čtvrtek 22. října 2015

Ostuda národa

Náš prezident a/nebo jeho mluvčí Jiří Ovčáček, je ignorant neznalý principů fungování svobodného státu. Pro důkaz netřeba chodit daleko, stačí dnešní článek na novinkách, kde se pan Jiří Ovčáček vyjádřil takto:
Jeho výroky záhy odmítl mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček. „Jedním z nejdůležitějších výdobytků listopadových událostí v roce 1989 je svoboda slova, svoboda názorů. Taková prohlášení jdou proti tomuto duchu...
Tento výrok je tak blbý, že jsem si málem přivodil otřes mozku když jsem se chytal za hlavu.

Pro  pomalu chápající polopatické vysvětlení - Svoboda slova znamená, že každý může vyjádřit svůj názor na nějakou problematiku a státní aparát mu nemůže zakazovat tento názor říci popřípadě ho za vyjádření tohoto názoru penalizovat. Z tohoto pravidla jsou určité nezbytné výjimky, jako například spouštení falešných poplachů, vyhrožování násilím a vyzývání k němu.

Svoboda slova neznamená, že si kdokoliv může plácat kdejakou hovadinu či se projevovat jako totální bigot, a nikdo nemůže na tento fakt poukázat a/nebo ho za toto chování a vyjadřování kritizovat. Svoboda slova neznamená, že je zakázáno kritizovat prezidenta, naopak, tato idea je v jejím přímém protikladu.

Při této příležitosti bych rád využil svou svobodu slova k tomu, abych vyjádřil názor, že náš současný prezident je buran, protože se nechová a nevyjadřuje na úrovni adekvátní pozici reprezentanta státu. Náš současný prezident je současně ignorant hrající si na intelektuála, což v minulosti vícekrát dokázal špatným používáním odborných termínů (to když se ještě pokoušel předstírat, že není buran) a stále to dokazuje mletím nesmyslů, když by měl radši držet kušnu (jako například aféra s neexistujícím Peroutkovým článkem) a používáním argumentů stojících na logických klamech. A naposledy to dokazuje výše zmíněným názorem. Rovněž je náš prezident prokazatelně xenofob, protože jeho výroky na konto uprchlíků z islámských zemí vyjadřují iracionální strach z cizinců a prvků cizí kultury.

Náš současný prezident je zkrátka a dobře ještě větší ostuda, než byl ten předchozí, a ten byl extra třída. Populární volba prezidenta a způsob jejího provedení u nás byla krokem špatným směrem.

Toto všechno říkám coby člověk, který si je moc dobře vědom problematických kulturních a ideových aspektů islámských zemí a nutnosti nepustit tyto prvky do naší sekulární kultury. Jako například zákazy kritizovat státdní vůdce.

neděle 27. září 2015

Já nic já muzikant

Kdo z mých čtenářů ještě neví o emisním skandálu u VW a rezignaci Martina Winterkorna, ví o nich teď.

Rád bych k tomu napsal jenom pár stručných poznámek, ale nejprve disclaimer:
Již osm let pracuji v automobilovém průmyslu pro velkou nadnárodní korporaci. Konkrétně jsem v laboratoři na testování některých komponent interiéru automobilu. Pročetl jsem normy velké řady světových značek a rukama mi prošly jejich díly. Rovněž jsem byl přímým účastníkem debat s pár vysokými pohlaváry některých korporací. Tento článek představuje můj vlastní názor a nereflektuje názory mého zaměstnavatele. Z evidentních důvodů nebudu pro některé body příliš konkrétní a nebudu uvádět jména.

Zbytek článku je pod čarou.

pondělí 14. září 2015

Lháři nebo ignoranti?

Islám je zpátečnická ideologie založená na dávno falzifikovaných premisách. Zakládací texty tohoto náboženství si často protiřečí, na mnoha místech schvalují a dokonce propagují násilí a vznikly z přimitivních kořenů stylem "jedna paní povídala" za značně sporných okolností a vůbec ne tak jednoznačně a bezproblémově, jak by si řada jeho příznivců přála, či jak věří. Jednotliví příznivci islámu mohou být pokrokoví, svobodymyslní a tolerantní lidé, tento fakt nelze popřít. Ovšem skutečností zůstává, že islám plodí fanatiky, kteří ve svém náboženském zápalu při snaze následovat co nejpřesněji jeho primitivní deontologickou morálku páchají hrůzné amorálnosti. Ti pokrokovější se snaží moderní společnost podkopat zevnitř - prosazováním zákonů omezujících osobní svobody (například svobodu slova), propagandou, obelháváním lidí, omezováním nepohodlného vzdělání a osvěty atp. Ti méně pokrokoví používají metody jednodušší až přímo krvavé. A nejhorší na tom celém je, že nebezpečného fanatika od pokrokového slušného člověka lze poznat až když spáchá  nějakou hrůznost.

