pátek 21. prosince 2012

Shoggotologie

Taky jsem se už párkrát setkal s tvrzením, že teologie je věda. Dokonce mi toto bylo prezentováno i s "důkazem", čili linkem kam jinam, než na Karlovu Unvierzitu. Což samozřejmě není nic jiného, než argumentum ad verecundiam a jako takovému jsem se tomu vysmál. Za použití logické argumentace, chobotopitelně.

Ale to, co je na té stránce napsáno, je skutečně perla. Na pohled hezké, ale ve skutečnosti exkrement poraněného a nemocného tvora:
Teologie jako vědecká disciplína platila od dávných dob za královnu mezi vědami. I dnes je společně s filozofií a dalšími humanitními obory jednou z velmi důležitých disciplín, jejiž[sic] znalost umožňuje člověku rozumět sám sobě, společnosti, světu a Bohu.
Občas mi sem zabrousí nejméně tři filozofové, na ty bych teď měl tedy otázku - jak vnímáte, že vaše profese je takto stavěna na roveň s (vlastně malinko pod) teologií? Současně s přihlédnutím k tomu, že filozofie sama rovněž není věda, i když věda z filozofie vzešla a filozofie stále ještě má hodně co říct?

Troufnu si odhadnout, že exaktní vědci napříč všemi obory nejsou zrovna hin z toho, že teologové takto značně nepokorně a neskromně sami sebe v podstatě prohlásili za krále mezi vědci (nepřímo, za použití debatní falše argumentum ad antiquitatem, a skutečně si tentokráte myslím, že tato interpretace je správná - teologové jsou nafoukaná pakáž). Odhaduji to na základě toho, že vědci jsou, více než kterákoliv jiná demografická skupina, dosti agnostičtí/ateističtí. Je-li nějaká královna mezi vědami, je to podle mého názoru fyzika. Ale i o tom by se dalo pohádat, protože všechny vědy jsou navzájem propojené a jakákoliv hierarchie bude víceméně více než méně arbitrární.

Teologie v podstatě vůbec není věda, o nic víc než Shoggotologie. Což je krásně shrnuto v článku, který si troufnu nyní doporučit. A to vehementně, nejméně třikrát.

9 komentářů:

  1. Z lingvistického hlediska je tato situace docela zajímavý archetypální případ komunikace. V menších obměnách dochází k podobným diskusím u literární vědy, humanitním vědám podobně apod.
    Hlavní obecně rozšířený problém je v tom, že si většina lidí myslí, že slova mají pevně daný význam, který lze najít ve slovníku, který je navíc v čase neměnný. (Můj osobní názor je, že je to podporováno tím, že jak přírodovědci, tak humanitní studenti málokdy čtou historické odborné texty, takže si málokdo všimne, že během pouhého století se může běžný význam slova může dost radikálně proměnit.) Často potom dochází k tomu, že se argumentuje citáty vytrženými z kontextu a interpretovanými podle soudobného významu slov... Jenže když někdo prohlásil o Johannu W. Goethem, že je velký básník, znamenalo to, že psal vysokou literaturu s vytříbeným stylem, když to o něm řekne někdo dnes, znamená to, že psal skvělé básně. V tomto případě jsou naštěstí obě dvě interpretace jsou pravdivé, vždy tomu tak být nemusí.
    Že byla teologie královnou věd ve středověku je s velkou pravděpodobností pravda, je ovšem dobré se zamyslet nad tím, co se ve středověku myslelo vědou. Dokonce bych uvítal, kdyby si přírodovědci občas ujasnili, že science je jen podmnožinou významů, které v češtině rozumíme pod slovem věda v obecném významu: Literární věda je totiž anglicky literary studies, humanitní vědy jsou prostě humanities... Předpokládám, že k rozvolnění této tradice došlo během porevolučního překotného dohánění neexistující terminologie, takže místo mediální a kulturní vědy tu máme mediální a kulturální studia...

    Takže shrnuto: Občas pomůže vyjasnění situace prověřit, jestli obě strany komunikace mluví stejným "jazykem". (Čímž neobhajuji argumentační chyby, které se vyskytly nezávisle na nedorozumění.)

