úterý 23. října 2012

Hon na čarodějnice.

Nemám slov. Šest italských vědců a bývalý státní úředník bylo odsouzeno k šesti letům vězení za zabití, protože nedokázali přesně předpovědět zemětřesení ve vsi L'Aquilla v roce 2009.

Doporučuji si přečíst článek na wikipedii k tomuto zemětřesení. Podle něj jeden laboratorní technik údajně velké zemětřesení předvídal, byl obviněn z alarmismu a bylo mu zakázáno o tom mluvit. Je-li to pravda, o to úžasnoucnější je potom tento rozsudek. Tedy abych byl konkrétnější - o to blbější je tento rozsudek. Za to, že následující výrok byl "neúplný, rozporuplný a nepřesný".
It is unlikely that an earthquake like the one in 1703 could occur in the short term, but the possibility cannot be totally excluded.
Je nepravděpodobné, že zěmětřesení jako to v roce 1703 nastane v dohledné době, ale tuto možnost nelze ani zcela vyloučit.
Což je, podle mínění expertů na tuto problematiku velmi přesný výrok. Bohužel to vypadá, že laici mají pocit, že vědci mají křišťálové koule, z nichž mohou vyčíst, co se stane. Jelikož věda je, byla a bude, o předpovědích, žeáno? Ale když předpoví něco, co se nám nelíbí, tak jsou alarmisté (viz nedávná, zcela korektně a správně vyhodnocená a ošetřená pandemie prasečí chřipky), a když něco nepředpoví, tak jsou mordýři. Z té logiky se mi až točí hlava, respektive točí se mi z toho, jak se v tomhle uvažování - jež je bohužel velmi rozšířené - snažím nějakou logiku najít. Nejedná se o nic jiného, než o novodobé hony na čarodějnice, kdy ignorantská veřejnost se snaží za každou cenu najít nějaký chlup na vědcích, kterým vděčí za svůj současný život.

Problém totiž je, že slovo předpověď ve smyslu vědeckém není totéž, co předpověď ve smyslu věšteckém, a zaměňovat tyto dva významy znamená podlehnout logickému klamu, který jsem si česky příhodně pojmenoval záměna významů.

Nečetl jsem wiki článek o předvídání zemětřesení celý, ale na zběžné čtení víceméně říká, co je lze očekávat díky efektu kouzelné lentilky - před každým velkým zemětřesením je někdo, kdo ho správně "předpoví", ale tato předpověď byla jenom statistickou anomálií, kdy se prostě z velkého množství vědců, rádobyvědců a pošuků někdo náhodou trefil. S množstvím zemětřesení, která se ročně stanou v geologicky aktivních zónách, a s množstvím lidí, kteří se zabývají výzkumem, by bylo statisticky mnohem větší anomálií, kdyby se nikdo nikdy netrefil. Problém ale je, že prostě neexistuje statistický model, který by byl schopen předpovídat zemětřesení s takovou přesností, jež je ekonomicky a společensky užitečná. Momentálně lze (podle mých znalostí, zdůrazňuji, že nejsem expert) možná pouze předpověď pravděpodobnostní, a ta je pro tuto konkrétní záležitost k ničemu.

Co taková pravděpodobnostní předpověď říká? Je to podobné jako u rulety. U rulety mohu předpovědět, že mnou rozebíraný a e-mailem mi neustále vnucovaný systém martingale nefunguje a v průměru to není spolehlivá cesta k výdělku, ani dlouhodobému, ani krátkodobému. Kdybych si dal hodně práce s tím znovu se naučit, co jsem zapomněl, mohl bych k tomu spočítat i fúru čísílek na štosy papíru popsané řeckými písmenky a kudrnatými znaky. Mohl bych spočítat, jaká je pravděpodobnost, že s vkladem X při rychlosti spinu Y budete mít pravděpodobnost Z, že přežijete první hodinu, pak druhou, pak třetí atd. To všechno lze udělat.

Co ale udělat nelze, je říct, jak konkrétně se bude dařit Pavlu Rákosovi z Mokré Lhoty, když se rozhodne tento systém využít a na ruletě vydělávat. Nelze ani vyloučit možnost, že se tak skutečně někdo někde na světě živí a zatím mu to vychází. Lze pouze říct (například. popisuji princip a skutečné pravděpodobnosti jsem nepočítal), že 50% lidí zkrachuje první den, 25% druhý den, 13% třetí den atd. atp.

V podstatě jediná správná rada, již jsou vědci schopni s ohledem na zemětřesení (a povodně, a uragány, a vznik smrtícího kmene chřipky) je, že pokud žijete v geologicky aktivní oblasti, máte si buď postavit dům, který to vydrží (což jde do určité míry ovšem levné to není) a nebo se odstěhovat jinam. Jenže nenexistuje oblast, která by byla rizika prostá, a život je prostě takový, že náhody se dějí a dít budou a kdo chce hrát na jistotu, tak ať si prostřelí hlavu vstoje na zábradlí mostu s kamenem na nohou a oprátkou na krku (a ani to nemá výsledek jistý).

Nicméně podstatné je, že o vědeckých záležitostech mají rozhodovat vědci. Je-li vědeckým konsenzem (a podle mně dostupných informací tomu tak je), že dotyčné zemětřesení nebylo možné předpovědět přesněji, než jak tomu bylo učiněno, nemůže žádný vědecky gramotný a zodpovědný soudce dotyčné vědce odsoudit na základě emocionálních svědectví pozůstalých, kteří v onom přírodním neštěstí ztratili blízké. Žádná míra smutku, s nímž plně soucítím, neospravedlňuje házení viny za přírodní katastrofu na bedra vědců. A kdo hledá úlevu od smutku tím, že se snaží za každou cenu najít viníka, ten moje sympatie rychle ztratí. Argumentum ad misericordiam by nemělo mít větší váhu než informovaný, byť ex post facto nesprávný, vědecký výrok. Což mi připomíná, že na ex post facto soudy máme hezké přísloví - "Po bitvě je každý generálem".

Zdroje:

Žádné komentáře:

Okomentovat