S výše uvedeným odstavcem asi souhlasí většina občanů Evropy. Co bohužel si většina občanů Evropy neuvědomuje (nebo nechce uvědomit) je, že výše uvedený odstavec zůstane pravdivý i když slovo "islám" vyměníte za slovo křesťanství, judaismus, hinduismus a dokonce i budhismus.

A tak leckteří místo aby skutečně hájili pokrokové hodnoty, ohánějí se "křesťanskými hodnotami" jako kdyby to byla synonyma, jako kdyby "křesťanské hodnoty" byly něco hézkého a hodného následování. Samozřejmě málokdo je schopen nějaké "křesťanské hodnoty" vůbec nějak definovat, takže s výroky tento nesmysl obsahujícími lze málokdy dobře polemizovat - je to jako chytat mlhu do pěsti.A když už je definují, definují je špatně - to je typické pro křesťany, kteří se snaží hájit svou nechutnou sbírku pitomostí předstíráním toho, že osvícenské hodnoty (lidská práva, svoboda slova a vyznání, vědecký pokrok) na nichž moderní Evropa skutečně stojí, nejsou logickým opakem do té doby vládnoucím křesťanským hodnotám (neustálé spory o výklady bible, náboženské války, dogmatismus, netolerance, bigotnost) ale jsou v podstatě totéž.

Krásný příklad nám dnes naservíroval Václav Klaus mladší, syn našeho bývalého prezidenta. Cituji:
Vychováváme třeba ve školách mladé lidi v duchu úcty k tradicím, vlastenectví, odvahy hájit právo na názor, na majetek, na svobodu… tedy v duchu  křesťanského desatera?

Ne
Pan Václav Klaus mladší je, stejně jako jeho otec, obdařen nepochybně  vysokou inteligencí a naše liberální společnost mu umožnila získat adekvátní vzdělání. Proto nad podobným výrokem mohu jenom kroutit hlavou a uvažovat nad tím, která ze dvou možností na něj pasuje - je takový ignorant, nebo je jenom bezostyšný lhář? Protože tento výrok je tak očividně nepravdivý, tak stupidní, že žádná jiná možnost mne nenapadá. A s nechutí musím říct, že právě s ohledem na nepochybně vysoké vzdělání a inteligenci pana Klause, přikláním se k možnosti druhé.

Krása výroku pana Klause mladšího spočívá v jeho specifičnosti, na níž lze dokázat, že kecá z cesty. Podívejme se na desatero jak jej prezentuje wikipedie (v bibli žádné jasně očíslované desatero jen tak mimochodem neexistuje, cože je ostatně vidět i v tabulce na wiki) a jak si stojí v porovnání s tím, co údajně podle pana Klause znamená. Pro srandu králíkům pana Klause oboduji za znalost desatera - mínus bod za každé přikázání, které je v protikladu textem před trojtečkou v páně Klausově výroku a minus za každé přikázání, jehož obsah stále je tak či onak ve výchově dětí, zákonech a/nebo kulturním povědomí):

