čtvrtek 14. června 2012

Fasciklující exotemplář

Ve svém minulém článku jsem napsal - teď jsem si to spočítal - celkem tři důvody, proč je mnou rozebíraný sylogismus non sequitur. Napadly mne ještě nejméně další dva, ty jsou ale dost zajímavé na to, abych si je pošetřil na další článek(y) do budoucna. Je skutečně fascinující, že autor tohoto vadného argumentu se mne ve svém prvním komentáři zeptal, jaké jsou důvody, proč je jeho úvaha chybná. Podle jeho nářků na i-Ateismus.cz (které jsem však četl jen letmo) stále ještě zřejmě žije s iluzorní představou, že v článku žádné argumenty ukazující chybu jeho úvahy nejsou a žádné mu nikyd nebyly představeny. Člověka to skoro nutí mu to vysvětlovat pořád dokola, i kámen by se snad ustrnul, když tak žalostně prosí.

Jenže já nejsem žádný benjamínek, co se týče internetových debat. Nejenže jsem byl aktivní účastník debat na jednom českém foru, ale především jsem přečetl nemalé množství debat na několika fórech/blozích anglických. Už jsem tedy něco zažil/viděl a řadu souvisejících problémů řešil.

Už se mi stalo, že jsem někomu postnul anglický odkaz a vzápětí jsem byl sepsut, že anglicky neumí a já se na něj nemám vytahovat. Stalo se mi, že jsem se bavil se školákem, který neměl ani hotovou základku, a přitom jsem používal výrazivo, jež prostě nemohl znát. Stalo se mi, že jsem zabředl do sáhodlouhé debaty, v níž jsem prezentoval oficiální dokumenty a vědecké publikace, jenom aby mi nakonec bylo oponentem sděleno, že on si věří a věřit bude čemu chce ať mu řeknu cokoliv, protože máme demokracii žeano. A všechny tyto případy jsem viděl i u jiných, vím tedy, že nejsou až tak výjimečné.

Jestli mne tyto zkušenosti něco naučily, tak opatrnosti při debatě se zcela neznámým člověkem na internetu. Jsem-li na vážkách, zkusím nějak zjistit, co je dotyčný zač, a má-li vůbec význam se s ním bavit. Dotaz na přibližný věk, vzdělání a jazykové schopnosti mi přijde v tomto ohledu v podstatě esenciální a dostatečně neutrální na to, aby nikomu nezasahoval nějak do soukromí, protože podle těchto informací člověka najít nelze (tedy není-li takový vůl, jako jsem jednou byl já, že dodá i přímo školu na níž studoval a fakultu, na níž psal diplomku). Ochrana soukromí tedy v žádném případě neochotu dát alespoň rámcovou odpověď na tyto celkem banální otázky nevysvětluje, a všechna možná vysvětlení, jež mne napadají, mluví v neprospěch dotyčného, a to značně snižuje mou ochotu se s ním bavit.

Jakákoliv odpověď na tyto otázky neznamená konec debaty se mnou, už dávno jsem vyrostl z představy, že všichni zedníci jsou blbci (i když je jich mezi nimi pozoruhodně hodně) a všichni vysokoškoláci jsou chytří (i když jich je více než chytrých zedníků). Znám lidi, kteří nemají extra vysoké vzdělání a neumí cizí řeči nějak excelentně, ale dá se s nimi normálně bavit. Například jeden můj podřízený - velice schopný pracovník - nemá ani maturitu a angličtinu umí jen hodně povrchně. Přesto je velmi dobrý logik, má intuitivní chápání fyzikálních problémů (kdyby neměl, nebyl by můj podřízený) a i když už jsme se párkrát chytli, nakonec většinou buď uznal chybu v úvaze, nebo dokázal chybu v té mé. A debata je, jak už jsem vícekráte řekl a nikdy nezapomenu zopakovat, o tom zjistit, kterým směrem leží pravda. Není to souboj.

Proto neochota veřejně přiznat, že člověk něčemu může nerozumět a že se může mýlit a uvést příklad, kdy se zmýlil, už hodně vypovídá. Člověk, který není schopen jasně a jednoznačně napsat "Ano, uznávám, že se mohu mýlit, a tady je příklad" naznačuje velmi, velmi silně, že s dotyčným nemá význam se bavit, protože i kdyby objektivně pravdu neměl (což podle všech mých znalostí a vědomostí nemá) a byl schopen to pochopit (což zřejmě není, podle jeho bezprostřední reakce) tak to stejně nikdy neuzná.

Považuji za vhodné případně rozebrat argumenty takového člověka a ukázat, proč jsou chybné, debata s ním osobně ale ultimátně nemá smysl, leda jako spektákl pro přihlížející. Já ale chci, aby můj blog zůstal zatím malý a přehledný, nestojím o to, aby tu byly stapostové debaty, které se točí v kruzích a nebo zabrousí úplně off topic co se týče článku. Rozhodně ne, dokud nebude blog mít dost velkou komunitu čtenářů na to, abych na debaty s takovýmito lidmi nebyl v podstatě sám.

Proto má blog svého druhého zabanovaného. A zatímco po prvním banu mi zůstala přeci jen nepříjemná pachuť v ústech, tak v tomto případě se nic takového nekoná. Jestli mne tři roky administrátorování na diskuzním fóru něco naučily, tak to je, že s některými lidmi se fakt bavit nedá.
_________________________

A pro úplnost - všechny podstatné informace o mne jsou sice k nalezení na tomto blogu, napíši je sem přeci jen všechny na jedno místo, abych nemohl být nařčen z pokrytectví někým, kdo to tady nečte, ale chtěl by Dannera "rytířsky" hájit: Mám ukončenou jednu VŠ a nedokončenou druhou. Studia jsem ukončil před desetil lety a kousek. Ovládám plynně (ale ne bezvadně) slovem i písmema angličtinu a němčinu. Veřejně prohlašuji, že si nemyslím, že mám ve všem pravdu - například vůbec nerozumím hudbě a sportu a jsem s historií na štíru. A naposledy jsem se mýlil docela před nedávnem, když jsem si myslel, že článek o Dunning-Kruger efektu nebude nikdo moc chtít číst.

Žádné komentáře:

Okomentovat