Dnes byly stromy okolo domu plné kraválu. Sýkorky tedy byly celozimním pravidelným hostem na krmítku a tak nebylo nijak extraordinérním zážitkem vidět jednoho tohohle mrňouse sedět na jasanové větvi a řvát z plna hrdla. Je neuvěřitelné, kolik kraválu může nadělat tak malý tvoreček.
Co už ale je známkou jara je přítomnost kvíčal a špačků. Ti asi
zodpovídají za většinu toho kraválu. Kvíčaly přeci jeno měně kraválí a
více provozují to, čemu se dá skutečně říkat "zpěv" i z lidské
perspektivy.
Každopádně žiji a blog rovněž. Bohužel pouze v poslední době mne tak nenapadá nic o čem by se dalo psát, kromě politiky. A o té nepíšu z principu.