Přikázání 1 - Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
Toto přikázání je v přímém protikladu s "právem na názor" - máš právo na názor pouze pokud je to názor věřící v křesťanského boha, jinak máš smůlu. Mínus bod pro pana Klause.
Přikázání 2 - Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho... Přikázání 3 - Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha...
Víceméně totéž v bleděmodrém. Obě jsou v přímém protikladu se svobodou slova a svobodou uměleckého projevu a tudíž "odvahou hájit právo na názor" protože můj názor je, že Starozákonní bůh je pěkný zmrd a Ježíš sociopat s mesiážským komplexem. Minus dva body.
Přikázání 4 - Pamatuj na den odpočinku, aby ti byl svatý.
Když jsem se naposledy díval, pořád ještě jsme měli sedmidenní týden kde neděle je ze zákona sváteční den v němž se makat nemusí. Ovšem namnoze už se u nás děti nevychovávají stylem "v neděli si nesmíš hrát na písečku, protože to se podobá práci s hlínou a to se nesmí, takže teď tě seřežu, aby sis to pamatovala" (skutečný příběh co znám přímo od postižené) a nikdo mě nemůže zakázat pracovat doma, když se mi v neděli zachce. Křesťanskou tradici zákonem přikázaného odpočinku při nejlepší vůli neshledávám dobrou, ale napůl má pan Klaus pravdu. Takže nula od nuly pojde.
Přikázání 5 - Cti svého otce a svou matku...
Nevím, co pan Klaus hulí, ale já to nechci. Nikdy nikde od nikoho jsem neslyšel ani ve škole, ani v práci, ani doma, ani v hospodě, že by se děti vychovávaly k neúctě k rodičům. Jediné, co v tomto ohledu snad moderní společnost má je, že to není úcta povinná a nekritická a zákonem daná - když rodiče dítě zneužívají a ubližují mu, nikdo od něj neočekává lásku a dítě může být a je dokonce zákonem před takovými rodiči chráněno. Dejme tomu nula.
Přikázání 6 - Nezabiješ.
Sorry, vražda je nezákonná ve všech společnostech na planetě, i v těch nekřesťanských (a i ty křesťanské si nacházely, a nacházejí, různé důvody toto přikázání nedodržovat ve vztahů k různým lidem - zejména těm, co mají jiný názor). Je hovadina tvrdit, že takto děti nejsou vychovávány, ovšem současně v tomto ohledu není desatero nijak objevné ani unikátní. Minus bez pardonu.
Přikázání 7 - Nesesmilníš.
Je pravda, že nevěra už se netrestá topením ve Vltavě, bičováním, znásilněním oloupanou ředkvičkou či jiným "tradičním" způsobem, tato tradice skutečně skomírá a zákon už do dění v našich ložnicích už naštěstí nemá co kecat. Ovšem i když manželská věrnost (zejména věrnost ženy k muži, jehož byla v minulosti de-facto majetkem a otrokem) už není vymáhána zákonem, stále ještě se v kulturním povědomí považuje za kladnou vlastnost. Ale nebuďme na pana Klause zlí, zase nula.
Přikázání 8 - Nepokradeš.
Eh? Děti se neučí, že krádež je nelegální? Bez komentáře minus.
Přikázání 9 a 10- Nebudeš dychtit po domě svého bližního....
Pravda, že závistivost je špatná věc se se namnoze určitě neučí ve školách. Bod pro pana Klause mladšího. Dalo by se argumentovat, že v tržní společnosti, v její extrémní, libertariánské podobě tolik propagované Václavem Klausem starším, je závistivost dokonce nezbytnou hnací motivací, protože bez ní (a bez snahy vyvolávat ji v jiných) člověk stěží může chtít být milionář. Budiž ale... nula.

Podtrženo a sečteno, s přimhouřeným okem mínus pět. Tři protimluvy a dvě nepravdy ajedna polopravda. Mizerné skóre.


A to jsem se ještě nedostal k tomu, že "tradice" nemusí být automaticky dobrá a že mi značně leze na nervy časté zjevné i skryté kladení rovnítka mezi pojmy "tradiční", "pozitivní" a "žádoucí".... Uff. Jdu spát.

Tady vidíte, proč nemůžu psát hodně článků. Rozebrat jeden odstavec hovadin zabere stránku textu. Kdybych měl rozcupovat celý článek, napsal bych knihu.

neděle 7. prosince 2014

Co jsem (zase) dělal o prázdninách.

Kromě toho, že mi došla fantazie na věci na focení pidihledem, nebylo toto léto ani moc času cokoliv psát, protože to bylo léto opět velmi  pilné. Škoda, že už skončilo, a zase je tu období "za tmy do práce, za tmy z práce". Ovšem potřebuju si už pořádně odpočinout a tento kýžený čas je v nedohlednu.

