...trpíš především pedantní obsesí vyznačující se subjektivním hodnocením každého příspěvku z pohledu údajných "logických klamů" či nejrůznějších "diskusních faulů", které si vždy vykládáš po svém a které lze nalézt (když se chce) v úplně každém napsaném projevu bez výjimky. Následně takový svůj "nález" pak vždy používáš pro útok proti pisateli. Takto se žádná debata vést nedá ....Důkladně jsem se nad tím zamyslel a nyní bych se se k tomu rád vyjádřil - a to veřejně.
Nejprve bych rád objasnil, proč jsem - a to skutečně někdy velmi vehementně, až verbálně agresivně - zaujatý proti logickým klamům.
Je to především proto, že zatímco vlastních názorů jsou přehršle a bezcenných názorů je možné si navymýšlet nekonečno, pravda existuje jenom jedna. A tím nemám na mysli nějakou efemérní hodnotu hledanou filozofy či, nedejbože, teology. Tím mám na mysli pravdu coby objektivně ověřitelný popis reality. Tuto pravdu v jejím celém obsahu a dokonale přesně nelze našimi nedokonalými smysly vnímat, naší nedokonalou vědou poznat a už vůbec ne naším nedokonalým jazykem popsat. Lze se jí ale ve všech třech ohledech postupně blížit, především za použití důkazů a jejich řádné, logicky konzistentní interpretace.
Žádný názor, a to ničí a nikde, není kompletně správný ve všech aspektech. Ale jsou názory správnější a méně správné, blíže pravdě či dále od ní. Debata pro mne vždy byla, a doufám, že bude, cestou hledání pravdy a přibližování se k ní.
Jak říká wikipedie hned první větou v definici logického klamu, logický klam je tvrzení porušující základy logického důkazu. V tomto ohledu jsem byl schopen logické klamy rozpoznávat a oponovat jim už hodně dlouho - řekl bych, že déle, než by mi někteří lidé byli ochotni věřit. Ale až v posledních pár letech, kdy jsem se s některými logickými klamy setkával stále dokola, jsem se začal jejich problematikou zabývat podrobněji a naučil jsem se něco o jejich terminologii, třídění a struktuře. Bohužel česky neexistuje příliš mnoho adekvátních zdrojů k jejich studiu, takže jsem byl odkázán na anglické weby a literaturu (a česká wikipedie je v tomto ohledu stále těžce nekompletní, ačkoliv i jen za těch pár měsíců existence tohoto blogu článek o logických klamech přibral potěšitelně na váze). Což pro mne osobně není problém, ale ztěžuje to občas komunikaci takto získaných poznatků v češtině - ono koneckonců i anglické slovo "fallacy" nejde řádně přeložit a "logický klam" je jen přibližný výraz zdaleka nepostihující celou jeho významovou šíři.
A protože logické klamy nerespektují logiku, de fakto kdokoliv, kdo je používá, se sám diskvalifikuje z řádné debaty už na první odbočce v debatním filtru.
Jsem si však plně vědom, že občas lidé používají logické klamy nevědomky - někdy jsou jen neznalí, protože se nad nimi nikdy nezamysleli, někdy jsou prostě hloupí. Jsem-li proto konfrontován s nějakým logickým klamem od mně neznámého diskutéra, mou první reakcí není vypálení latinského termitu od boku a výkřiku "dostal jsem tě!". V těchto případech zkusím uváděný argument vzít a rozpitvat, jako kdybych se s ním setkal poprvé, a poukazuji na logické nekonzistentnosti tak trpělivě a polopaticky, jak jsem s ohledem na aktuální situaci schopen. Většinou se mi tak postupně podaří zjistit, zda argumentující spadá do kategorie první, nebo druhé.
Většina lidí, co spadají do kategorie první, neuzná chybu a vadný argument třeba i několikrát zopakuje v různých obměnách. Ale debata se postupně sveze někam jinam a nějak i skončí, ať s kompromisem či bez kompromisu. Ale při příští debatě, třeba na jiné téma, třeba jinde a třeba s odstupem času, už titíž lidé budou zastávat stanovisko lehce jiné, lehce jinými argumenty - a většinou lze zaznamenat posun k lepšímu.
Lidé z druhé kategorie chybu většinou rovněž neuznají a mnohdy perzistentně trvají na svém vadném argumentu. Rozdíl oproti první kategorii spočívá v tom, že posun v myšlení a vyjadřování nelze zaregistrovat ani s odstupem času či změnou tématu. Postrádají prostě dostatečnou intelektuální kapacitu nezbytnou ke kompenentnímu pochopení a aplikování logiky. Někdy může být příčinou nízký věk, někdy jenom prostá blbost. Nízký věk se časem vyléčí sám, blbost je ale neléčitelná. A protože nemám trpělivost a pevné nervy, snažím se debaty s malými dětmi i s blbci na internetu omezit na minimum.
Nicméně tímto kategorie lidí, používajících logické klamy, nejsou zdaleka vyčerpány. Existuje ještě jedna kategorie lidí, a to jsou lidé přistupující k debatám diametrálně odlišně ode mne.
Třetím typem jsou lidé, pro něž debata není hledáním pravdy, ale soubojem, v němž pocit vítězství z argumentační porážky protivníka je ekvivalentem adrenalinového rauše boxera po úspěšném knokoutování soupeře v ringu. Pro tyto lidi jsou logické klamy pracovním nástrojem, protože jim umožňují dosáhnout jimi kýženého cíle s minimálním možným úsilím. Někdy tito lidé dokonce sami sebe přesvědčí o tom, že jimi používané logické klamy jsou platné argumenty - sebeklam mající za úkol zabránit kognitivní disonanci, protože se někdy jedná o debatéry mající mentální kapacitu identifikovat a eliminovat díry ve svých argumentech, ale znamenalo by to uznat chybu - čili, v jejich očích, prohru.
Nemám debaty s těmito lidmi rád. V důsledku zcela nekompatibilních cílů se s těmito lidmi debatně zcela míjím a jakákoliv debata tak nevyhnutelně nikam nevede. Protože vítězství v debatě pro mne není metou a adrenalinové rauše nemám rád, takovéto diskuze mne po čase začnou vyčerpávat a k dotyčnému získám solidní averzi. Kdykoliv se dostanu do nějaké takové debaty, vycházím z ní s pocitem psychicky vyčerpaného a poraženého člověka zdeptaného házením hrachu na zeď.
Po několika pokusech o seriózní debatu a vysvětlení toho, jak se má logicky argumentovat, pak už sklouznu k "arogantnímu" střílení odborných termínů od boku. Šetří to čas i moje nervy. Pokud dotyčný nezmění svůj debatní styl, přestanu s ním jednat s respektem a vážně. Takhle se skutečně debatovat nedá.
A ne, nejde logické klamy najít v každém psaném projevu bez výjimky. Je skutečně možné sepsat argument logicky konzistenní a logických klamů prostý. A je skutečně možné mne přesvědčit, že můj názor se přiblíží pravdě, když ho změním. Protože když někdy použiji logický klam, či nějak jinak vadný argument, patřím do první kategorie lidí - i když to nepřiznám hned, teď a tady, poznáte to na mém vyjadřování jindy a jinde.
Žádné komentáře:
Okomentovat