úterý 18. června 2013

Hřebíky spraví všechno.

Tohle mě dnes v práci dostalo. Sice je tu poněkud nebezpečné podobné věci říkat, protože můj zaměstnavatel má v pravidlech chování noticku o respektování ostatních bez ohledu na (mimo jiné) náboženství. A věřící často nejsou schopni rozlišovat mezi osobním útokem na ně a kritikou/parodií idejí náboženství, jež zastávají. Nicméně přesto jeden můj kolega si troufl vyprávět vtip, jež mne tak rozesmál, že se o něj musím podělit.
Ve velké továrně na hřebíky drasticky klesnou tržby, podnik se stěží drží nad vodou a protlouká den za dnem. Vrchní ředitel svolá manažerský tým a zpucuje všem hlavy.

"Máme špatnou reklamu, nikdo o nás porádne neví! Potrebujeme nejaký trhák, neco, co nás dostane do obecného povědomí. Máte dva týdny na to, prijít s nápady!"

Po dvou týdnech na poradě prezentuje manažerský tým nápad na televizní reklamu. Je to krátký šot na nemž přitloukají Ježíše na kříž. Kamera se vzdaluje, čas rychle ubíhá.

Následuje slogan: "Naše hřebíky vydrží věčně!"

Po promítání je chvíle napjatého ticha, kterou prolomí nasraný ředitel.

"To si deláte snad srandu?! S tímhle přeci nemůžeme jít na veřejnost! Chci jiný, lepší, nápad. Máte na to dva týdny!"

Po dalších dvou týdnech je opet porada. Tentýž videoklip, totéž pozadí, jediný rozdíl je, že Ježíš po chvíli s kříže spadne.

Slogan:"To by se s našimi hřebíky nestalo!"
Ošklivý, netolerantní vtip, přímo nechutný. Nepochybuji, že by se z podobné reklamy plno černoprdelníků osypalo až na prdeli. Proto jsem se nasmál do sytosti. A když už jsem v tom, ještě jiný vtip od jiného kolegy.
Kdyby Ježíše místo ukřižování utopili, katolíci by si nad postel vešeli akvária a místo kostela by měli bazén.
A do třetice všeho dobrého od jiného, nyní už bývalého, kolegy.
Ateista umře a stojí před Svatým Petrem u nebeské brány a připadá si jako totální osel.

Svatý Petr mu samozřejmě řekne: "Nedá se nic dělat. Nevěřils v Boha, neakceptovals Ježíše Krista jako svého spasitele. Musíš do pekla!"

A bum, ateista stojí před Luciferem. Ten ho pěkně s úsměvem přivítá, potřese mu rukou, vezme ho kolem ramen a vede ho zkrze pekelnou bránu. A za bránou to vypadá divně. Krásná krajina, slunecné počasí a přímo rajská zahrada plná altánků a amfiteátrů a spokojených lidiček, stejná jako ta, kterou viděl ateista koutkem oka zkrze nebeskou bránu, jenom pestřejší. Všude jsou větší i menší hloučky zatracenců, ale místo mučení se oddávají všem možným zálibám, co koho baví - od prostého pokecu ci šachů pres chlast až pobezuzdý sex. Z nekolika míst je slyšet hudba a vidět světla težkých párty. Ateista nestíhá poulit oči a zírá, co se všechno děje, zatímco Lucifer popisuje všechny atrakce.

Až ateistovy oči padnou na malou chatičku s jedním okénkem, z něhož se line načervenalé světlo. Zatímco jedním uchem poslouchá Luciferovo nadšené vyzdvihování předností pekla nad rájem, nahlédne do okénka a zděšene uskočí. V chatičce, vevnitř vetší než zvenku, je hořící jezero, v němž jsou po krk ponoření lidé. Do nich biči bijí a vidlemi bodají démoni. Řev agónie je nesnesitelný.

"Co to je?" ptá se vyděšený ateista Lucifera.

"Toho si nevšímej, to je jenom pro křesťany, objednali si to tak."
Kdybych nedal nenápadně všem najevo, že jsem ateista a mám z náboženství akorát srandu, nikdy bych se tyto perly humoru nedozvěděl.

"Hele, hnúj, ááá!"

1 komentář:

  1. Tak ten poslední jsem neznal a je naprosto výbornej. :)

    OdpovědětVymazat