Zatímco řemeslníci mi na jaře bourali koupelnu a kuchyň, já jsem v místnosti v patře musel vytrhat podlahu a odstranit tunu škváry. A i když mi s tím nečekaně pomohl synovec (odnosil tu škváru, juchů), i tak jsem měl pár týdnů co dělat - položit skelnou vatu, udělat rošt, slepit dvě vrstvy OSB desek a přišroubovat je k roštu a zbrousit povrch. Sotva jsem s tím skončil, chtěl jsem vymalovat, ale stará omítka psychicky nevydržela napětí a místy se odrolila jako perník málem až na zeď. Takže jsem musel, chca nechca to celé natřít penetrací a následně rozdělat lepidlo a natáhnout na zeď perlinku a štuk. A že jsem setsakra nechca. Sice tuhle práci umím udělat v kvalitě, za níž se není nutno hanbit, ale z hloubi ducha zedničinu nesnáším ve všech jejích podobách. Nicméně co jiného mi zbývá, než jí občas dělat vlastníma rukama. Zkusil jsem na nářadí řvát, dokonce ho i kopnout, ale ani se nehlo. A kdybych s každou drobností čekal na řemeslníky, asi bych dům neopravil nikdy.

Ani nestihla uschnout barva a musel jsem řešit problém, co s několika tunami škváry a stavebního rumu z vybourané podlahy a koupelnové přepážky. Řešení se nabízelo samo - před nově postavenou zděnou kůlnou jsem potřeboval udělat chodník. A tak jsem dalších několik týdnů strávil s krumpáčem, lopatou a kolečkem a hloubil jsem jámu po kolena hlubokou. Krásná práce, neb sotva dvacet čísel pod povrchem zahrady je v tomto místě půda plná kamenů. Vzniklou jámu jsem následně vyplnil stavební sutí, udusal, a zalil škvárobetonem.

Ke konci léta a začátkem podzimu konečně došla škvára i suť, nicméně kůlna stále ještě není ready k žádné smysluplné činnosti. A tak jsem vzal prkna vytrhaná ze staré podlahy a zklížil jsem si z nich pořádný rovný pracovní stůl tři metry dlouhý a 70 cm hluboký. Poličky pod něj a nad něj jsem naštěstí dělat nemusel, na ty jsem mohl použít kusy ze staré kuchyňské liky.

Protože jakmile řemeslníci dokončili koupelnu a kuchyň, musel jsem koupit a smontovat fungl novou kuchyňskou linku - přeci nebudu na novou podlahu, k nově vymalovaným a odlaždičkovaným zdem dávat zpátky otlučenou a nahnilou kuchyňskou linku. Naštěstí tahle úloha nebyla až tak náročná a, opět s pomocí synovce, nezabrala mi více než dva víkendy.

Pak jsem si trochu odpočal, ovšem sorry, na psaní na blog moc času nebylo. Protože to je také spíše druh práce než odpočinku. Takže zatímco řemeslníci vybourali podlahu v další místnosti - hurá, zase mám tak tři-čtyři tuny škváry na betonování, hned jak se na jaře oteplí můžu pokračovat - já hrál pravěkou hru Dungeon Siege a kašlal na svět. Následovalo vyklízení další místnosti, aby řemeslníci mohli pokračovat v renovacích tam. Doufejme, že před vánoci bude alespoň jedno patro domu hotové ve stavu, kdy aspoň deset let nebudu muset na nic sáhnout.

Nemůžu se dočkat až budu konečně zase moct řezbovat, vyrábět nože a malovat obrazy a podobné činnosti, jež pohladí na duchu. Bohužel ten stav je zatím v nedohlednu, zato mě čeká stěhování nábytku, trhání a montování podlah v zimě a štukování zdí a betonování chodníků v létě ještě hodně dlouho.

Osud.

úterý 7. října 2014

Nejen sex netřeba kupovat...

Tradičně už delší dobu stěží stíhám přečíst, co bych rád, natož abych něco psal. Ale dnes přeci jen něco krátce a k věci.

Jsem zastáne legalizace prostituce. Dospělí a svéprávní lidé všech pohlaví by měli mít svobodu v tom, jak chtějí nakládat se svým tělem a svými talenty a když je někdo nadaný pro sex, nevidím důvod proč by neměl mít možnost si jím vydělávat, jestliže mu/jí to vyhovuje, a vyhovuje-li někomu si sex kupovat, rovněž nevidím důvod, proč ne. Ovšem protože nejsem ani padlý na hlavu ani libertarián (kteréžto dvě možnosti se nevylučují), jsem, stejně jako v případě drog (jakýchkoliv) zastáncem legalizace legislativně regulované. A to takovým způsobem, aby byla maximalizována ochrana jak poskytovatelů těchto služeb, tak jejich konzumentů, před možnými negativními následky.

