úterý 3. července 2012

Já se ptát, vy odpovídat.

Tak jsem poměrně dlouho nic rozumného nenapsal, a asi ještě chvilku ani nenapíšu. Důvod je prostý - trpím momentálně absolutní nechutí s kýmkoliv o čemkoliv komunikovat a dohadovat se. Tato nechuť byla ještě posílena v posledních dnech syndromem SIWOTI (Someone Is Wrong On The Internet), jejž mi přivodil v posledních dnech web freethoughtblogs .

To je zajímavé trochu samo o sobě - americký ateistický aktivista a popularizátor vědy, můj po léta oblíbený vlogger Thunderf00t, vysoce inteligentní člověk s doktorátem z (asi) biochemie, dostal na tomto výběrovém webu místo pro blog. V prvním blogovém postu se ale dopustil exemlárního faux pas, když prezentoval v plné kráse Dunning-Krugerův efekt a napsal sebevědomě (až nafoukaně a útočně) znějící článek, v němž ovšem bohužel demonstroval pouze míru své neznalosti dané problematiky (problému sexuálního obtěžování žen na konferencích) a vyvodil obecný závěr na základě své osobní zkušenosti (dicto simliciter skutečně gartantuovských rozměrů). A protože bloggeři na freethougthblogs jsou pěkně drsná pakáž, a komentátoři jsou jak piraně, rozebrali ho na atomy. Načež místo aby sklapl a konečně se začal o problematiku zajímat do hloubky a něco si nastudoval, dopustil se dalšího zásadního prohřešku - totiž snažil se pouze potvrdit svůj podujatý názor tím, že si na svém YouTube kanálu vyhlásil hlasovací anketu, jestli je pravda na jeho straně nebo ne (taková anketa samozřejmě nemohla ani omylem být objektivní, protože jeho čumilstvo je převážně mužského pohlaví a logicky sestává především z lidí, kteří mají tendenci rozhodovat spíše v jeho prospěch). Posledním hřebíčkem do rakve pak byl článek, v němž začal sám sobě protiřečit, a navíc nepřímo přiznal, že při psaní prvního článku nevěděl, která bije a píše tudíž jenom "názor". Po zásluze byl tedy po necelém týdnu z webu vyloučen kvůli nekompatibilitě s ostatními.

No a to mi vůbec nepřidalo. Sledovat člověka, který je nejspíše výrazně inteligentnější než já, kterak ignoruje do očí bijící fakta jemu naservírovaná na stříbrném podnose, a kterak se snaží nevidět realitu a jenom potvrdit svou podujatost, mne vždy deprimuje. Už jsem to zažil vícekráte, a není to hezký pohled. Ale je na něm něco fascinujícího, co člověka nutí to drama sledovat (a nepochybuji, že jsem za svého života podobné divadýlko, v němž jsem byl hlavní kašpar, sehrál i já, a je to má pravidelná noční můra). Bohužel důsledek je ten, že si Thunderf00tova videa už v budoucnosti tak neužiji, neb i když nemám tendenci si idealizovat ani lidi na internetu, ani v reálu, přeci jen některé věci, jež jsem se dozvěděl, byly schopné zklamat i cynika jako já.

Ale k už k věci. S ohledem na to, že se mi nechce pouštět do žádných debat o nesmrtelnosti chroustů a nekonečnosti blbosti, rozhodl jsem se, že ze sedmi nahozených témat vyhodnotím ne to nejpožadovanější (ani nevím, které by to bylo, neb vyhodnocení jsem nedělal), ale to relativně nejsnažší. Neboli dotazníček.

Dotazníček vyplnilo deset lidí, což vzhledem k odhadovanému počtu přibližně 50-100 relativně pravidelných čtenářů není nijak špatné číslo a je tudíž i možné předpokládat, že výsledky jsou poměrně reprezentativní. Ale stejně si všichni vy, co sem chodíte často a nevyplnili jste ho, sáhněte do svědomí.

Podívejme se tedy nejprve, jak si vedl blog v hodnocení.

Takže s faktografickým obsahem článků většina čtenářů asi nemá problém a je spokojená, což mne těší. K těm, kteří mají výhrady, bych měl ale tímto prosbu - pokud mám někde faktografickou chybu, chci se ji dozvědět. To znamená, chci vědět, o jakou chybu se jedná, v čem spočívá, a kde se nacházejí informace umožňující mi se jí do budoucna vyvarovat a/nebo ji opravit. Jsem nevrlý bručoun a na nepodložené názory budu reagovat vždy podrážděně (to předesílám pro tu nepravděpodobnou možnost, že by si snad někdo chtěl idealizovat mne). Ale za link například na vědeckou studii opravující můj omyl nebo logickou/matematickou atp. analýzu mé úvahy nikomu hlavu neutrhnu.
Co se estetiky týče, tak tam už si vede blog hůře. Pech. Lepší už to těžko bude, jsem starý pes, novým kouskům se jen tak nenaučím. Neaspiruji na příštího Hemingwaye, takže i když by mne vyšší hodnocení potěšilo, nevidím tu moc potenciál pro zlepšení, neb nevím, kde a jak by se dalo začít. A vypadá to už moc jako práce.

Zajímavé bylo i hodnocení jednotlivých kategorií. Tady předesílám, že jsem si byl vědom a jsem vědom toho, že řada článků spadá do více kategorií, takže se jedná o trochu komplikovanou záležitost. Nicméně něco vidět přeci jen je - pro přehlednost jsem negativní hlasy vynesl červeně, pozitivní zeleně.

