úterý 11. ledna 2011

Holka? Kluk? Zmatek nad zmatek!

V minulé úvaze o "Jsou homosexuálové normální?" jsem naznačil nutnost detailněji rozebrat argument "nepřirozenosti" často uváděný pro podporu negativního stanoviska vůči homosexuálům.

Lidé obecně mívají tendenci dělit svět a události v něm do černobílých škatulek s jasnými nálepkami, co je co. Bohužel (?), příroda neobsahuje jenom černou a bílou, dokonce ani všemožné odstíny šedé, nýbrž všechny barvy duhy přecházející jedna v druhou. Nicméně co se pohlaví týče, zdá se - v souladu se zkušeností naprosté většiny lidí - že minimálně jedna škatulka je jednoznačně černobílá. Jedna z prvních otázek, které klade každý v okamžiku narození dítěte v okruhu blízké rodiny či známých, je "Je to holka nebo kluk?" A prakticky každý na tuto otázku očekává pěkně zaškatulkovanou, černobílou odpověď, a namnoze ji i dostane.

Takže by se zdálo, že minimálně v tomto ohledu máme skutečně dvě přirozené a jasně definované škatulky. Nicméně není tomu tak.

Pohlaví dítěte je určováno řadou faktorů, ale základem je genetika. Při normálním (ve smyslu většinovém) namíchání chromozomů dostane každý do vínku polovinu od matky a polovinu od otce. Jeden pár chromozomů určuje pohlaví - kombinace XY (X od matky, Y od otce) znamená chlapce, kombinace XX znamená dívku. A v ideálním světě by tím byla situace minimálně po genetické stránce vyřešena. Jenže, jak snad každý ví, nežijeme v ideálním světě a chromozomy se občas namíchají špatně. To u člověka většinou vede k buď těžkým postižením, nebo je to zcela neslučitelné s životem, nicméně u chromozomů X a Y toto tak docela neplatí. A tak se skýtá otázka, kolik má člověk pohlaví z genetického hlediska?

Odpověď je pro laika překvapivá a koresponduje hezky s počtem barev v duze hnutí LGBT - nejméně šest.

  1. XY - standardní muž, případě absence jiné genetické vady zcela normální jedinec mužského pohlaví schopný plodit další potomky.
  2. XX - standardní žena, dtto.
  3. X0 - spermie od otce, jež oplodnila vajíčko, neobsahovala žádnou kopii pohlavního chromozomu a tak dítě obdrželo jen jednu kopii, a to chromozom X od matky. Dítě je při narození fyzicky ženského pohlaví, ale během růstu a dospívání vykazuje většinou určité abnormality (Turnerův syndrom) a dospělý jedinec je vždy bez lékařské asistence neplodný.
  4. XXY - vajíčko obsahovalo oba chromozomy XX od matky, nebo spermie obsahovala oba chromozomy XY od otce a ve výsledku je jeden chromozom X navíc. Dítě je při narození fyzicky mužského pohlaví, vyvíjí se relativně normálně, ovšem drobné odchylky jsou (například sklony ke gynekomastii, tedy růstu ňader u muže) a dospělý jedinec je rovněž bez lékařské asistence neplodný (Klinefelterův syndrom).
  5. XYY - tzv. supermuž  - spermie obsahovala dvě kopie chromozomu Y. Dítě je při narození fyzicky mužského pohlaví a vyvíjí se bez viditelných odchylek od standardního XY muže,  pouze v průměru vykazují tito jedinci větší sklon k mírným poruchám učení či mírné mentální retardaci. Nicméně většina jedinců je fyzicky zcela normální a plodná (byť sníženě, což se ovšem díky - téměř - černobílosti stavu těhotná/netěhotná nemusí vůbec poznat).
  6. XXX - tzv. superžena - spermie nebo vajíčko obsahovaly dva chromozomy X. Dítě je při narození fyzicky ženského pohlaví a vyvíjí se bez viditelných odchylek od standardní XX ženy. Příznaky - jsou-li - se namnoze shodují s těmi zmíněnými u XYY.
Genetické odchylky 4 až 6 nejsou až tak vzácné, aby bylo možné je zcela ignorovat a smést pod koberec coby "nepřirozené". Dohromady dají přibližně třetinu procenta, takže jenom v české republice to činí přibližně 30.000 lidí - a řada z nich to ani neví a nikdy se to nedozví.

Ovšem jak toto souvisí s homosexualitou, když "navenek" je výsledek "vždy" černobílý, holka nebo kluk? Právě že není, a tohle je jenom začátek. Genetika je sice sice nejvýznamnější faktor v určení pohlaví, ale není jediný. A protože ani tento hlavní faktor neskýtá černobílé kolonky tolik milované (nejen) primitivními bigoty, je již z tohoto jasné, že další faktory hrající roli s tím dokáží pěkně zamíchat. K čemuž se vrátím příště.

1 komentář:

  1. Krom drobnosti "Genetika je sice sice" v posledním odstavci jde o další hodně zajímavý článek. Podobná témata určitě nejsou na škodu, proto mnoho lidí o nich moc neví nebo jsou jejich informace hodně zkreslené.

    OdpovědětVymazat