Nepamatuji si, že bych kdy viděl dobrý argument pro udržování prostituce v ilegalitě. Většina z nich je nějakým způsobem navázána na jeden z nejhorších odkazů působení křesťanství v naší kultuře poslední dva tisíce let, totiž na stigmatizaci lidské sexuality ve všech jejích podobách a projevech coby čehosi morálně nečistého a špatného, nutného zla, o němž se nemluví.

Co jsem ale ještě neviděl, je supr trůpr pitomý argument z ůst sexuologa. V dnešním novinkovském článku "Legalizace prostituce? Pro hlasuje jen Praha, prostitutky i vláda říkají ne" se moc zajímavého dočíst nelze. Příslušný zákon kritizovat nemohu, protože ho neznám a prd tomu rozumím. V kruzích sexuálních pracovníků se nepohybuji, takže z jejich perspektivy toho také moc říct nemohu (kromě toho, že vím, že existují tací, co tuto činnost provozují dobrovolně a rádi - a jsou společností v lepším případě ignorováni, v horším stigmatizováni).

K čemu bych se ovšem rád krátce vyjádřil je  následující výrok sexuologa Jaroslava Zvěřiny, zprostředkovaný novinkami:
Sexuolog Jaroslav Zvěřina tvrdí, že koupit si sex není legitimní potřeba.„Když už to někdo provozuje, měl by si být vědom toho, že stát za ním nestojí, že svou činností ohrožuje sebe i své blízké, dokonce i poskytovatele té služby,“ řekl.
Pokud první uvedená věta má být sumarizací následného citátu, tak by novinky měly vyrazit pisálka článku. Ovšem pokud se jedná o parafrázi jiného výroku, a pokud je to parafráze správná, jedná se o argumentační nesmysl.

Za prvé je to výrok zbytečný. Ano, koupit si sex není legitimní, o tom je právě řeč - o legalizaci koupě/prodeje sexu.

Druhý problém je ve slovech "koupit si" a "potřeba". Zkusme na to jít od lesa formou lehké záměny slov a užití reductio ad absurdum.

Představte si situaci, kde povolání kuchaře je nelegální a oponenti jeho legalizace používají argumenty o zdravotním riziku, které nehygieničtí a neproškolení/samoškolení kuchaři představují pro veřejnost, a kterak jediný správný způsob, jak se dostat ke kvalitním vařenému jídlu, je monogamní svazek s milujícím kuchařem/kuchařkou, kteří se zaváží vařit jenom pro vás dva a pro nikoho jiného. Zamyslete se nad tím, jak dalece považujete v tomto kontextu za informativní a přínosný výrok "...koupit si vařené jídlo není legitimní potřeba."

Máme různé životní potřeby, většinou vyplývající z biologie. Krásně (i když nikoliv bez problémů) toto ilustruje Maslowova pyramida potřeb, v niž sex, nikoliv bez důvodu, patří mezi nejbazálnější potřeby. Protože i když potřeba sexu není zcela univerzální napříč všemi lidmi (na rozdíl od jídla a pití), je natolik prevalentní, že existenci výjimek je možné pro většinu diskuzí zanedbat.

"Koupit si cokoliv" není potřeba v žádném smyslu slova. Ale všimněte si, že naplnění většiny bazálních potřeb zákon umožňuje transakční formou (tam, kde to má smysl) - můžete (většinou dokonce musíte) si koupit pití a jídlo. Můžete si koupit hodinu ve fitku či masáž, můžete si zaplatit místo na spaní v hotelu. Ale kupování samo o sobě skutečně potřeba není, a to v žádném smyslu tohoto slova. Proto onen výrok nedává smysl.

Sex ovšem potřeba v psychologickém významu toho slova je, a z těch, jež lze naplňovat za využití obchodních transakcí je jediná, u níž tak nelze činit legálně.

čtvrtek 21. srpna 2014

Dennodenně...