Alternativní meducucína byla zjevně poněkud kontroverzní, což jsem čekal. Poněkud mne překvapilo, jak dobře si vede kategorie Statistika nuda je. Věry a pověry, s ohledem na to, že většina čtenářů jsou zřejmě ateisté, jsou nejoblíbenější kategorií. Kdo pro ně hlasoval, může být ujištěn, že se dočká a bude dočkávat dalšího materiálu na toto téma.
Poněkud mne v souvislosti s tím ale překvapilo, že kategorie Keca-Fu se zdá býti rovněž kontroverzním tématem. Tady mám pro ty, kterým se články na toto téma nelíbí, poměrně špatnou zprávu. Rozebírání argumentačních chyb bylo, je a bude nosným tématem tohoto blogu. Důvodů je povícero. Je to nekonečný zdroj inspirace, někdo určitě někde na internetu napsal chybný argument právě těď. Na českém internetu není stránka tímto se nějak systematičtěji zabývající a toto téma tedy mému blogu zaručuje určitou unikátnost a tématickou zaměřenost. Sice jsem to tak nezamýšlel, ale vyplynulo to. A samozřejmě si taky myslím, že ačkoliv nejsem žádný expert na argumentaci a logiku, tak přeci jen tomu rozumím výrazně lépe než běžný Otto Normal.

No a frekvence navštěvování blogu je poměrně adekvátní. Skutečně nemá příliš význam chodit sem častěji než jednou týdně, neb záchvaty psavosti rezultující v častější články budou v dohledné budoucnosti nejspíše extrémně nepravděpodobné. Tím nechci nikoho odradit, aby sem chodil častěji, chraň špagetové monstrum. Jen se musíte smířit s tím, že přinejmenším prozatím denní návštěva bude jen zřídkakdy odměněna novým čtivem.

Teď k pár konkrétním připomínkám

Více osobních článků z mého pohledu neuškodí. Nějaké to další řemeslo nebo unikátní bonsai ...

Všecko bude. Bonsaje budou, řemesla budou, i nějaké ty osobní příhody z natáčení. Bohužel všemu překáží v realizaci částečně čas, částečně finanční situace a částečně například i skutečnost, že o plody jednoho svého řemesla jsem vloni téměř kompletně přišel v důsledku chyby zedníků, kteří mi vloni opravovali střechu.
U některých témat víc nadhledu, nenechat se jimi posednout
To si trochu protiřečí s tím, že "Různé nasrativnosti" jsou na druhém-třetím místě popularity. Většina čtenářů evidentně preferuje, když se trochu rozhicuju. A tak to i zůstane, nebudu přeci psát články s hlavou v kýblu ledu.
 Více obrázků, více obrázků, ale ne na úkor textu.
Sem tam nějaký vtipně laděný článek na pobavení.
 S obrázky to bude těžké. Abych je kradl z internetu, na to já nejsem. A na to, abych si pro blogové posty ještě něco namaloval, na to nemám většinou čas. Nicméně mám v úmyslu sérii článků ke Keca-Fu, jež budou obsahovat i (originální) obrázky.

Co se vtipnosti týče, tak tam nemohu bohužoužel moc sloužit. Já tedy umím - někdy - humor identifikovat, zasmát se mu a popřípadě ho předat dál. Ale neumím ho tvořit. Jsem tak trochu přesušen a to těžko změním na přání.

No a téměř na závěr tato odpověď na "Který článek konkrétně se vám líbil nejméně a proč?"
To se tak říct asi nedá, možná ty články, v nichž je čtenáři úmorně vysvětlováno, že alternativní medicína je ale opravdu fuj. Myslím, že čtenář je schopen si vytvořit názor a buď argumentaci přijmout nebo na základě jakýchkoli důvodů odmítnout, na základě menšího objemu textu, notabene pokud je z něj cítit obsese ;-)
K tomu musím pár věcí říct. Za prvé bych podotknul, že je mi shum a phuck, jestli někdo mou argumentaci přijme nebo odmítne. Mě jde především o to, aby mou argumentaci pochopil a teprve na základě pochopení ji přijmul nebo odmítnul. A u článků o alternativní medicíně v tomto ohledu hrály roli dva faktory:
  1. Šlo o článek na přání a já měl zhruba ponětí o tom, jakou úroveň znalostí o dané problematice má dotazující a tomu jsem uzpůsobil vyjadřování. A co se této osoby týče, nestěžovala si, že by text byl zbytečně dlouhý.
  2. Navzdory dlouhému textu a polopatickému vysvětlováni byly první tři články evidentně nepochopeny, jak vyplynulo v komentářích, a proto jsem pokračoval dalšími dvěma články. A trvalo mi dlouho, než jsem se k tomu dokopal, takže obsesí to lze nazvat těžko.
Pouze pochopený argument mi může někdo opravit a eventuálně vyvrátit a tak rozšířit moje obzory. A naopak.

No a úplně na konec děkuji všem, kdo dotazníček poctivě vyplnili a i všem, kdo nevyplnili ale čtou, za přízeň. Doufám, že blog bude i nadále pomaloučku polehoučku nabírat čtenářstvo. Každopádně v minulém měsíci počet návštěv konečně překonal ony návštěvy fiktivní, jež mi do statistik v loni v srpnu a září nasypal nějaký beneluxský bot. Už jsem to zapil nealko pivem. Na zdraví.

Žádné komentáře:

Okomentovat