sobota 4. ledna 2014

(Po)Páteční pidivěc: bělostně bílá

Nevykašlal jsem se na to, ani minulý, ani tenhle týden. Ale s těmi státními svátky minulý týden (které neslavím) jsem si vzal dovolenou na zbytek týdne, a tenhle týden jsem byl ve čtvrtek a v pátek v práci. Přičemž jsem z toho poněkud ztratil přehled, který den týdne vlastně je, a uvědomil jsem si to vždy až se zpožděním. Tak posílám dnes dvě fota spojená do jednoho. Jsou to dvě identické a přitom jiné věci a moc by mě překvapilo, kdyby naprostá většina lidí nepoznala, o co jde.

Jedná se fotografie rastru LED/LCD monitorů, plocha svítící čistě bílou barvu, vlevo monitor s rozlišením 1980x1080, lesklým povrchem a pasivní 3D technologií, a vpravo monitor s rozlišením 1680x1050, matným povrchem a obyčejný.

Krásně je na obrázku vidět, že monitor s pasivní 3D technologií má lehounce větší rozestup mezi řádky, řádky jsou užší a jednotlivé body více svítí. To je proto, protože liché a sudé řádky tohoto monitoru vyzařují různě polarizované světlo, což umožňuje v kombinaci s polarizačními brýlemi vytvářet iluzi 3D obrazu posíláním jiného obrazu do každého oka.

Vždycky jsem přemýšlel nad tím, proč jsou (nejen na 3D) monitorech řádky a ne sloupce. Domnívám se - ovšem s důrazem na slovo domnívám - že to má praktický důvod. Lidský mozek má tendenci přeceňovat svislice. O tomto optickém klamu jsem se učil už na VŠ v rámci výuky hlavovědy. A protože jsou u tohoto optického klamu zjevné rozdíly mezi lidmi z venkova a z města, jedná se evidentně o chybu software, čili toho, jak je náš mozek naučený zpracovávat vizuální signály. Dokonce si vybavuji i nějaký pokus s kočkami, kde jejich vyrůstání v prostředích s různými vzory vedlo k měřitelným neurologickým změnám cíleným na rozlišování příslušných vzorů.

Usoudil jsem z toho tedy, že kdyby na monitoru byly místo řádků sloupce, bylo by pro lidi snazší pouhým okem rozeznat, že se nedívají na celistvý obraz ale obraz složený a působilo by to rušivě. Samozřejmě v domácích podmínkách nemám žádný způsob, jak toto exaktně testovat, ale na něco jsem přeci jen přišel. Vzal jsem obrázek a vyrobil dvě jeho verze - v jedné jsem přes něj natáhl rastr vodorovných černých proužků jeden pixel širokých, v jednopixelovém odstupu. V druhé jsem přes něj natáhl tentýž rastr svisle. A co se mne týče, tak když se na obrázky dívám z dálky, tak mi připadají oba stejné, ale když se začnu přibližovat, u toho se svislým rastrem si proužkování všimnu mnohem, mnohem dříve (odhadem 10 cm, což je dost). Zkuste si to sami a dejte mi kdyžtak vědět v komentářích váš dojem.

3 komentáře:

  1. Tech vodorovnych si vsimnu drive, prijdou mi o mnoho vyraznejsi...

    OdpovědětVymazat
  2. Tomáš Hluska6. ledna 2014 11:41

    Mně hlavně přijde, že ten vodorovnej je tmavší :) Celkem by mne zajímalo proč, jestli šlo opravdu jen o "přetáhnutí rastru".

    Popravdě sám nevím, mám poněkud nejednoznačné výsledky :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jedná se skutečně o dva naprosto identické obrázky položené vedle sebe, přes jeden jsem namaloval černé proužky vodorovně, přes druhý svisle. Žádné jiné úpravy jsem nedělal.


    Zkuste se na obrázek dívat z takové dálky, z níž oba vypadají víceméně souvisle (je jedno, který vypadá tmavší a který světlejší) a pak se přibližujte, až uvidíte proužky.


    Zkusil jsem jenom černé proužky na bílém pozadí, a také mi ta část s vodorovnými proužky připadala tmavší, a to i ze vzdálenosti několik metrů. Zajímavé.

    OdpovědětVymazat