (popřípadě jinak třídit podle kvality výkonu). Je to neefektivní, je to zdlouhavé, ale lepší cesty není (i když určitou efektivizaci tohoto systému přeci jen tvoří rozdělení školství na základní, střední a vysoké, kdy se v každém stupni vyčlení ti, pro něž by vyšší vzdělání bylo zjevnou ztrátou času, přičemž se opět s každým stupněm vzdělání specializuje právě s ohledem na to, v čem byl kdo jak dobrý).

A proto je nutné mít co nejdetailnější osnovy to jde, proto je nutné snažit se dětem ve školách nacpat do hlavy co největší množství vědomostí z co nejširšího záběru. Proto je dobré mít různé maturity, zkoušky, diplomy a certifikáty a psát si srandovní zkratky před jména a za ně - protože bez celé té šarády by budoucí atomoví inženýři mohli dělat tak akorát ty zametače a pomalu bychom se mohli vrátit na stromy. K čemuž už tak možná spějeme.

7 komentářů:

  1. Něco k tomu napíšu - asi takto :
    Když někdo řekne, že vzdělání není k ničemu, tak v drtivé většině tím nechce ani tak říct, že je skutečně zbytečné (i hlupák ví, že vzdělání samozřejmě zbytečné není), ale spíše tím vyjadřuje svou nespokojenost se stavem našeho školství – tj. se způsobem, jakým se naše školství o obecnou vzdělanost stará a zasluhuje se o ni. Proto není nic divného na tom, že se tak skepticky vyjadřují hlavně ti „vzdělanější“, protože oni si mohou lépe uvědomovat, jak naše školství upadá a že není dobré.
    Vzdělanost neroste tím, že se lidé ve školách nabiflují nějaké povinné údaje ani tím, že jim za to někdo dá papír zvaný maturitní vysvědčení či nějaký bakalářský diplom. Vzdělávání musí odpovídat současným požadavkům a potřebám a být neustále ve vývoji a na výši doby. A záleží na lidech, kteří učí a na systému, ve kterém učí, protože žáci a studenti jsou v prvé řadě jen konzumenty vzdělávacího procesu (učí se zpočátku nikoli z vlastní vědomé touhy a potřeby, ale nejprve v podstatě z donucení a způsobem, který je jim předhozen) a až teprve později (a bohužel ne vždy) do procesu svého nikdy nekončícího vzdělávání zasahují aktivně sami a začínají (zoufale) vyhledávat vše to, co se předtím ve škole buď nedozvěděli vůbec nebo dozvěděli nedostatečně (v horším případě zcela špatně). Čím dříve si lidé uvědomí, že vzdělání je nikdy nekončícím procesem a životní nutností (pokud tedy smyslem života někoho není každý den kopat výkopy a večer se jít do hospody ožrat) a že určitě nekončí získáním nějakého toho „papíru“ (viz. výše), tím pro ně lépe. A jsou profese, ve kterých bez doslova každodenního studia nelze obstát vůbec.

    Z tohoto pohledu je obsah úvodního blogu zbytečnou „pitvou mylné premisy“ (tedy toho, že vzdělání není podle někoho k ničemu a co tím údajně myslí) a také zbytečnou obhajobou zjevného (tedy toho, že vzdělávat se jakýmkoli způsobem je potřebné a je vždy lepší, než nedělat v tomto ohledu vůbec nic).

    Mnohem zajímavější by bylo psát a diskutovat o tom, co je jen zcela okrajově naznačeno až v samotném závěru – tedy o systému našeho školství, „detailnosti“ jeho učebních osnov, obsahu a cílech „maturit, zkoušek, diplomů a certifikátů a srandovních zkratek před jmény z nich plynoucích“ (které se mimo jiné dají také koupit bez jakéhokoli vzdělání vůbec (viz. kauza Plzeň, což určitě nebylo a není bohužel žádnou výjimkou).

    Nebo také rozpitvat to, co se v této oblasti děje v EU, jejíž jsme stále členem a jejímiž pokyny a směrnicemi se řídíme. Např. cíle dle dokumentu Strategie Evropa 2020 :
    V rámci tohoto cíle by EU jako celek měla usilovat o snížení počtu žáků a studentů, kteří nedokončí započaté vzdělávání na 10 % (pro ČR údaje z roku 2008 uvádí 5,6 %) a o zvýšení počtu občanů mezi 30 a 34 lety, kteří mají vysokoškolské vzdělání, na 40 % (ČR v roce 2008 15,4 %) !
    Každá země si přitom stanoví své vlastní národní cíle. (Poznámka – budu se na ty naše „národní cíle“ těšit. A budu se také těšit, kdo z našich politických elit je „odborně vytvoří“ …..)

    V tom prvním údaji jsme na tom možná dobře, ale mám docela vážné obavy z naznačeného trendu a podle mě nesmyslného požadavku zvýšit počet občanů majících vysokoškolské vzdělání z dnešních 15,4 % na 40 % ! Jediným důsledkem tohoto totiž nebude zvýšení vzdělanosti, ale naprostá devalvace vysokého školství jako takového (což mimo jiné nastalo již dnes).