    Drobná poznámka k odkazovanému článku: vtipné je zmínění astrologie - nijak jsem si to neověřoval, ale na nástěnce Národní knihovny jsem jednou našel rozhořčený článek profesionálního astrologa, který nadával přírodovědcům, že si ani nezjistili, co je ona původní astrologie. Z jeho popisu to vypadalo, že jde v podstatě o studium pohybu vesmírných těles, tedy víceméně obyčejnou (astro)fyziku. Skoro to vypadalo, že sestavování horoskopů panovníkům bylo podobnou činností jako sepisování žádostí o grant EU - autoři věděli, že žvaní nesmysli, ale dostávali za ně peníze, bez kterých by nemohli zkoumat to, co je opravdu zajímalo.

    OdpovědětVymazat
  2. Nejsem sice žádný filozof, ale daný filozofický článek se mně líbí.
    Vidím to tak, že jednou věcí je filozofické postavení pavědy zvané teologie a druhou dnešní praktické konsekvence z něho plynoucí. Zatímco teologie (přestože jde o pavědu) se vyučuje na vysokých školách majících patřičný statut s možností nejrůznějšího čerpání veřejných peněz, apod., Shoggotologie si pravděpodobně (vědoma si absurdnosti takové věci) žádných takových nároků ani nehodlá činit (i když by dle zásady rovnosti v zásadě mohla, nakonec proč ne, že).


    Mnohokrát jsem si obecně kladl otázku, co vlastně je předmětem dlouholetých studií na teologických fakultách a "pro boha živého", co se tam vlastně učí? Mám pocit, že jedinou správnou odpovědí je - účelově vymyšlený balast.
    Ovšem pokud tomu tak je, potom všechny teologické instituce jsou vlastně jen jakýmisi podvodnými pijavicemi ne nepodobnými alchymistům na dvoře císaře Rudolfa II. tak, jak byli humorně ztvárněni ve filmu Císařův pekař a pekařův císař.

    OdpovědětVymazat
  3. Krásně jste shrnul důvod, proč považuji za značně pravděpodobné, že v onom citovanám bafuňářském textu je skryt klam argumentum ad antiquitatem. Teologové ignorují významový posun slova "věda" od osvícenectví dále a argumentují jeho zastaralým a již dávno nepoužívaným významem a snaží na odlesku své dávné slávy ospravedlňovat svou dnes už dávno obsolentní existenci.


    (Přičemž tedy já osobně pochybuji, že teologie byla vůbec kdy k něčemu dobrá, ale nešť.)

    OdpovědětVymazat
  4. Já napíšu něco podobného jako Thomas Morta, ale stručněji. Dává otázka, zda teologie (filosofie, estetika...) je či není věda, smysl v angličtině? Ne. Protože anglicky řekneme, že teologie asi spadá do "humanities", ale že není, stejně jako filosofie, estetika atp. "science".
    Stačí změnit jazykový kontext a všechno je jinak. Je to tudíž jen záležitost jazyka.
    ---
    Ohledně konkrétně teologie a filosofie - vidím to trochu jako kontinuum. Čím víc dogmat se do filosofie přidá, tím je "teologičtější". Každému, kdo není úplně mimo, musí být jasné, že to není "science". Asi by bylo korektnější používat třeba termín "disciplína", ale ono je asi celkem jedno, jak o sobě teologové hovoří. Jiná věc je, jak vyřešit financování teologických fakult, zda by měl stát na něco takového přispívat. Je pravda, že se na nich dělá i všeobecně a kulturně prospěšná práce - třeba studium religionistiky, starověkých jazyků apod., ale je tam také ta část ryze náboženská a nevím, proč by na ně mělo být přispíváno. Zvláště po schválení zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Ale to je zase jiná věc.

    OdpovědětVymazat
  5. Setkal jsem se s názorem, že teologie je "science". V angličtině. Jsou lidé, kteří toto tvrdí a kteří si toto myslí. Na anglické wiki lze nalézt u pojmu theology, onen citát ze středověku, že byla "The Queen of the Sciences".

    A pak například stránka jako tato: http://bible.org/article/what-theology

    Takže onen významový posun slova science od středověku ke dnešku byl i v angličtině podobný, jako u nás. Není to jazykový problém.

    OdpovědětVymazat
  6. Vidíte, já bych to tak anglicky nikdy nepoužil, ten Webster mne zaráží, středověk ne. Podobně, jak se to objevilo v odkazovaném článku, bych použil třeba slova "theology is the study of God". Otázkou je, jak slovo "science" vnímají nyní rodilí mluvčí z akademických a z neakademických kruhů.