Malý update k minulému článku:

Neozbrojený černoch je v USA zabit policistou každý druhý den, ne každé čtyři dny. Každých 28 hodin, čili denně, je nějaký černoch zastřelen policií. Z toho přibližně v polovině případů je následně zjištěno, že dotyčný byl zcela bez pochyby neozbrojen a přibližně u čtvrtiny neexistuje jiné svědectví o existenci zbraně, než svědectví oněch žhavých cajtů.

-click-

Amerika má stále ještě problém s rasismem. A těžký.

pondělí 18. srpna 2014

Nejsem rasista, ale...

Praxe ukazuje, že výše uvedený výrok je prakticky jistým indikátorem toho, že jeho pokračování je rasistické, a že jeho autor rasista je. Například jak se píše v článku na novinkách "Americký Ferguson se změnil v bitevní zónu":
„A už je to zase tady, už se zase bouří, už jsou zase ukřivdění. Kdyby zastřelil černoch bělocha, tak se to neřeší, ale že je to naopak, to je problém,“ říká čtyřicetiletý Jarret, jenž nechce zveřejnit příjmení. Dodává, že není rasista, ale to, co se děje v Americe po 150 letech od zrušení otroctví, je prý už trochu moc.
Co se děje v Americe po 150 letech od zrušení otroctví?  Například černoch bez záznamu v rejstříku trestů má i 150 let po zrušení otroctví menší šance na získání práce, než běloch se záznamem, vše ostatní stejné. Černoch s diplomem má dvakrát menší šance získat práci, než běloch se stejným vzděláním. 150 let po zrušení otroctví je namnoze většina policistů bílá i v oblastech, kde černoši tvoří většinu, stejně jako ve Fergusonu. 150 let po zrušení otroctví média prezentují v lepším světle bílé vrahy, než černé oběti vraždy.

Jako ostatně i v tomto případě, jak dokazuje i článek na novinkách.

I kdyby Brown ukradl doutníky (což není vůbec dokázaná skutečnost) za 50 dolarů, faktem zůstává, že svědci vůbec nedávají protichůdná svědectví. Svědci říkají - včetně jednoho, který to viděl z okna a zastřeleného neznal - že byl zasažen sedmi až osmi výstřely, když utíkal. Po prvním výstřelu začal utíkat, další šel do zad když utíkal od policisty pryč. Poté, co byl zasažen, se otočil, zvedl ruce a byl oním policistou nemilosrdně, brutálně popraven bez soudu. I pokud náhodou ukradl doutníky, je to úplně irelevantní, je to do debaty hozený uzenáč, ten policajt ho pořád ještě chladnokrevně zavraždil.

A to zejména proto, protože příslušný policista o oné krádeži nevěděl. Pokoušel se Browna disciplinovat kvůli nesprávnému přecházení vozovky. Pokud si snad někdo myslí, že poprava bez soudu je adekvátní test pro nezletilého za chůzi vprostřed silnice, je potřeba popravit snad všechny lidi, co žijou. Pokud si někdo myslí, že je adekvátní trest pro teenagera za krádež zboží v hodnotě 50 je bubáků odstřelení, pošlete někoho postřílet tři z mých, jako sníh bílých a z dobrých rodin pocházejících, spolužáků z gymnázia a spolu s nimi odhadem tak pětinu populace.

Už musím do práce a nemám čas najít link, který analyzuje s jakou rychlostí jsou zabíjeni černí neozbrojení teenageři bílými policisty, vybavuji si, že to bylo jeden člověk každých X dní (4?).
Od Brownovy smrti byli nejméně další dva.

Pokud se ještě někdo diví, že černoši moc policajtům v USA nevěří a mají teď chuť něco rozbít, já to nejsem. Ostatně, ještě jednu věc zapomněla média zmínit - rabující a protestující jsou dvě různé skupiny lidí, sdílející pouze jednu veličinu - barvu kůže. A pokud by někdo chtěl tvrdit, že běloši při protestech nerabují, vysměji se mu. Zažil jsem (skrze média) několikery záplavy v ČR, zažil jsem studentské protesty proti školnému v Británii před pár lety. Tvrzení, že běloši jsou svatoušci je blbost, kterou může říct jenom někdo, kdo není rasista ale...
_______________

Díky za linky komentátorům Pharynguly.