    OdpovědětVymazat
  2. Nenapsal jsem, že tento názor zastávají "hlavně ti vzdělanější". To je doslovná lež a vkládání mi do úst něčeho, co jsem ani nenaznačil. Co se mého okolí týče, opak je pravdou, především jsou to burani, co by nejradši zrušili plno školních předmětů. Ale i vzdělaní lidé s tímto názorem přichází častěji, než bych čekal.

    Přičemž blogový post je o tom, o čem je. Je o mé skutečné zkušenosti, nikoliv o "mylné premise". Nemohu v jednom postu pokrýt všechny aspekty jednoho problému, a už vůbec ne všechny problémy. Proto jsem si vybral jeden problem, jedno stanovisko, jeden druh lidí, a napsal jsem o tom. Nepitval jsem mylnou premisu, pitval jsem premisu velmi přesnou, s níž jsem se už několikrát setkal, a jež byla prezentována tak, jak je napsáno. I jsem pozoroval změnu z člověka, který v pětadvaceti říkal, že chemie na střední škole byla úplně zbytečná, na člověka, který se tutéž středoškolskou chemii po třicítce začal zoufale učit, protože na tom závisí jeho živobytí.

    Samozřejmě jsem se setkal i s celou řadou jiných názorů na různé míře mezi extrémy. Ale tohle je jeden blogový post, a tudíž jen jedno stanovisko a jeden názor jsou pitvány.

    Co se týče toho, o čem by bylo zajímavější psát či ne - píši sem o tom, co zajímá mne, a reagovat mohou ti, co je to zajímá. Koho nezajímá, co jsem napsal, ať to nečte, popřípadě nereaguje.

    OdpovědětVymazat
  3. A tak - moje chyba, omlouvám se, měl jsem napsat nikoli "hlavně ti vzdělanější", ale "i (nebo také) ti vzdělanější" a bylo by to jasné. Jinak to, že hlavně ti vzdělanější takto mohou vyjadřovat svou nespokojenost se stavem našeho školství, samozřejmě platí.
    Ti nevzdělaní burani (o kterých tedy hlavně píšeš) jsou pak samozřejmě v tomto tvrzení o "nepotřebnosti vzdělání" mnohem početnější a ti pak tím vyjadřují něco úplně jiného - pravděpodobně jakousi osobní "výmluvu", proč nějakého takového vzdělání sami nedosáhli ("je přece podle nich k ničemu", že ...).

    Jinak já tady snad mohu reagovat jak chci a na co chci, podle toho co uznám za vhodné a podle toho, jak na mě blog a jeho obsah působí a kdyby mě jeho obsah nezajímal, pak bych sem nepsal vůbec. V daném případě jsem napsal především to, co na dané věci zajímá (a zajímalo by) mě a s tím, že k věcem zjevným není co dodat a ani netřeba je jakkoli obhajovat.
    Asi jsem dostatečně nepochopil tvůj záměr a smysl tohoto blogu. Určitě jsem ale nechtěl ani neměl v úmyslu tady něco napadat a nevím, proč mě tady obviňuješ ze lži nebo že ti něco vkládám do úst. Nebuď paranoidní !

    Nakonec - pokud se ti moje zdejší reakce nelíbí, pak tento svůj blog veřejnosti uzavři a diskutuj si sám se sebou.
    Nebo jestli nechceš nebo nemáš zájem, abych se tady vyjadřoval já osobně, stačí říct, ale měl jsem dojem, že máš zájem o jakékoli reakce pod tvými blogy ...

    OdpovědětVymazat
  4. Reagovat pochopitelně můžeš jak chceš a na co chceš. Nicméně reagovat ve stylu "článek mě nezajímá, zajímavější by bylo to či ono" je zbytečné plácání jater. Do budoucna proto prosím reagovat na obsah článku, a ne doporučovat, o čem by článek měl být, aby se (tobě osobně) více líbil.

    Pokud se někdy rozhodnu psát na přání, bude tu sekce pro vyjádření těchto přání.

    OdpovědětVymazat
  5. Tomáš Hluska4. května 2012 10:08

    Nepleťte si vzdělání a vzdělávání.

    OdpovědětVymazat
  6. koupím maturitu -pouze se stoprocentním ověřením,diskrétně.
    cena nerozhoduje
    jen když to bude 100 procent ověřené, nejlepe i se zpětně doloženou apsencí, i průběným hodnocením,
    vč. veškeré archivace všeho od školy (výlety, školní akce, i např. zařažení do archivů, o získání průkazu či vyhlášky) , abych byl prakticky neodhalitelný, vše zaplatím
    pouze originály, se 100 procentnim ověřením

    OdpovědětVymazat
  7. Takovéhle bláboly mi tady nepište. Chcete-li na tomto blogu komentovat, nejprve si přečtěte pravidla.

    OdpovědětVymazat