    OdpovědětVymazat
  7. Navážu na Jaroslava A. Poláka. Tyhle terminologické debaty jsou zhusta nesmyslné, zejména pokud se týkají podstatně zpochybněných pojmů. Pokud se podíváte na anglický pojem science, tak zjistíte, že sice může vyjadřovat český význam věda (= něm. Wissenschaft), ale že je to krajně neobvyklé. V drtivé většině kontextů znamená science přírodní věda. A to, že theologie není přírodní věda, je každému jasné.

    Odkazovaný arogantní článek plný nesmyslů o realitě (stát či vězení snad nejsou realitou?) rozlišuje mezi vědou a naukou. Nechápu proč. Jsme v německém mentálním prostoru, a proto vědě říkáme jednoduše přírodní věda a nauce duchovní věda.

    OdpovědětVymazat
  8. Když navazujete na Jaroslava A. Poláka, možná by nebylo od věci přečíst si i mou odpověď jemu a odkaz v ní. Zejméně dštíte-li oheň a síru na aroganci jiných, bylo by vhodné se arogance sám vyvarovat. A vyvarovat se tak zbytečného opakování již řečeného.

    Naposledy:
    Přiřazování termínu "science" teologii v angličtině není až tak neobvyklé a pro řadu lidí samozřejmě nesmyslné, jak vy se snažíte naznačovat. A o tom ten článek také je, o tom, že bez ohledu na jazyk a použitý slova, významově, v kontextu reality je teologie jinde než všichni ostatní.

    Jestli sem někdo zopakuje tenhle irelevantní žblept jinými slovy, zamknu téma.

    Navíc jsem se (a vím i, že autor článku) setkal s označováním teologie slovem věda právě ve snaze postavit ji na roveň všem ostatním vědám - a to nejen vědám humanitním, ale i exaktním. Přičemž teologie není ani exaktní ani "duchovní" věda dle vaší definice, jak článek vysvětluje, protože její pojem zkoumání prostě neexistuje. o, že autor použil slovo nauka místo vašeho oblíbeného "duchovní věda" je irelevantní, pokud jste pochopil sdělení článku. Nadáváte na nesmyslné terminologické debaty a sám svádíte debatu do nesmyslné terminologické debaty, když ve skutečnosti článek je o významech slov ve vztahu k realitě.

    I když je pravda, že slovo věda má v češtině lehce jiný význam, než anglické slovo science, toto vůbec nebrání věřícím obou jazyků významovou šíři a historický posuv významů obou slov zneužívat k naznačování toho, že teologie je - principielně, kvalitativně i kvantitativně - na roveň exaktním/přírodním vědám. A právě o tom článek je.

    Závěrem: nejsem nakloněn brát vážně vaši definici termínu "duchovní věda", když jsem se s příslušným termínem an VŠ v životě nesetkal, wikipedie jej nedefinuje a v neposlední řadě když vy jste natolik problematiky neznalý, že evoluční teorii považujete za neexaktní a nefalzifikovatelnou. To je tak epický nesmysl, že se na něj ani nedá nějak výstižně a stručně odpovědět.


    Máte nějaký link nebo publikaci, jež by naznačovaly, že vaše "duchovní věda" je v češtině zažitý a běžně rozšíření terminus technikus? Pokud ne, tak uberte na aroganci. Pokud ano, postněte jej autorovi odkazovaného článku, určitě si ho rád přečte a popovídá si s vámi.

    OdpovědětVymazat
  9. Teologii chápanou jako studium boha, jeho atributů apod. pokládám za apriorně podezřelý podnik, protože bůh podle mě neexistuje. Proto mě dost drtí, když nás filozofy šmahem házejí s teology do jednoho pytle, ať už v internetových diskusích, nebo institučně (např. v GAČRu jsme hodnoceni v jedné skupině společně s teology). Protože jsem ale skoro žádné teologické texty nečetl, nemůžu se k tomu podrobněji vyjadřovat.

    Pokud ovšem do teologie budeme řadit i kognitivní religionistiku, tak ta podle mě parametry přírodní vědy už má (myslím na jména jako Pascal Boyer a Scott Atran, u nás se obor hezky rozvíjí v Brně, viz např. projekt http://www.levyna.cz/). Takové řazení by bylo ale spíš formální a možná i úplně nesprávné.

    To, že si teologové (v klasickém smyslu) snaží zlepšit renomé parazitováním na slově "věda", pokládám za prokazatelný fakt. Např. u nás na filozofickém ústavu Akademie je skupinka tomistů, kteří prohlašují, že dělají "Scientia".

    OdpovědětVymazat