středa 11. dubna 2012

Žebrat se nesluší

Každý přeci ví, že televizní detektivky jsou spolehlivým zdrojem informací. A na základě tohoto spolehlivého zdroje informací mohu tedy adekvátně tvrdit, že v tomto článku probíraný vadný argument se často objevuje v soudních síních a při výsleších podezřelých

Bývá to tak nějak takto:

"V kolik hodin jste viděl obžalovaného na místě činu?"
"Námitka! Otázka svědkovi podsouvá neprokázané skutečnosti!"
"Námitka přijata."
Ovšem zcela vážně - lze na internetu najít celou řadu námitek použitelných u soudu a i když se jedná především o záležitosti vztažené konkrétně na soudní praxi v USA, dokáži si, ač naprostý laik, představit, že něco podobného funguje v té či oné podobě i u nás a vůbec všude, kde jakžtakž funguje právo s presumpcí neviny a nárokem na spravedlivý soud. Má to totiž logiku, jak zkusím vysvětlit dále.

V souvislosti s tímto jsem se před nedávnem i nesmírně pobavil, když jsem zjistil, že na můj blog zabrousil jeden čtenář po zadání vyhledávací fráze do google "proč mají gayové rádi velká přirození" a jiný "proč mají muži rádi potvory". Pobavil jsem se nejen tím, že nechápu, na základě jaké logiky tyto fráze vedou na můj blog (nevím o tom, že bych rozebíral sexuální přitažlivost potvor nebo číkoli preference ohledně velikosti kterékoliv části těl, a to ani nepřímo), ale i tím, že obě tyto vyhledávací fráze jsou - v závislosti na širším kontextu - logické klamy stejného druhu, jako ony u soudního dvora.

Některé otázky jsou totiž nefér, manipulativní či nesmyslné a nerespektují pravidla logického dokazování. Některé otázky jsou hloupé a tudíž jsou logickými klamy samy o sobě nebo v kontextu jejich použití.

Většina čtenářů blogu, ne-li všichni, ví, že argumentace v kruhu (circulus in demonstrando/circulus in probando/petitio principii) je nesmyslná a v praxi nepoužitelná. Přesto je tato forma argumentace velmi často používána a někdy není vůbec snadné ji rozklíčovat. A právě výše uvedené otázky jsou takovou formou logického klamu, stojí-li na začátku série argumentů. V angličtině je pro tuto formu argumentace velmi pěkný - bohužel často špatně chápaný - termín "begging the question", který mne inspiroval k vytvoření mého pojmenování podobných otázek - "žebravé otázky".

Pár dalších příkladů takových žebravých otázek:
  1. Kdo stvořil vesmír/život?
  2. Kam odejde vědomí po smrti?
  3. Proč vláda USA zorganizovala útoky na WTC 9/11?
Šlo by pokračovat do nekonečna, a kdokoliv, kdo občas zabrousí na stránky konspiracionistů, náboženských pošuků a běžných politických stran určitě zná nebo bude schopen si dodatečně najít příkladů neurekom.

Proč se ale jedná o logické klamy? Všimněte si, že jsem řekl, že se jedná o logické klamy, stojí-li na začátku série argumentů, nejedná se tedy o logické klamy vždy. Jenže všechny tyto otázky v sobě obsahují skrytou premisu (obžalovaný byl na místě činu, gayové mají rádi velká přirození, muži mají rádi potvory, vesmír byl stvořen někým, vědomí existuje po smrti, vláda USA zorganizovala útoky na WTC), jejíž pravdivost ovšem není nijak dokázána (a mnohdy ji dokázat ani vyvrátit ani nelze).  Použijete-li tedy podobnou otázku jako výchozí bod pro argumentaci, ať už při debatě či při vlastním hledání jako oni dva na začátku článku zmínění návštěvníci, automaticky omezujete počet závěrů, k nimž lze dospět - a tím pádem si můžete předem zavřít dveře k závěru správnému.

Proto přistihnete-li se někdy na začátku nějaké úvahy při použití žebravé otázky, zamyslete se nad tím, proč s ní začínáte. Může jít o situaci, kdy tuto otázku použijete protože její skrytá premisa už je extenzivně dokázána, ale velmi často se jedná jen o obranný mechanismus vaší vlastní psychiky před nepohodlím. Žebravé otázky jsou totiž dle mé (omezené, nedostačující) zkušenosti velmi často obrannou baštou inteligentních a slušných, ale pověrčivých lidí proti kognitivní disonanci. Svědomí je utišeno pocitem hledání odpovědi, přičemž nepohodlné odpovědi jsou už v počátku vyšoupnuty z oblasti hledání.

Chce-li se někdo považovat za skutečného skeptika a racionalistu, musí této vrozené tendenci nás všech nasadit náhubek.

4 komentáře:

  1. Jen technicky k oné záhadě ohledně gayů a přirození.
    Lidé chodí na tento článek:
    http://hic-est-charly.blogspot.com/2011/01/jsou-homosexualove-normalni.html
    (teď už samozřejmě budou mít jako první v nabídce článek, pod kterým komentuji)
    V něm se vyskytují slova "homosexuál" a "gay", která Google chápe jako synonymní, takže se vzájemně posilují.
    V článku jednou a v komentářích šestkrát se vyskytuje slovo "velká", přičemž různé tvary adjektiva Google taky zohledňuje.
    Kolrát se tam vyskytuje v různých tvarech slovo "rád" ani nebudu počítat, "proč" je tam 15x, "přirozen_" v různých tvarech je tam 13x, přičemž substantivu "přirození" tam přímo není, ale je to hoonymum k 1. osobě plurálu od "přirozený", takže to Google prostě neumí rozlišit. Pro něj by ten dotaz byl skoro stejný, kdyby zněl "proč se mají gayové rádi a jsou přirození". Tudíž se tam vyskytují všechna klíčová slova a není divu, že výsledek dopadá takto: http://jdem.cz/ud4x8
    Mimochodem: Nepokládal bych to za příklad logického klamu, je to prostě jen výsledek nedokonalého (nicméně i tak obdivuhodného) algoritmu. Soudím, že klamu je možné dopustit se jen záměrně a s nějakým úmyslem, to bych Googlu nepřisuzoval. Aspoň zatím... ;-)
    Tolik poznatky amatérského SEO nadšence.

    OdpovědětVymazat
  2. Tomu v se v právu říká: kapciosní otázky: http://is.muni.cz/th/97918/pravf_m/diplomova_prace.txt.

    OdpovědětVymazat
  3. Jo, tahle analýza důvodu, proč ta vyhledávací fráze vedla na můj blog je nejspíše správná..

    Ovšem logického klamu se samozřejmě nedopouští algoritmus google. Logického klamu se dopouští člověk, který zadá vyhledávací frázi "proč mají gayové rádi velká přirození" do google.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc. jsem zase o kousek moudřejší. Ponechám si pro potřeby blogu ovšem do budoucna svůj termín, protože jak to chápu já, tak kapciózní otázky jsou specificky určené k vědomé manipulaci ostatních ve snaze "nachytat je na švestkách" (odtud zřejmě původ termínu - capere=chytit, captio = podvod). Jedná se tedy o velmi konkrétní termín určený výlučně pro právnický kontext, zatímco já se ve svém článku snažím pokrýt i nevědomou tendenci začínat sérii úvah či hlední podkladů chybným způsobem a v důsledku toho skončit s logicky vadnou definicí v kruhu.

    V podstatě by se dalo říct, že všechny kapciózní otázky jsou žebravé, ale ne všechny žebravé otázky jsou kapciózní.

    A taky se mi samozřejmě můj terminus techikus víc líbí a nechci se ho vzdát bez boje.

    OdpovědětVymazat